| Leden 2004 |
|---|
Moje sáně jsou jak drak,
letí, až přechází zrak!
Jedou jako v pohádce -
šup - a už jsme v hromádce.
Moje sáně jsou jak šíp,
letí stále líp a líp.
Pozor Jirko, je tu břeh -
šup - a už jsme na zádech.
Petra Ochová - zpěv, přednes
Lucie Soljaková - zpěv, přednes
Markéta Čechová - klavír
30. ledna - 18.00, vstupné dobrovolné
pořádá Městské muzeum a ZUŠ Ledeč nad Sázavou
Tak nám začal rok čtyři, století jedenadvacátého. Paní Zima nám hned zkraje dala najevo, kdo tu bude následující čas vládnout. Krutý mráz, souvislá sněhová peřina - to všechno jsou atributy zimy, které snad těší vyznavače zimních sportů a děti. Méně už řidiče, údržbáře a všechny ty, kteří milují teplo a žhavé sluneční paprsky. Ale nic naplat, žijeme v klimatickém pásmu, kde bychom se nad podobným stavem neměli podivovat, natož abychom tvrdili, že nás zaskočil. Podivovat bychom se spíše měli nad komentářem televizní moderátorky, která náležitě dramaticky prožívá chvíle, kdy je na začátku ledna v odpolední Praze -10° C! A tak vám na prahu nového roku přejeme, abyste ho prožili v dobrém zdraví, dobré náladě, aby vás nic moc nezaskočilo a když se k tomu přidají i dobré zprávy ve vašich Ledečských novinách - bude to jen ke vzájemné spokojenosti a za dvanáct měsíců se nám bude radostně bilancovat.
Redakce LN
Je-li před Třemi králi noc hvězdnatá, narodí se beránci, býčci, kozlíci a kluci.
Svátkem Zjevení Páně (epifanie) končí období Vánoc. Tehdy vyčetli tři mudrci z východu z hvězd, že se mají poklonit novému židovskému králi. Proto následovali zářící (betlémskou) hvězdu a putovali do Betléma za Ježíšem. Předali mu zlato, kadidlo a myrhu a aby unikli hněvu krále Heroda, na zpáteční cestě se vyhnuli Jeruzalému a do své země se vrátili jinou cestou. Pohanskému světu tím způsobem oznámili Ježíšovu existenci. Později se kolem nich vytvořilo množství legend, podle nichž byli vysvěceni na biskupy a po mnoha letech, když v rozmezí několika dnů po sobě zemřeli, byli snad pochováni ve společném hrobě. Mimo jiné jsou patrony cestujících a poutníků. I u nás je rozšířen zvyk psát v podvečer svátku na veřeje letopočet a jejich iniciály - (20 + K + M + B + 04).
ok
Zastupitelstvo města Ledeč nad Sázavou se na svém zasedání dne 8. 12. 2003 usneslo vydat na základě § 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. i) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku (dále jen „vyhláška“).
Předmět poplatku
Poplatku podléhají psi starší tří měsíců.
Poplatník
Poplatek ze psů platí držitel psa Městu Ledeč nad Sázavou podle místa trvalého pobytu, nebo sídla. Držitelem je fyzická nebo právnická osoba, která má trvalý pobyt nebo sídlo na území České Republiky.
Oznamovací povinnost
1. Poplatník je povinen oznámit správci poplatku písemně nebo ústně do protokolu do deseti dnů vznik své poplatkové povinnosti tj. dovršení stáří psa tří měsíců nebo započetí držení psa staršího. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě je poplatník povinen oznámit zánik své poplatkové povinnosti.
2. Povinnost oznámit držení psa má i osoba, která je od placení poplatku dle zákona o místních poplatcích nebo podle této vyhlášky osvobozena. Důvod pro osvobození musí poplatník správci poplatku prokázat.
3. Poplatník je rovněž povinen oznámit správci poplatku každou skutečnost, která má vliv na výši jeho poplatkové povinnosti nebo na vznik a zánik osvobození, a to do deseti dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.
4. Při plnění oznamovací povinnosti je poplatník povinen současně sdělit správci poplatku příjmení, jméno, nebo název právnické osoby, trvalý pobyt nebo sídlo, rodné číslo nebo IČ.
Identifikace psů
Správce poplatku vydá poplatníkovi evidenční známku pro psa bez ohledu na to, zda pes poplatku podléhá nebo je od poplatku osvobozen. Tato známka je nepřenosná na jiného psa, i kdyby šlo o psa téhož držitele. Ztrátu nebo odcizení této známky je poplatník povinen správci poplatku nahlásit nejpozději do deseti dnů.
Vznik a zánik poplatkové povinnosti
1. Poplatková povinnost vzniká v kalendářním měsíci, ve kterém pes dovršil stáří tří měsíců. Poplatek se platí ze každý i započatý kalendářní měsíc.
2. Zanikne-li poplatková povinnost (např. úhynem psa, jeho ztráta, darování nebo prodej), poplatek se platí i za započatý kalendářní měsíc.
Sazba poplatku
Poplatek za psa činí za kalendářní rok :
a) za prvého psa v rodinném domě a stavbě k individuální rekreaci 250,- Kč
b) za druhého a za každého dalšího psa v rodinném domě a stavbě k individuální rekreaci 350,- Kč
c) za prvého psa chovaného v obytném domě nesplňujícím charakter rodinného domu a psa, jehož držitelem je právnická osoba 750,- Kč
d) za druhého a za každého dalšího psa chovaného v obytném domě nesplňujícím charakter rodinného domu a psa, jehož držitelem je právnická osoba 1.000,- Kč
e) za prvého psa, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského a vdoveckého důchodu, který je jeho jediným příjmem, anebo poživatel sirotčího důchodu 200,- Kč
f) za druhého a každého dalšího psa, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského a vdoveckého důchodu, který je jeho jediným příjmem, anebo poživatel sirotčího důchodu 200,- Kč
Sazby poplatků stanovené výše v odst. 1 bod a) až f), se vztahují pouze na psy chované v katastrálním území části Ledeč nad Sázavou a Horní Ledeč.
a) za prvého psa chovaného v místních částech města, jehož držitelem je fyzická osoba 150,- Kč
b) za druhého a za každého dalšího psa chovaného v místních částech města, jehož držitelem je fyzická osoba 300,- Kč
c) za prvého psa chovaného v místních částech města, jehož držitelem je právnická osoba 750,- Kč
d) za druhého a dalšího psa chovaného v místních částech města, jehož držitelem je právnická osoba 1000,- Kč
e) za prvého psa chovaného v místní části města, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského a vdoveckého důchodu, který je jeho jediným příjmem, anebo poživatel sirotčího důchodu 100,- Kč
f) za druhého a každého dalšího psa chovaného v místní části města, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského a vdoveckého důchodu, který je jeho jediným příjmem, anebo poživatel sirotčího důchodu 150,- Kč
Za místní části města ve smyslu čl. 7 písmeno a) až f) této vyhlášky se považují katastrální území částí Habrek, Obrvaň, Souboř, Sychrov, Vrbka , Sačany.
