| Prosinec 2003 |
|---|
Hodina chybí do Štědrého večera,
slavnostní chvíle každé rodiny,
odkudsi trubka do ticha zazněla,
koledu slyšet je „Nesem Vám noviny…“
V neděli 4. ledna od 14.00 hodin Tři králové Kašpar, Melichar a Baltazar budou vyprávět u vánočního stromu na ledečském náměstí o svém putování za Betlémskou hvězdou.
Po rozmluvě se zlým králem Herodem oznámí zvěst o narození dítěte - krále v Betlémské jeskyni. Živý Betlém s Ježíškem, Josefem, Marií a pastýři s ovečkami, bude svědkem předání darů Tří králů.
Tak jako v loňském roce, zvu všechny, kteří se chtějí podílet na obnovené tradici putování Tří králů. Sraz účastníků je na děkanství od 13.00 hodin.
| 20. 12. 2003 | Koncert - Stamicův orchestr a pražský pěvecký sbor - z díla JANA JAKUBA RYBY - předprodej vstupenek v Informačním centru, Ledeč n. S. Začátek v 16.00 hod. |
| 21. 12. 2003 | Zdobení vánočního stromku pro zvířátka ve Stvořidlech. Sraz ve 14.00 hod. na nádraží u vlaku, návrat v 17.30 hod. |
| 24. 12. 2003 | Troubení z věže kostela sv. Petra a Pavla ve 23.30 hod. |
| 24. 12. 2003 | Půlnoční mše svatá : J. J. Ryba - Česká mše vánoční v provedení orchestru a sboru ledečského kůru. |
| 25. 12. 2003 | Tradiční vánoční koncert na kytary v podání skupiny Naděje v kostele sv. Petra a Pavla, začátek 14:30. |
VE DNECH
Na sklonku listopadu se v pelhřimovském muzeu, konkrétně ve Freskovém sále, konala malá slavnost, která měla úzký vztah k našemu městu. Křtila se tu totiž v pořadí už pátá kniha pana Františka Plevy, tentokrát s názvem Želivka - naše řeka. Jak je z názvu patrné, nikterak se obsahově neliší od předcházejících titulů - sleduje totiž v popisech a obrazech historii, kulturu i přírodní krásy našeho regionu. Mnozí z vás si možná kladou otázku, proč se taková událost konala právě v Pelhřimově. Vydavatelem knihy je totiž tamní Nová tiskárna, se kterou už léta velmi dobře spolupracujeme (noviny, které zrovna čtete jsou z jejího provozu). Slavnosti se zúčastnila řada významných hostů z obou měst i novinářů. Kromě autora však byl jedním z hlavních protagonistů předseda Senátu ČR - pan Petr Pikhart, který pokřtil novou knihu šampaňským, ač mu prý připadá barbarské polívat knihy. Více se o události dozvíte na straně 17, a to z projevu starosty Ledče, pana K. Urbana. Pokud máte o knihu zájem (dlužno dodat, že jde na odbyt velmi dobře), je v našem městě k dostání za 500,- Kč v informačním centru. Na snímku je padající šampus a pánové - F. Pleva, P. Pithart, B. Kocman (tiskárna Pelhřimov).
Úpravy cen v našich krajích jsou velmi nepopulární a skoro vždy znamenají totéž - zdražení. Podobné sdělení mám pro vás i já, i když naše úpravy nejsou nikterak dramatické. Posuďte sami kolik budou naše noviny stát v roce 2004:
| volný prodej | 10,- Kč (za jeden výtisk) |
| ledečtí předplatitelé | 10,- “ |
| mimoledečtí předplatitelé | 17,- “ |
Věřím, že ani tato kosmetickáúprava ceny vás neodradí a už v polovině ledna příštího roku budete opět listovat ve stránkách Ledečských novin.
Za pochopení a přízeň vám děkuji.
ok
Kniha autora Františka Drašnera, která vyšla v těchto dnech, je v prodeji v Informačním centru v Ledči nad Sázavou a později bude v omezeném nákladu dostupná v níže uvedených městech a obcích. Publikace popisuje dramatický děj partyzánského hnutí v závěru II. světové války i tragédii po osvobození v Kobylím dole na Želivce u obce Kožlí. Vyšla péčí volného sdružení obcí Ledeč nad Sázavou, Humpolec, Vlastějovice, Kožlí, Hněvkovice a další, na jejíž území se popisovaný děj odehrává.
Cena publikace je 90,-- Kč.
