Ledečské noviny

Září 2004

Obsah


Báseň

Neskáče pes už přes oves
Jak tenkrát v písničce skromné,
Větříček sice foukal dnes,
Neshodil hruštičku pro mne.

Tak jenom napadlo dneska mi,
Jak jsem si v knížce té čítal.
Čas letěl nad těmi deskami,
Já roky nepočítal.

Zpět na obsah


Návštěva hejtmana na Ledečsku

Hejtman kraje Vysočina Ing. František Dohnal navštívil ve čtvrtek 12. 8. 2004 město Ledeč nad Sázavou. Na místní radnici byl uvítán starostou města panem Stanislavem Vrbou a společně si pak po lehkém občerstvení prohlédli investiční akce kraje Vysočina realizované v tomto roce v Ledči nad Sázavou, tj. rekonstrukci komunikace na Husově náměstí, rekonstrukci ledečského mostu přes Sázavu a čerstvě zahájenou rekonstrukci vozovky v ulici Pivovarská, která byla zničena při červnové povodni. Za doprovodu tiskové mluvčí kraje Radky Burketové, místostarosty Ledče nad Sázavou pana Jaroslava Doležela a novinářů si prošli celý úsek 1,2 km poškozené silnice a zároveň se seznámili s postupem odstraňování povodňových škod na Olešenském potoku, které provedly firmy Povodí Vltavy a správce toku Lesy ČR s.p. Starosta Stanislav Vrba seznámil hejtmana též s postupem města při opravě městského majetku poškozeného povodní a s  výsledkem a rozdělením veřejné sbírky na pomoc osobám postižených povodní. V součtu všech sbírek se v Ledči nad Sázavou podařilo nashromáždit a rozdělit téměř 1,2 mil. korun.

Po prohlídce těchto akcí následovala beseda hejtmana se starosty mikroregionu Ledečsko v obřadní síni městského úřadu. Pan hejtman zde čelil kritice starostů z  Horní Paseky a Kozlova, kteří poukazovali na nedobrou situaci v dopravní obslužnosti a údržbě a provozování komunikací. Konkrétně nadnesli případy „neexistujících“ silnic z Koutů do Horní Paseky a silniční spojky Vrbka – Kozlov, které byly v minulosti za přispění státních orgánů postaveny s parametry silnice III. třídy, jsou dodnes ve slušném stavu, hojně využívané jak veřejností, tak i autobusovou dopravou, ale kraj Vysočina a Správa a údržba silnic tyto komunikace odmítá převzít, resp. udržovat a ponechává na obcích řešení jejich zlegalizování, které samozřejmě vázne na potřebě majetkoprávního vypořádání. Statisícové požadavky vlastníků, mnohdy i státních institucí, nedokáží tyto malé obce ze svých rozpočtů pokrýt, nehledě na to, že necítí zodpovědnost za současný stav. Poukazují na potřebnost a výhodnost těchto komunikací a na nutnost řešení jejich údržby.

Pan hejtman strávil v Ledči nad Sázavou více jak dvě hodiny, doprovázel jej i pan Jan Kasal, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Společně též dopoledne navštívili Ústav sociální péče ve Zboží, kde kraj Vysočina chystá během příštích dvou let rozsáhlou rekonstrukci, a též se zastavili v obci Číhošť na prohlídku místního kostela. V Číhošti jednali i se starostou obce panem Jiřím Novákem o rozsahu červnové povodně v obci.

Návštěvou Ledečska čtvrteční program pana hejtmana nekončil, pokračoval prohlídkou dřevozpracujícího podniku v Lukavci na Pelhřimovsku a zahájením výstavy v židovské synagoze v Třešti. V úporném srpnovém vedru nebylo panu hejtmanovi v jeho klasické vestičce a saku co závidět.

-sv-

Hejtman kraje Vysočina Ing. František Dohnal

Zpět na obsah


Úklid města

Od 1. září 2004 začínáme se systematickým úklidem města. Díky institutu Veřejně prospěšných prací jsme ve spolupráci s Úřadem práce vybrali dvě party pěti nezaměstnaných, kteří po dobu tří měsíců jako zaměstnanci Městského úřadu v Ledči nad Sázavou budou mít na starosti úklid veřejných prostranství. Zarostlé chodníky a obrubníky, špinavá zákoutí, oprýskaná zábradlí se tak po letech dočkají údržby. Dva muže a tři ženy budu osobně úkolovat a řídit za pomoci Technických služeb. Ulice po ulici, chodník po chodníku, veřejná prostranství i zákoutí postupně uklidíme, aby naše město prokouklo a zkrásnělo. Na úhradu mzdových nákladů přispívá Úřad práce 70%. S nápadem na využití této možnosti jsem uspěl u nového tajemníka ing. Molína, který ochotně zařídil vše potřebné včetně výběru pracovníků z dvacítky uchazečů o tuto práci. Věřím, že se institut Veřejně prospěšných prací osvědčí a budeme jej moci z jara příštího roku zopakovat.

Jaroslav Doležal
místostarosta města

Zpět na obsah


Želivka znovu vydaná

Nová tiskárna v Pelhřimově uvedla v minulých dnech na knižní trh druhé vydání knihy Želivka naše řeka. Vázaná kniha formátu A4 má 279 stran a na šest set padesát fotografií. Popisuje řeku od pramene až po soutok s řekou Sázavou. Knihu prodává Informační centrum na Husově náměstí v Ledči nad Sázavou za 500,- Kč.

Zpět na obsah


Poslanecký den ing. Petra Zgarby

Pátek 6. srpna navštívil ledečskou radnici poslanec za ČSSD Ing. Petr Zgarba. Přijel bez velkých příprav a oficialit v doprovodu svého asistenta Zdeňka Chláda. V přátelském rozhovoru s vedením radnice za přítomnosti redaktorky deníku Právo PhDr. Bohumily Krčové se nejprve seznámil s aktuálním děním na radnici, a poté navštívil staveniště zimního stadionu pod nádražím a objízdné trasy v ulici Sázavská. Živě se zajímal o obě rozestavěné akce a besedoval s  dodavateli. V místech, kde před dvěma měsíci poklepával hokejkou na základní kámen, stály v té době na vybetonovaných základech již sloupy a vazníky ocelové konstrukce. Informoval se o případném umístění plaveckého bazénu a přislíbil svoji pomoc při prosazování jeho realizace.

Před obědem si prohlédl zrekonstruovanou kotelnu firmy ATOS na Stínadlech a seznámil se s novým systémem výroby a dodávky tepla na sídlišti. Ocenil čistotu v  kotelně, moderní techniku a přehledný monitorovací systém. S jednatelem firmy ATOS panem Otakarem Duškem a vedením radnice pak zakončil svoji návštěvu společným obědem v restauraci Vila Markéta, kde se mu též velice líbilo. Ing. Petr Zgarba, místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, je hlavně přátelský, otevřený a dobrosrdečný člověk. Jako poslanec je svému havlíčkobrodskému regionu velice prospěšný, dokázal za dva roky svého poslancování již pomoci nejen našemu městu, ale i v Chotěboři, Havlíčkově Brodě a Světlé nad Sázavou.

-sv-

Zpět na obsah


Pohár patří do Ledče

Centrum zdravotně postižených Pardubického kraje, detašované pracoviště v Ústí nad Orlicí uspořádalo poslední srpnový víkend už 28. ročník SPORTOVNÍCH HER pro zdravotně postižené občany a děti.

V oboře u Lanškrouna soutěžily tříčlenné štafety, bylo jich celkem dvacet osm a celkově se soutěží zúčastnilo na sto zdravotně postižených sportovců. Potěšitelné je, že vítězný pohár ze štafetového závodu putuje do Ledče nad Sázavou, a to díky pánům – J. Musilovi, J. Wenemoserovi, Z. Veletovi. I když se místní sportovci snažili získat tuto trofej už po dvacáté, teprve rok 2004 byl pro ně úspěšný. Blahopřejeme a přejeme další úspěchy a nejen sportovní.

ok

J. Musil, J. Wenemoser, Z. Veleta

Zpět na obsah


Společnost Nemocnice Ledeč – Háj, s.r.o. na prodej

Z rozhodnutí Zastupitelstva města Ledeč nad Sázavou zveřejnila Rada města k 6. 9. 2004 výzvu k veřejné obchodní soutěži na převod společnosti Nemocnice Ledeč – Háj, s.r.o. na jinou právnickou osobu. Do 10. 10. 2004 mohou zájemci o tuto společnost podávat nabídky na adresu Městského úřadu v Ledči nad Sázavou. Podmínky výzvy jsou zveřejněny na internetových stránkách na adrese : www.ledec-net.cz

Hlavní zásady převodu společnosti:

- Navrhovatel zachová zdravotní péči nejméně v rozsahu současného předmětu činnosti nemocnice a to po dobu 10 let ode dne převodu.
- Předmětem převodu je nemocnice, tj. společnost a její movitý majetek a veškeré pohledávky a závazky (práva a povinnosti) nemocnice.
- Součástí převodu jsou veškeré pracovněprávní vztahy zaměstnanců nemocnice.
- Navrhovatel převezme veškeré závazky nemocnice, včetně smluvních, existujících ke dni převodu.
- Převod nemocnice na jinou právnickou osobu se uskuteční k 1.1.2005, a to ve stavu jak stojí a leží k tomuto dni.
- Specifikace převáděného majetku, práv a závazků bude poskytnuta na vyžádání, a to ve stavu k 30. 6. 2004.
- Cena za předmět převodu bude uhrazena jednorázově do 30 dnů od uzavření smlouvy o převodu nemocnice. Cena bude stanovena dohodou jako pevná a nelze ji nikterak snížit. Je vyloučeno dílčí plnění závazku.
- Navrhovatel nabude vlastnictví k předmětu převodu úplným zaplacením ceny za předmět převodu.
- Nebude-li uhrazena cena za předmět převodu způsobem uvedeným výše, je Město Ledeč nad Sázavou (dále jen „vyhlašovatel“) oprávněno odstoupit od smlouvy.
- Pro případ porušení závazku zaplatit cenu předmětu převodu nebo nedodržení způsobu jejího zaplacení bude sjednána smluvní pokuta ve výši složené jistiny, přičemž jistina bude v důsledku toho použita na úhradu smluvní pokuty formou započtení.
- Navrhovatel předloží reference o účasti na provozování zdravotnických zařízení.
- Navrhovatel předloží doklady o kvalifikačních předpokladech k provozování lůžkového zdravotnického zařízení.
- Navrhovatel předloží komplexní ekonomickou analýzu dalšího provozu nemocnice na dobu nejméně 5 let za předpokladu stávající výše úhrad zdravotních pojišťoven.
- Navrhovatel předloží ekonomické záruky provozování nemocnice po dobu nejméně 5 let.
- Navrhovatel předloží komplexní návrh činnosti a rozvoje nemocnice včetně vývoje struktury zdravotní péče ambulantní i lůžkové částí a včetně předpokládaného vývoje počtu zaměstnanců dle odborné struktury poskytované péče.
- Navrhovatel předloží návrh smlouvy o převodu nemocnice z Města Ledeč nad Sázavou na jinou právnickou osobu v souladu s §§476 a násl. Obchodního zákoníku o prodeji podniku. Návrh musí obsahovat také ustanovení dle čl. II výzvy.
- Navrhovatel složí v termínu pro předkládání návrhu jistinu ve výši 1 mil. Kč na účet vyhlašovatele.
- Navrhovateli, jehož návrh byl odmítnut, bude jistina vrácena do 30 dnů po výběru a přijetí nejvhodnějšího návrhu, popř. po zrušení soutěže. Navrhovateli, jehož návrh byl vybrán a přijat, bude jistina započtena na úhradu ceny za předmět převodu.