Splatnost poplatku
1. Poplatek je splatný nejpozději do 31. března příslušného kalendářního roku.
2. Vznikne-li poplatková povinnost po termínu splatnosti, je poplatek splatný nejpozději do deseti dnů ode dne, kdy povinnost poplatek platit vznikla.
Osvobození
Od poplatku je osvobozen držitel psa, kterým je :
a) osoba nevidomá, bezmocná a osoba s těžkým zdravotním postižením, které byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod podle zvláštního právního předpisu,
b) osoba provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob,
c) osoba provozující útulek zřízený obcí pro ztracené nebo opuštěné psy,
d) osoba, které stanoví povinnost držení a používání psa zvláštní právní předpis.
Zápis dětí do 1. tříd pro školní rok 2004/2005 do Základní školy v Ledči nad Sázavou se uskuteční ve dnech 23. ledna a 24. ledna 2004 v budově školy v Komenského ulici.
V pátek 23. ledna 2004 bude zápis probíhat v době od 14.00 hod. do 17.30 hod., v sobotu 24. ledna 2004 v době od 8.00 hod. do 10.00 hod.
Do Základní školy v Ledči nad Sázavou se zapisují děti z Ledče nad Sázavou a z těchto obcí:
Vrbka, Habrek, Obrvaň, Souboř, Hamry, Ostrov, Hradec, Horní Hradec, Kozlov, Olešná, Leština, Sychrov, Sačany, Kříže, Bělá, Jedlá, Dobrá Voda, Chřenovice, Trpišovice, Koňkovice, Rejčkov a přilehlé osady, Kouty, Bojiště, Veliká, Vilémovice, Pavlov, Bohumilice, Sechov, Přemilovsko, Hlohov, Prosíčka, Nezdín, Kamenná Lhota.
K zápisu se dostaví jeden z rodičů s dítětem, které do 1.9.2004 dovrší 6 let věku.
Výjimečně mohou být zapsány i děti mladší. K zápisu je třeba rodný list dítěte a občanský průkaz jednoho z rodičů.
Jaroslav Kosprd
ředitel ZŠ
Milí lidičky,
29. listopadu roku 2003 se uskutečnil již třetí charitativní ples a já bych touto cestou chtěla poděkovat všem lidičkám, kterým nejsou lhostejné osudy mnohdy bezbranných lidí.
Výtěžek z plesu byl 30 493 Kč a bude použit pro středisko domácí péče zde v Ledči nad Sázavou.
Na plese bylo možno vidět módní přehlídku a volbu Missáka kterým se stal dvacetiletý Jan Havel z Ostrova u Ledče nad Sázavou. Honza získal i Missáka sympatie, které volilo publikum.
Na druhém místě byl Miloslav Urbánek z Kozlova a na třetím místě Tomáš Vobořil z Ledče nad Sázavou.
Děkuji sponzorům, pořadatelům, a všem dobrým lidičkám.
Dokud můžeme mít někoho rádi, stojí za to žít! Jen to, co něco stojí, za něco stojí. Přeji Vám Všem nekonečně mnoho lásky a zdraví.
staniční sestra CHOS
Petra Krajíčková
 Missák Jan Havel z Ostrova |  |
V r. 1949 jsem dokončil svá čtyři léta trvající lékařská studia. Byl jsem na to hrdý, že jsem to dokázal po šesti létech válečného mozkového útlumu. Nesklidil jsem však pro to u mladších kolegů z jiných oborů žádnou poctu. Prý jsem dřel zbytečně. Oni že to zvládli také, i když o něco později. Po promoci jsem dostal umístěnku do Ostravy. Nezdálo se mi to, vždyť je v okolí několik nemocnic. Předložil jsem papír na Kraji v Jihlavě. „To nám nemají dělat. Já vím, že je tu nařízení, že máme zásobovat lékaři především pohraničí, ale to my jsme taky. Půjdete do Humpolce. Brod je již obsazen.“
Tak jsem nastoupil v Humpolci na chirurgii. Primářem byl dr. Melichar. Jeho předchůdcem byl dr. Kašpar. Samozřejmě se vtipkovalo, že po něm přijde jistě Baltazar. Ale to se nestalo. Primář Melichar byl svérázný pán. Například při vizitě. „Madam, jak ráčíte troubit na trombón?“ „Ale pane primáři, já přece hraji na klavír.“ „Račte prominout. Já se Vás ptám, jak jim jdou větry.“ K chirurgii byla přiřazena malá porodnice, na kterou jsem byl přidělen. K pomoci jsem měl jednu porodní asistentku, které jsem rovnou řekl, že teoreticky toho vím dost, ale prakticky nemám zkušenost. Můžeme to dát dohromady a jistě nám to vyjde. Tenkrát bylo mnoho porodů. Rodilo se jako vždy převážně v noci. Dopoledne byly operace, odpoledne mi bylo dovoleno si doplnit spánek.
Jednoho dne byla přijata paní rodící po třetí, u které mi primář potvrdil, že jde o příčnou polohu. „Je to teď v klidu. Já musím dnes odjet na 2 dny. Udržujte to jak se dá.“ Jako na potvoru začaly druhý den stahy. Teoreticky jsem věděl z knih, že jsou celkem čtyři možnosti řešení, podle polohy a postavení plodu, ale to mohu rozhodnout až po vnitřním vyšetření. Musil jsem se rozhodnout k obratu. Dopadlo to dobře. Když jsem se později zmiňoval kolegům z oboru, nenacházel jsem u nich příslušnou odezvu.