Slávek Poborský
místostarosta
V minulém vydání Ledečských novin jsme vás ve telegraficky informovali o otevření zrekonstruované požární stanice v Pivovarské ulici. Dnes se k této události významné vracíme, a protože vlastně všechno podstatné bylo při slavnosti řečeno v úvodním přivítání ředitele územního odboru pplk. Nácovského, otiskujeme podstatnou část jeho projevu
10. listopadu 2003
Vítám Vás u příležitosti slavnostního otevření Pobočné stanice Ledeč nad Sázavou, která bude sloužit příslušníkům HZS kraje Vysočina, výjezdové jednotce Města Ledeč nad Sázavou, Sboru dobrovolných hasičů a v neposlední míře celému hasebnímu obvodu požární stanice.
Pracovní život nám nepřináší mnoho takovýchto radostných událostí, proto mne velice těší, že jste přijali naše pozvání a přijeli společně sdílet naši radost. Milou povinnost představení objektu nechám na veliteli stanice, kpt. Vítkovi Hessovi, přesto si v tuto slavnostní chvíli neodpustím pár slov.
Příčinou všeho snažení byl neuspokojivý stavební stav budovy požární stanice. Doba výstavby původní zemědělské usedlosti sahala až k roku 1904, od roku 1950 byla budova z části využívána pro potřeby Sboru dobrovolných hasičů, od roku 1976 celá budova sloužila detašovanému pracovišti tehdejšího požárního útvaru. V záři roku 1983 byla ukončena první oprava stávající budovy a byly přistavěny dva garážové boxy včetně služebních prostorů.
Již v devadesátých letech se připravovaly první studie na přestavbu areálu, ale z důvodu zahájení soudního řízení o navrácení majetku původnímu majiteli, musely být veškeré práce zastaveny. Více jak šest let trval soudní spor o majetek. Koncem roku 2000 jsme obdrželi soudní spis s rozhodnutím v náš prospěch. S radostí jsme přijali toto konečné stanovisko, které nám dávalo možnost myšlenky na zahájení jednání o přestavbě. Bylo to o to těžší, že v tu dobu končil činnost Hasičský záchranný sbor okresu Havlíčkův Brod a připravovala se nová struktura Hasičského záchranného sboru ČR.
Dovolím si připomenout datum 29. března 2001 kdy se na Pobočnou stanici Chotěboř našeho územního odboru přihlásil i dnes přítomný poslanec Parlamentu ČR pan Karel Černý na svůj pracovní poslanecký den. Po základní informaci o činnosti jednotek v okrese Havlíčkův Brod jsme projednali i potřeby, které jsou prioritní pro zajištění chodu jednotek HZS. Jednalo se o přestavbu požární stanice Ledeč nad Sázavou, která z důvodu již zmíněného soudního sporu, nemohla být uskutečněna. Víme, že bývalý Okresní úřad s přestavbou počítal. Dále jsme jej informovali o naplnění vládního nařízení č. 646/94 o plošném pokrytí, kde nám bylo stanoveno pracoviště se stálou službou ve městě Světlá nad Sázavou a také se nenaplňovalo.
O to víc jsem rád, když Vás mohu teď po zhruba dva a půlletém odstupu přivítat před důstojným stánkem požární ochrany. Chci poděkovat všem, kdo se jakoukoli měrou podílel na tomto projektu. Zvláště pak panu poslanci, který se zasadil o záměr přestavby, Generálnímu ředitelství HZS ČR, Hasičskému záchrannému sboru kraje Vysočina v čele s panem ředitelem pplk. Ing. Drahoslavem Rybou, který se osobně se svými podřízenými podílel na výstavbě, Krajskému úřadu Vysočina a Městu Ledeč nad Sázavou za finanční pomoc, firmě Ating za moderně vydařený projekt, firmě I. Stavební za včasnost a kvalitu práce, Firmě Garant za důkladný stavební dozor, sousedům za trpělivost a ochotu při jednání při směně pozemku a výkupu nemovitosti.
V neposlední míře chci srdečně poděkovat všem příslušníkům stanice bez rozdílu služebního zařazení, kteří se dokázali vyrovnat s nepříznivými podmínkami a bez sebemenších problémů zasahovali u všech zásahů. Ujišťuji Vás, vážení příslušníci, že jsem velmi rád, že mohu sloužit s takovými lidmi a velmi dobře si uvědomuji stížené podmínky v jakých jste žili a zasahovali po dobu 380 dní.
Vážení hasiči, dnes - přestřihnutím pásky se Vám naplní Váš dávný sen a získáte důstojný stánek požární ochrany. Přeji Vám v něm spokojené společné žití a ať každý ostrý výjezd z něho, je pouze tím nejúčinnějším zásahem. Hasičárně zase přeji citlivé uživatele, dobrého a pečlivého pána.
Ubezpečuji občany tohoto města i spádové oblasti, že ledečští hasiči profesionální i dobrovolní, jsou dobrá parta správných chlapů, kteří dokáží odvést pořádný kus dobré práce a to nejen při zásahu.
pplk. Jaroslav Nácovský
ředitel územního odboru
Chcete mít o Vánocích doma na stole světlo dovezené přímo z Betléma?
