| Únor 2004 |
|---|
Kdo v únoru je narozen,
ryzostí srdce je obdařen.
Ametyst dá mu až do hrobu
klid v duši, mír a pohodu.
V únoru když zima málo doléhá, o Velikonocích tě za to vyšlehá.
Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný tučný čtvrtek či tučňák (letos 19. 2.). V mnoha usedlostech mu předcházela zabíjačka. Tradičním jídlem byla k obědu vepřová pečeně s knedlíkem a zelím, k tomu džbán dobrého piva. Panovalo přesvědčení, že na tučný čtvrtek má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.
Hlavní masopustní zábava začínala o masopustní neděli. Také toho dne byl oběd bohatý, ale přece jen netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo i přímo na návsi. Toho dne ani ti nejšetrnější nehleděli na grošíky. Pivo teklo proudem, muzikanti se měli co ohánět. Tanec se protáhl až do rána.
Také o masopustní pondělí se pokračovalo v zábavě a tanci. V mnoha vsích se toho dne konal mužovský bál, kam neměla svobodná chasa přístup. Tancovali jen ženatí a vdané. V mnoha oblastech lidé věřili, že jak vysoko bude selka při tanci vyskakovat, tak vysoké vyroste toho roku obilí či len. Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Tak tedy hurá na dobrou pečínku a džbáneček piva - ať jsme celý rok při síle, zřejmě to budeme potřebovat!
ok
To je lidové označení pro svátek, který v běhu času prošel mnoha proměnami. Dosud je stále v povědomí lidí jako kýžený předěl, kdy je o hodinu více a samozřejmě je také spojován se svící hromničkou.
Světlo a oheň patřily od pradávna k symbolům spojeným s představou boje dobra a zla. Svíce znamenají v katolické liturgii „světlo k osvícení národů“. Jejich svit měl vést umírajícího na cestě do věčnosti. Na Chodsku se zapálená hromnička dávala do ruky umírajícímu, jinde se stavěla vedle jeho lože. Svíčky hromničky se rozsvěcely při bouřce, aby Bůh ochránil dům před bleskem. Výjimečně se jim připisovaly i další ochranné funkce. Ve vsích u Chrudimi obcházel hospodář hned po návratu z kostela s posvěcenou hromničkou třikrát včelí úly, aby měl hojnost medu a aby byly včely chráněny před zloději.
Na Hromnice bylo zakázáno šít, neboť lidé věřili, že by špička jehly přitáhla blesk. Nesmělo se klít, mluvit nevážně; na Chodsku věřili, že kdo bude toho dne tancovat, zemře bez světla.
ok
Dne 26. února 2004 představí veřejnosti žáci literárně dramatického oboru své tři dramatizace :
Cikánská pohádka, Příběh o stvoření a Na jednom stromě, které si připravili pro přehlídku dramatických
souborů do Havl. Brodu. Rádi bychom Vás tímto pozvali na 18 hodinu do sálu ledečského gymnázia, kde si děti odbudou
svojí premiéru a zároveň ukáží výsledky své půlroční práce.
Žáci literárně dramatického oboru mají vystoupení pro veřejnost několikrát ročně, uvádějí koncerty a vernisáže, zúčastňují se a také vítězí v recitačních a dramatických soutěžích, proto se přijďte podívat a posuďte sami, jaké šance mají v letošním roce.
Jana Laudátová
ředitelka ZUŠ
Zastupitelstvo města Ledeč nad Sázavou se na svém zasedání dne 8. 12. 2003 usneslo vydat na základě § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. i) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku (dále jen „vyhláška“).
Předmět poplatku
1. Poplatek se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství, kterým se rozumí provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl.
2. Z akcí pořádaných na veřejném prostranství, jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí.
Veřejné prostranství
Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru - viz. příloha č. 1, která je nedílnou součástí této vyhlášky.
Poplatník
1. Poplatek platí fyzické a právnické osoby, které užívají veřejné prostranství způsobem uvedeným v Čl. 10.
Oznamovací povinnost
1. Poplatník je povinen oznámit správci poplatku písemně nebo ústně do protokolu užívání veřejného prostranství nejméně 3 dny před jeho započetím. V případě užívání veřejného prostranství na dobu kratší než 3 dny je nutno splnit tuto povinnost nejpozději v den zahájení užívání veřejného prostranství některým ze způsobů zvláštního užívání. Pokud tento den připadne na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, je dnem, ve kterém je poplatník povinen oznamovací povinnost splnit, nejblíže následující pracovní den.
2. Po ukončení užívání veřejného prostranství je poplatník povinen oznámit tuto skutečnost správci poplatku stejným způsobem jako v odstavci 1 do 7 dnů a nahlásit rozsah záboru v m 2.
3. Při plnění oznamovací povinnosti je poplatník povinen sdělit správci poplatku příjmení, jméno nebo název právnické osoby, bydliště nebo sídlo, rodné číslo nebo IČ. Jde-li o fyzickou nebo právnickou osobu, která je podnikatelským subjektem, uvede též čísla účtů u peněžních ústavů, na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky z její podnikatelské činnosti.
Vznik a zánik poplatkové povinnosti
Poplatek se platí od prvého dne, kdy došlo k užívání veřejného prostranství způsobem uvedeným v Čl.19. až do dne, kdy toto užívání skončilo.
Sazba poplatku
Poplatek činí za každý i započatý m2 a každý i započatý den užívání veřejného prostranství :
| a) | za provádění výkopových prací | 10,- Kč |
| b) | za umístění dočasné stavby sloužící pro poskytování prodeje | 2,- Kč |
| c) | za umístění dočasné stavby sloužící pro poskytování služeb | 2,- Kč |
| d) | za umístění zařízení sloužícího pro poskytování prodeje | 3,- Kč |
| e) | za umístění zařízení sloužícího pro poskytování služeb | 3,- Kč |
| f) | za umístění stavebního zařízení | 7,- Kč |
| g) | za umístění reklamního zařízení | 10,- Kč |
| h) | za umístění a provoz lunaparků, cirkusů a jiných obdobných atrakcí | 7,- Kč |
| i) | za umístění skládek | 7,- Kč |
| j) | za vyhrazení trvalého parkovacího místa | 7,- Kč |
| k) | za užívání veřejného prostranství pro kulturní, sportovní akce a reklamní akce | 7,- Kč |
| l) | za užívání veřejného prostranství pro potřeby tvorby filmových a televizních děl | 10,- Kč |
Splatnost poplatku
1. Poplatek je splatný :
a) při užívání veřejného prostranství po dobu kratší 3 dnů nejpozději v den, kdy bylo s užíváním veřejného prostranství započato.
b) při užívání veřejného prostranství po dobu delší než 3 dny nejpozději v den, kdy užívání veřejného prostranství skončilo.
2. Připadne-li lhůta splatnosti na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, je dnem, ve kterém je poplatník povinen svoji povinnost splnit, nejblíže následující pracovní den.
Osvobození
1. Poplatku nepodléhá vyhrazení trvalého parkovacího místa pro osobu zdravotně postiženou.
2. Vznik nároku na osvobození od placení poplatku je poplatník povinen správci poplatku oznámit písemně nebo ústně do protokolu :
a) ve lhůtě stanovené v Čl.13 této vyhlášky,
b) v případě vzniku osvobození po splnění oznamovací povinnosti ve lhůtě do 10 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost zakládající nárok na osvobození.
3. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě je poplatník povinen oznámit zánik nároku na osvobození.
v neděli 7. března od 13.30 hod.
v sobotu 20. března 2004
od 20 hod. v sokolovně
Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Ledeč nad Sázavou k 31.12.2003 činila 7,15 %, což je 338 uchazečů o zaměstnání (z toho 225 žen). Průměrná míra nezaměstnanosti v okrese Havlíčkův Brod byla 7,73 %. Na konci roku 2002 byla na Ledečsku nezaměstnanost 6,81 %. Počet nezaměstnaných vzrostl od té doby o 12 uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Ledeč nad Sázavou k 26.1.2004 činí 8,14 %, což je 385 uchazečů o zaměstnání (z toho 245 žen).
Přímo ve městě Ledeč n. S. je 193 nezaměstnaných, míra nezaměstnanosti je zde 6,32 %.
Počet volných pracovních míst na Ledečsku činí v současné době 10 míst. Ve volných místech převažují dělnické profese. Nyní připadá na jedno volné pracovní místo přibližně na 34 uchazečů o zaměstnání.
Zemřel 5. ledna 2004, před svými pětaosmdesátými narozeninami, v Americe. Byl nejmladší ze čtyř dětí ledečského klempíře Maxmiliána Steinera (1885 - 1933), který převzal živnost od svého otce Vojtěcha (1853 - 1916). Steinerové byl starý ledečský židovský rod. Po absolvování měšťanské školy v Ledči v roce 1934 odešel František studovat „Baťovou školu mladých mužů“ do Zlína. Zde se stýkal s rodinou Steglovou s dvěma dcerami. Jejich maminka pocházela z Dobrnic u Ledče, kde žila v té době její matka, přítelkyně Františkovy tety. Po maturitě v roce 1938 byl František vyslán do Baťovy prodejny bot v Panamě u světového průplavu, kde ho zastihlo vypuknutí světové války. Odchodem z vlasti si zachránil život! Jeho matka Ida a bratr Otto byli 6. června 1942 odvlečeni nacisty s ledečským transportem do koncentráku, a tam zavražděni. Obě Františkovy sestry naštěstí koncentrák přežily. Po válce odjela dcera Steglových Hana za Františkem Steinerem do Panamy, kde se vzali. Ze šťastného manželství přišli na svět dva synové, Mel a Rick. V roce 1961 vstoupil František do služeb brazilské firmy H. Stern, která ve svých sto šedesáti filiálkách prodávala šperky ve významných turistických centrech světa. František se odstěhoval s rodinou na americký ostrov St. Thomas a odtud řídil zprvu prodejny firmy Stern v celé karibské oblasti, později byl pro svoje schopnosti a píli povýšen majitelem firmy Hansem Sternem na jejího prezidenta. To byla skvělá kariéra českého emigranta!
V roce 1968 emigroval za strýcem Františkem syn jeho sestry Anny Nettlové, Tomáš. V St. Thomas se oženil s židovskou dívkou Bonnie Wachsmannovou a při návštěvě jejích příbuzných v kalifornském městě San Diego v roce 1982 objevil v jedné synagoze „tóru“ z Ledče. Tóra je pergamenový svitek s citátem z knih Mojžíšových, čteným při bohoslužbách v synagoze. Nacisté tyto tóry soustředili v Praze a v roce 1964 jich náš stát prodal 1564 do Londýna, kde byly opraveny a pak zapůjčovány synagogám po celém světě, symbolickým majetkem však i dále zůstávají té židovské obci, která je pořídila, i když tato obec vyvražděním svých členů nacisty zanikla.
Objevení původu tóry mělo v kalifornských mediích velkou publicitu. František Steiner musel o této vzrušující náhodě informovat tisk a televizi, vždyť tu tóru vídal jako chlapec v ledečské synagoze a teď, za půl století, se na ni dívá na pobřeží Tichého oceánu! Musel vykládat o životě ledečských židů a jejich tragickém osudu. Po této dojemné návštěvě v Kalifornii se František s manželkou Hanou rozhodli, že budou pátrat po dalších českých tórách v cizině. Navštívili Westminsterskou synagogu v Londýně, kde jsou české tóry uloženy. Jejich opatrovnice, paní Ruth Shaffer jim sdělila, že další čtyři ledečské tóry, z nichž jedna stará skoro 300 let, jsou zapůjčeny v amerických synagogách. A seznámila je s pohybem dalších československých tór až do doby jejich návštěvy v roce 1982. Manželé Steinerovi potřebovali informace o těch zaniklých židovských obcích, jejichž tóry byly v cizině. Tyto informace vypracovával historik židovského muzea v Praze Jiří Fiedler a s ním také mnoho vybraných míst u nás navštívili. A pak o těchto místech a tragickém osudu tamních židů přednášeli těm zahraničním židovským obcím, které měly ve svých synagogách československé tóry zapůjčeny. Všude byly jejich referáty publikovány a místní židé jim projevovali vděčnost a úctu za jejich historickou práci.
Manželé Steinerovi cestovali za našimi tórami po Spojených státech amerických, do Anglie, Izraele, Argentiny, Panamy a dokonce až na Hawai. Odpovídali na stovky dopisů a telefonátů a veškeré náklady hradili z vlastních peněz. Jejich téměř dvacetiletá práce byla oceněna významnými židovskými historiky. Vedoucí činitelé „ENCYKLOPEDIA JUDAICA“ je při návštěvě Izraele požádali, aby pro toto světově významné dílo napsali studii o československých tórách, což se také stalo. Prezident amerického „PROJEKT JUDAICA FONDATION“ udělal manželům Steinerovým titul
„Předsedů českého pamětního projektu“. Paní Ruth Shaffer je jmenovala svými asistenty a poradci.
Kdykoliv přijel František po válce do vlasti za svými sestrami Annou Nettlovou a Růženou Maxovou a jejich rodinami, neopomněl navštívit svoje rodné město a staré přátele, které postupem let ztrácel. Nejvíc želel odchodu „Pepíčka“ Fenika, kterého pozval dvakrát k sobě, aby mu ukázal Ameriku. Z jeho starých přátel, ledečských rodáků, jsme tu teď jen dva : Bedřich Grunfeld, jeho spolužák a věrný kamarád - a já.
Ale získal tu přítele o generaci mladšího: Seznámil jsem ho s jeho jmenovcem, také Františkem - Plevou. Obdivoval jeho knihy o historii Ledče a okolí, ale nejvíc jeho vizi o obnovení ledečské synagogy. Tuto vizi zrealizoval František Pleva svojí houževnatostí a pílí! A tak se mohl František Steiner zúčastnit slavnostního otevření krásně opravené ledečské synagogy dne 20. září 2000 za přítomnosti vzácných hostů, z nichž, poslední žijící ledečský žid, byl hostem nejmilejším. Seděl na čestném místě s jarmulkou na hlavě, vyslechl všechny projevy a hebrejské žalmy, zpívané vrchním kantorem brněnské židovské obce - a byl dojat!
František Steiner opustil svoje nejdražší a četné přátele v mnoha zemích světa. I naše město ztrácí svého vynikajícího rodáka! Jméno Ledeč se jeho zásluhou stalo známé v mnoha židovských komunitách v Americe, Evropě a Izraeli. František připomenul tragické osudy členů některých zaniklých židovských obcí u nás. Inspirací k tomu mu byly „tóry“, nejdůležitější kultovní artefakty v synagogách, za kterými a za jejich novými, pečlivými ochránci jezdil po světě se svojí vzácnou manželkou Hanou, která mu byla v historickém bádání rovnocennou partnerkou. František Steiner opustil vlast, svoji rodinu a rodné město Ledeč, když mu bylo dvacet roků. Teď, po čtyřiašedesáti letech se sem vrátí. Přál si, aby jeho popel byl uložen na ledečském židovském hřbitově ke svému otci Maxmiliánovi.