-sv-

Zpět na obsah


ZPRÁVY Z RADNICE

Ze zasedání Rady města Ledeč nad Sázavou konaného dne 26. července 2004

Ze zasedání Zastupitelstva města Ledeč nad Sázavou konaného dne 4. srpna 2004

Ze zasedání Rady města Ledeč nad Sázavou konaného dne 18. srpna 2004

Zpět na obsah


Do tělocvičny už neteče

Na základě květnového rozhodnutí Rady města provedla v letních měsících firma FEMIS, střešní krytiny z Vilémovic rekonstrukci střechy tělocvičny u Základní školy v Nádražní ulici. Nákladem 258 229,- Kč včetně DPH byla plochá střecha nad tělocvičnou vyspravena postupným proříznutím, vysušením a přitavením krytiny, položením nového podkladního asfaltového pásu s montáží tepelné izolace klínovými deskami, to vše v ploše 72 m2. Následovalo položení povlakové krytiny s posypem a její přitavení v celé ploše, vytažení svislé izolace, výměna podložek u bleskosvodů, úprava průniků u ventilace a vpustí, nátěry klempířských prvků a nátěr atiky. Minimální životnost krytiny udává výrobce na 30 let, garance na 10 let, záruční doba na montážní práce činí 60 měsíců.

Věřme, že nová střecha nám bude po garantovanou dobu bez problému sloužit a že se již nebude stávat místem vandalských „posezení“ ledečské omladiny.

Jaroslav Doležal
místostarosta města

Zpět na obsah


Rozestavěné akce ve městě

Město Ledeč nad Sázavou je v tomto roce jedno velké staveniště. Z jara se nám podařilo dokončit práce na Husově náměstí a v Koželské ulici do té fáze, že lze krajské a městské komunikace a veřejná prostranství bez omezení používat, ale přes prázdniny se čilý stavební ruch přestěhoval mimo samotné centrum města do ulic Nádražní a Pivovarská, kde byly zahájeny tři velké investiční akce. Velké co do rozsahu, významu, nákladů i potřebnosti.

Sportovní centrum – ledová plocha Ledeč nad Sázavou

Investor : Město Ledeč nad Sázavou
Generální projektant : ARCHITEP, s.r.o. Hradec Králové
Dodavatel : ATOS, s.r.o. Ledeč nad Sázavou
Technický dozor : VRV, a.s. Praha
Termín výstavby : 19. 5. – 31. 12. 2004
Cena díla dle SoD : 28 487 385,- Kč bez DPH
Financování : 23 000 000,- Kč dotace ze SR
12 000 000,- Kč úvěr města u České spořitelny, a.s.
Provedeno : Skrývka zeminy, kácení keřů a stromů – mimo SoD.
Přeložka kanalizace – mimo SoD.
Přeložka vodovodu – mino SoD.
Zemní práce, odkanalizování, základy, příprava podloží.
Montáž ocelové konstrukce + zastřešení.
Betonářské a izolatérské práce v obslužných místnostech.
Vyzdívání obvodového zdiva obslužných místností.
Problémy : Pozdní zahájení akce pro nedořešené majetkové vztahy k pozemkům.
Nové umístění stavby a tím i nové územní řízení.
Špatné podloží – vícepráce na způsobu zakládání stavby.

Přes tyto problémy se akce realizuje jen s drobným zpožděním oproti harmonogramu. Staví se i o víkendech a za deště. Kontrolní dny stavby probíhají každý čtvrtek a letošní Silvestr na ploše zimního stadionu může být veselou realitou.

Rekonstrukce mostu ev.č. 130-009 přes řeku Sázavu v Ledči nad Sázavou

Investor : Kraj Vysočina
Generální projektant : TRANSCONSULT, s.r.o. Hradec Králové
Dodavatel : D.I.S., spol s r.o. Brno
Technický dozor : ATD, s.r.o. Jihlava
Termín výstavby : 12. 7. – 30. 11. 2004
Cena díla dle SoD : 33 118 511,- Kč
Financování : Dotace z SFDI (státní fond dopravní infrastruktury)
Provedeno : Přeložky kanalizace, přeložky VN, NN a ÚPS kabelů v Sázavské ulici.
Montáž veřejného osvětlení v ulici Sázavská.
Rozšíření vozovky a položení panelů v ulici Sázavská.
Provizorní přemostění Sázavy z ulice Sázavská.
Rekonstrukce vozovky v ulici Sázavská.
Objízdná trasa ulicí Sázavskou.
Diagnostické průzkumy mostní konstrukce.
Problémy : Pozdní zahájení stavby pro komplikace s financováním akce.
Řešení objízdných tras při rekonstrukci ulice Čechova.
Určení rozsahu a způsobu rekonstrukce vlastního tělesa mostu.

Kontrolní dny akce probíhají každou druhou středu na Městském úřadě v Ledči nad Sázavou.

Odstranění škod po přívalových deštích - Ledeč nad Sázavou, silnice III/01831

Investor : Kraj Vysočina
Projektant : M-SILNICE, a.s. Hradec Králové
Dodavatel : M- SILNICE, a.s. Hradec Králové
Technický dozor : SÚS Havlíčkův Brod
Termín výstavby : 9. 8. – 17. 10. 2004
Cena díla : 9 631 837,- Kč
Financování : dotace SFDI + rezerva kraje Vysočina
Rozsah akce : Oprava silnice III/01831 v Pivovarské ulici v úseku 0 - 1 125 m.
Provedeno : Odfrézování povrchu, přeložky kanalizace.

Kraj Vysočina opraví silnici III/01831 v Pivovarské ulici v dálce 1125 m od křižovatky s ulicí Čechovou směrem na Kozlov. Rozsah a způsob opravy odpovídá rozsahu poškození.

Úsek Popis opravy vozovky
0 – 15 m Odstranění dlažby, položení nové krycí vrstvy z ABS.
15 – 120 m Odfrézování krytu, vyrovnání + položení nové krycí vrstvy z ABS.
120 – 270 m Odstranění stávajících vrstev, položení nové konstrukce + krycí vrstva ABS.
270 – 365 m Odfrézování krytu + položení nové krycí vrstvy ABS.
365 – 430 m Zesílení vozovky novým krytem ABS.
430 – 540 m Odfrézování krytu + položení nové krycí vrstvy ABS.
540 – 730 m Bez úprav případně zesílení.
730 – 816 m Sanace vozovky + nová konstrukce + krycí vrstva ABS.
816 – 847 m Odfrézování krytu + položení nové krycí vrstvy ABS.
847 – 940 m Sanace vozovky + nová konstrukce + krycí vrstva ABS.
940 – 1125 m Bez úprav případně zesílení.
Úsek Popis opravy krajnice
0 – 170 m Vyrovnání obrubníků, nový vodící proužek, nové zábradlí na mostě č.130-008.
180 – 210 m Rozšíření vozovky, nové obruby.
180 – 1125 m Zpevnění krajnic štěrkodrtí.
440 – 540 m Nové obruby.
816 – 847 m Rozšíření vozovky.
890 – 930 m Opěrná zeď mezi mostky.
940 – 1030 m Rozšíření vozovky.
1030 – 1060 m Sanace nátrže kraje vozovky, opěrná zeď, osazení napouštěcího objektu.
1072 – 1120 m Rozšíření vozovky.

Před odbočkou na Hamry se poškozená opěrná zeď nahradí novou gabionovou konstrukcí.

Veškeré opravy budou prováděny za provozu bez uzavírek, pouze o víkendech 11. – 12. 9. bude uzavřen úsek pod viaduktem a ve dnech 9. – 10. 10. bude uzavřen veškerý provoz při pokládce krycí vrstvy z ABS. Dopolední sobotní provoz v diskontní prodejně nebude omezen.

Přehledové situace staveb a aktualizovaný harmonogram akcí je veřejnosti přístupný ve vývěsních skříňkách na budově České spořitelny na Husově náměstí.

Stanislav Vrba
starosta města

Rozestavěné akce

Zpět na obsah


S Bělou Hejnou o České nadaci sportovní reprezentace:

V roce 1991 vstoupila do prostředí českého sportu nová a do té doby neznámá instituce: Nadace československé sportovní reprezentace. Založili si ji sportovci sami. Po rozdělení státu dospěla až k dnešním názvu Česká nadace sportovní reprezentace.

„Nadace slouží společensky prospěšnému účelu – české sportovní reprezentaci. Jejím cílem je pomáhat sportovcům všestrannou podporou, umožňující jim získání a rozvíjení vysoké sportovní výkonnosti a současně zmírňování sociálních dopadů, vyvolaných reprezentační sportovní činností v jejím průběhu i po skončení reprezentačního působení. Za 13 let činnosti Česká nadace sportovní reprezentace podporovala více než 700 sportovců ze 35 sportovních odvětví a vyplatila jim na podporách více než 21 milionů korun. Dalších 7 milionů poskytla Nadace v minulosti na aktivní sportovní činnost zdravotně postiženým spoluobčanům,“ říká Běla Hejná, členka správní rady této Nadace. Dodejme také, že v letech 1992 a 1994 Nadace zajistila a financovala první televizní přenosy z paralympijských her.

Nadace spolupracovala nebo ještě spolupracuje s takovými osobnostmi českého sportu jako jsou atleti Ludmila Formanová, Pavla Hamáčková, Jaroslav Bába nebo Svatoslav Ton, kanoista Martin Doktor, lyžaři Kateřina Neumannová, Martin Koukal, Lukáš Bauer i Aleš Valenta, plavci Ilona Hlaváčková, Květoslav Svoboda a Daniel Málek, gymnasté Jana Komrsková a Martin Konečný, vodní slalomářka Štěpánka Hilgertová, střelci Kateřina Kůrková a Tomáš Caknakis, zdravotně postižení sportovci Jiří Ježek, Michal Stark, Běla Hlaváčková, Jana Hoffmanová a další. „Je jen dobře, že za vedení stojí tak zvučná jména, výrazně to pomáhá její prestiži. Kromě toho někteří dnes slavní k tomu mají pádný důvod. Mnozí z nich se totiž ocitli v době svých začátků na prvních místech ankety Nadace „Juniorský sportovec roku“, která je Nadací vyhlašována pravidelně od roku 1996 a tři nejlepší jsou dotováni vždy částkou 110.000,- Kč. Každoročně mizí většina těchto talentů v nenávratnu. Nadace se proto snaží získat prostředky na záchranu těchto talentů v nejcitlivějším věku jejich sportovní kariéry,“ tvrdí Hejná.

Na olympijských hrách v Aténách reprezentovalo celkem 40 sportovců, kteří někdy v minulosti prošli podporou z Nadace. Další budou reprezentovat na paralympijských hrách.