21. prosinec - při akci „Zpívání u stromečku“
23. prosinec - večerní pochod městem
Umřel hudebník a varhaník. Možná, že by tato obyčejná věta postačila. A k ní jméno a datum : Josef Karel (narozen 1924 - zemřel 2003). Chce se mi však psát a vzpomínat na muže, který byl víc než přítelem a druhem. V určitém věku zasvětitelem, inspirátorem i ochráncem. Potkal jsem pana Karla v pravý čas a v pravé chvíli svého života. Bylo to v roce 1988 nebo 89? Toužil jsem tehdy po setkání s někým, kdo by "rockového" třeštila dovedl zasvětit do klasické a duchovní hudby. A do cesty vstoupil Josef Karel. Poprvé jsme byl v jeho krčícím se domku "pod kostelem" s Honzou Medem a Jirkou Baštou. A tehdy začalo to krásné přátelství s mužem originálním, svérázným a svéhlavým, který se dovedl bavit a bavil; dovedl spílat a kaskádovitě zuřit, huronsky se smát a kajícně zpytovat své chyby. Žil v přátelství s Bohem a své lidství živě a autenticky vkládal v Krista. Byl křesťanem bojovným, ale též vroucným; i když své chyby nezlehčoval a nepopíral, srdcem hořel. Často zdůrazňoval : "Bohu se má děkovat, nejen na něm stále něco škemrat..." Boha hledal a šel za ním po rozličných i neklidných cestách. Byl křesťanem praktickým - bez řečí dovedl pomoci. Tu studentu půjčil, tu zaplatil pivo, tu utěšil. Ale především - půjčoval knihy takových autorů, kteří se přesně "trefovali" do žíznící a zmatené duše - Jakub Deml (mimochodem - podobal se mu nejen svým zjevem, tváří, ale i naježeností proti "prohnilému" neřádstvu světa), Leon Bloy, Alois Musil a jiní. A pak - učil poslouchat a rozumět hudbě. V neděli se u něj poslouchaly koncerty z Vídně a Říma; nebo sám preludoval na varhánky. Jeho mistry nejctěnějšími byli Antonín Dvořák, J. S. Bach, Mysliveček a Václav Talich. Jejich portréty měl nad pracovním stolem. Naopak třeba Mozarta "zatracoval" pro přílišnou hravost a plytkost. A byl to také Josef Karel, který mě "prováděl" Ledečskem - rád jsem s ním jezdil po okolních chrámech. Opravoval varhany, a tudíž to byly výpravy do nitra staveb a dějin. Vedle toho, že byl vynikajícím varhaníkem, regenschorim, kontrabasistou, zpěvákem, komponistou a kdovíčím ještě, byl také fotografem a skrytým literátem. Psal od mládí verše a pod pseudonymem Kalif je také tisknul v našem studentském časopise. Ostatně - byl pro každou "špatnost". Když jsem třeba potřeboval do školy zápočet ze semináře "dokumentární fotografie", pan Karel ochotně posloužil jako "hrdina" fotocyklu. Snímal jsem ho tehdy asi čtvrt roku a pod názvem "Venkovský varhaník" vystupuje pan Karel v mnoha "podobách": v pletené černé čepičce ve své dílně, u klavíru, v nemocnici, u varhan, kdy kostelem hřmí Bachova Tocata, na babetě, v lese na houbách, v plstěných čižmách na svém dvorku, v modrém županu se zlatým límcem, ve kterém - jak jsem mu říkal - vypadal jak starý monarcha císařpán na vejminku. Ve všem svůj, podsaditý, kulaté tváře, vysokého čela, originálního jazyka, kloubnatých šikovných a hbitých prstů, které dovedly po klaviatuře kráčet i běžet.
Bylo s panem Karlem nespočet chvil, které stále trvají. Třeba tato nepatrná : sedíme spolu na lavičce na dvorku u jeho domku, sluníme se, nad námi sluneční hodiny poledne, pan Karel se náhle zvedne, leze rychle po žebříku na střechu a tam - zalévá svoji vysokozdvižnou zahrádku. Nebo jindy : sedíme u něj s Jirkou Baštou, odvedle z hospody jsme přinesli džbánek s pivem, rozléváme, popíjíme, pan Karel siderickým kivadélkem zkoumá, který z politiků nejvíc slouží zlu, pak navztekaně mávne rukou a sedne si raději ke klávesám.