Zdeněk Vorlíček
| Karel Urban, starosta města | - člen komise |
| Jaroslav Poborský, místostarosta | - člen komise |
| Jaroslav Doležal, člen rady města | - člen komise |
| Ing. Zdeněk Tůma, člen rady města | - předseda komise |
| MVDr. Pavel Vrbka, člen rady města | - člen komise |
| Otto Vopěnka, předseda finančního výboru | - člen komise |
| Stanislav Vrba, předseda kontrolního výboru | - člen komise |
| Ing. Pavel Nácovský, vedoucí ekonomického odboru | - člen komise. |
Slávek Poborský
místostarosta
Obec Bojiště dostala svůj název po bitvě, která se zde odehrála v roce 1420. Je jednou z nejmladších obcí na Ledečsku. Leží v nadmořské výšce 474 m, a první písemná zpráva o ní je z roku 1708.
Již v roce 1792 tu vznikla škola, jednalo se tehdy o dřevěný domek s jednou místností. V roce 1909 se začala stavět nová, zděná jednopatrová škola a vyučování v ní bylo zahájeno ve školním roce 1910/11. Vyučovalo se zde až do roku 1981, kdy tu bylo už jen dvacet dětí a začaly dojíždět do Ledče nad Sázavou. Školu pak ještě několik let využívala Strojní a traktorová stanice Havlíčkův Brod. V tomto období byla opravena střecha a udělána nová elektroinstalace, včetně elektrického vytápění. V roce 1991 byla budova školy vrácena zpět obci.
Obec Bojiště spravuje sedmičlenné zastupitelstvo ve složení: Jan Cihlář - starosta, Marie Urbanová - místostarosta, a dále pak členové Stanislav Čech, František Kluch, Ladislav Rajdl, Jiří Cihlář a Otakar Holý.
K obci patří ještě osada Veliká, Mstislavice a dále pak samoty Kocanda, Háj, Rybníčky a Ovčín. Celkem zde žije 250 obyvatel. Většina občanů v produktivním věku musí za prací dojíždět. Hospodaří tu několik soukromých zemědělců a zbývající pole obhospodařuje Zemko Kožlí a.s. Provozovny tu mají i drobní podnikatelé jako je: klempířství, autoopravna a obchod smíšeného zboží. Ve Mstislavicích již několik let funguje firma Unicolor.
Obecní úřad má kancelář v přízemí budovy bývalé školy, kde je zřízena obecní knihovna. V roce 1999 se zastupitelstvo rozhodlo budovu školy zpřístupnit občanům a tak tu z jedné třídy vznikla posilovna a ve druhé třídě má místní mládež klubovnu. Ze zbývající části přízemí byl vybudován nový byt, na jehož výstavbu byla použita státní dotace. Do tohoto bytu se v roce 2001 nastěhovala nová rodina. Prostranství okolo školy - bývalá zahrada, se přestavělo na dětské hřiště, kde místní mládež tráví volný čas. Zde se také koná každoročně dětský den, který Obecní úřad ve spolupráci s hasiči, červeným křížem a za finanční podpory sponzorů, připravuje pro děti k jejich svátku na začátku června. V loňském roce kromě soutěží a her měli děti možnost shlédnout ukázku techniky profesionálních hasičů a výcvik policejních psů.
Zásobování pitnou vodou je řešeno nově vybudovaným obecním vodovodem, který je napájen ze studní z vrchu Melechov a byl zprovozněn v devadesátých letech. Zásobuje domácnosti ve Mstislavicích a Bojišti. Osada Veliká je dosud zásobována z vodovodního řadu pro město Ledeč. Další rozsáhlou a hlavně finančně náročnou akcí byla plynofikace obce, prováděna v rámci mikroregionu Ledečsko, kde zastupitelstvo schválilo a realizovalo zavedení plynu do všech osad a samot obce. Přes počáteční problémy se podařilo toto dílo úspěšně dokončit a v září 2003 byla provedena kolaudace a vpuštění plynu. Letošní zimu už některé domácnosti využívají výhod tohoto vytápění.
V roce 2003 byla v rozpočtu obce schválena finanční částka na opravu místní komunikace v osadě Veliká, která byla realizovaná v letních měsících.
Zároveň proběhla oprava kulturního domu, kde byla provedena výměna střešní krytiny na přední části budovy, oprava a nátěr oken, rekonstrukce sociálního zařízení. Součástí kulturního domu je i hasičská zbrojnice, kde je uložena výzbroj a technika. O tuto techniku se stará místní sbor dobrovolných hasičů. O jejich dobré práci svědčí i to, že se okrskové soutěže zúčastnila 4 družstva. Z toho bylo jedno družstvo veteránů, jedno starších hasičů, družstvo chlapců a dívek.
Sbor dobrovolných hasičů spolu s červeným křížem se podílejí na kulturním dění v obci. Většina kulturních akcí, jako je: posvícenská a mikulášská zábava, maškarní ples, dětský karneval, velikonoční zábava a různé koncerty, se právě odehrává v kulturním domě, který má kapacitu 180 lidí, vlastní kuchyň a jídelnu.
Co se týče sociálního života, snaží se obecní úřad maximálně vyjít vstříc svým občanům. Obec zajišťuje pro své občany dovoz obědů z kuchyně Zemka Kožlí.
V obci je stále co vylepšovat. Ceníme si toho, že mají občané zájem o výstavbu rodinných domků, i když si musí pozemky odkoupit od jejich vlastníků. V letošním roce byla započata výstavba dvou bytových jednotek.
Na konci obci, v části zvané Malé Bojiště, stojí uprostřed hřbitova kostel zasvěcený mučedníkovi, druhému pražskému biskupovi - svatému Vojtěchu. K oslavám milénia smrti sv. Vojtěcha v roce 1997 byl opravován a po této opravě zazářil v celé své kráse.
Každoročně se tu na svátek sv. Vojtěcha koná pouť, kdy se tu slouží mše svatá. V prostoru za hřbitovem pak nesmí chybět pouťové atrakce, stánek s občerstvením a živá hudba. Pouť je hojně navštěvována lidmi z blízkého okolí.
Osady Mstislavice a Veliká se mohou pochlubit opravenými a zrekonstruovanými kapličkami.
V posledních letech se stal tradicí vánoční koncert dětského dechového souboru pod vedením pana Karla Růžka. Mladí hudebníci nám tak svým vystoupením zpříjemňují vánoční pohodu a svátky.
Jan Cihlář, starosta obce
V loňském roce došlo ke dvěma významným změnám v oblasti registru vozidel:
a) r e g i s t r a c e
- mopedů
- motokol
- pracovních strojů samojízdných
= uvedených do provozu do 30.06. 2001 se provádí pouze na žádost vlastníka
! kdo registrovat nechce, tak nemusí !
= uvedených do provozu po 30.6. 2001 se provádí povinně, v případě, že mají vystavený Technický průkaz
b) r e g i s t r a c e
- pracovních strojů přípojných, účelově a technicky určených pro práce v zemědělství uvedených do provozu do 30.06. 2001 i po 30.6. 2001 pouze na žádost vlastníka
! kdo registrovat nechce, tak nemusí !