Stejná událost se mi později přihodila na oddělení v Havlíčkově Brodě. Byla neděle a zůstal jsem na oddělení sám. Terénní asistentka mi přivezla druhorodičku s narozeným dítětem a s obavou, že jde asi ještě o jeden plod. Po vyšetření jsem zjistil, že jde o dvojče v příčné poloze. Nechat to, bude z toho zanedbaná příčná poloha s neblahými důsledky pro matku i plod. Obrat se mi podařil, měli jsme z toho radost, matka i já. Byl to dokonce kluk po předchozích dvou holkách. Druhý den jsem hrdě hlásil událost, ale nesetkal jsem se s porozuměním. „Jediným řešením byl císařských řez. Tohle se už dnes nedělá.“ To by mohla být pravda, kdybych na to nebyl sám.
Další den přišel na návštěvu oddělní profesor z kliniky. Vím, že se za zavřenými dveřmi o případu diskutovalo. Případ byl uzavřen konstatováním, že se za dané situace v tomto případě nedalo nic jiného dělat. Při loučení jsem byl představen profesoru: „To je náš slavný - divadelník.“ Hrál jsem tehdy v závodním klubu postavu apotekáře ve hře Cesta pana Broučka do XV. století. Žádná zmínka o porodu. U sebe jsem zjistil, že jsem přece jen něco získal. Určité zvýšení své porodnické sebedůvěry, kterou jsem v krátké budoucnosti mohl uplatnit. Byl jsem totiž převelen se třemi asistentkami do nově zbudované porodnice v Ledči nad Sázavou a to jako její vedoucí a jediný lékař na dobu celých 31 let.
MUDr. Jiří Svoboda
Slávek Poborský
místostarosta
| CELKOVÝ POČET OBYVATEL k 31. 12. 2003: | 6 019 | (2984 M, 3035 Ž) |
| Počet přihlášených osob k trvalému pobytu: | 107 | (57 M, 50 Ž) |
| Počet narozených dětí: | 33 | (19 M, 14 Ž) |
| Počet odhlášených osob: | 119 | (56 M, 63 Ž) |
| Počet úmrtí: | 63 | (29 M, 34 Ž) |
| Počet změn pobytu ve městě: | 106 | (49 M, 57 Ž) |
| Sňatky: | 30 |
| Rozvody: | 26 |
| Počet branců - ročník 1985: | 53 |
| Počet vydaných povolávacích rozkazů: | 59 |
| Vydaná rozhodnutí o zrušení údaje o MTP: | 5 |
| Poskytnutí informací z informačního systému+údajů o TP: | 44 |
| Počet vydaných potvrzení o místu trval.pobytu: | 155 |
| Počet přijatých žádostí o vydání OP: | 950 |
| Počet vydaných OP: | 938 |
| Počet přijatých žádostí o vydání CP: | 404 |
| Počet vydaných CP: | 357 |
| Počet vydaných potvrzení o OP: | 244 |
| Vybrané správní poplatky | - evidence obyvatel : Kč 8 780,- |
| - CP + OP : Kč 53 175,- (převod na účet MěÚ Světlá n.S.) |
| Výběr správních poplatků - městská tržnice | 22 x |
J. H.
V malebném koutě Českomoravské vrchoviny, na úpatí vrchu „Vlčí hůra“, z východní strany zaštítěná majestátným Melechovem, se rozprostírá obec Kamenná Lhota v nadmořské výšce 502 metrů. K obci patří i Dolní Paseka a osada v Houpačkách. Název obce vznikl asi od kamenitých pozemků na svazích, kde se ves rozprostírá. Byla založena v druhé polovině 13. století Jindřichem Humpoleckým. Ten obdržel zdejší rozsáhlou krajinu kolem roku 1252 od Vyšehradské kapituly a měl ji osídlit. Založil na tomto území vesnice Kouty a Kamennou Lhotu.
Jak z názvu plyne, opravdu se zde kámen těžil. První pokusy o těžbu začaly kolem roku 1880, převážně kámen stavební. Velký jámový lom, kde se kámen těžil byl v roce 1983 uzavřen a dnes je zatopen. V dřívějších dobách se obyvatelé Lhoty živili zemědělstvím.
V současné době část produktivní populace dojíždí za prací do Ledče nad Sázavou, kam také jezdí děti do základní školy.
Pokud přijedete do Kamenné Lhoty na náves, uvidíte budovu bývalé školy, kde je dneska kancelář obecního úřadu, knihovna, poštovní úřad a v prostorách po starém obchodě je nevelká tělocvična, která je navštěvována hlavně mládeží. Ale i místní ženy se zde scházejí při svém cvičení. Na návsi byla postavena nová prodejna, kam chodíme nakupovat dodnes. Je zde také kaplička, která byla v roce 1968 nově postavena, protože původní kaplička byla zchátralá. Dále je na návsi pomníček ve tvaru mohyly na památku obětem I. světové války. V horní části návsi se nachází nevelký rybníček, který byl v roce 1998 opraven a nyní slouží hlavně menším dětem jako koupaliště a v zimě, pokud je mrazivo, na něm i bruslí. Děti také využívají nevelké hřiště za budovou bývalé školy, kde mohou hrát nohejbal, vybíjenou, volejbal a další hry. Život na vesnici oživuje hospůdka „U Urbanů“, kde se konají plesy, posvícenská a masopustní taneční zábavy a další různá posezení, které převážně zajišťují místní hasiči.
V obci je 73 popisných čísel a žije zde 246 obyvatel všech věkových kategorií. Část usedlostí je využívána jako rekreační chalupy a to převážně obyvateli Prahy. Naše vesnička je zásobena vodou z místního vodovodu, hlavní studna je nad obcí. Byla zde postavena nová úpravna vody s odradonovací stanicí.
V současné době se v obci staví tři rodinné domky a stále je zájem o využití dalších pozemků.
V naší obci pracuje sedmičlenné obecní zastupitelstvo. Starostou obce se stal po volbách v roce 2002 pan Vladimír Med, jeho zástupci jsou Jiří Janáček, Jana Smejkalová, ostatní členové : Jaroslav Šťastný, Jaroslav Doležal, Miroslav Urban, Petr Hořejš.
Obec má vedenou kroniku a ještě jsou pořizovány fotografie ze života v obci a videozáznamy hlavně z činností hasičského sboru.
Pro život obyvatel je stále co vylepšovat. V posledních letech byla opravena část místních komunikací, zcela upravena náves, rozšířena kapacita studní.