Vzpomínám však na jednu zcela zvláštní příhodu : bylo to v zimě, v noci, spíš k ránu, vracel jsem se odkudsi a zapomněl si klíče od domu. Nenapadlo mě nic jiného, než v té sychravé psotě požádat o azyl pana Karla. Zazvonil jsem u něj a čekal. Po chvíli se vykodrcal na dvorek a aniž by mě za vysokým plotem viděl, prohlásil: "Už na tebe čekám, postel jsem ti ustlal, budeš-li chtít ještě deku, náš hotel rád poskytne." Byl jsem v šoku. Kterýpak anděl mu to vykukal? Ráno mi pak docela obyčejně oznámil, že měl předtuchu. Dalo by se psát i o jiných "záhadách", ale spíš by se mělo mlčet.
V posledních letech ustupoval elán pana Karla stále zřetelněji nemocem. Mrtvice, slábl zrak, ruce... Ještě stačil zadat, jaký pomník si přeje na svém hrobě. A stále řidčeji mi od něj přicházely tolik milé dopisy s legračním oslovením "ledaktore", ztrácející se v křivě psaných větách a slovech ..."píši popaměti, už nevidím, jen hudba, vzpomeň si na mě...".
Drahý pane Karle, jak bych mohl zapomenout! Stojíte blíž, než si myslíme. A jistě by mohli vydat svědectví i jiní, kteří k vám chodili, hudební žáci, přátelé (něco z vašich vzpomínek zůstalo zachováno také v Ledečských novinách). S vámi pro mně odchází jedna podstatná, přestože skrytá, tvář tohoto města. Už nikdy nebude takové, jaké bývalo.
Světlo věčné ať vám svítí, ať odpočíváte v Božím pokoji. Díky za vše!
Miloš Doležal
foto Josefa Karla M. Doležal
Město Ledeč nad Sázavou a Informační centrum
připravují vánoční koncert
| odjezd | stanice | příjezd |
|---|---|---|
| 10.30 | Ledeč n. Sáz., Husovo nám. | 11.10 |
| < | Ledeč n. Sáz., žel. st. rozc.0.4 | 11.08 |
| < | Ledeč n. Sáz., Habrek | 11.04 |
| < | Ledeč n. Sáz., Souboř, rozc.0.6 | 11.02 |
| 10.32 | Ledeč n. Sáz., hotel Sázava | < |
| 10.34 | Ledeč n. Sáz., sušárna | < |
| 10.36 | Hradec, Hamry, rozc.0.7 | < |
| 10.38 | Kozlov, Olešná | < |
| 10.42 | Kozlov | < |
| 10.46 | Kozlov, Leština | < |
| 10.50 | Ledeč n. Sáz., Vrbka, rozc.0.3 | < |
| 10.55 | Ledeč n. Sáz., Vrbka | 11.00 |
Pozn. : Autobusový spoj jede v pracovních dnech.
Narozen r. 1940 v Humpolci, žije a pracuje v Praze.
Vzdělání : JSŠ, SPŠS
Umělecké vzdělání - soukromé:
- akad. mal. prof. J. Šesták (krajina, zátiší),
- akad. mal. J. Horálek (figura, akt)
Výtvarník Pavel Dvořák je zakládajícím členem Sdružení výtvarníků České republiky, ve kterém je od r. 1995 členem výboru.
Ve své realistické tvorbě se převážně zabývá malbou krajiny, městské krajiny, zátiší a kresbou a malbou aktu. Především mu učarovala tlumená barevnost zimy a předjaří jeho rodné Českomoravské vysočiny a romantická zákoutí noční Prahy, ve které žije. Doposud vícekrát vystavoval samostatně a zúčastnil se téměř stovky společných výstav v Praze, Berlíně a v mnoha dalších městech naší republiky.
Jeho díla jsou zastoupena i v soukromých sbírkách v Anglii, Austrálii, Holandsku, Izraeli, Japonsku, Kanadě, Německu, Norsku, Rusku, Řecku, USA, ve Francii, Slovenské republice, Slovinsku, Švýcarsku, na Kubě a Tajwanu a v dalších.
Kdo ho znal, ptá se také : Sázaváku, proč? A „Sázavák“ odešel. Nikdo to nečekal, všechny překvapilo a asi i jeho samotného. Jen ke dveřím se dostal, dál už nemohl. Byl sám. V časných ranních hodinách, vlastně ještě v noci, svítilo jeho okénko do dvora a ráno bylo zhasnuto. Kdo by si pomyslel, co se vlastně stalo.
Snad se ještě chtěl rozloučit, svěřit, požádat o pomoc a cosi ho zradilo. Ani se řekou se nerozloučil, přišlo to nečekaně, náhle.
Že naše zahrádky sousedí, často jsme se vídali. Chodíval hodně časně ráno dolů zahradou a strání lesem k řece; za tou častokrát. To vím. Zamiluješ se a trvá to léta. Ještě ranní šero nad řekou. Za zády holé skály Velké Stráně, z řeky sálá vlezlý chlad. Ticho. Někdy se nejprve v dálce ozve a blíží klapot kol vláčku za řekou a pak se ztrácí, ztichne a zas tu je sám, jenom s řekou. Snad si s ní uměl povídat, rozuměl jí a ona jemu. Hodiny míjely jedna za druhou mlčky - sytil jimi prameny duše.