Z bývalých reprezentantů byli od počátku podporování například hrdinové povídek Oty Pavla kanoista Alfréd Jindra a cyklista Jan Veselý, hokejisté Stanislav Bacílek po neodkladné amputaci obou nohou a motocyklový závodník František Šťastný s vážnými problémy zbytkové ledviny. V dalších letech k nim přibyli gymnasta Jaroslav Šťastný po těžké operaci vnitřního ucha, vzpěrač Hans Zdražila s prohlubujícími se potížemi s páteří, hokejisté František Tikal po operaci plic a Vlastimil Bubník po operaci srdce. Podporováni jsou i sáňkař Radim Lanča, který utrpěl těžké zranění při přípravě na ZOH v Naganu, gymnasta Zdeněk Růžička, jenž se těžce zranil v přípravě na OH v Mnichově a nejstarší žijící olympijští vítězové kanoisté Josef Holeček a František Čapek. S návratem ke sportu po dlouhodobém zranění pomohla Nadace plavkyni Iloně Hlaváčkové, biatlonistce Evě Hákové, kanoistovi Petru Procházkovi….

Ve skupině podporovaných aktivních reprezentantů se zdravotním postižením patřili mezi nejúspěšnější slavní paralympijští vítězové ze Sydney 2000 Jiří Ježek, Běla Hlaváčková a Jana Hoffmanová.

Zlaté medaile přivezli i další podporovaní sportovci Ivan Karabec z mistrovství Evropy jednotlivců ve stolním tenisu a Radim Lanča, dlouhodobě podporovaný Nadací, který z Evropského poháru 2003 přivezl zlatou medaili ve slalomu monoski (sedících invalidních lyžařů). Stříbrné medaile z mistrovství Evropy vybojovali cyklista Michal Stark a stolní tenistky Jolana Matoušková a Michaela Žáková.

„Tyto a další úspěchy českých handicapovaných sportovců měly, stejně jako v předchozích letech, velký vliv na zájem zdravotně postižených spoluobčanů o sport, zejména o plavání. Žádoucí účinek, tj. příliv nových zdravotně postižených, kteří ve sportu vidí vhodnou náplň svého volného času i způsob rehabilitace, se opět zvýšil. Jsem ráda, že v roce 2003 bylo celkem vyplaceno na podporách zdravotně postiženým sportovcům 1.003.410,- Kč a to jistě není málo,“ doplnila Hejná.

V roce 2002 se Česká nadace sportovní reprezentace stala nositelem evropské ceny Fair Play. Cenu uděluje Evropský výbor Fair Play pod patronací Sdružení evropských olympijských výborů. Cena se uděluje v jediném exempláři za rok.

Kandidátka na Senátorku Dr. Běla Hejná je čestným členem Nadace od roku 1997. Zlatý diplom čestného člena jí byl udělen za spolupráci a podporu při řešení problémů Nadace a jejích svěřenců. Dr. Hejná, kandidátka na post senátora v obvodu Kutná Hora, vykonávala v té době funkci náměstkyně ministra práce a sociálních věcí a velmi se angažovala ve prospěch nadací a obecně prospěšných společností. Nadace sportovní reprezentace pomohla vyřešit obtížné problémy péče o dlouhodobě nemocné bývalé reprezentanty, mezi nimi například o nejstaršího žijícího olympijského vítěze Františka Čapka (90), hlavní postavu jedné z povídek Oty Pavla Alfréda Jindru a nejslavnější sportovkyni naší historie Věru Čáslavskou. Za tyto zásluhy byla Dr. Běla Hejná v září 1998 spontánně zvolena za člena správní rady Nadace a tuto funkci vykonává dodnes. Ve správní radě vedle ní zasedají takové osobnosti českého sportu, jako jsou olympijští vítězové Dana Zátopková, Jiří Raška, Oldřich Svojanovský nebo předseda Českého olympijského výboru MUDr. Milan Jirásek. Všichni si velice váží spolupráce Dr. Hejné a její účasti na dění v Nadaci i v Klubu českých olympioniků.

Bez její pomoci si už nikdo neumí činnost Nadace sportovní reprezentace představit. Všichni také věří, že ještě společně vykonají mnoho dobrých skutků ve prospěch českého sportu a jeho reprezentantů.

Ing. Jan Linger

Běla Hejná

Zpět na obsah


Rock na hradě

Fokus Vysočina

se stejně jako v minulých letech zapojuje do celorepublikové akce
Týdny pro duševní zdraví
Cílem je přiblížit zdravé populaci svět duševně nemocných, pomocí kulturních akcí zdůraznit význam péče
o duševní zdraví každého z nás.

ROCK NA HRADĚ

18. 9. 2004
Festival Ledeč nad Sázavou

Dolní nádvoří (13,00 – 16,30 hod): vstupné: dobrovolné

- propagační stánek FOKUSu Vysočina a Kontaktního centra (k dispozici budou informační letáky a brožury s tématikou duševního zdraví a problematikou drog)
- prodej výrobků chráněných dílen FOKUSu Vysočina
- vystoupení šermířské skupiny Notorix Denatur z Ledče nad Sázavou
- divadla:
Ochotnické divadlo Štrůdl z Krucemburku
- ukázka ze hry W. Shakespeara – Sen noci svatojánské
- ukázka z Kytice K.J.Erbena – Vodpolednice aneb jak je to doopravdy s vodníkem a polednicí
Divadlo CSGL – Činoherní Skupina Gymnázia Ledeč
- ukázka z Parodie na pohádky – Co musí princezny

Horní nádvoří (17,00 – 03,00 hod): vstupné: 150,-Kč

- vystoupení kapel:
Tleskač, Insania , Status Praesents, Volant, Traffic Jam, Selfish, Traband, ECHT!, Primitiv Plebs
- ohňová show
- Festival se koná za každého počasí
- Na místě: Hojnost jídla a pití
- Čajovna Kutná Hora
- Prodej: CD, MC, Triček, Knížek …

- Info: 606/844483 Gábina nebo 777/905594 Jakub www.cecek.com

Fokus Vysočina děkuje sponzorům: ZENTIVA, Metrostav Invest a.s., ATOS spol s.r.o.

Akce se uskuteční za podpory Města Ledeč nad Sázavou.

Zpět na obsah


ÚSMĚV DĚTEM

Páteční odpoledne 20. srpna 2004 patřilo v ledečské Sokolovně dětem. Za podpory Města Ledeč nad Sázavou se zde na sklonku prázdnin uskutečnila charitativní akce Úsměv dětem. Úsměv a dobrou náladu jim přinesli zpěvačka Nikola, elektrick boogie The Robots, DJ Áda a hlavně Michal David. Ráda bych touto cestou poděkovala všem návštěvníkům za účast, všem sponzorům, bez kterých by nešlo žádnou akci uskutečnit a Městskému úřadu v Ledči nad Sázavou za podporu vzniku a zastřešení této akce.

Opravdové životní umění totiž spočívá v tom, že ve všedním dni vidíme třeba i zázrak, že máme někoho, kdo když už třeba nemůžeme jít dál, podá nám ruku a řekne vstaň, tam za tou skálou čeká tě štěstí.

Jsem šťastná, že mám okolo sebe lidičky, kteří ve svém volném čase se mnou pořádají a organizují tyto akce.

Můj přítel Ing. Ivan Ivančo, člověk, který toho už hodně dokázal, má své postavení i moc, přesto má i velké a dobré srdce a duši kluka, se rozhodl pro realizaci této akce spolu se mnou. Zajistil účast Michala Davida, kterého viděl při vystoupení na charitativní akci v Praze. Toto ho přimělo k myšlence oslovit Michala Davida, který mu vyšel ochotně vstříc a přijal pozvání do našeho městečka.

Bohužel během několika hodin nás okolnosti donutily změnit program i místo konání této akce. Z vážných rodinných důvodů se omluvila skupina Maxim Turbulenc a déšť nás ze stadionu zahnal do Sokolovny. Věříme, že sál Sokolovny i účinkující, kteří je nahradili, měli úspěch.

Pozvání přijal i známý kutnohorský malíř ruského původu Vladimir Zubov, který této akci věnoval jedno ze svých děl. Tento obraz byl poté vydražen za cenu 700 Kč, majitelem vydraženého obrazu se stal místostarosta Ledče nad Sázavou Jaroslav Doležal, který ho poté věnoval Stacionáři Petrklíč.

Výtěžek z této akce 17 132,- Kč bude rozdělen následovně:
10 000,- Kč Stacionáři Petrklíč v Ledči nad Sázavou
5 000,- Kč na opravu dvora čp. 77 v Čechově ulici
2 132,- Kč vesničce SOS

Děkuji pořadatelům Martině Krajíčkové, Pavlíně Matoušové, Danielu Horkému, Karlu Škvorovi, Janě Horajsové, Evě Janákové, Radkovi Trnkovi, Martinovi Dufkovi, Jindrovi Vosikovi a kolektivu Petrklíče za jejich ochotu a čas.

Dnes vím, že vše je pouze v lidech a my lidé si vytváříme naší společnost a záleží jen na nás, jakou si jí utvoříme.

NAJDI SI ČAS KE SNĚNÍ, PROSTOR K ŽIVOTU A NECH SE VÉST SVÝM SRDCEM.

Bc. Petra Krajíčková

Úsměv dětem Úsměv dětem

Zpět na obsah


Škola započala
(1. část)

Jestliže jsme utrhli list kalendáře a objevilo se září, pak nemyslitelně začíná nový školní rok. Je to neuvěřitelné, ale v Ledči n. Sáz. jsem šel do první třídy už před 68 lety… A dodnes si na to pamatuji. Nastrojeného mne vedla do školy maminka s bratrem, byl krásný teplý a slunečný den. Přišli jsme před školu v Komenského ulici, v níž se tehdy nacházela chlapecká obecná škola, dívčí obecná škola a chlapecká měšťanská škola. A když jsme přišli do třídy, pak nás tam uvítal můj první učitel Emil Čech. Byl to důstojný pán se cvikrem na očích a jak jsem se později dozvěděl, působil jako učitel v Ledči už od roku 1908. Navíc byl i starostou města a byl to vážený pán, který s manželkou a dcerou bydleli ve vilce vedle pošty. Protože byl zaneprázdněn úředními povinnostmi, tak měl k ruce paní učitelku Grünwaldovou, která se pak provdala a už jako paní Pešková, ke škodě žáčků, neučila. A byl jsem ve škole! Ta první třída se mně tehdy zdála neuvěřitelně nekonečná, nežli jsme se dostali k prvním prázdninám. Tehdy měla obecná škola volný čtvrtek, ale učilo se i v sobotu a nikoho ani ve snu nenapadlo, že někdy budou volné soboty. Už si toho moc nepamatuji, jak to vše probíhalo, avšak vím, že pan učitel kolikrát přistoupil k paní učitelce a řekl, ať to za něj převezme, že musí na radnici. Každopádně to byl pedagog příjemný, k nám žáčkům vstřícný, nikdy nezvýšil hlas. Ale ke kárání někdy došlo a začal to asi takto : „Tak jsem se zastavil na městské strážnici a tam jsem se dozvěděl, že ten či onen někde dělal nějakou lumpárničku.“ A jmenoval viníka, který čmáral křídou někde po zdi (to by měl vidět nynější „tvůrce“ neskutečných mazanic...). „Tak už to nedělej a bude to v pořádku!“

Ve škole tehdy ještě bydlel ředitel školy, a to byl ředitel Kulič, dále pak školník. Ale zakrátko byt uvolnil a pan Kulič už jako penzista se odstěhoval s paní a pejskem pekinézem na náměstí. Tehdejší obecná škola měla řídícího učitele, kterým byl pan Neudörfel. Na pět tříd mu stačilo pět učitelů a učitelští praktikanti. Tehdy postupně učil první a druhou třídu jeden učitel, třetí až pátou také postupně jeden učitel. V té době bylo na škole také několik učitelek. Za monarchie se prý učitelky musely zavazovat, že se neprovdají. Nepamatuji zpočátku na jiné, nežli svobodné učitelky. Na obecné škole učily mj. paní učitelky Reitmayerová a Kudrnová.