Pokud budete přijíždět do naší obce od Ledče nad Sázavou, nemůžete si nevšimnout fotbalového hřiště. Ano FC je u nás od roku 1992. Tehdy se sešlo a domluvilo pár nadšenců pro tuto hru. Muselo se připravit hřiště, upravit hrací plocha, jako kabiny tehdy posloužily dřevěné buňky. Toto bylo časem nevyhovující, protože se hráči neměli po zápase kde umýt. V roce 2000 se na hřiště udělala přípojka vody a elektřiny a pak se mohlo začít s výstavbou nových zděných kabin. Tato stavba byla dokončena v roce 2003 a na novém hřišti se v srpnu začalo opět hrát. Jsou zde dvě šatny, místnost pro rozhodčí a kvalitní hygienické zázemí. Byla také zvětšena a upravena vlastní hrací plocha, která má nově vysetý trávník a vlastní zavlažování. Přestože mužstvo hraje ve III. třídě, věříme že FC Kamenná Lhota bude nadále povzbuzován svými fanoušky.
Sbor dobrovolných hasičů, který v obci působí, oslavil v loňském roce 80 let svého trvání. V současné době má 59 členů. Každoročně se družstvo mužů účastní několika soutěží, ve kterých se zpravidla velmi dobře umístní. Také lhotecká mládež se účastní hasičských soutěží a to včetně dívek. V loňském roce se konala soutěž okrsku právě v Kamenné Lhotě a naši hasiči přípravám na tuto akci věnovali patřičnou péči. Velkou odměnou jim bylo vítězství v této soutěži a povzbuzování ostatními lhoteckými fanoušky. Sbor hasičů se také stará o kulturní život obce. Především je to tradiční „Hasičský ples“, kde je vždy bohatá tombola, masopustní oslavy, které jsou pro Lhotu známé tím, že se konají vždy v pondělí, sedm týdnů před Velikonocemi. V neděli už můžete v obci potkat tzv. malé maškarády - převlečené chlapce, v pondělí v hlavním průvodu masek můžete potkat rytíře, šašky, bábu s dědkem a nůší, některá zvířátka a další. Spolu s nimi jde kapela dům od domu, všude se zastaví a zahrají alespoň jednu písničku a večer je taneční zábava v hostinci „U Urbanů“. Místní hasiči zajišťují pro děti jejich karneval, také s pěknou tombolou a malým občerstvením. K dalším kulturním akcím patří v listopadu posvícení a posvícenská taneční zábava, na konci roku bývá posezení na Silvestra. Během roku se členové hasičského sboru účastní i dalších akcí v obci, brigád apod.
Členky SPOZ, který stále v obci působí, navštěvují starší občany při jejich životních výročích vždy s malou pozorností a před Vánocemi navštíví všechny důchodce.
Obecní zastupitelstvo pořádá vždy alespoň jeden zájezd za rok. V posledních letech jsme navštívili výstavu Země živitelka, divadlo v Jihlavě a v listopadu jsme byli i v Národním divadle v Praze.
Tradicí, která začala v roce 1996 je zpívání koled na Štědrý den odpoledne na návsi u stromečku. Vánoční koledy nám zpívají děti a poslechnout si je přijdou nejen místní občané. Jejich vystoupení nám vždy pěkně zpříjemní vánoční atmosféru.
Vladimír Med
starosta
Roční koloběh života lidí ovlivňoval kalendář lidových obyčejů a zvyků, z nichž mnohé dodnes žijí. Tradiční zvykosloví je třeba chápat jako lidové projevy nejrůznějšího původu. Splývají v něm dřívější představy o přírodě, hospodářské zkušenosti, představa a praktiky a vedle toho i zábavy lidu. V minulosti představoval systém těchto výročních obyčejů poměrně pevnou osnovu života lidí během opakujících se ročních období, protože to byla z hlediska jejich práce i vědomí užitečné. Naši předkové viděli v slunci životodárnou sílu, která obrozuje přírodu, jejíž součástí se cítili. Proto je uspořádání roku děleno podle běhu slunce (jaro, léto, podzim, zima) a hlavní obřady byly soustředěny kolem rovnodennosti.
Nový rok - stejně jako Štědrý večer - býval pro naše předky dnem prorockým pro celý nastávající rok. Nejen ráno, ale po celý den se lidé pozorovali, protože věřili, že jak si kdo přes den počíná, tak se bude dařit po celý rok. Dávali si pozor, aby se nehádali, aby neplakali, s nikým se nehněvali a raději zpívali. Také prvnímu návštěvníku připisovali mimořádný význam. Vstoupil-li do dveří první muž, měl být celý nastávající rok šťastný, žena naopak přinášela do domu smůlu a neštěstí. Pře práh pokládali koště, aby zjistili, kdo jak si s ním poradí. Překročí-li je, bude v příštím roce líný, protože jej nezvedl. Aby netrpěli nedostatkem v příštím roce, nesmělo se ten den z domu nic vynášet. Klepání na stůl při obědě přinášelo nuzný rok. Prvních dvanáct dní pozorně sledovali počasí - každý den znamenal jeden měsíc a určoval jeho počasí.
Nový rok nebyl v minulosti jenom dnem prorockým, ale zároveň i obchůzkovým a zvykovým. Tak třeba na Humpolecku chodívaly děti na Nový rok na koledu s proutkem. Byla to většinou větvička trnky, kterou ozdobily barevnými ústřižky látek nebo papíru a na konec bodlin napichovali hrách. Vršek proutku zdobilo malé jablíčko, oříšek nebo papírová kytice s mašličkou. V každém stavení děti zazpívaly koledu a hospodář kupoval proutek, který zjara zabodával do lnu, aby byl „jako ten proutíček a měl hlavičky jako hruštičky“.
Na Slovensku se od nepanšti udržoval zvyk chození s hadem. Byla to novoroční obchůzka dětí, které chodily dům od domu s dřevěným pohyblivým hadem a zpívaly koledu o Adamovi a Evě v ráji. Na Moravě zase obcházel po dědině „čapnuta“. Obyčejně to býval malý člověk, který bil děti, aby prý lépe rostly než on a nebyly líné.