Řeka pomalu, neznatelně proudí, zbarvená do zelena, vypráví, voní rybinou. Pamatoval jí ještě čistou, když dávala nahlédnout až na písčité dno. Nikdy se netajil tím, jak jí má rád. I písničku o řece Sázavě znal, zpíval. Jak si kdysi přál, nahrál jsem mu jí, aby si mohl tiše poslechnout, kdykoliv chtěl.
I ve dne chodil. To jsem ho vídal. Zelený klobouček jsem často zahlédl za plotem našich sousedících zahrad, jak pomalu pak scházel dolů strání. Než sešel níž a zmizel, ještě rybářské pruty co nosíval na zádech, se zakývaly. A kolik toho znal - o staré Ledči a jejích obyvatelích, i z širokého okolí, kterých znal bezpočet. Opřeni o plot jsme si povídali. Samotář byl i nebyl. Přátel měl a také dovedl do očí a přímo povědět, když se mu něco nelíbilo. Ba zlobit se dovedl, ale vždy o dobro, spravedlnost, poctivost. Tak,jak sám žil, neubližuje nikomu. Ač žil sám, nebyl podivín. Přítelem a družkou byla mu řeka, za tou chodil jak jen mohl. A teď kdo ho znal, drží v rukou to smutné oznámení a s tím krásným veršem na rozloučenou se ptáme : proč tak náhle, Sázaváku?
Vendovi Záviškovi - Standa.
Na kupičce dopisů a lístků na jedné burze jsem našel zajímavost týkající se Ledče nad Sázavou. Jde o korespondenční lístek, jehož sdělení stojí zato otisknout :
P.T.
Firmě Josef Bonhard, továrna pian v Turnově
V Ledči 11. října 1930
P.T.
Dnes obdržel jsem od pana ředitele Alexandra zprávu o včerejším ujednání objednávky pianina. Hlášený Váš dopis jsem dosud neobdržel, ale prosím, abyste dle uvedeného ujednání mi zaslal ihned černé pianino s moderátorem v ceně 8.000,- Kč franko Ledeč, načítaje daň obratovou. Obnos po odečtení 5% rabatu vám hned po obdržení nástroje zašlu. Zašlete účet a záruční list. Bednu hned vrátím. Po roce bych pro ladiče zde opatřil více ladění. Očekávám, že stroj se jakostí bude doporučovat. Je zde o nové nástroje zájem.
Očekávaje urychlené vyřízení trvám v plné úctě
Slavomír Spurný, učitel a tajemník o.š. výboru.
(Pozn. o.š. = okresní školní)
Toto sdělení je zajímavé, protože Slavomír Spurný byl bezesporu významným ledečským občanem. Jako sokolský pracovník se podílel na práci v Sokole, pamatuji se, že nás cvičil, když jsme byli malí sokolíci. Posléze pracoval na okresním úřadě na školském oddělení. Zemřel počátkem války a převáželi ho tehdy k pohřbení mimo Ledeč n. S. Pohřební auta tehdy nebyla, převážel se železničním vagónem označeným křížem.
Dá se předpokládat, že šlo o pianino, které bylo v sokolovně, protože na žádné ze dvou škol tento nástroj nebyl. A tak s tímto pianinem je pro pamětníky neoddělitelně spojena slečna Kibicová, která jako učitelka hudby nástroj ovládala. Nebylo jedné slavnosti či akademie, aby za pianino neusedala. Pak byl nástroj dlouhá léta v sokolovně, většinou na jevišti a byl plně využíván, v posledních letech snad i zneužíván. Když v padesátých letech přijel do Ledče orchestr Zdeňka Bartáka, tak v sokolovně před zahájením se kapelník omluvil, že nechť je omluvíme, protože pianino je ve špatném stavu. Pianista na něj zabrnkal a každému to bylo hned jasné. Hovoří se i o panu řediteli Alexandrovi. To byl ředitel pobočky Spořitelny města Čáslavi, která sídlila v přízemí hotelu Grand. I on byl důstojnou postavou v mužském pěveckém sboru, který vystupoval nejednou v sokolovně. Jako ředitel pobočky se značně podílel na darech zmíněné spořitelny pro město.
Pro čtenáře mohou býti tyto vzpomínky nové, pro pamětníky možná oživí léta dávno minulá a zajímavou a záslužnou kulturní činnost ve městě organizovanou Sokolem i jinými složkami. A jistě neuškodí, když se opráší události bezmála třičtvrti století staré.