A jak vypadala školní budova? Elektřina byla zavedena pouze v ředitelně, sborovně a bytě ředitele a později v jedné třídě. Jinak třídy byly bez svítidel. Záchody byly tehdy suché, ale voda byla pouze na WC. Topilo se v kamnech uhlím. Ve válce však byl nedostatek uhlí, takže nejednou jsme od konce října až do dubna do školy nechodili. Byly uhelné prázdniny. Když jsme byli okupováni Němci, začalo docházet k řadě změn. Museli jsme se přizpůsobit říši, a snad ve všem. Pamatuji si, že se zaváděla do klasifikace šestka. Takže třeba paní učitelka Pravdová – opravdu vynikající učitelka – prohlásila : „Ty ničemo, máš štěstí, že to máš za pětku a že ti nedám šestku…!“ Pak se zrušila pátá třída obecné školy a šlo se hned do měšťanky přejmenované na hlavní školu (Hauptschulle). Tak se stalo, že my jsme šli z páté třídy hned do 2. ročníku hlavní školy. Navíc byl zaveden čtvrtý ročník, předtím měla měšťanka 3. ročníky. Každopádně tehdy byla zavedena osmiletá školní docházka. Ne každý se do hlavní školy dostal a když někdo neprospíval, pak se mu vyhrožovalo, že ho pošlou zpět na obecnou školu. A také se pamatuji na jistého žáka jménem Fotr, jemuž se to přihodilo. Dá se říci, že postoje učitelů byly vlastenecké a snažili se je předávat žákům.

Na obecné škole mne ještě učil pan učitel Eduard Doubek, který se velice zabýval historií a měl vynikající vztah k historii města Ledče. Díky tomu ještě dnes jdu v jeho stopách, na něž nás už tehdy navedl a historie mne zajímá dodnes. Pamatuji se, že když bylo ráno přítmí a nemohlo se nic dělat, tak zařadil dějepis a vypravoval nám třeba o husitech. Byly to poutavé hodiny.

Tak vypadali ledečští školáci někdy v letech 1908 – 1910. Vedle učitele je tam i katecheta, tehdy důležitý člen učitelského sboru. Mezi žáčky je i můj otec, nar. 1899 (nad katechetou), je tam i Bořík Rutter (2. zleva nahoře), Václav Rudl (3. sedící nalevo od učitele v námořnické blůze). Žáků bylo ve třídě 45 a na fotografii je patrné, že oblečky chlapců byly mnohdy velice ubohé. Ale tak to tehdy bylo! Zdá se, že fotografie byla pořízena u tehdy nové školy a v oknech jsou patrné záclony, snad je to školníkův byt. Každopádně už to je historický snímek bezmála sto let starý…

ledečští školáci někdy v letech 1908-1910

Dr. Vostatek

Zpět na obsah


Kdy bude tělocvična?

Kraj Vysočina zahájil dne 4. 8. 2004 otevřené výběrové řízení na dodavatele akce „Přístavba tělocvičny s učebnami pro VOŠ a ISŠS Ledeč nad Sázavou“. Do 10. září 2004 bylo možno podávat nabídky na zhotovení této stavby. V lokalitě u „Internátu“ na pozemku města, který dosud užívali chovatelé, by měla do 31. 12. 2005 vyrůst, dle projektu světelského sdružení PROJEKT, hala tělocvičny o venkovních rozměrech 45 x 24,6 x 15,3 m (d x š x v) a přístavba se 7 učebnami, kabinety pro učitele, sociálním zařízením a zázemím pro tělocvičnu. Ta bude obsahovat hrací plochu o rozměrech 40 x 20 x 9 m a tribunu pro 132 lidí v II. nadzemním podlaží. Zde bude i bufet, WC a kabina komentátora. Šatny, sprchy, WC, nářaďovna jsou plánovány v přízemí. Čtyřpodlažní přístavba bude mít rozměry 39 x 9,4 x 18 m a se stávající budovou Domova mládeže bude propojena krytou spojovací chodbou v III. nadzemním podlaží. Z padesáti milionové akce plánoval kraj Vysočina v letošním roce původně prostavět 25 mil. Kč, pokud mu to podzimní počasí dovolí a vybraný dodavatel zvládne.

-sv-

Zpět na obsah


Nový školní rok 2004-2005 v ZŠ Ledeč nad Sázavou

V letošním školním roce nastoupí do 1. ročníku 75 žáků, kteří budou rozděleni do tří tříd. Třídními učiteli zde budou pí učitelky Čuchalová Marie, Hniková Janka, Kosprdová Jana.

Všichni žáci 1. ročníku budou mít třídy v budově v Komenského ulici, kde bude umístěn celý I. stupeň.

Žáci II. stupně se budou učit tak, jako v minulém školním roce, v budovách v Nádražní ulici.

Na I. stupni bude pokračovat speciální třída pro žáky se specifickými vývojovými poruchami učení, ve které bude letos oddělení pro žáky 5. ročníku a 3. ročníku. Ve škole bude dále pracovat školní družina, která bude umístěna v budovách v Komenského i Nádražní ulici. Pro žáky, kteří budou navštěvovat školní družinu, připravují vychovatelky ve spolupráci s vedením města zahradu pro činnost školní družiny.

První stupeň v loňském školním roce opustilo 89 žáků. Z toho 20 žáků směřuje do víceletého gymnázia, ostatní pak na II. stupeň naší ZŠ. Počet tříd I. stupně se proti loňskému školnímu roku sníží o jednu třídu. V roce 2004 – 2005 bude mít I. stupeň 16 tříd a speciální třídu.

Z II. stupně odešlo 103 žáků, kteří byli přijati do středních škol nebo učebních oborů. Nejvíce žáků bylo přijato na gymnázium, VOŠ, ISŠ stroj. v Ledči nad Sázavou, celkem 40 žáků. Do 6. ročníku přichází z I. stupně, ze ZŠ Kožlí a ZŠ Hněvkovice celkem 76 dětí. Počet tříd II. stupně se sníží o jednu.

Ve školním roce 2004 – 2005 bude mít ZŠ Ledeč nad Sázavou 33 tříd a 785 žáků.

ZŠ na konci školního roku 2003 – 2004 z důvodů poklesu počtu tříd, skončení pracovní smlouvy, návratu učitelek po mateřské dovolené, opouští pí učitelka Miroslava Rozkošná, pí učitelka Jana Šťastná, p. učitel Vladimír Kirchner, p. učitel Jaroslav Pejchar, p. učitel Pavel Brázda.

Od nového školního roku nastoupí p. učitel Jaroslav Pešek (učitel II. stupně s aprobací Z-Př) za učitelku na mateřské dovolené a pí učitelka Dagmar Důbravná (učitelka I. stupně), která se vrací z mateřské dovolené.

Tak jako v minulém školním roce se i letos budeme snažit pro žáky naší školy, rodiče a veřejnost připravit akce, které žákům zpestří školní docházku a rodičům a veřejnosti více představí školu. V minulém školním roce to byly především projektové dny „Staročeské vánoce“, „Velikonoční vyučování“, „Slavnostní akademie“ a pořádání fotbalového turnaje pro žáky ZŠ z Ledče n.S. a Světlé n.S.

Škola velice aktivně pracuje v mezinárodním humanitárním hnutí „Na vlastních nohou“. V rámci tohoto hnutí pomáhají děti nemocným dětem, dětem v oblasti válečných konfliktů a přírodních katastrof. Jsme velmi rádi, že v letošním roce se nám podařilo pro starší, nemocné občany a rodiny žáků naší školy, které byly nejvíce postiženy povodní v Ledči nad Sázavou, získat finanční pomoc tohoto hnutí ve výši 275 000,- Kč.

První z význačných akcí v naší škole se uskuteční již na konci září, kdy školu navštíví zakladatelka hnutí „Na vlastních nohou“ paní Běla Gran Jensen, náčelník generálního štábu české armády generál Štefka s dalšími význačnými osobnostmi, které tomuto hnutí intenzivně pomáhají.

Přeji žákům prvního ročníku, aby se jim na naší škole líbilo, všem žákům hezké výsledky ve školní práci. Škole přeji, aby získávala stále větší důvěru veřejnosti a neustále se zlepšovaly vztahy mezi rodiči a školou.

Jaroslav Kosprd
ředitel ZŠ

Zpět na obsah


Se Stonožkou přiletí i generál

Náčelník generálního štábu armády ČR generálporučík Pavel Štefka přiletí 27.září do Ledče nad Sázavou. Bude doprovázet zakladatelku hnutí Stonožka paní Bělu Gran-Jensen, která si naše město a zdejší Základní školu vybrala jako nejvhodnější místo k poděkování armádě ČR za spolupráci a k oslavě generálových padesátých narozenin. Setkání dětí s panem generálem a jeho vojáky proběhne podle počasí buď na stadionu nebo v místní Sokolovně. Hnutí Stonožka, známé svoji humanitární pomocí ve válečných oblastech, se výrazně podílelo svojí finanční pomocí i obyvatelům Pivovarského údolí postižených červnovou povodní. Ze svých prostředků darovalo celkem 275 000,- Kč, které dle vlastního uvážení organizátoři rozdělili mezi deset postižených osob. Paní Běla Gran-Jensen v záležitosti této nezištné pomoci sehrála klíčovou úlohu.

Program návštěvy a celý její průběh je v režii hnutí STONOŽKA a Základní školy Ledeč nad Sázavou. Přílet armádního vrtulníku s panem generálem a paní Bělou se očekává v 9.00 hodin dopoledne.

-sv-

Zpět na obsah


Mateřská škola v Ledči n. S.

MATEŘSKÁ ŠKOLA V LEDČI N. S. má za sebou první školní rok jako právní subjekt. Všechny tři stávající mateřské školy (dále jen MŠ) se spojily v jeden celek pod vedením pí ředitelky Jarmily Dvořákové. Celkový počet dětí v roce 2003/2004 dosáhl 190.

Bezpečnost a vzdělávání dětí zajišťuje 16 kvalifikovaných pedagogických pracovnic. O úklid všech zařízení včetně zahrad se starají 3 školnice a 3 uklízečky. Ranní svačiny, obědy a odpolední svačiny připravuje 5 kuchařek a vedoucí školní jídelny. Účetní a mzdovou agendu provádí ekonomická pracovnice.

Součástí MŠ je třída s křesťanským zaměřením. Výchova zde vychází z obecně platných křesťanských principů a promítá se svými základními prvky do všech činností v MŠ. Je otevřena všem dětem, bez ohledu na to, zda jsou rodiče věřící.

Velmi oblíbená je hra na flétnu, kterou si děti i rodiče vybírají dle svého zájmu. Hrou na flétnu rozvíjejí děti nejen své hudební nadání, ale i podporují správné dýchání, což přispívá k celkovému zdraví.