V obou případech platí, že registrovat lze pouze vozidla, která mají schválenou technickou způsobilost k provozu na pozemních komunikacích.
a) vylepování nálepek o ověření registrační značky po provedené Evidenční kontrole se zrušilo - občané již nemusí chodit na MěÚ Světlá n. Sázavou
- zůstala však povinnost absolvovat Evidenční kontrolu - je součástí pravidelné technické prohlídky a občané ji postupně absolvují v rámci předepsaných lhůt - neplatí termín do 30.06.2004
- zůstala také povinnost, při změně vlastníka, absolvovat samostatnou Evidenční kontrolu novým vlastníkem a předložit při registraci protokol o této Evidenční kontrole
Stává se, že občané, kteří si nechali vylepit nálepku před 1.12.2003 požadují náhradu vynaložených nákladů od MěÚ. K tomu je nutno uvést, že tato povinnost platila do 30.11.2003 v rámci platných právních předpisů a není možné žádné odškodné vyplácet.
b) způsob umístění registrační značky na vozidle ( § 28, odst. 1, vyhl. 243/2001 Sb.) se mění takto:
„Tabulku registrační značky umístí vlastník nebo provozovatel vozidla do místa určeného konstrukčním řešením vozidla tak, aby při běžném provozu na pozemních komunikacích nedošlo ke ztrátě.“
Znamená to, že vyhláška již nestanoví, zda značka musí být přišroubovaná, přinýtovaná a jakým způsobem, nebo stačí pouhé vložení do plastové podložky.
Obrázek č. 10: „Nálepka o provedené pravidelné technické prohlídce vozidla“
Obrázek č. 11: „Nálepka o provedeném pravidelném měření emisí škodlivin ve výfukových plynech motoru vozidla“
Obrázek č. 12: „Nálepka o ověření registrační značky“ - od 1.12.2003 Z R U Š E N A !!!
Závěrem několik poznámek k problematice „Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“ - tzv. zákonné pojištění (zákon 168/1999 Sb.) :
I když příslušný zákon platí již od roku 1999 stále se při vyřizování žádostí občanů setkáváme s problémy vzniklými neznalostí tohoto zákona a postupováním podle starého zákona. Zásadní rozdíly jsou následující:
- pojištění vozidla uzavírá vlastník vozidla a při prodeji není přenosné na nového vlastníka
- nový vlastník musí uzavřít nové pojištění a minulý vlastník pojištění zrušit
- osoba, která žádá o vzetí vozidla do evidence nebo o změnu v evidenci vozidel, musí současně předložit orgánu evidence doklad o pojištění k nahlédnutí, jinak orgán evidence žádosti nevyhoví. (zákon 168/1999 Sb. § 15 odst. 1)
Znamená to, že i nové vozidle, které nemá Registrační značku, musí být před evidováním pojištěno. Doklad o pojištění má různou formu ( u ČP žlutý ústřižek, u ostatních různé kartičky) a ten musí být předložen - ne složenka nebo pojistná smlouva. Tento doklad musí být předložen i na jakoukoliv změnu včetně odhlášení na nového vlastníka. Tento doklad je také povinen každý řidič vozit ve vozidle a předkládat příslušníkům Policie ČR při silniční kontrole.
- pokud nebyla ve lhůtě 7 dnů od zániku pojištění odpovědnosti uzavřena nová pojistná smlouva týkající se téhož vozidla, je vlastník povinen ve stejné lhůtě odevzdat Registrační značku a osvědčení o registraci tohoto vozidla registru vozidel - jedná se o dočasné vyřazení vozidla z registru ( tzv.uložení do depozita) - toho může využít občan, který např. v zimě nejezdí nebo má vozidlo dlouhodobě v opravě - nemusí tak platit „zákonné“ pojištění
Závěrem chceme upozornit, že provozováním nepojištěného vozidla se občan vystavuje možnosti sankcí až do výše 20 000,- Kč, a až 12 měsíců zákazu řízení. Další a citelnější sankcí může být náhrada škody způsobené nepojištěným vozidlem. V případě zavinění dopravní nehody např. s kamionem se může pohybovat škoda i v řádech miliónů Kč a to znamenat splácení do konce života.
Ing. Otakar Švec, vedoucí odboru dopravy
Centrum pro zdravotně postižené v Havlíčkově Brodě ve spolupráci s Městským úřadem v Ledči nad Sázavou a Domem s pečovatelskou službou zřizuje pro občany se zdravotním postižením odloučené pracoviště v Ledči nad Sázavou. Občané mohou bezplatnou poradenskou službu využít první úterý v měsíci od 8 do 11 hodin v prostorách Domu s pečovatelskou službou - ulice 5. května 473.
Kontakt : 569 427 614, 607 164 135, Centrum pro zdravotně postižené Havlíčkův Brod, Dobrovského 2915.
Přehled poskytovaných služeb :
- sociálně právní poradenství (mimořádné výhody pro ZP…)
- poradenství při výběru a možnostech získání vhodné kompenzační pomůcky
- informace o zvýhodnění IS tel. stanic pro těžce zdravotně postižené občany
- pomoc při výběru speciálně vybaveného koncového zařízení
- pomoc při řešení problematiky zaměstnávání osob se zdravotním postižením
- specifické poradenství pro jednotlivé skupiny občanů se zdravotním postižením
- poskytování individuálních rad, organizace cílené pomoci, pomoc se sepisováním různých písemností (odvolání, žádosti o příspěvky nejrůznějšího charakteru…), vyjednávání v zájmu klienta
- terénní práce - předcházení krizí a zhoršení kvality života zejména u osamělých osob se zdravotním postižením
- akce sociální rehabilitace
- Klíček - klubové odpoledne pro děti se zdravotním postižením a jejich rodiče
- informace o dalších občanských sdruženích
- tiskoviny pro osoby se zdravotním postižením
- kontaktní práce - zaměřuje se na ty osoby se zdravotním postižením, kteří nemohou nebo nechtějí vyhledat standardní institucionální pomoc
- informace o přístupnosti budov a objektů veřejného a kulturního charakteru.
Město Ledeč nad Sázavou se právem honosí titulem „Perla Posázaví“ a to z mnoha důvodů. Především to je díky velkému výskytu poměrně dobře zachovalých historických památek, které nemají v širokém okolí obdobu.
Jmenujme například architektonicky pozoruhodný objekt hradu, který má ve svém exteriéru mnoho zajímavých prvků z několika kulturních stylů. Dále je to například architektonicky zajímavý vzhled stavby kostela sv. Petra a Pavla pocházející z období gotiky přecházející do renesance, zachovalá židovská synagoga, hřbitovní kostel Svaté Trojice aj.
Mimo objektů šlechtické a sakrální architektury můžeme v Ledči najít i několik, historicky velice zachovalých, měšťanských domů. Mezi ně patří z hlediska historie k nejcennějším dům č. 76, který se nachází v Mlýnské ulici vedoucí z náměstí k řece. Ten je všeobecně v Ledči znám jako „Pekařství u Dymáků“.
Historická cena tohoto jednopatrového měšťanského domu spočívá v zachovalosti jeho unikátního ranně renesančního vzhledu. Domů z tohoto období s čtyřbokým arkýřem podepřeným od země kamenným krakorcem a nahoře ukončeným šestibokou věžičkou najdeme v celé České republice zcela ojediněle (fotografie č.2).
V přízemní, kde je umístěn obchod pekařství, jsou do dnešní doby dobře zachovalé renesanční klenby. Bylo by určitě velmi dobré provést sondy do vnitřní omítky, zda se pod nánosy barev nenachází vzácné fresky, které se občas v měšťanských domech z této doby hojně vyskytují. Tato poměrně velká nedotčenost interiéru dále zvyšuje u tohoto domu jeho historickou cenu.
Na boční stěně domu se pod opadanou šedivou omítkou nalézají ranně renesanční psaníčka, která vznikla speciální technikou, pro renesanci tak typickou - škrabáním do omítky (fotografie č.1). Jak je vidět i z fotografie, pod touto omítkou nejsou pozůstatky předchozích omítek, ale již samotné kameno-maltové zdivo. Můžeme tedy konstatovat, že se s největší pravděpodobností jedná o první omítku tohoto domu.