Dr. Miroslav Vostatek
Přeblažená ta zem, kde se pivo vaří,
kde ho lidé pijou, tam se dobře daří:
neb ví stvoření všeliké,
pivo má ctnosti veliké.
V dávné minulosti vařily pivo většinou ženy. Už v mladší době kamenné připravovaly kvašený nápoj z naklíčeného obilí. Záhadou je však samotný vznik piva. Samotný recept na vaření piva je stále stejný, jen technologie se neustále vyvíjela. Ženy, které pivo vařily, nevěděly nic o vlivu sladových enzymů na mladinu, které při kvašení mění mladinu na pivo. Pivo se hořčilo různými bylinami, například pelyňkem, šalvějí, skořicí, mátou peprnou a anýzem. Používaly také planě rostoucí chmel. Z piva se také připravovaly polévky a omáčky. Tato jídla se vařila převážně v chudých rodinách až do poloviny 19. století. Ještě dnes se však někde používá pivo pro přípravu pokrmů.
Když u nás začala vznikat od 12. století nová královská a pak šlechtická města s řadou výhod, začalo se s vařením piva i v Ledči. Měšťané si vystavěli pivovar na náměstí v domě č. 62, který je dnes majetkem rodiny Bártovy a je zde zlatnictví a hodinářství. V té době platilo, že v okruhu jedné míle nesměl nikdo jiný vařit pivo. A tak ledečský pivovar prospíval a užitek z něj měli nejen měšťané, ale i zdejší vrchnost.
Vaření piva se stalo od 14. století pouze doménou mužů a na ženy zbyly pouze pomocné práce. V roce 1636 daroval císař Ferdinand za věrné a platně prokázané služby celé ledečské panství nizozemskému vojenskému dobrodruhu baronu Adriánovi z Enkefurtu. Když v roce 1645 hrozilo Ledči drancování od švédského vojska, Adrián je zachránil. Mnohými prosbami a dary přiměl velitele švédského vojska, aby uchránil hrad a město před hrozící pohromou. Podařilo se mu to tím, že ve veliteli poznal svého známého ze zajetí v Lipsku.
Měšťané však museli svému pánovi za svou záchranu přenechat právo vaření piva. Adrián z Enkefurtu nechal postavil nový pivovar těsně pod hradem kolem roku 1646. Místo bylo velmi příhodné. Byl zde i výborný pramen vody vyvěrající ze skály. Měšťané se museli zavázat, že budou platit poplatek z každého vyčepovaného sudu piva ve městě. Pivovar se stal brzy známý v širokém okolí. O tom, jak vypadal v 18. století, se dovídáme z odhadu panství ledečského, který se uskutečnil 21. října 1740.
V té době zde stála kamenná budova krytá šindelovou střechou. Uvnitř stála měděná konev, chladící stoky a kádě, dvě klenuté spilky, nad nimi válečky, níže klenuté humno s kamenným stokem. Nad tím vším byly sýpky pro slad, světnice a komora pro sládka a šalanda. Dále při pivovaru stála výrobna sudů a podzemní sklep.
Z jedné várky piva se naplnilo dvacet sedm sudů. Chmel do panského pivovaru se dodával ze tří chmelnic ve městě. Jednalo se o chmelnici „za stodolou“, zřejmě dnešní Haškova ulice, „za ohradou“ a „u valchy“ (dnešní Koželužna). Dodnes je možné vidět i volně rostoucí chmel na strání k řece, kde dříve stával Mizerov.
Pivovar zásoboval pivem měšťanské šenkovní domy, do kterých ročně dodal 270 sudů piva, z kterého vrchnost dostávala 540 zlatých. Z každého sudu pak vrchnost nechávala obci 17 krejcarů.
Na náměstí se nacházela i panská hospoda „Panský dům“, čp. 139, který dnes vlastní firma ATOS a prodávají se zde dlaždičky. Z kamene postavený dům, zájezdní hospoda, měla ubytovací pokoje a průjezd s dvorem, který sloužil pro odpočinek projíždějících povozů. Ročně se zde vyčepovalo až sto sudů piva a tehdejší hospodský, který měl dům pronajatý, z něj platil ročně 110 zlatých.
Mimo samotné město zásoboval pivovar i panské a soukromé hospody v Bojišti, Bělé, Číhošti, Ostrově, Jedlé, Habrku, Kožlí, Chřenovicích, Kynicích, Tunochodech, Vrbce, Bohdanči, Machovicích, Michalovicích, Řeplici, Třebětíně, Pavlovicích, Volavé Lhotě, Hamrech a Vickovicích.
Průměrně ročně ledečský pivovar vystavil v těch letech 633 sudů piva. Podrobnější zprávy o pivovaru pocházejí až od roku 1873. Majitelem pivovaru stejně jako i celého panství byl c. k. Tereziánský ústav šlechtičen na Pražském hradě. V tomto roce se v pivovaře uvařilo 7 000 hl piva. Vařilo se výborné pivo jak světlé 12°, tak černé 7° a 11°.