V MŠ jsou dvě logopedické třídy. Děti pod odborným vedením 5 logopedických asistentek intenzivně zdokonalují svou výslovnost. MŠ spolupracuje také s klinickým logopedem.

Pracujeme také podle nejnovějších metod dle Rámcového programu pro předškolní vzdělávání.

Děti si mohou vybrat činnost, která je zajímavá, stravují se dle svého uvážení, ale i přání rodičů. Odpolední odpočinek je individuální. Rozvoj osobnosti dítěte podporují nové hračky, které se průběžně obnovují. Používáme systém LEGO DACTA, který se zabývá rozvojem dětské motoriky a myšlení.

Předškolní děti se každoročně zúčastňují předplavecké výuky, kterou provádí zkušení plavčíci. Navštěvujeme kulturní akce určené dětem, které se konají na ZŠ nebo na gymnáziu. Naši MŠ pravidelně navštěvuje divadélko z Chotěboře. Paní učitelky připravují s dětmi každoročně vystoupení na Mikulášskou nadílku, vánoční besídky a besídky k svátku Matek. Letos měly děti opět nádherné vystoupení pro veřejnost v Sokolovně v Ledči nad Sázavou u příležitosti svátku Matek. Ke DNI DĚTÍ pořádáme soutěže v prostorách MŠ. Na konci roku jezdíme na výlety do okolí našeho města. Nejvíce oblíbené jsou výlety vlakem do Stvořidel.

Děkujeme tímto všem, kteří se podíleli na organizaci a realizaci různých akcí. A všem, kteří přispěli dětem sponzorským darem.

Děkujeme rodičům za výbornou spolupráci. Přejeme všem dětem i rodičům hezké vykročení do nového školního roku 2004/2005.

Další informace na tel. : 569 726 629, 569 721 695, 569 720 906

Kolektiv MŠ

Zpět na obsah


Školní lavice

Je opět září, začátek školního utrpení. Vzpomeňte na některé projevy školních lavic, na nichž se obrážel život a osobitá tvorba vědychtivých žáků. Lavice je především pomocnicí výuky, neboť její deska je nepostradatelnou pamětí studenta. Proto zde nalezneme suché matematické a chemické vzorce, někdy obtížné poučky z fyziky, které se špatně pamatují, ale při dotazu učitele musí být ihned po ruce. Objevují se zde také slovíčka z cizích jazyků, která jsou poněkud těžce zapamatovatelná. Lavice je němým ale oddaným spolutrpitelem. Že žák trpí opravdu hodně, o tom nás přesvědčují výroky jako: „Zde pomalu chřadl Pepík Sova“. Pro názornost je připojena kresba náhrobku. O značné pozornosti k přednášené látce svědčí nápis: „Zde žil a trpěl Franta Antoš“. A když se žák již loučil se školou, nezapomněl napsat :“Zde po mnohém utrpení naposledy Kája Béno seděl, a stále houby věděl“. Jinde bylo něco podobného :“Sbohem, školo milená a lavice dřevěná“. Jiný dlouholetý student byl přesvědčen o naprosté marnosti veškerého vědychtivého snažení, což ztvárnil do lavice takto:“Komu není shůry dáno, ve škole to nenajde“. Opět jiný žák nezapomněl promluvit vhodným nápisem do duše učitelů:“Kdo studenty dře a trápí, tomu Pán Bůh život zkrátí“. Na některé lavici ulpěla přímo kletba, jak hlásí tyto nápisy : „Kdo tu bude sedět, nic nebude vědět“. Slovo nic bylo použito v méně slušném lidovém vystiženém výrazu.

Školní lavice je ochotna poslouchat též radostná sdělení o láskách studentů a studentek. Kolik jmen vyvolených bylo na hladkých plochách napsáno, rovněž tak byly předvedeny obrázky nepodařených a nepravidelných srdíček s různými výroky, jako např. „Láska“, „Jaro“, „s Karlem je to príma“ až k nápisům všeobecné platnosti: „Byl školní výlet, byl lásky čas“. Tuto kategorii nápisů milostných doplňují kresby krásných dívčích profilů i odvážných aktů. Lavice také hrdě nese karikatury učitelů s poznámkami : “Matykář je vůl“, „Tělákovi praskly trenýrky na hrazdě“ a podobně. Lavice je také nositelkou záznamů o slavných výkonech sportovních, výsledků ligových, hokejových i mezinárodních utkání. I výrok dějepisného charakteru lze se z lavice dozvědět, jako např. : „Už i kněžna Libuše ráda husu z Libuše“. Je třeba vysvětlit, že Libuš je část Prahy, kde byla výkrmna husí a libušské husy měly velmi dobrou a tradiční pověst. Co nám různé kresby a nápisy říkají? Rozhodně tolik, že pozornost studentů je nespoutatelná a že mimo vlastní výuku stačí vykonat řadu další „tvůrčí“ činnosti, pozorováno z desky lavice.

Zpět na obsah


Zvonky štěstí na ledečské KARUZOŠOU

Ledečská Sokolovna ožila ve středu 18. srpna zpěvem, hudbou a tancem. Od 10. hodin zde pořádali TJ SOKOL, Restaurace „Na Růžku“ a ledečský stacionář Petrklíč akci „KARUZOŠOU“ – soutěž ve zpěvu pro klienty ústavů sociální péče a ze stacionářů. Soutěže se zúčastnilo 27 soutěžících z ústavů ze Zboží, Háje, Slatiňan, Skřivan, Křižanova, Bystré a Červeného Hrádku a stacionářů z Chotěboře, Poličky a Ledče nad Sázavou. V hodnotící komisi zasedli Ing. Jan Kasal, místopředseda poslanecké sněmovny, poradkyně minstra průmyslu a obchodu a kandidátka na senátorku za ČSSD PhDr. Běla Hejná, ředitelka Oblastní charity Bc. Anna Blažková, pan podnikatel Ing. Libor Joukl z Přibyslavi, starosta města Ledeč nad Sázavou pan Stanislav Vrba a místostarosta Ledče nad Sázavou pan Jaroslav Doležal.. Organizátorem zdařilé akce byla vedoucí stacionáře Petrklíč paní Iveta Vrbová a též pan Karel Hrůša z Ledče nad Sázavou, který společně s panem Romanem Vávrou, zaměstnancem ledečského stacionáře Petrklíč, se s bravurou zhostili role moderátorů. Vlastní soutěž probíhala dvě hodiny, byla rozdělena na mužskou a ženskou kategorii. Díky sponzorům akce se podařilo zajistit ceny a občerstvení pro všechny soutěžící, kteří podali obdivuhodné a bezprostřední výkony. Hodnotící komise to měla opravdu velice těžké, i když viditelně byla soutěží unesena.

V mužské kategorii si vítězství odnesl pan Zdeněk Štancl z ÚSP Zboží za perfektní přednes písní „Zvonky štěstí“ a „Když jsem šel z Hradišťan“. V ženské kategorii se o první místo podělily paní Jana Černá z ÚSP Skřivany s písní Holubí dům a slečna Kateřina Nováčková z ledečského stacionáře Petrklíč s písní „Sladké mámení“. Kateřinu doprovázel na klávesy pan Jiří Michelfeit, dobrovolný spolupracovník Petrklíče. Trojice vítězů je zachycena na snímku s diplomy v pořadí zleva paní Jana Černá, pan Zdeněk Štancl a slečna Kateřina Nováčková.

Mimo soutěž vystoupili i další odvážlivci a bylo jich několik. Po obědě, který organizátoři též připravili, po vyhlášení výsledků a ocenění všech účinkujících následovala diskotéka, při které si mohli všichni dostatečně zadovádět.

Mezi sponzory akce, jimž se sluší poděkovat, patřili pořadatelé : TJ SOKOL, Restaurace „Na Růžku“, Oblastní charita H. Brod, dále prodejna Ovoce a zelenina na Husově náměstí, Ovoce a zelenina Krátký – Sechov, Spektrum – Brožová, Hračky – Kunášek, Česká spořitelna a.s. – pobočka Kolín, Česká podnikatelská pojišťovna a.s. Praha a všichni členové hodnotící komise jmenovitě majitel přibyslavské cukrárny Fontána pan Libor Joukl s dvěma sty kusů zákusků.

Spontánní a zdařilou akci všichni účastníci chválili a těší se včetně porotců na její zopakování v příštím roce. Ať žije KARUZOŠOU 2005!

-sv-

Karuzošou Karuzošou

Zpět na obsah


Svatováclavská tradice

Úcta ke knížeti Václavu trvá od pradávna. Její motivací byla vždy ochrana proti negativnímu jevu.

Za starých časů byl chudý lid odkázán v největší míře na mouku, kroupy a tuřín, z nichž se upravovala hlavní strava. V době neúrody nastal v zemi hlad, nemoci i mor. Krajíček chleba měl cenu zlata. V nouzi bezradný lid se obracel v modlitbách k Bohu, knížeti Václavu i jiným církevním představitelům. Knížeti Václavu byly vytesávány sochy, z nichž jedna byla například umístěna v důležitém obchodním centru, v horní části Václavského náměstí, dříve Koňského trhu. Socha tam stála až do roku 1879, kdy byla přemístěna na Vyšehrad a nahrazena novou. Symbolický smysl spočíval v tom, že sochy jako by dohlížely na obchodní nepoctivce, a měly jim být morální zábranou.

Mezi nejvzácnější památky svatovítského chrámu patří přilba knížete Václava. Za starých dob se každoročně slavilo ve Svatovítském chrámu přenesení ostatků českého knížete a tento den byl pro pražský lid velkým svátkem. Přilba byla chápána jako ochrana těchto ostatků před jejich zcizením.

Podle dávných zvyklostí se v Praze zpívaly před vánočními svátky staročeské roráty ve Svatováclavské kapli. Hodiny na svatovítské věži odbily pátou hodinu ranní. Do Svatováclavské kaple přicházeli na české roráty české služky v chudých oděvech a prostých šátcích, drobní řemeslníci z domů od purkrabství, ramenatí kočí, bělovlasé stařenky a šedovlasí starci, prostí lidé z nejbližších uliček Malé Strany a Nového Města pražského. Staročeské roráty bývaly vždy oslavou a chválou české řeči, a tak se všechen drobný lid bez rozdílu víry scházel ke svým zpěvům jako k velikému svátku. Přišel však také čas, kdy česká řeč byla vystavena opovržení a útisku a staročeské zpěvy upadaly, až do zapomenutí. Teprve v konci 18. stol. se objevila snaha o vzkříšení dávného krásného zvyku, který byl v pravdě vlastenecko – buditelským počinem.