Na Slovácku zase bývalo zvykem na Nový rok světit „koláčové slavnosti“. Upekla se velká buchta, do které byly zapíchnuty tři pruty, omotané barevným papírem a nahoře svázané a ozdobené kytičkou z růží. Po stranách se zavěsilo cukroví a červené mašličky a dole na buchtě se kladla jablka, ořechy a řetězy z dýňových jader a sušených trnek. V poledne jely vozy se služkami a vystrojeným koláčem buď k rodičům nebo přátelům a tam a tam byl koláč tajně nakrojen mezi pruty a vložil se tam peníz. Ostatní hledali nakrojené místo a přikládali další peníze. Když se všichni vystřídali, koláč se zbavil všech ozdob a za peníze se pořídila večeře. Slavnost byla ukončována hudbou a tancem.
Dnes už nikdo na Nový rok nevěští na Nový rok budoucnost toho nastávajícího, málokdo si vzpomene na
obchůzky dětí, ale přece jen nám něco zůstalo, staré pořekadlo -
„Jak na Nový rok, tak po celý rok“.
ok
Ohlédnutí za rokem 2003
Z akcí, které jsme pořádali bych vyzdvihl tyto: • Tenkrát na západě (dětské odpoledne a countrybál) - květen 2003, Bojiště • Jamboree v Thajsku očima Jana Šibíka (výstava fotografií) - červen 2003, vestibul městského úřadu a Gymnázia • Posázavský drsoň (závod v běhu, na kole a lodi podél Sázavy) - červen 2003 • Skautský tábor v Beskydech - červenec 2003 • Betlémské světlo - Vánoce 2003.
V listopadu 2003 jsme také uspořádali střediskový sněm, který se koná nejméně jednou za tři roky (zpravidla však častěji). Náplní sněmu bylo zhodnocení dosavadní činnosti střediska a volby činovníků, kteří se podílí na vedení střediska. Vedení střediska je již nějakou dobu v rukou mladší generace, vesměs do 30-ti let. Vedoucím střediska byl opět zvolen Ladislav Bedrna.
Poděkování
Touto cestou skautské středisko velmi děkuje všem, kteří se po roce 1989 aktivně, obětavě, bezúplatně, ve svém volném čase věnovali činnosti ve skautském středisku. Jmenovitě dle abecedy: PhMr. Antonín Balek (in memoriam), Antonín Balek, Antonín Bay, Jaroslava Bayová, Jaroslava Bartošová, Bohuslav Bezstarosti, Jan Fulín, Zdena Fulínová, Josef Havel, Hana Havlová, Stanislav Kovařík, Milada Pajerová, Jaroslav Urban, Karel Urban ml.
Přejeme Vám všem mnoho úspěchů, štěstí a zdraví v roce 2004.
K. Znojemský ml.
Bezesporu akce ke stému výročí železnice v Ledči nad Sázavou si zaslouží pochvalu. Je potřeba poblahopřát všem, kteří přiložili ruce k dílu a zasloužili se o to, aby i pro ty, co přijdou po nás, zůstalo něco hmatatelného.
Vynikající publikace je zpracována velice důkladně, a i když se o to dost zajímám, přesto jsem tam objevil nejednu pro mne novou záležitost. Dobrým nápadem byl i přítisk motivu motoráku u zámku na kupon poštovní známky. Překvapil jsem tím i sběratele - specialisty, např. na burze v Ústí nad Orlicí i jinde.
K železničářům bych měl dvě poznámky. Předně na titulní stránce Ledečských novin ze září 2003 je na lokomotivě řady 422 pan Jaromír Kupr z Kolína, který své mládí prožil v Ledči. Zavedl jsem ho k panelům v přízemí radnice, a tak se velice podivoval, jak je to pěkně udělané a s potěšením konstatoval, že je tam i on.
Další záležitost by jistě potřebovala spolupráci pamětníků. Ve válce byl v Ledči n. S. jako železničář u vrchní stavby pan Smetana. Zdá se mi, že tam dělal předáka. Bydlel spolu s paní na Žižkově v domě Veselých. Já si na něj pamatuji, protože jsme tehdy bydleli nedaleko a pana Smetanu i jeho paní jsem často potkával. Jeho paní byla částečně invalidní, měla potíže s chůzí. Ale k věci. Jednou jsem šel domů a nahoru přes přejezd na Žižkov jelo černé osobní auto Mercedes se značkou POL. Tedy gestapo! V té době auta prakticky nejezdila, takže to bylo něco neobyčejného. Po chvíli jel mercedes zpět a v něm už vezli pana Smetanu! Byl zatčen a pak se jen pamatuji, že jeho paní měla potíže. Jednou jsme ji viděl, jak šla ulicí a poštovní doručovatel pan Bastyán na ni mával, že má pro ní dopis. Byla velice potěšena. Dopis byl od manžela snad z koncentračního tábora a její radost byla veliká. Ale jak to bývá, víc už nevím a pamětníci také ne. Jen pan Josef Pekárek mně napsal aspoň něco, a děkuji mu zato, ale také toho moc neví. Jestliže bych to uzavřel, pak tento železničář jistě pracoval ilegálně a byl zatčen gestapem a posléze vězněn. Snad se najdou pamětníci nebo někdo, kdo o tom bude vědět více, nežli je zde uvedeno. Neustále se domnívám, že zbytečně a lehkomyslně na tyto lidi zapomínáme a jejich činů i obětí si nevážíme. Zato neustále se přetřásají a připomínají záležitosti podružné a navíc i hloupé. Zkrátka a dobře, historické povědomí národa je na velice nízké úrovni ke škodě nás všech.
V publikaci k železnici se ještě připomínají lokomotivy a motorové vozy jezdící městem. Tak aspoň publikuji ukázku, jak vypadal motorový vůz „Věžák“, který býval typickým právě pro Posázavskou lokálku. Na obrázku je zelený motoráček M 120.437, jenž byl vyroben v roce 1935 v závodě Tatra Kopřivnice. Sám se na něj dobře pamatuji a mnohokráte jsem s ním cestoval.
Tak tolik k publikaci a historii železnice v Ledči nad Sázavou. Bylo by užitečné, kdyby se ozvali pamětníci.
Dr. Miroslav Vostatek
Ve čtvrtek 11. prosince 2003 zemřela po dlouhé nemoci básnířka, fotografka, učitelka českého jazyka a literatury na vyšší odborné škole JABOK v Praze, paní Jaroslava Dadáková, rozená Rychtaříková.
Jaroslava Dadáková patřila k lidem, kteří měli rádi svou práci. Těžko se někomu předává pocit nadšení a vitality, kterým dokázala oslovovat lidi kolem sebe. Své veliké srdce ukázala například při humanitární sbírce pro české krajany v Srbsku, kdy se snažila pro ně zajistit kvalitní učební a literární svazky, a další školní potřeby a materiál.