Rád bych využil této příležitosti a veřejně pochválil majitele domu za opravu střechy, která plně respektuje jeho historii, a také za dobré provedení nápisu „pekařství“ na domě, neboť nikterak neruší jeho celkový vzhled. Osobně se domnívám, že pokud bude obnovena sgrafitová (psaníčková) omítka, stane se tento dům ozdobou nejen města Ledeč, ale i celého Posázaví.
Pevně totiž věřím v to, že by se při rekonstrukci fasády mohl najít pro majitele domu finanční příspěvek nejen v rozpočtu města, ale především ve zdrojích kraje, státu a Evropské unie, kterým by mělo záležet na znovuobnovení krásy tohoto, zatím skrytého, bohatství města.
Historický dům, prvek či krásu můžeme zničit snadno a rychle, ale pak už jí nikdy nikdo neobnoví. Myslím, že pokud si město dokáže uchovat tuto nádheru, či jí ještě lépe obnovit, můžeme do budoucna čekat opravdový zájem turistů.
bc. Tomáš Zdechovský
Havlíčkobrodská společnost pro povznesení regionálně-historického povědomí
| MUŽI | ŽENY | Rok narození |
|---|---|---|
| xx | 1909 | |
| x | 1910 | |
| xx | 1911 | |
| x | xxxx | 1912 |
| xx | xxxx | 1913 |
| xx | xxxx | 1914 |
| x | xxx | 1915 |
| xxxx | xxxxxxx | 1916 |
| xx | x | 1917 |
| xxx | xxxx | 1918 |
| xxxxx | xxxxxxxxxxxx | 1919 |
| xxxx | xxxxxxxxxxxxxxxx | 1920 |
| xxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxx | 1921 |
| xxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1922 |
| xxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1923 |
| xxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1924 |
| xxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxx | 1925 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1926 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1927 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1928 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1929 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1930 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1931 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1932 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1933 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1934 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1935 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1936 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1937 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1938 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1939 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1940 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1941 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1942 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1943 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1944 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1945 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1946 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1947 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1948 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1949 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1950 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1951 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1952 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1953 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1954 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1955 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1956 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1957 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1958 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1959 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1960 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1961 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1962 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1963 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1964 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1965 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1966 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1967 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1968 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1969 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1970 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1971 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1972 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1973 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1974 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1975 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1976 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1977 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1978 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1979 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1980 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1981 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1982 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1983 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1984 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1985 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1986 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1987 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1988 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1989 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1990 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1991 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1992 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1993 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1994 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1995 |
| xxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1996 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxx | 1997 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1998 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 1999 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | 2000 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxxx | 2001 |
| xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxxxx | 2002 |
| xxxxxxxxxxxxxxxx | xxxxxxxxxxxxxxx | 2003 |
Mužů: 2979
Žen: 3038
Celkem: 6017
Vysvětl.: x = 1 osoba
Vypracovala: Horajsová Jaroslava - EVIDENCE OBYVATEL - LEDEN 2004
| Rok narození | muži | ženy | Rok narození | muži | ženy | Rok narození | muži | ženy | Rok narození | muži | ženy | |||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2003 | 16 | 15 | 1979 | 44 | 51 | 1955 | 68 | 53 | 1931 | 24 | 26 | |||
| 2002 | 30 | 17 | 1978 | 44 | 47 | 1954 | 38 | 46 | 1930 | 23 | 27 | |||
| 2001 | 17 | 18 | 1977 | 62 | 42 | 1953 | 66 | 27 | 1929 | 17 | 37 | |||
| 2000 | 21 | 29 | 1976 | 51 | 37 | 1952 | 52 | 40 | 1928 | 21 | 19 | |||
| 1999 | 20 | 21 | 1975 | 60 | 45 | 1951 | 43 | 47 | 1927 | 24 | 31 | |||
| 1998 | 24 | 31 | 1974 | 40 | 44 | 1950 | 39 | 52 | 1926 | 18 | 19 | |||
| 1997 | 25 | 12 | 1973 | 43 | 40 | 1949 | 60 | 42 | 1925 | 10 | 17 | |||
| 1996 | 15 | 24 | 1972 | 41 | 40 | 1948 | 37 | 43 | 1924 | 8 | 27 | |||
| 1995 | 23 | 28 | 1971 | 41 | 27 | 1947 | 43 | 54 | 1923 | 15 | 18 | |||
| 1994 | 22 | 27 | 1970 | 43 | 29 | 1946 | 53 | 43 | 1922 | 8 | 19 | |||
| 1993 | 40 | 37 | 1969 | 32 | 34 | 1945 | 42 | 45 | 1921 | 6 | 15 | |||
| 1992 | 32 | 25 | 1968 | 29 | 46 | 1944 | 48 | 46 | 1920 | 4 | 16 | |||
| 1991 | 31 | 26 | 1967 | 32 | 32 | 1943 | 37 | 45 | 1919 | 5 | 12 | |||
| 1990 | 34 | 31 | 1966 | 28 | 34 | 1942 | 41 | 35 | 1918 | 3 | 4 | |||
| 1989 | 43 | 35 | 1965 | 35 | 40 | 1941 | 32 | 32 | 1917 | 2 | 1 | |||
| 1988 | 36 | 44 | 1964 | 52 | 30 | 1940 | 34 | 41 | 1916 | 4 | 7 | |||
| 1987 | 46 | 43 | 1963 | 45 | 42 | 1939 | 23 | 46 | 1915 | 1 | 3 | |||
| 1986 | 54 | 37 | 1962 | 44 | 41 | 1938 | 31 | 25 | 1914 | 2 | 4 | |||
| 1985 | 52 | 45 | 1961 | 38 | 43 | 1937 | 23 | 34 | 1913 | 2 | 4 | |||
| 1984 | 45 | 42 | 1960 | 46 | 51 | 1936 | 26 | 31 | 1912 | 1 | 4 | |||
| 1983 | 50 | 51 | 1959 | 51 | 47 | 1935 | 26 | 32 | 1911 | - | 2 | |||
| 1982 | 40 | 50 | 1958 | 42 | 41 | 1934 | 22 | 28 | 1910 | - | 1 | |||
| 1981 | 47 | 49 | 1957 | 41 | 44 | 1933 | 19 | 28 | 1909 | - | 2 | |||
| 1980 | 58 | 44 | 1956 | 54 | 45 | 1932 | 19 | 45 | Celkem | 2979 | 3028 |
Škodí dobrým, kdo šetří spatné.
Walther
Zima sice ještě zdaleka neskončila, ale všichni se už jistě těšíme na první jarní sluníčko, voňavé povětří i volání a vábení roztouženého ptactva. Obvykle se v těchto časem rozhlížíme kolem sebe a vzdycháme nad tím, jaké neblahé dědictví nám tu po zimním čase zbývá. Závěje sněhu a ledové příkrovy sice mizejí, ale zůstávají tu stopy ne po zimě, ale po lidské lhostejnosti a nevychovanosti. Jsou tu opět závěje, ale tentokrát odpadu, jsou tu opět příkrovy, ale tentokrát rozoraná prostranství, jinak travnatých ploch. A právě o těch bych chtěl dnes psát.