Svatováclavská tradice ochrany českého lidu a jeho řeči přetrvala věky. Je živou minulostí našeho národa

Zpět na obsah


1. světová válka 1914 - 1918

Není sporu o tom, že pamětníci na tento strašný válečný konflikt v začátku 20. století už prakticky nejsou mezi námi. Navíc mladé generaci se tato válka jeví tak vzdálená, jako byla válka třicetiletá. Není tedy na škodu se o ní zmínit, když si 28. července připomínáme 90. výročí vypuknutí války. Už před lety se mně dostal do rukou deníček tehdy devatenáctiletého vojáka od Chrudimě, který si jako prostý venkovský mládenec zapisoval stručně události, které se kolem něj valily a doléhaly na něj hrůznými poznatky. Protože tam je i zmínka o vojákovi z Ledečska, pak lze předpokládat, že tam nebyl jako jediný a tedy popisované události odrážejí i válečné zážitky, jež zažívali lidé z našeho regionu. Syn vojína Hrstky, jak se autor zápisků jmenoval, byl vlastníkem deníčku. Už také není dlouhá léta mezi námi a obtížně lze dnes říci, kde je zápiskům jeho otce konec…

23. 7. 1915 ve Lvově : Nezapomenu na cestu do Lvova. Celé tři dny jsme nedostali žádnou mináž. Polní kuchyně jsme neměli. Nebylo v čem vařit. Koupit nás nic nenechali. V Haliči vše rozbito. Žalostný pohled se nám naskytl. Polonahé děti navrácených uprchlíků šly těsně při vlaku a úpěnlivě prosily o kousek chleba. Leč my jsme jej sami neměli. Jeli jsme pomalu přes rozbořený most. Kdo měl ještě kousek chleba, tak ho ubožákům hodil. Ouzko bylo podívat, jak se o něj prali…

…Vlak nemohl dále, nebyla volná trať. Tu nám dovolili vystoupit z vlaku. Každý padal slabostí. Shromáždili jsme se pod rozbitými duby, kolem šachet a leželi v chládku. V žaludku nám kručelo, k jídlu nebylo nic… V první šachtě bylo 188 padlých, v druhé 267. Všude stopy po prudkém boji.

25. 7. 1915 : 7 hod. ráno odjezd. Píši si stanice… neznámé nádraží (rozbité), neznámá stanice (mnoho zákopů, šachet i osamělých hrobů), Přemyšl (spáleno, rozbito, dekunky)… Mjechov (spáleno nádraží, zde bylo vylito za milión rublů kořalky)…

28. 8. 1915 : … měl jsem se utopit. Život mi zachránil J. Jakl ze Strojetic, okr. Ledeč n. S., p.p. Křivsoudov. Již v posledním tažení mě vytáhl…

29. 9. 1915 : Proszowice – padlí vojíni od 9. Infanterie Regimentu, 2. regimentu, 13. reg., šachty, přes 600 mužů a asi 200 mužů. U Srzeniavy šachta se 310 muži…

21. 1. 1916 : Šli jsme jen o čisté kávě do Přemyšlu, každý pro 10 kg slámy. Tam jsme stáli, zimou se třásli a čekali jsme, až pro nás někdo přijde. Když jsme vymrzli a ještě více vyhladověli, šli jsme v 10 hod. domů. Tam bylo slámy dost, neb ji přivezli autem. Hloupost lidská nevymizí. V poledne čistá polévka, večer čistá káva. Stále hlad a nikde se nic nekoupí. Je zde samý dekunk, zákop a spousta drátěných překážek, příkopů… Hlad nás stále trápí. Hadry máme rozbitý a boty taky. Jsme jak hadráři. Ach, ty vzpomínky. Ekzecírujeme kol padlých hrdinů, kde jich leží v šachtě několik set od 14. reg., též od landšturmu… Máme stále hlad, 2 – 3 dny jsme bez chleba.

27. 3. 1916 : odchod z Kraplji přes Tonaj do Abveru, 4 a půl denní maršibunk (pochodové cvičení)… Právě ostřelovali za den třikrát aeroplán.

11. 5. 1916 : maršibunk přes Tonaj, Dotovlji, Kroplji do Terstu. Okolo drátěné překážky.

26. 5. 1916 : zase maršibunk, ráno ve 4 se šlo a v 11 jsme v noci přišli, tuze nám otekla ramena od ranců. Tuze bylo žízně. Až na místo bez rastu (odpočinku).

15. 6. 1916 : Hrozná kanonáda, která trvala až do rána. V 7 hod. večer spadly 3 granáty naše do našich zákopů. Omráčily mne, že jsem pak musel odejít. Očekáváme, co se bude díti. Na pomoc přišel 25. reg., neb jsme prořídli. Ráno jsem byl zase na místě. Naše děla střílela přímo do italských zákopů. Vše je hrozné. Jsme na 40 – 50 kroků od sebe.

16. 6. 1916 : Hrozná vřava, samý útok, děla řvala celý den a noc, samá mina a granát ruční. Je tu ouzko, co je raněných kamarádů, kamarád jeden za druhým nás opouštějí…

4. 7. 1916 : Jsme v rezervě. V noci jsme šli do zákopů. Je to hrozné, před haldy mrtvol.

5. 7. 1916 : Vyvázl jsem životem. Ohnul jsem se a vtom přilétl granát. Ten obraz, co jsem viděl, se nedá vypsati, chodili jsme přes haldy mrtvol.

23. 7. 1916 : Loučíme se s Itálií a jedeme na Rusko s 23. Landwehr Inf. Reg., 106. divize (Zeměbranecký pluk posádkou v Neusandez). Odjíždíme vlakem ráno ze Stanjelu na Skopo… St. Peter… Lublaň… Maribor… Št. Hradec… Semmering… Vídeňské Nové Město.

24. 7. 1916 : Večer Vídeň, v noci jsme jeli na Znojmo, Brno, Přerov.

25. 7. 1916 : Moravská Ostrava… Petroviče… Osviencim… Krakov… Bochnia… Tarnov… Přemyšl… Lvov.

26. 7. 1916 : Krásné – Busk, Konty, Brody – vylézáme z vlaku a jdeme do lesa za město, kdež jsme byli až do večera a večer šli do pozice.

27. 7. 1916 : V noci nás zabrali Rusové u Brodu v lese borovém…

Tolik stručně z deníčku prostého vojína z monarchie. Bezesporu ti, kteří neustále vykládají, že bylo nedopatřením rozbíjet monarchii a vytvářet svobodné Československo a bylo to k naší škodě, bezesporu nezažili hrůzné okamžiky, které jste si právě přečetli. A navíc naši krajané umírali a trpěli za nám naprosto cizí cíle. Dodnes pomníčky v městech i obcích vypovídají, kolik vojáků se nevrátilo do kruhu svých rodin. Byly to desetitisíce mladých lidí, kteří později chyběli nejen rodinám, ale i národu. Jen v Ledči n. Sáz. žil za mých mladých let válečný slepec, jinému chyběla ruka, další měl poškozené zdraví. Byly jich desítky. I můj otec byl válečným invalidou z války, do níž musel narukovat jako sedmnáctiletý mladík k vozatajům do Josefova a později převelen do Trutnova. I on sloužil v Haliči jako voják.

Nezapomínejme na tyto události a nenechávejme se opíjet rohlíkem populistických povídaček. Takto se to stalo, takto to viděl i prostý český mladičký voják z malé vesnice.

Dr. Miroslav Vostatek

Zpět na obsah


Manévry

Naštěstí to bylo vojsko přátelské. Konaly se tu totiž velké manévry, kterých se tehdy měl zúčastnit i prezident T. G. Masaryk, bohužel mu v tom zabránila nemoc. I tak se tu v onom roce 1934 sešla řada významných osobností. Dochovalo se několik vzácně zachovalých fotografií, kterým žel scházejí popisky, tudíž řada lidí na nich pro nás zůstává v anonymitě (přivítám každou pomoc při jejich identifikaci). S pomocí pana dr. Vostatka jsme fotografii nahoře „přečetli“ zleva následovně: 1-předseda vlády Jan Malypetr, 2-zřejmě okresní hejtman dr. Jelen, 3-Josef Fenik (otec Josefa Fenika cukráře), 4-starosta města Emil Čech, 5-Bohumil Sobek ředitel škol. Další snímky ukazují armádu mezi válkami i velký ohlas manévrů mezi občany našeho města.

Přečtěte si tedy dobový záznam kronikáře o této velké události třicátých let v Ledči.

ok

Manévry

Dne 24. srpna. Městská rada. Zemské vojenské velitelství v Brně oznámilo, že hodlá zvoliti město Ledeč n. Sáz. za sídlo dohodový vojenských velitelů na dobu as pěti dnů při závěrečných vojenských cvičeních. Navrhlo, aby byla učiněna opatření dle pokynů k ubytování velitelů a hostů.

Dne 5. září. Podle informací získaných starostou města a okresním hejtmanem u ministerstva Národní obrany a u zemského úřadu v Praze, budou závěrečná cvičení konána ve dnech 19. až 23. září tohoto roku. Mají býti provedeny úpravy ulic a zlepšeny komunikace za příspěvku ministerstva Národní obrany a zemského úřadu. Městská rada v důsledku toho dala ihned uválcovati a upraviti ulici Habrckou k okresnímu úřadu, silnici na nábřeží pod zámkem. Nábřeží potoka pilského v Pivarské ulici, bylo opatřeno zábradlím. Provedeno čistění ulic a potoků. K obyvatelstvu vydána výzva, aby domy byly upraveny a ve dnech závěrečných cvičení ozdobeny prapory. Na mostě zavedeno zařízení pro elektrické osvětlení.

Po provedení těchto úprav očekávána pak vzácná návštěva vojenských a vládních hostů.

V druhé polovici měsíce září byly zahájeny manévry vojska na českomoravské vysočině, v městě jest neobyčejně mnoho letních hostů a tak blíží se dny závěrečných vojenských cvičení.

Konečně dne 19. září dostavili se do města první vojenští a vládní hodnostáři. V příštích dnech následovali další. Všichni byli srdečně uvítáni zástupci města, jakož i zástupci státních úřadů a místních korporací. Město bylo bohatě vyzdobeno prapory, večer pak osvětlením. Obyvatelstvo bylo po všechny dny závěrečných cvičení ve slavnostní náladě a sledovalo je se zájmem. Každý večer byl na náměstí koncert vojenské hudby.

Závěrečných vojenských cvičení zúčastnili se mezi jinými vynikajícími hodnostáři také předseda vlády Malypetr v zastoupení nemocného prezidenta republiky T. G. Masaryka. Byl ubytován v domě Karla Muchy, obchodníka, na náměstí, kde stála čestná vojenská stráž. Dále byli v Ledči n. Sáz. přítomni armádní generál Wojcechovski, zemský vojenský velitel v Brně a Dr. Stanislav Bukovský, starosta české obce sokolské z Prahy, ministr Národní obrany Bradáč, zemský prezident moravskoslezský Černý a celá řada vysokých důstojníků a vládních činitelů, kteří se v upomínku na tato závěrečná vojenská cvičení podepsali do této pamětní knihy. Po skončení těchto cvičení nastal pak opět obvyklý ráz života v našem městě.

Dne 1. října. Městská rada. Náčelník hlavního štábu armádní generál Krejčí, poděkoval dopisy městské radě a starostovi města, za veškerou péči a pozornost, jež věnovalo město hostům, štábu, armádě a jemu při závěrečných vojenských cvičeních. Veškerá vydání spojená s úpravou komunikací, zábradlí u pilského potoka a s osvětlením pro vojenská závěrečná vojenská cvičení, uhradilo ministerstvo Národní obrany, se zemským úřadem.

Manévry Manévry

Zpět na obsah


Zásahy na PS Ledeč n. S.

Zpět na obsah


Jedlá - Dobrá Voda

Obec Jedlá leží ve výšce 515 metrů nad mořem. Název vesnice zřejmě pochází od stromu jedle. Po staročesku se tento strom nazýval „jedla“. Dá se tak soudit, že ves byla založena uprostřed lesů, v nichž byla jedle dominantně zastoupena.