Mnoho lidí na Vysočině si vzpomene na večer Přátel Tichého Dotyku na hradě v Ledči nad Sázavou, jehož hostem byla paní Dadáková společně se svou sestrou. Ve večeru nazvaném stejně jako její básnická sbírka - Dvouminutové ticho - bylo možné společně s verši slyšet i poutavé vyprávění paní Dadákové o prožitých chvílích roku 1968 v Praze.
Od té doby se paní Dadáková na Vysočinu několikrát vrátila. Jak ona sama při sezeních na lavičce naší zahrady v Kožlí říkala, objevila ve Vysočině její neskutečnou inspirující hloubku, krásu a čistotu. Ledeč, Kožlí, Melechov, Paseky - to jsou jen některá místa, kde nacházela mnoho zajímavých výjevů a objektů pro své hovořící fotografie.
Hovoříme-li o její básnické tvorbě, je třeba zmínit její výrazně citový prvek, který můžeme v jejích verších často najít. Básně jsou po jazykové stránce velmi pestré a bohaté, což je do jisté míry odraz její učitelské profese.
O velkých lidech, třebaže malého vzrůstu, není nutné dlouze psát. To co máme v srdci stejně na papír nikdo nedá. Inspirující pro nás však může být vidění našeho rodného kraje očima paní Dadákové, která dokázala vidět jeho krásu. A to může být pro nás, kteří zde žijeme, celoživotní inspirací do života.
Tomáš Zdechovský
Přátelé Tichého Dotyku
Pan učitel Evžen Rozkošný mi jistě odpustí familiární tón z titulku, ale nic naplat, pod svým křestním jménem je tento populární kantor a bývalý ředitel Základní školy v Komenského ulici v povědomí ledečské veřejnosti a nazývají ho tak i mnozí bývalí žáci (a že jich je požehnaně).
Na sklonku minulého roku oslavil pan Rozkošný kulaté jubileum - šedesát let života. Oslava to byla jak se patří na známou osobnost, tedy veselá, s hudbou, zástupem přátel - zejména kantorů, a to jak bývalých tak i současných.
Přestože nás od této události dělí hnedle měsíc, přejeme oslavenci, aby to byl první měsíc v další šedesátce jeho života, aby to byl život plný zdraví, dobrých skutků i dobrých přátel a také hezkých setkání, třeba jako bylo ono loňské předvánoční.
Redakce LN - ok
Od 1. ledna 2004 došlo ke sloučení ledečských středních škol v jeden právní subjekt po názvem Gymnázium, Vyšší odborná škola a Integrovaná střední škola v Ledči nad Sázavou. Škola bude mít přes 700 žáků a 80 zaměstnanců. Sloučení škol je výsledkem rozhodnutí Zastupitelstva kraje Vysočina a vychází z dokumentu, který má název „Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy kraje Vysočina.
Hlavní příčinou slučování škol je obrovský pokles žáků, který již zasahuje základní školy a jen otázkou času, kdy zasáhne i školy střední.Takový pokles by malé školy nepřežily a hrozilo by nebezpečí omezení vzdělávací nabídky. Je jasné, že velká škola zvládne tento problém lépe.
Význam rozhodnutí krajského zastupitelstva je především v tom, že dává signál ledečské veřejnosti, studentům i jejich rodičům, že střední školství zůstane v Ledči dlouhodobě zachováno a že zůstane zachována i vzdělávací nabídka, která na školách nyní existuje.Toto rozhodnutí zároveň znamená, že kraj bude do školy investovat a bude ji modernizovat jako školu dlouhodobě perspektivní.
Výhody velké školy jsou nesporné a uvedu alespoň některé z nich :
1) Velká škola má lepší možnost zajistit výuku jednotlivých předmětů kvalifikovanými učiteli
2) Velká škola může nabídnout žákům větší škálu volitelných předmětů
3) Velká škola není v nákladech dražší než dvě menší školy o stejném počtu žáků, což při současném modelu financování umožní velké škole věnovat větší část finančních prostředků do výchovně vzdělávacího procesu
4) Velká škola může efektivněji budovat odborné učebny než dvě menší školy, což vede k většímu počtu odborných učeben a k jejich lepšímu vybavení.
V závěru svého článku bych chtěl zdůraznit, že na sloučené škole nemůže dojít ke snížení kvality výuky ani ke snížení péče o studenty a že se sloučení škol zásadním způsobem studentů nedotkne.
Mgr. Radomír Nulíček
Poznámka redakce:
Na základě výběrového řízení byl na místo ředitele tohoto nového subjektu vybrán pan Mgr. Radomír Nulíček z Ledče n. S. Jmenovací dekret pro nového ředitelé platí od 1. ledna 2004. Blahopřejeme a přejeme hodně úspěchů.
Na začátku listopadu letošního roku Městská knihovna Ledeč nad Sázavou vyhlásila literární soutěž pro děti ve věku od 6 do 15 let. Téma soutěže znělo Vánoční příběh. Do 30. listopadu, kdy byla uzávěrka soutěže, bylo odevzdáno 28 zajímavých prací. Z nich převážná část přinesla poselství naděje a lásky a dokreslila tak atmosféru tohoto krásného vánočního času. Porota nakonec vybrala 6 vítězných příběhů těchto žáků ZŠ Ledeč nad Sázavou:
| 1.místo | Kafka Petr, 4.D | 4.místo Fialová Jana, 4.D | |
| 2.místo | Voňka Jakub, 4.C | 5.místo Rajdl Jan, 8.D | |
| 3.místo | Krejčík Dominik, 5.D | 6.místo Matějka Roman, 5.D |
Rádi bychom touto cestou poděkovali obětavé porotě a všem štědrým sponzorům za jejich dárky a finanční výpomoc.