Na ledečském sídlišti bydlí polovina tohoto stárnoucího města (viz. strom života) a toto pospolité bydlení má svá specifika. Každý, kdo tu bydlí či bydlel, důvěrně zná prostupnost panelových stěn, hluk startujících a přistávajících výtahů atd. To jsou však záležitosti, se kterými musí každý potencionální sídlišťák počítat. Je ale s podivem, že i sídlišťáci(nebo snad mohou?)! V tomto směru má navrch dům č. 1097 a 1062-63 (jistě vytipujete i další). V místech, kde nemají auta co dělat jsou rozježděná prostranství, parkuje se na trávě i u smrčku. Jak by asi vypadaly tyto prostory, kdyby se takhle chovali všichni? Vždyť tu bydlí desítky rodin a téměř všude mají auta. Jak je možné, že tato naprostá většina trpí vedle sebe takové nabubřelé nevychovance?
Často se jedná o lidi, kteří mají zcestovaný pěkný kus světa a zasvěceně hovoří o kultuře, čistotě a pořádku na západ od naší hranice. Sami se pak doma chovají jako na nejdrsnějším venkově jihovýchodní Evropy. Nebo snad musíme mít všude ploty, zátarasy z vlnitého plechu a cedule, abychom pochopili co se smí či nesmí? Nestačila by prostá slušnost a ohleduplnost?
Jistý dluh zde má i městský úřad a policie. I když se na zeleň města vydávají nemalé částky, na sídlištích zeleň stále ještě chybí. Šeptouchov je jistě krásná část města a svoji pravidelnou úpravu si zaslouží, jenže pro mnohé seniory je přeci jenom trochu z ruky a zcela jistě by nepohrdli posezením v pěkném prostředí v blízkosti svého bydliště. Otevřené prostranství s nesmyslným cyklodromem vyhledávané zřejmě nebude. Na sídlištích nejsou lavičky (nebo jen torza) a také zbylá pískoviště bude třeba renovovat a upravit. Policie má jistě dost argumentů, aby nedisciplinované jedince vykázala tam, kam patří.
Věřím, že jaro letošního roku přijde do města, kde vládne tolerance a slušnost. Že budeme bez emocí a zbytečných donucovacích prostředků žít v důstojném prostředí. Je na vás, široké veřejnosti, abyste podobné nešvary netolerovali, abyste na ně na odpovědných místech upozorňovali i na stránkách našich novin. Rádi otiskneme vaše náměty, připomínky i fotografie hříšného chování našich spoluobčanů (vaše i naše dokumenty budeme předávat příslušnému odboru městského úřadu i místní policie). V případě potřeby požádáme stanoviska městského úřadu i policie. Rozhodně se k tématu příštích vydáních LN vrátíme. Přece nechceme žít v Chánově II.
ok
V časném ránu jen zvuk odjíždějícího vlaku se ztrácí v údolí Sázavy, když stojíme chvilku na zastávce ve Smrčné a očima měříme svahy se zamlženými lesy Melechova. Víme, že ani letos nám nedaruje nic zadarmo.
V nepřetržité řadě let, co tradice ledečského 37. oddílu trvá, putujeme stejný den o vánočních svátcích, 26. prosince, ovšem pokaždé o rok starší. Tentokrát po osmatřicáté. Za bezmračné oblohy, ať mrzne, sněží nebo prší - i bouřku jsme tu zažili v tom běhu let - a kolik účastníků se tu s námi vystřídalo. Zimy bývaly, i vánice, že půl světa zmizelo. Lesy zasypány někdy vysokým sněhem, jindy klouzavé kameny lesních úvozů, mokré jehličí …
Táhlé svahy od řeky sněhem pokryté, tentokrát nepříliš vysoká vrstva sněhu však stačí, aby se noha probořila, bota uklouzla po spodní, ušlapané vrstvě. Najednou ticho, jen zmrzlý sníh pod nohama křupe. Země dřímá, bílo po prázdných polích, jen pár černých teček prozradí vrány, které tu snáší svůj tulácký úděl.
Nad Koňkovicemi už neporušená bílá pokrývka. Do zasněžené lesní cesty tiskneme svoje stopy, občas překřížené puntíky zaječích a srnčích stop. Před posledním nejprudším stoupáním chvíle oddechu. U prastarého buku zastávka. Dlaněmi se opíráme o hladký kmen, tak silný, že by dva měli co obejmout. Nabíráme sil, záda obtížená batohem, který nese kotlík, sekeru a pilu, jídelní misku - ešus - i šálek na čaj a potřeby k vaření.
A pak, nahoře u studánky letos opět skoupé na vodu, ve sněhu ušlapaný kruh kolem ohně, na kterém se vaří ten náš „grenadýrmaršguláš“ - a pak i čaj. Namodralý sloupek kouře stoupá do korun okolních vysokých smrků, kde se ztrácí, stejně jako ozvěna písniček - těch známých, co někteří dobře znají a ostatní se znát učí. Národní, samozřejmě chodská „Zafoukej větříčku“, ovšem i skautské, které nás provázejí celá dlouhá léta, i ta o nahých kolenech, která by ovšem slušela spíše létu. Ale proč ne? Je veselá.
Tak každoročně ožívá tradice vánočních pochodů. My ze 37. oddílu ledečských Old-skautů tady vždycky vzpomeneme na naše bratry a sestry, kteří už s námi nechodí. Buď nemohou, nebo se už odebrali k jiným ohňům někde ve skautském nebi. Za každého jedno polínko na oheň, vzpomínka. Tenhle vánoční čas může patřit a patří vzpomínkám více, než kterýkoliv jiný. Les je tu chrámem, vhodným, abychom každý svým způsobem věnovali čas té vzpomínce.
Kdo přinesl vánoční cukroví, nabízí dokola. Dva dny po Štědrém večeru je tu stále vánoční nálada. Nikomu nevadí, že se nás tentokrát sešlo třináct. Spíše zavzpomínáme na minulé cesty a co je provázelo. Už jich bylo sedmatřicet, ta letošní je osmatřicátá. Tolik je i vrubů na dlouhé, téměř půlmetrové dřevěné lžíci z třešňového dřeva, která slouží k tomu, aby oheň ruce nepopálil. Někdo žertem říká, že za ta léta by snad stačilo tu lžíci jen vyvařit.
Kolem hřejivého ohně jsme se tentokrát zdrželi do odpoledních hodin, než se začneme rozcházet. Zůstává studánka s roubenou stříškou, vedle kamenný křížek. I ten má svojí historii.
Stisk ruky v Gillwelském kruhu - a nashledanou.
37. OS Ledeč
Před vánočními svátky napadlo učitele na zdejší základní škole zpříjemnit dětem i sobě předvánoční náladu připomínkou staročeských Vánoc. A protože nejsme muži (a hlavně ženy) činu nejen co se týká známkování nebo psaní poznámek, ale dovedeme svoje hlavičky používat i na mnohem užitečnější věci, nápady se jen hrnuly.
Předem jsme vyřadili různé úpravy punče spojené s ochutnávkou, pečení vánočního cukroví pro pedagogický sbor nebo výlov kaprů ze Sázavy, i když mnohé z nich by určitě nalezly velký ohlas nejen u učitelů, ale i u dětí. Nad ostatními návrhy se sklonily naše „moudré“ hlavy a vyřkly ortel! : “Tyto nápady skončí v propadlišti dějin ledečské školy a tyto nás proslaví !“ I stalo se.
Nejdříve jsme seznámili s návrhem projektového dne pana ředitele, a protože je to člověk podobným akcím nakloněný, souhlasil a my jsme mohli vše rozjet na plno. Vytvořili jme 10 pracovních dílen, do kterých se děti mohly přihlásit podle svého zájmu.
Veškeré informace týkající se dílen byly vyvěšeny na nástěnkách, kde se děti dozvěděly, kteří učitelé je budou ten den trápit, jaké pomůcky si mají přinést místo sešitů a učebnic a co je vůbec v dané dílně čeká a nemine. Vše mohlo propuknout, a tak se také 16. prosince stalo.