V deskách zemských se uvádí jediný známý zeman Přibík z Jedle (Prizbik de Gedle), a to v roce 1388. Další zprávy jsou až ze šestnáctého století. Roku 1546 do obnovených desek zemských vložila Markéta Ledečská z Říčan záznam o svém majetku. Mezi jinými se zde uvádí i ves Jedlá. Ke vsi patřila i osada Dobrá Voda a samota Horečky. Počet obyvatel v této lokalitě za posledních sto let trvale klesá. V roce 1890 se tu uvádí 24 domů a 154 českých obyvatel. V roce 1930 to bylo jedenatřicet domů se sto devatenácti obyvateli.

Ke konci roku 1884 si Jedelští postavili na návsi litinový kříž, vedle něj stával dřevěný sloup se zvonem. Teprve v roce 1913 zde byla postavena větší kaplička s věžičkou, v níž byl umístěn zvon, o nějž však přišli o čtyři roky později, kdy byl odebrán pro válečné účely. To se opakovalo ještě v  roce 1942. Dnes je zvon opět tam, kam patří.

Děti docházely do školy v Chřenovicích. Obec si však vymohla vlastní jednotřídní expozituru školy v roce 1908. Ta se pak v roce 1914 stala školou samostatnou. Vyučovalo se v pronajaté chalupě čp. 1. Nová škola byla pro obec postavena a slavnostně otevřena 6. 2. 1926. V celé řadě kantorů se stal nezapomenutelným Václav Zvoník. Ten zde založil knihovnu, hrálo se tu divadlo, pořádal ve vsi stromkové slavnosti, při nichž se ve vsi a okolí vysazovaly nové stromky. V jedelské škole se vyučovalo do roku 1973 a potom děti začaly dojíždět do školy v Ledči.

Lidé se zde vždy živili převážně zemědělstvím. Ostatně dodnes místní zemědělské družstvo zaměstnává řadu zdejších občanů, kteří by jinak museli práci hledat a dojíždět za ní do okolí. Zemědělství prodělávalo v minulých desetiletích dramatické změny, od rozsáhlého slučování širokého okolí, až opět k současnému stavu místního zemědělského podniku. Stejně významné byly správní změny až k současnému stavu, který tak kopíruje historické uspořádání. Silnice do Ledče, kde také občané těchto vesnic nacházejí práci a kam jejich děti jezdí do škol, byla postavena před 115 lety.

Druhým rokem zde pracuje nové zastupitelstvo, které je ve složení: Jiří Brož – starosta, František Šimek – zástupce starosty, členové – Milan Hroch, Ladislav Kranda, František Kakáček.V obcích tu žije na sedmdesát obyvatel, ale je nutné, stejně jako v mnoha jiných vesnicích, počítat s tím, že jen padesát procent obyvatel je trvale bydlících. Obce se potýkají s obtížemi, z nichž na prvním místě je – jak jinak – nedostatek finančních prostředků. V posledních letech se tu podařilo opravit školu v Jedlé. I když budova neslouží už léta svému účelu, byla opravena střecha a budova dostala i nový kabát v podobě omítek. Momentálně je tu jeden byt, ostatní prostory zejí prázdnotou. Byl tu také nemalými náklady celkově zrekonstruován rybník, který slouží jako požární nádrž. Úpravou prošly také místní komunikace. Nejbližší velkou akcí bude budování vodovodu v  Dobré Vodě, což je naplánováno na příští rok.

Přestože je v obcích polovina chalupářů, kteří by si jistě rádi o víkendech „povyrazili“, nemají tu ani místní momentálně k dispozici hospodu, stejně jako obchod s potravinami, a tak veškerou kulturu představují vlastně jen dobrovolní hasiči (založeno roku 1958), kteří se víceméně pravidelně scházejí a účastní se oblastních hasičských soutěží. Místní obyvatelé samozřejmě dodržují tradiční sváteční dny jako je pouť, která se zde drží neděli po sv. Janu Křtiteli. Posvícení je jedno z posledních v roce a připadá na první neděli po Dušičkách.

Kronika je v obci vedena už celých sedmdesát let, ale po smrti posledního kronikáře (pana Kohoutka) chybí zápisy za poslední tři roky. Bylo by dobré, aby se našel někdo, kdo bude udržovat záznamy o obci i pro příští generace. Obce s tak hlubokými kořeny jakými se obce Jedlá i Dobrá Voda mohou chlubit, si takovou pozornost jistě zaslouží.

Jiří Brož

Jedlá

Zpět na obsah


Navrhuji změnit hranice památkové zóny

Před rokem vyhlásilo ministerstvo kultury v Ledči městskou památkovou zónu. Jedná se jistě o chvályhodný počin, přispívající k ochraně našeho kulturního dědictví, přesto mám k němu jednu zásadní výhradu. Týká se vymezení památkové zóny, které považuji za nepříliš šťastné. Zóna zabírá příliš velkou část území města a spadá do ní např. řada domů postavených až v sedmdesátých letech minulého století.

To podle mého názoru znamená jednak určité znehodnocení záměru památkové ochrany, ale především to přináší problémy našim občanům – vlastníkům domů. Ty potřebují ve většině případů rekonstrukci, která se v důsledku požadavků památkářů značně prodražuje (někdy natolik, že majitel raději nechá objekt dál chátrat). Navíc dochází k nerovnoměrným podmínkám pro jednotlivé vlastníky. Příkladem může být Haškova ulice, kde stejné dvoubytové domy ve velmi špatném stavu vyžadují rozdílné náklady na rekonstrukci jen proto, že každý stojí na jiné straně ulice – jeden v zóně a druhý již mimo ni. A to už vůbec nemluvím o tom, jaké časové i finanční nároky pro občany Ledče znamenají jednání na MěÚ ve Světlé, který je pověřeným úřadem s potřebnými kompetencemi.

Všechny uvedené důvody mě vedou k nutnosti upravit hranice městské památkové zóny. Budu iniciovat jednání v této záležitosti a na nich usilovat o takové změny, aby v zóně zůstaly pouze skutečné památky jako Husovo náměstí, kostel, hrad, židovská synagoga atd. Věřím, že i veřejnost moji snahu podpoří.

Jaroslav Doležal

Zpět na obsah


Stylová pivnice

STYLOVÁ PIVNICE v Ledči nad Sázavou, která má své sídlo v atraktivní lokalitě u mostu, na náměstí Svobody, má za sebou už čtvrtrok existence a také svůj okruh „štamgastů“, kteří se rekrutují hlavně z řad, řekněme víceméně aktivních i pasivních sportovců, kteří v této restauraci mají opravdový ráj. Hned tři televizní obrazovky, z toho jedna velkoplošná, poskytují návštěvníkům opravdový komfort ve sledování především sportovních přenosů. Ti kteří si zde dopřáli sportovní hody jakými byly EURO v kopané nebo právě skončená olympiáda, jistě nelitovali. Když k tomu připočteme řízné pivko (Plzeň 12°, Gambrinus 10°, černý Kozel) a nějakou tu místní „mňamku“, třeba domácí uzeninu na prkénku, je jasné, že tu můžete trávit opravdu příjemné chvíle.

Majitelé nabízejí svým hostům i další služby, jakými jsou třeba sezení pro uzavřenou společnost, možnost promítání vlastních videozáznamů na velkoplošné obrazovce, rezervace stolů a další služby. Hosté jistě také ocení posezení na terase nad řekou Sázavou, kde se naskýtá jedinečný pohled na dominantu města – ledečský hrad, historické jádro Ledče i na frekventované místní „mostecké korzo“.

Otevírací doba v této Stylové pivnici je denně od 10 do 22 hodin, o víkendech se provozní doba prodlužuje do 24 hodin.

Kontakt na případná vaše přání : Tel.: 569 72 14 87

Majitelé pivnice Vás srdečně zvou k návštěvě, těší se, že zde budete společně sledovat na obrazovkách hokejové bitvy nebo se na terase kochat pohledem na barevný podzim v Ledči nad Sázavou.

Zpět na obsah


Svatby v přírodě

Nejenom obřadní síň městského úřadu či chrámová síň kostela jsou místem svatebních obřadů. V uplynulém měsíci se uskutečnily dvě netradiční svatby pod širým nebem.

V úterý 17. srpna 2004 předstoupil starosta města pan Stanislav Vrba v džínách a se státním znakem na krku před totem na louce skautského tábora v Horkách pod Zdeslavicemi. V 11 hodin zazněla z foukací harmoniky ústřední melodie z filmu Tenkrát na západě a před pana starostu si v černém fraku a cylindru pan Pavel Nulíček z Ledče nad Sázavou přivedl svoji snoubenkou slečnu Barborou Holatovou z Koutů v krásných stylových bleděmodrých šatech a kloboučku. Čistý zpěv Petry Ochové na úvod obřadu ocenili nejen snoubenci, svědci a jejich rodiče, ale i desítky přihlížejících přátel – svatebčanů a též kuchaři připravující pašíka a berana na rožni, číšnice za výčepním pultem a spousta neposedných a zvědavých dětí. Paní matrikářka snoubence představila a pan starosta též netradičním způsobem přednesl snoubencům svoji řeč a neopomenul je vyzvat k onomu zavazujícímu slůvku „ano“, které zákony naší země vyžadují. Ženich i nevěsta tak rádi a dobrovolně učinili. Čekalo na ně tradiční hodování ze společného talíře v kruhu rodinném, svatební přípitek a spousta svatebních dárků, kde největším překvapením bylo krásné modré dvojkolo. K poslechu a tanci vyhrávalo country trio promovaných inženýrů Banýr-Křikava-Pipek. Bylo co pít, bylo co jíst, bylo se na co dívat a bylo co závidět.

V sobotu 4. září 2004 odpoledne se matriční úřad s panem starostou dostavil do tábora TJ Bohemians, kde je očekávali snoubenci dychtiví sňatku. K překvapení všech se však na scéně objevila dvojice neznámých snoubenců, která se domáhala též svatebního obřadu pro změnu na ledečském hradě a hodlala starostu města i s paní matrikářkou unést. V nastalém zmatku se vše vysvětlilo, ale samozřejmě to ty pravé snoubence něco stálo. Jízda velorexem s vodáckými pádly, zapomenuté klíčky od auta na druhém břehu Sázavy, spousta smíchu, křiku a veselí provázelo zdařilou svatební taškařici. Nakonec došlo i na vlastní svatební obřad - pravý ženich té své jediné vyvolené slíbil lásku a věrnost krátkým a výstižným slůvkem „ano“. Rozechvělá nevěsta se ráda připojila. Starosta i paní matrikářka legraci nezkazili a všichni svatebčané se dobře pobavili, něco poté pojedli a popili.

Tento způsob léta bez práva první noci zdá se mi poněkud nešťastný i když veselý, nápaditý a hodný následování.

-sv-

svatby v přírodě

Zpět na obsah


Posvícenské tradice

V konci srpna, a to 24., se slaví posvícení bartolomějské. V tu dobu bývaly žně ukončeny, a to byl důvod k poděkování za úrodu a oslavě.

Největším posvícením našich krajin bylo a je posvícení svatováclavské, které připadá na 28. září. V tu dobu jsou všechny sochy sv. Václava, patrona země české, náležitě ozdobeny a slouží k jubilejní václavské mše v katedrále sv. Víta. Navštěvuje se malá rotunda ve Staré Boleslavi, kde byl kníže Václav svým bratrem zavražděn v okamžiku, kdy rukou dosáhl na kruhovou závoru rotundy, v níž se chtěl před bratrem skrýt.