V roce 1896 měl pivovar pronajat Karel Linhart. Od roku 1902 opět ústav šlechtičen až do roku 1907. V tomto roce jej pronajal Jan Geisselreiter. Měl ho však krátce a nájemcem se ještě v témže roce stal sládek Břetislav Mattus. Ve stejném roce se také v pivovaře uvařilo 4 000 hl piva. V roce 1912 se stal nájemcem sládek Ladislav Neumann a zvýšil výstav piva na 6 507 hl, v roce 1914 dokonce na 7 000 hl. V těchto letech se také pivo začalo stáčet do lahví. Předtím se prodávalo pouze v sudech. K další změně v osobě nájemce dochází ve válečném roce 1916. Pivovar si pronajímá sládek Bedřich Perknovský. Vzhledem k nedostatku surovin je roční výstav pouze 398 hl. Dalším nájemcem se stal v roce 1924 Josef Škvor. Pivovar byl v té době pod státní správou. Od roku 1926 do roku 1939 si pivovar a sladovnu pronajal sládek J. Odehnal. Výstav piva se pohyboval průměrně kolem 6 000 hl ročně. V roce 1940 je pivovar přejmenován na Pivovar a sladovnu města Ledče nad Sázavou. V tomto roce si pivovar pronajala Františka Odehnalová a sládkem se stal Jaroslav Stejskal. Ten si také pivovar v roce 1945 pronajal. Držel ho až do znárodnění v roce 1949. Pivovar byl zařazen pod správu Československých pivovarů n. p. To už se nad pivovarem stahovaly mraky. Poslední várka se uskutečnila v lednu 1949.
František Pleva
V souvislosti s naší snahou o zabezpečení komplexní péči, si dovolujeme oznámit, že jsme začali v listopadu používat při diagnostice srdečních onemocnění psů i EKG. Určitě není žádným zázračným řešením, každopádně by mělo přispět ke zlepšení péče, především o starší psy.
Nejviditelnějším příznakem chronických srdečních problémů je pro majitele kašel, který se objevuje po fyzické námaze, případně po výrazném projevení radosti. Dále je to samozřejmě dušnost, někdy zase zvětšování břicha vlivem hromadění tekutiny v břišní dutině.
Přestože se u psa nesetkáváme s typickým „lidským infarktem“, nabízíme majitelům psů do konce ledna vyšetření zdarma.
Veterinární ošetřovna Ledeč n.S.
MVDr. Pavel Vrbka
Právě v polovině prosince tohoto roku tomu bude padesát let. Co byla v Ledči otevřena porodnice. Po dobu jejího trvání do roku 1984, tedy za 31 let tu bylo odvedeno 9 655 porodů, a to bez jediného úmrtí rodičky a s prenatální úmrtností novorozenců nižší než byl krajský a celostátní průměr.
V roce 1956 byla část z třiceti lůžek použita k ošetřování ženských nemocí a po provedených malých operativních výkonech. V šedesátých letech bylo otevřeno ženské oddělení v nemocnici v Háji, kde bylo možné provádět i velké gynekologické zásahy. V ambulantní části bylo provedeno ročně kolem 9 000 vyšetření.
Po dobu svého působení publikoval pod hlavičkou Ledče pan přednosta Svoboda na celostátních sjezdech ženských lékařů šestnáct vědeckých prací, pochopitelně ze svého oboru.
Přes tyto nesporné úspěchy se oddělení neobešlo bez neustálých obtíží, ať už nedostatku kvalifikovaného personálu nebo trvalého tlaku „z vyšších míst“na jeho zrušení.
Tolik k jednomu výročí, jak mi je ve svém dopisu před časem připomněl pan primář Jiří Svoboda, jehož děti (tedy ty které pomáhal odrodit) zcela jistě dnes tvoří převážnou část produktivní populace ve městě i okolí. Škoda jen, že tato „jeho dítka“ nezdědila jeho vitalitu, protože pohled na statistiky narozených dětí jsou z dnešního pohledu s časy pana primáře Svobody prostě nesrovnatelné.
ok
Blíží se zima a lidi začíná trápit nejrozšířenější nemoc - rýma! Potkávat kolem sebe nachlazené, kýchající a smrkající lidi s kapesníkem u nosu a zarudlýma očima nikoho nepřekvapí. Málokdo si ale uvědomí, že problémy mohou potkat i zvířata, se kterými žijí - jejich domácí mazlíčky. Ať už mají kožíšek nebo peří, aktivně se sami rýmě bránit nedovedou a když se stane, že onemocní, pomoci může jen člověk!