Proč právě 16. prosince? Chtěli jsme, aby si děti vánoční výzdoby školy, kterou si samy udělaly, užily co nejdéle. A ony vytvořily opravdu kouzelné věci. Škoda, že jste to nemohli sledovat s námi.
Během dopoledne se škola začala postupně zaplňovat vánočními svícny, z trouby začaly vonět vánočky, objevovalo se první upečené vizovické pečivo a z oken začaly vykukovat na ulici nejrůznější vánoční motivy vystřižené z papíru. Na chodby jsme umístili živé stromečky s ozdobami ze slámy, sušeného ovoce, makovic, šišek, slaměnek, barevného papíru a červených mašliček. Vypadaly opravdu kouzelně a děti si pochvalovaly i pozdější likvidaci. Většina použitých surovin totiž skončila v jejich žaludku. Tato důležitá (pro někoho dokonce nejdůležitější) součást těla rozhodovala u některých dětí o zapsání do pracovní dílny, kde se dělalo nepečené cukroví nebo zdobily perníčky. Výzdoba tohoto typu na škole samozřejmě dlouho nevydržela.
Podstatně delší životnost měly malby na skle a ukázky prostřených vánočních stolů, které ale neobsahovaly žádné vzorky uvařených jídel, což možná mnohé mrzelo.
V další pracovní dílně si děti mohly zabalit své vánoční dárky, vyrobit si na ně jmenovky a podobně. Zkrátka nepřišel ani ten, koho zajímaly vánoční zvyky, mohl se dozvědět spoustu věcí o zvyklostech našich předků.
Co říci závěrem? Jeden den, za kterým stojí sice spousta práce a zařizování, ale na druhou stranu také spousta rozzářených očí a rozesmátých pus, a pro ty jsme tohle všechno dělali.
Učitelé ZŠ
Rodákem z našeho města je úspěšný sportovec - hokejista, Jan Dušátko. Narodil se tu před osmnácti lety, ale vlastně ho znají jenom skalní příznivci hokeje, kteří sledují jeho sportovní růst. Ve svém rodišti totiž moc času nepobyl, neboť cesta za jeho vyvoleným hokejem byla dlouhá a v místě bydliště žádné podmínky nebyly.
První krůčky na bruslích ke kariéře udělal zřejmě na světelském zimáčku, a to ještě jako předškolák. Přechod do první třídy je zlomem v životě každého z nás, Honza to měl ještě složitější. Ke zmíněným školním povinnostem mu připadlo ještě pravidelně dojíždět na tréninky do hokejové líhně v H. Brodě. Tehdy s ním jezdili ještě čtyři vrstevníci, kteří však zátěž nevydrželi. Úspěchy na sebe nedaly čekat až zase tak dlouho, už ve třetí třídě hrál první mistrovské zápasy za HC Rebel H. Brod. Škola, dojíždění na tréninky i zápasy začaly být zejména časově neúnosné. Tak od šesté třídy začal navštěvovat sportovní třídu základní školy v H. Brodě a tamtéž také musel bydlet v soukromí. Pro relativně malého kluka i jeho rodinu jistě pořádná řehole, kdož ví, jestli bylo dostatečnou náplastí i získání prvního republikového mistrovského titulu, který v tomto roce s rebely získal.
O dva roky se ledečský kluk, Honza Dušátko, poprvé dostal do vysněné země každého hokejisty - do Kanady. To samosebou nebylo jen tak a Honzova talentu si začínali všímat „hokejoví lovci“. V jeho případě to byl agent věhlasné HC Sparty Praha - Jaromír Henyš. A tak se mladý hokejista zase stěhoval, tentokrát do Prahy, aby tu v deváté třídě dokončil základní školu.
Sportovně se postupně propracoval přes extraligový dorost až do juniorského týmu, kde působí v útoku dodnes. Bez zájmu nebyla ani česká reprezentace, jejímž členem se stal od 14 let, a tak se i s tímto vybraným kolektivem podíval do hokejově vyspělého světa - Švýcarsko, Rusko a také opět za Atlantik, tentokrát do Spojených států amerických. Že nebyl v tomto výběru jen do počtu svědčí i to, že tu patřil mezi nejlepší reprezentační střelce ve své kategorii.
Jan rád vzpomíná na brodského trenéra Milana Kraučuka, který mu, stejně jako současný trenér ve Spartě Karel Najman, vštěpoval odpovědnost, píli a morálku. Že to nakonec zůstane na hráči samotném jak si podobná ponaučení pustí k tělu svědčí i to, že z bývalých spolužáků působí v extraligových juniorech jen Antonín Dušek (Liberec). Martýrium stěhování, odloučení od rodiny, nekonečných tréninků i zranění svědčí o Janově odhodlání dotáhnout to ve svém milovaném hokeji daleko. Udělal toho pro tento chlapský sport už jistě mnoho, ale na vrchol je ještě cesta dlouhá a věřme, že Honzovi přinese kýžený úspěch. Jak sám říká, důležité je, aby se mu vyhýbala zranění, jako třeba ta, která ho sužují v této sezóně (opakované zranění hlavy, krční páteře i otřesy mozku), zranění která berou sílu i plné nasazení.
V těchto dnech Honza slaví své osmnácté narozeniny, přejeme mu tedy především ono proklamované pevné zdraví, ale také výdrž špičkového sportovce, aby mu léta odříkání přinesla úspěchy osobní i sportovní. A pokud to bude možné, rádi se na stránkách Ledečských novin podělíme o dojmy a postřehy z „velkého hokeje“, který zatím nosí dres číslo třináct. Nechť je toto magické číslo poslem dobrých zpráv.
ok
Podle staré tradice v tento den mohou ženy žádat muže o ruku.
Jestliže musíte něco důležitého stihnout ještě do konce února, zachovejte klid. Letos máte ještě jeden den navíc, je totiž přestupný rok.
Když papež Řehoř XII. 24. února 1582 uzákonil bulou Inter gravissimas takzvaný gregoriánský kalendář, začala platit i nová pravidla pro přestupné roky. Rozdíl mezi kalendářním rokem (365 dní) a slunečním rokem (365, 2419 dne) se od té doby vyrovnává takhle:
Den navíc se přidá jednou za čtyři roky. Ale protože to by bylo zase moc, nebude přestupný ten rok, který je dělitelný stem. Ale to by bylo zase málo… Takže výjimkou z výjimky je letopočet, který je dělitelný čtyřmi sty, a to jsme zažili právě v roce 2000.
A kdo se třeba v tento nešťastný den narodil a přicházel tak o narozeniny? Operní skladatel G. Rossini (1792), malíř J. Mařák (1832) a režisér M. Frič (1902). Na 29. února připadá i výročí první československé ústavy z roku 1920. Ale to si stejně národ nikdy nepřipomínal jako nějak zvlášť pamětihodné datum.
Na 29. února připadá egyptský den.