V měsíci říjnu, a to 16., slaví se posvícení havelské. V tu dobu bývali ve středověku i v dobách později propláceny čeledíni za celoroční práci na šlechtických a církevních statcích. Mzdu dostávali jak v naturáliích, i oděvy, místní také částečně v penězích.

Posledním posvícením v nejširším slova smyslu, to je s pečenou husou, zvěřinou, posvícenskými koláčky a dobrým pitím, se slavilo na sv. Martina 11. listopadu. Vždy byla lákavá václavská a martinská posvícenská husa domácky vykrmená. Chléb se podával zpravidla doma pečený, máslo doma stloukané, pití z domácí poctivé výroby, posvícenské koláčky makové, tvarohové, povidlové s bohatou máslovou drobenkou.

Sv. Martinem končila doba posvícení a poutí. Zábavy jako takové byly ještě dvě, konané jako večerní veselí. Bylo konané cecilské veselí 22. listopadu a ještě kateřinské 25. listopadu. Poté se již netancovalo, neboť nadcházel adventní čas.

Tak se u nás již žilo po celá staletí v souladu s přírodou a v bázni boží. Sousedi se vzájemně znali, nezáviděli si, pomáhali, společně sdíleli radost i bolest. Posvícenské a pouťové společenské akce lidi vzájemně sbližovaly s zasluhují si naší pozornosti, abychom mladým generacím i vnukům dovedli říci, jak naši předkové žili, jak se bavili a čím se těšili.

Zpět na obsah


Závod motocyklů do strmého vrchu

Na motokrosovém závodišti v Ledči nad Sázavou budou opět burácet motory motokrosových a trialových motocyklů - 24. října se pojede paralelní závod do strmého vrchu !

Po dva roky se tradiční motokros na atraktivním závodišti v Ledči nad Sázavou nekoná, protože kvůli nedohodě s vlastníky pozemků pod částí trati není možno využívat přední část trati, kde byl tradičně start závodu.

Členové AMK tento "půst" těžce nesou, a proto připravují podívanou, která dosud v Ledči n. S. nebyla - závod do strmého vrchu. Samozřejmě, že se využije známého kopce "Amerika" a pojede se zde I. ročník závodu do strmého vrchu pod názvem "Ledečská Amerika" v kategoriích motokros/enduro a trial. Závod je organizován podle Všeobecného sportovního řádu FMS Automotoklubu České republiky a pod záštitou SMS Holice. Měli bychom tedy vidět přední jezdce ČR a předpokládáme, že závod navštíví i Česká televize.

Způsob závodu bude přitažlivý jak pro jezdce, tak i pro diváky : pojede se jako paralelní závod dvojic a to vylučovacím způsobem. Kromě zajímavé a napínavé podívané, bude při tomto typu závodu minimalizováno, mezi jezdci tolik obávané, nebezpečí poškození motocyklů pády, jako je tomu u klasických závodů do strmého vrchu.

V Ledči nad Sázavou se tedy zakládá tradice v nové motoristické disciplině, jejíž místo bude i vedle motokrosů, které, jak pevně věříme, se brzy opět budou jezdit, i když možná na upravené trati.

Zkušení a zapálení členové AMK určitě připraví hodnotný závod a zajímavou podívanou na celou neděli - dopoledne od 10 hodin začíná trénink a velmi důležitá měřená kvalifikace, odpoledne od 12.30 hodin pak start závodu. Zajištěno je samozřejmě i občerstvení pro diváky. Přijďte se podívat a být u prvního ročníku!

Ing. Vladimír Křivánek

Zpět na obsah


Odešel muzikant s velkým „M“

Miroslav Hradecký

Dne 29. srpna jsme se dozvěděli smutnou zprávu – opustil nás pan Miroslav Hradecký. Zpráva bolestně zasáhla nejen nás učitele ZUŠ, jeho kolegy, ale celou muzikantskou veřejnost Ledečska. Už jen ve vzpomínkách zůstane jeho žákům, kterých za téměř čtvrt století svého působení ve zdejší základní umělecké škole vychoval celou řadu, z nichž mnozí – podobně jeho on sám, se stali aktivními hráči na dechové nástroje. Do srdcí dětí, které prošly jeho výuku se zapsal svým citelným přístupem, laskavostí, trpělivostí a vždy dobrou náladou. Uměl si získat každou dětskou duši.

Pana Hradeckého znali snad všichni ledečáci jako vynikajícího muzikanta a dlouhodobého kapelníka. Dechová hudba, kterou vedl 40 let, neměla pod jeho vedením široko daleko konkurenci. S jeho odchodem ztrácíme všichni dobrého člověka, který rozdával radost a lásku k hudbě celým svým širokým srdcem.

Na kapelníka, učitele pana Miroslava Hradeckého budeme všichni vždy s úctou a láskou vzpomínat.

Čest jeho památce.

Učitelé ZUŠ Ledeč nad Sázavou

Zpět na obsah


Vlastimil Fiala

Vlastimil Fiala

Na sklonku letních prázdnin se na ledečskou veřejnost dostala velmi smutná zpráva. Nedlouho po završení sedmdesátého roku života zemřel pan Vlastimil FIALA.

Tento dlouholetý předseda Tělovýchovné jednoty Kovofiniš Ledeč n. S., hráč a dobrá duše místního volejbalu, zanechal v našem městě významné stopy na poli sportu a tělovýchovy.

Mírná a přátelská povaha předurčovala pana Fialu – rodáka ze Sázavky, aby byl respektovaným a oblíbeným mužem, který snad nikdy nikoho neurazil a nezklamal. S panem Fialou odešel hodný člověk a skvělý kamarád, na kterého se nezapomíná.

ok

Zpět na obsah


Omluva

Omlouvám se panu Petru HOSKOVCOVI, že u příspěvku Kapela Vysočina (LN srpen) bylo chybně uvedeno jeho jméno. Věřím, že všichni příznivci muziky v tomto kraji beztak věděli o koho se jedná, muzikantská rodina Hoskovců je dostatečně známá.

Také fotografie na poslední straně zmiňovaného vydání LN měla správně nést označení Karel Boudník.

ok

Zpět na obsah


Společenská kronika

70. narozeniny oslaví

15. 9. Brodil František, Na Rámech 636
24. 9. Vadinský Václav, Hutní 635

75. narozeniny oslaví

14. 9. Franclová Drahoslava, Stínadla 1044
16. 9. Panský Václav, Melechovská 282
23. 9. Doležalová Daniela, Havlíčkova 840

80. narozeniny oslaví

17. 9. Vydrová Ludmila, Husovo nám. 59

85. narozeniny oslaví

17. 9. Kopecký Karel, Havlíčkova 807
26. 9. Tůmová Marie, Havlíčkova 516

K Vašemu Životnímu jubileu Vám přejeme prožití dalších dnů Vašeho života ve zdraví a spokojenosti.

Narozeni

Daniel Hroch
Pavel Brož

Vážení rodiče, s radostí vítáme narození Vašeho děťátka a přejeme Vám i jemu, aby vyrůstalo ve zdraví a k všeobecné radosti.

Svatby

Gabriela Novotná & Aleš Novák
Renata Maršounová & Milan Blaško
Andrea Polnická & Jan Havel
Hedvika Fingerová & Miroslav Vávra
Barbora Holatová & Pavel Nulíček

Novomanželům přejeme do společného života hodně lásky, porozumění a spokojenosti.

Zemřeli

Marek Oldřich
Vaňásková Marie
Viktorová Anna
Vaňkátová Jaroslava
Jelínek Jaroslav
Hradecký Miroslav

Zpět na obsah


Z kroniky

Ota Nožíř

Když jsem dne 18. 6. 2004 sledoval ČT2, tak před jedním ze zápasů v Portugalsku vysílali medailonek natočený v roce 2001 na paměť slavného brankáře Františka Pláničky. A tam jsem s velikým potěšením mohl sledovat, že jedním z Pláničkových spoluhráčů ze Slavie a i pamětníků byl Ota Nožíř. Jsem si jistý, že asi o něm v Ledči n. Sáz. ví jen hrstka lidí, i když to byl zatím snad jediný ledečský rodák, jenž hrál v dobách 1. republiky ligový fotbal za Slavii. A muselo to být někdy na přelomu 20. a 30. let. A Ota Nožíř s prošedivělým krátkým mužným vousem a s ne moc vlasy na hlavě mile povídal a vzpomínal.

Že pocházel z Ledče, to jsem věděl už dávno a jistě by bylo užitečné, kdyby někdo o něm mohl říci více. A nepochybuji, že v Ledči někdo takový je. Ota určitě hrál fotbal za Ledeč, a to v začátcích fotbalové éry v městě. Prý byl příbuzným s rodinou Hnykových, kteří bydleli u Pivovarského potoka. Ale pamatuji si bezpečně, že O. Nožíř do Ledče občas zajel. Bylo to asi v roce 1940, kdy v létě přijel i s manželkou a v jednom nedělním přátelském zápase nastoupil v dresu S. K. Ledeč. A co nejvíce ohromilo diváky, když vedle něho v útoku hrála i jeho paní! A to v době, kdy o ženském fotbale nebylo ani potuchy. Už nevím, s kým se to tehdy hrálo, ale vyhráli jsme a oba byli autory několika gólů. Ona byla paní urostlá a atletické postavy a samozřejmě dostávala výborné přihrávky, které dovedla zužitkovat. Tehdy všem imponovalo, že měla pro fotbal „buňky“ a ránu, že brankař nestačil ani zareagovat. Pochopitelně se o tomto vystoupení v městě hovořilo a všichni byli pyšní na svého rodáka.

Ze Slavie posléze přestoupil O. Nožíř do ASO Olomouc a tam také působil. Dokonce jsem ho tam jednou potkal. Bohužel jsem se s ním nekontaktoval a lituji toho. Těžko nyní povědět něco bližšího, ale každopádně Ota Nožíř byl jedním z ledečských rodáků, kteří se proslavili ve světě. Dá se tedy poděkovat ČT2, že s Otou Nožířem pořídila tak zajímavý rozhovor o Františku Pláničkovi. Proto je užitečné si ho připomenout.

Dr. Miroslav Vostatek

Ota Nožíř

Ota Nožíř, jedna ze slavných osobností fotbalového mužstva Slavie v letech 1938 – 1947, hrál s Bicanem, Pláničkou, Pučem, Kopeckým a dalšími spoluhráči. Ve své kariéře byl pro svou chytrou hru znám pod přezdívkou „špekulka“. Na postu středního záložníka se stal mozkem týmu a v roce 1946 oblékal i reprezentační dres. V roce 1945 hrál za ASO Olomouc, kde také zakončil o několik let poté svou bohatou kariéru. Později působil jako hráč a trenér mužstva Moravské železárny Olomouc.

Jeho manželka Jiřina (rozená Weintrittová) byla skvělá házenkářka a mistryně sportu. Také ona patřila od 2. poloviny třicátých let ke špičkovým sportovcům – reprezentantům.

Zpět na obsah


Archív Ledečských novin

Počítadlo přistupů


Úvodní stránka | Novinky | Program kina | Ledečské noviny | Historie města | Okolí města
Plán města | Městský úřad | Kontaktní info | Napište nám