Zároveň s mladými literáty byla vyhodnocena i výtvarná soutěž dětí a mládeže o Cenu starosty 2003. Námětem tentokrát bylo ledečské náměstí. Většina mladých umělců stihla zachytit toto city Ledče ještě před rekonstrukcí, a tak jejich kresby a malby jednou možná budou i historickým dokumentem. A jaké bylo umístění v jednotlivých kategoriích?
| Kategorie do 14 let | Kategorie do 18 let | |
|---|---|---|
| Petrusová Karolína - ZŠ | Roženská Michaela - Gy | |
| Svobodová Petra - ZŠ | Sedláková Kristína - ZŠ | |
| Pfefferová Pavla - ZŠ | Králová Alžběta - Gy |
Všichni cenění si z milého předvánočního odpoledne odnesli hodnotné ceny, které jim předal pan starosta Karel Urban. Pro ty, kteří se letos neumístili zbývá naděje, že už tento rok se mohou pokusit dobýt mety nejvyšší.
Ok
Malé ohlédnutí do podzimu 2003 připomíná další absolvovaný ročník tanečního kurzu pro mládež, kterého se zúčastnilo 81 mladých lidí z Ledče a okolí. Je současně pozvánkou do tanečních pro dospělé.
TANEČNÍ KURZ PRO DOSPĚLÉ je určen manželským párům a přátelským dvojicím, které chtějí dohonit promeškané nebo zdokonalit naučené.
Začíná 20. 2. 2004 od 20 hodin v sále místního gymnázia. Rozsah kurzu je 6 lekcí.
CENA ZA OSOBU 700.- Kč.
Základ tvoří alespoň 10 párů. Zápis probíhá v DDM.
Rodičům dětí od 1. do 5. tříd předkládáme nabídku rekreace o letních prázdninách v Příměstském táboře.
| Ten bude probíhat ve třech variantách. | |||
| I. | 7.7. - 9.7. | Cena | 300.- Kč |
| II. | 7.7. - 16.7. | Cena | 900.- Kč |
| III. | 12.7. - 16.7. | Cena | 600.- Kč |
Činnost na Příměstském táboře probíhá obvykle od 8.30 hodin a končí v 16 hodin, nezřídka i déle podle druhu programu.
Nabídku obdrží děti ve škole, v domě dětí Vám poskytneme informace a přihlášky.
Máme pro Vás ještě nabídku zahraniční rekreace dětí i dospělých ve spolupráci s pelhřimovskou cestovní kanceláří AVENTINUS.
Cílová země je Itálie, pláže u republiky SAN MARINO v termínu 8. 6. - 17. 6. 2004, za cenu 4500.- Kč.
Stručná charakteristika: Hotelové ubytování, autokarová doprava, plná penze s českou kuchyní, pro děti pedagogické vedení.
Pro zájemce důležité upozornění : Děti ve školách obdržely nabídku s termínem 25. 5. až 3. 6., tento termín pro nás již neplatí, neboť nás cestovní kancelář přesunula na výše uvedený. Přihlásit se musíte ihned.
Těšíme se na Vaši přízeň v roce 2004.
Za pracovníky DDM
H. Veletová
Prosinec 2003 je už minulostí. Kolotoč povinností a všedních starostí se s lednem znovu roztáčí a můžeme už jen vzpomínat na sváteční chvíle klidu a pohody. Snad všichni jsme byli obdarováni v té či oné rovině - darem naděje, kterou s sebou vánoční svátky přinášejí především, pak i dary věcnými, ale mnozí jsme zbohatli vzájemným setkáváním, kterým doba vánoční přeje.
My učitelé a žáci ze ZUŠ jsme se s vámi - obyvateli našeho města, měli možnost setkat v průběhu prosince několikrát. Hráli a zpívali jsme ve Vile Markétě, v gymnáziu na Vánočním koncertu, na Koncertech dechového orchestru v Kožlí, Bojišti a Ledči nad Sázavou, při zpívání u vánočního stromu (kvůli špatnému počasí v synagoze), hráli jsme v Ústavu pro mentálně postižené v Háji i pro děti ve školní družině.
Přestože se informace o chystaných akcích ZUŠ do ledečských novin nedostaly, těší nás hojná účast posluchačů, která mnohdy přesáhla kapacitu prostorů, v nichž se naše akce konaly. Při vánočním koncertu v gymnáziu sál doslova „praskal ve švech“ a pro návštěvníky nestačily ani židle dodatečně doplněné z vedlejších učeben.
Jsme rádi, že se naše činnost těší vaší pozornosti a děkujeme všem, kteří navštěvujete naše koncerty, představení či výstavy. Pro naše žáky je váš zájem opravdovou odměnou. A my doufáme, že nám svoji přízeň zachováte i v letošním roce.
Jana Laudátová, ZUŠ
Poznámka redakce:
Jako všechno, i Ledečské noviny mají své termíny. Ten náš je dokonce vyznačen v tiráži, tedy ne všechny příspěvky mohou být otištěny v daném termínu, jako se stalo v tomto případě. Ostatně to není jediný termín, který ZUŠ propásla.
ok
V dubnu 2003 Fotoklub Zruč n.S. a společnost Konica Czech, s.r.o. nabídli žákům výtvarného oboru ZUŠ v Ledči nad Sázavou zapojit se do projektu „Konica školám“ a účast ve 4. ročníku Fotosoutěže.
Škola dostala fotoaparát a dostatečné množství filmů. Tak začalo zkoušení možností fotografie a fotografování jako plnohodnotného prostředku výtvarného sdělení. K výuce ve VO přibyly první zkušenosti z hledání a objevování nových pohledů přes objektiv fotoaparátu, ale také studijní cvičení v cítění specifik této umělecké činnosti.
30.říjen 2003 byl termínem k odeslání soutěžních prací. Třináct žáků (kategorie A - do 15 let) Gabriela Krofiánová, Klára Baumová, Marie Čuchalová, Vojtěch Šíma, Markéta Vacková, Veronika Charvátová, Daniel Hotovec, Hana Kadlečková, Vladimír Vilimovský a (kategorie B - nad 15 let) Magdalena Polanská, Andrea Smejkalová, Jana Srncová a Jitka Laudátová se prezentovalo celkem dvacetidevíti fofopracemi Bez předešlých zkušeností v tomto oboru se s napětím očekávalo hodnocení odborné poroty.
29.listopadu 2003 se uskutečnila vernisáž Výstavy Fotoklubu Zruč n.S., odd. kultury MěÚ Zruč n.S. a společnosti Konica Minolta Photo Imaging Czech, s.r.o. ve výstavní síni zručského zámku. Tam žáky čekalo překvapení v podobě hned několika ocenění a plno hodnotných cen.