Přírodní rok rozeznává cyklický charakter času. Uznává tedy, že po dobrých časech následují časy zlé a po zlých naopak zase dobré. Vzhledem k tomu, že každý den roku je součástí mnoha cyklů, jsou určité dny tradičně pokládány za nositele štěstí či neštěstí. Tradiční kalendářní pranostiky připomínají řadu neblahých dnů, v nichž není radno s čímkoli začínat. Kdysi se sledovaly dny, v nichž bylo nebezpečné onemocnět, začít s nějakou prací, vydat se na cestu nebo uzavřít sňatek. Pátky s datem třináctého se vesměs pokládaly za dny, jejichž zlé znamení se vztahuje ke dni v týdnu, na který připadají. Tyto dny jsou odvozeny od tradice alexandrijského roku jako tzv. egyptské dny (dies aegypticae). Není samozřejmě nutné brát tyto dny příliš pověrčivě a bránit se jakékoli činnosti, moudré však je vědět o nich, neboť jsou po více než 2 300 let pokládány za nešťastné (tento měsíc jsou ještě zmíněné dny: 8., 10., 11., 17., 18., 26., 27.). Svátek má Horymír nebo také sv. Rufinus - což znamená červenovlasý, ryšavý, zarudlý.
ok
V místním policejním revíru slouží jedenáct stálých pracovníků policie, kteří se pravidelně střídají při službách a na které připadá následující výčet čísel za minulý rok:
Dopravní nehody.
mjr. Jiří Wurm
To, že náš výčet událostí zaznamenaný na místní policii začínáme až po prvním týdnu neznamená, že by se v novém roce něco podstatného změnilo. Jak sami na následujících řádcích posoudíte, přešli jsme se všemi nešvary, které nás provázeli v minulém roce do roku 2004. Pokud si snad někdo udělal silvestrovské předsevzetí o polepšení - rychle na něj zapomněl. Ruku v ruce tu jdou recidivistům v ústrety některá hloupá zákonná ustanovení, jako třeba téměř „bavlnková“ péče o mladistvé grázly.
ok
Možná si mnozí z vás všimli, že v některých lokalitách Ledče, ale i okolí, je velice málo sýkorek a vůbec drobných ptáčků. Že vám z krmítek téměř neubývá slunečnice. Loňské velice suché léto a velké mrazy v několika letošních zimních dnech dost populace ptačích druhů zdecimovalo. Proto je potřeba ochrany nás lidí, aby se stav co nejdříve zlepšil!
V ČR hnízdí kolem 200 druhů ptáků a ti „užiteční“ (v zahradách a poblíž lidských obydlí) rádi uvítají lidskou pomoc v podobě hotových hnízdních budek.
V únoru je nejvyšší čas je umístit, později je už pro daný rok často pozdě a nastěhují se tam spíš vrabci nebo vosy…
Budka by měla být vždy s otvíráním, neboť na zimu je nutno staré hnízdo vyhodit a budku vydezinfikovat, hlavně zničit roztoče (hodí se Arpalit Spray), kteří dokáží mláďata úplně zahubit.
Budky nedávejte blíže k sobě než 30 metrů, ptáci mají svá potravní teritoria. Výška zavěšení je ideální kolem 8 metrů, ale i u níže položených krotčí druhy zahnízdí. Vletový otvor by měl být mírně šikmo k zemi a na jih či východ - proti zahánění deště. Pozor na přístup koček a kun či tchořů k budce! Dokáží zničit totálně hnízdo a ptáky nastálo odehnat. Zdaleka ne všichni ptáci hnízdí v dutinách či budkách, někteří si staví hnízda zásadně sami. Třeba kosi, drozdi, pěnkavy, pěnice, budníčci apod. Pro ty jsou ideální hustší keře a živé ploty. Hnízdění také napomáhají například větve svázané k sobě ve výšce 1,5 - 2 metry.
Určitě se vyplatí na ptáčky nezapomenout, ať už přikrmováním v zimě, či péčí o zdárné rozmnožování. Vrátí se nám to všem, ať už formou likvidace škodlivého hmyzu v zahradách, nebo krásným zpěvem.
Hodně radosti v přírodě přeje
Jana Prchalová
Významného životního jubilea se dožívá dne 4. 2. 2004 paní JIŘINA PETŘÍČKOVÁ z Ledče nad Sázavou. Naše drahá maminka, babička a prababička oslaví 75. narozeniny. Všechno nejlepší, hlavně hodně zdraví, štěstí a spokojenosti přejí děti, vnoučata a pravnoučata.
Před 100 lety, 24. února 1904, se narodil JOSEF POSPÍŠIL, malíř a natěrač a před 95 lety, 8. února 1909, jeho manželka MARIE, švadlena. Téměř celý život prožili v Čechově ulici, domě čp. 77 a pracovali obětavě pro své spoluobčany z města i z okolních obcí.
Děkuji všem, kdo se mnou vzpomenou na moje drahé rodiče.
Mgr. Marie Klinkerová - Pospíšilová s rodinou
| 13. 3. | český film | JEDNA RUKA NETLESKÁ |
| 20. 3. | český film | KAMEŇÁK 2. |
| 27. 3. | USA film | PÁN PRSTENŮ III. - Návrat krále |
| 7. 4. | český film | MAZANÝ FILIP |
| 10. 4. | český film | ŽELARY |
| 14. 4. | český film | JAK BÁSNÍCI NEZTRÁCEJÍ NADĚJI |
| 8. 5. | USA velkofilm | POSLEDNÍ SAMURAJ |
Těšíme se na Vaši návštěvu !!!
75. narozeniny oslaví
4. 2. Petříčková Jiřinka, Zd. Fibicha 782
8. 2. Charvát František, Obrvaň 25
10. 2. Rozkošná Marie, Obrvaň 21
80. narozeniny oslaví
4. 2. Jindrová Augustina, 5. května 1276
93. narozeniny oslaví
10. 2. Fialová Marie, Ke Stínadlům 555
K Vašemu Životnímu jubileu Vám přejeme prožití dalších dnů Vašeho života ve zdraví a spokojenosti.
Narozeni
Nikola Bauerová
Tadeáš Staněk
Vážení rodiče, s radostí vítáme narození Vašeho děťátka a přejeme Vám i jemu, aby vyrůstalo ve zdraví a k všeobecné radosti.
Svatby
Zdeňka Sarkányová & Chmel JanZemřeli
Franclová Markéta
Ivanik Jaroslav
Krajíčková Marie
Och Jaroslav
Oddíl hokeje před třiceti lety. Hokejové družstvo TJ KF zvítězilo v okresním přeboru (mj. porazili Ždírec 12:2) a postoupilo do III. třídy krajského přeboru, ale tato soutěž se v sezóně 1974-75 pro nezájem neuskutečnila. Hokejisté si z H. Brodu ještě přivezli 2. místo v pohárovém klání (porazili Světlou 6:4). Sehráli i přátelská utkání: s dorostem H. Brodu - 4:3, se Sokolem Čejov - 6:6, a 6:5.V anketě toho roku však hokejisté příliš nefigurovali - 16. ing. Švarc (trenér), 27. F. Krupka (mládež). Alespoň pár jmen z té doby:L. Kalivoda (předseda), L. Syrovátka, ing. V. Veselý, A. Těšínský, J. Rudl, J. Fulín, J. Fanta, L. Novák, A. Kubát, J. Habásko… Vzhledem k podmínkám to byla bohatá sportovní činnost, hlavní soustředění však bylo na budování hřiště, a to rostlo doslova před očima - betonová plocha, výbojkové osvětlení, rozvodna, čerpací stanice. Oddíl vyvíjel i mimořádnou aktivitu na poli kultury. Po dlouhých letech zorganizovali v sokolovně řadu příjemných večerů s umělci, jejichž jména už v té době něco znamenala - V. Neckář, H. Vondráčková, I. Janžurová, E. Pilarová, J. Čeřovská…
ok
Nový hokejový stadion začal být budován v roce 1972 na místě bývalé farské zahrady (do té doby bylo kluziště za hřištěm na kopanou, napravo od tribuny). Úpravy si vyžádaly velké úsilí, bylo odstraněno na 22 stromů, padlo sem na 250 aut materiálu. Po provedení nivelace terénu zde byly až půlmetrové rozdíly terénu. Současně s těmito přípravami byla zahájena příprava nových mantinelů i provizorního osvětlení. Byl položen nový zemní kabel v délce 120 metrů.