Hlavní cena v kategorii A - fotoaparát Konica: Daniel Hotovec (13 let) za fotografii „Pod dohledem“
Mimořádná cena poroty- hodinky Konica: Marie Čuchalová (12 let) za fotografii „Můj stín a moje světlo“
Čestné uznání: Veronika Charvátová (13 let) za fotografii „Sám“
Zvláštní cena poroty: Gabriela Krofiánová (8 let) za fotografii „Vítězství přírody nad člověkem“
Zvláštní cena poroty: Vladimír Vilimovský (14 let) za fotografii „Tříska v oku“
Zvláštní cena poroty: Markéta Vacková (13 let) za fotografii „Balustrády“
Vystavené práce můžete shlédnout během prosince ve výstavní síni zručského zámku (pondělí, středa 8-16 hod., úterý, čtvrtek, pátek 8-13 hod.).
Děkujeme tímto organizátorům a sponzorům celé akce i vedení naší školy za všestrannou podporu.
Ivana Měkotová a žáci výtvarného oboru Základní umělecké školy v Ledči nad Sázavou
Marie Čuchalová přebírá cenu z rukou předsedy fotoklubu Zruč n.S. Edy Janovského.
ok
úterý 27. 1. 2004, 19.30 hod. -
JARDA „FATS“ KOS TRIO, Praha (vstupné 50,- Kč)
středa 18. 2. 2004, 19.30 hod. -
OLGA BÍMOVÁ & TOMÁŠ VELÍNSKÝ QUARTET (50,- Kč)
úterý 24. 2. 2004, 19.30 hod. -
JAZZBOX QUARTET, Praha
úterý 2. 3. 2004, 19.30 hod. -
FILIP GONDOLÁN & V. ECKERT TRIO + F. GONDOLÁN (50,- Kč)
úterý 30. 3. 2004, 19.30 hod. -
EVA DOSTÁLOVÁ & BOB ZAJÍČEK QUARTET (Host Aleš Sládek - valcha) (50,- Kč)
Malá Restaurace Bernard v Ledči n. Sázavou se dvakrát do měsíce mění na Jazzový club Poděbradka. Jak napovídá název, je hlavním sponzorem jazz clubu firma Poděbradka.
Repertoárové zaměření živých vystoupení předních českých jazzových interpretů, kteří v jazz clubu vystupují, sahá od ranné jazzové historie 20. let až do let 50tých.
V jazz clubu zatím vystoupili slepý pianista a zpěvák JARDA KOS, EVA DOSTÁLOVÁ, PETRA ERNY a vynikající pianista VOJTA ECKERT.
Na začátek letošního roku je připraveno vystoupení FILIPA GONDOLÁNA, FONNYHO BRUCHA, JITKY VRBOVÉ a dalších předních jazzmanů. Problémem je malý prostor. Vejde se jen 35 jazzových příznivců. Lepší to bude v létě, kdy se budou moci vystoupení konat venku.
Přejeme si, aby jazz club pokračoval na té úrovni jako doposud. Je to nemalý přínos do kulturní oblasti Ledče. Informace a předprodej vstupenek : Informační centrum Ledeč n. S. a Restaurace Bernard.
Dne 26. ledna 2004 se dožívá významného životního jubilea paní Mirka Nováková, roz. Ziková, z Volavé Lhoty. Naše drahá maminka a babička oslaví 70. narozeniny. Všechno nejlepší, hlavně hodně zdraví, štěstí a spokojenosti přejí Mirka, Petr a vnučky Dana, Daniela a Denisa.
70. narozeniny oslaví
6. 1. Doležel Bohuslav, J. Haška 604
9. 1. Slavětínská Růžena, Údolní 922
10. 1. Petrusová Zdeňka, Z. M. Kuděje 164
75. narozeniny oslaví
28. 1. Lhoťanová Božena, M. Majerové 874
30. 1. Karlová Jarmila, J. Haška 645
80. narozeniny oslaví
19. 1. Koníčková Jiřina, Habrek 21
90. narozeniny oslaví
11. 1. Dvořáková Blažena, 5. května 1202K Vašemu vzácnému jubileu Vám přejeme hodně zdraví a děkujeme za vše dobré, co jste pro nás udělala. Zdeněk a Jiřina, děti.
91. narozeniny oslaví
22. 1. Koníčková Růžena, Koželská 224K Vašemu Životnímu jubileu Vám přejeme prožití dalších dnů Vašeho života ve zdraví a spokojenosti.
Narozeni
Tereza Časarová
Tomáš Aron
Natálie Vrbická
Vážení rodiče, s radostí vítáme narození Vašeho děťátka a přejeme Vám i jemu, aby vyrůstalo ve zdraví a k všeobecné radosti.
Zemřeli
Petr Miroslav
Bezstarostová Danuše
Pýcha Jiří
Momentální tuhá zima s nočními mrazy, které vytvářejí ledový příkrov na vodních plochách, dokonce na řece Sázavě a také živé úvahy o výstavbě hokejového stánku v našem městě, nás inspirovaly k otištění tohoto, dnes už historického, snímku. Pánové, kteří zde „pózují“ jsou totiž v tu chvíli žákovskými přeborníky ledečského okresu v hokeji. Tito pánové, dnes šedesátníci, by si jistě přáli, aby v tomto mužném sportu našli své následovníky.
PŘED 50 LETY
V našem městě se ročně vyplácí důchodcům 1.774.760 Kčs, na celém ledečském okrese pak na 15 mil. Kčs (asi 5000 důchodců). Krom toho je v Ledči n. S. asi 80 důchodců stravováno za snížený poplatek (ročně se doplácí asi 30.000 Kč). - Každému občanu je postaráno o bezplatnou lékařskou péči. Vždyť jen měsíčně vydává ledečská lékárna bezplatně léčiva v hodnotě asi 14.000 Kčs. Za ledečský okres a část Pacovska byla do NS zvolena Anna Motejlová, ošetřovatelka drůbeže v JZD ve Smrdově. Zástupcem města v KNV byl zvolen Jan Hálek, předseda JZD v Kožlí.
V roce 1954 došlo ještě také k prodeji nemovitostí, které byly majetkem nár. výboru. Koncem roku byla prodána část pivovaru Jednotě (okresní svaz spotřebních družstev) (za 51.470 Kčs) a část (sýpka) Krajskému výkupnímu podniku (za 14.000 Kčs). - Do pivovaru byla proto už předtím přemístěna ze synagogy sběrna odpadových surovin (po 2 letech opět zpět do synagogy).
ok