Prvními signály, že něco není v pořádku, jsou neobvyklé projevy zvířátek. Pejsek si nechce hrát, někdy jde s nechutí na procházku, zatím co jindy byl potěšený. Kočička smutně leží v pelíšku nebo zalézá do tmavých koutů, andulka či korela sedí mlčky načepýřené na bidélku, křeček není ani v noci slyšet nebo vidět… A je to tady : nemoc! Nutnost jít v takovém případě co nejdříve pro odbornou pomoc k veterinárnímu lékaři snad nemusím připomínat, protože zanedbání prvotních příznaků může vést k mnohem vážnějšímu stavu, který může končit až smrtí zvířete a to je určitě zbytečné.
Nachlazeného psa poznáme obvykle podle kašle, kýchání a teplého, suchého čenichu. Při zvýšené teplotě mají snahu žrát více sníh a tím se ochlazovat. Někdy mají výtok z očí a nosu. U koček jsou příznaky obdobné, často kýchají, mají uslzené oči a někdy i sípají při dýchání. Ptáci jsou vždy načepýření, smutní a někdy kýchají, nemají chuť k jídlu. Drobní hlodavci, křečci, morčata a králíčci jsou málo pohybliví, bývají naježení, posedávají v koutku a při zanedbání dost rychle uhynou.
Proto jen pár obecných rad pro prevenci takovýchto případů :
1) Omezení průvanu v zimním období! Větrat se musí, proto je rozumné drobná zvířata odnést z právě větrané
místnosti, případně překrýt klec či akvárium dekou. Psa nebo kočku také odvést do jiného pokoje - delší prudké ochlazení
rozehřátého zvířete může vést až k zápalu plic!
2) Vitamíny a co nejpestřejší strava! Stejně jako pro člověka je potřeba v zimním období posílit zvířátkům
obranyschopnost organismu podáváním vitamínových prostředků. Je nutné ovšem používat jen ty, co jsou pro ně určené,
lidské se nehodí!
3) Rozumné zacházení se zvířaty obecně! Jsem zastánce psích svetříčků a pláštěnek, ale pokud je obleček
mokrý od sněhu a deště, tak nejen, že nechrání, ale pejska naopak ochlazuje a kožíšek mu provlhčuje! Téměř každé zvířátko
má požitek z procházky ve sněhu, ve kterém se může vyskákat a vyválet. Venčení by nemělo být nepřiměřeně dlouhé (výlety
ve sněhu či deštivém počasí apod.) a po návratu je nutné okamžitě zvíře vytřít do sucha a ošetřit tlapky speciálním hojivým
balzámem proti popraskání. Teplé a suché místo, kde má svůj pelíšek, je naprostá samozřejmost.
Tělesná teplota savců a ptáků kolísá jen v rozmezí několika málo stupňů, snížení či zvýšení mimo tento rozsah (savci nejčastěji 36 až 38 stupňů, ptáci 38 až 40 stupňů) je smrtelně nebezpečný. Mějte toto, prosím, na paměti a pro nadcházející (prý tuhou) zimu nehazardujte se zdravím vašich zvířecích přátel, mají jen málo možností se bráni…!
Příjemnou klidnou zimu (o vánočních svátcích pozor na nebezpečí pro zvířata i v teplém bytě = úrazy od stromků, ozdobiček, kostí z kapra aj.) všem přeje
Jana Prchalová
HOBBY ZOO
Obec Kozlov je historickým sídlem a kdo by pátral v historii, našel by o ní písemné zprávy staré bezmála sedm století. A svého času dokonce byla tak významná, že tu byla zřízena rychta, pod níž spadaly další okolní obce. Vesnice pečovala i o svou mládež a vedla ji ke vzdělání. Proto tu byla na konci devatenáctého století zřízena škola. Výuku zde zajišťoval řídící učitel, který byl přímo v budově školy také ubytován. Takový stav trval po více než sedmdesát let. V roce 1970 odešel do důchodu poslední řídící učitel, pan Antonín Tvrdík. Do roku 1978, kdy byla škola v obci zrušena, se tu dojíždějící učitelé střídali.
Ještě na počátku minulého století byla většina domků v obci dřevěná, a tak nebyla nouze o dramatické požáry. Také proto si Kozlovští v roce 1905 založili hasičský sbor, který na rozdíl od školy trvá dodnes a stejně jako jinde, i v Kozlově jsou hasiči nejen strážci, ale také nositeli kultury. K jejich činnosti patřilo pořádání soutěží, divadlo i plesy. Vše se odehrávalo zejména v hostinci pana J. Boumy, který byl postaven koncem třicátých let minulého století, ale doba jeho „funkčnosti“ byla bohužel dost krátká, zanikl v sedmdesátých letech minulého století. Hasičský sbor v Kozlově má dnes 22 členů a všem jim dobře velí Josef Tvrdík ml. Sbor je slušně technicky vybaven a jeho hlavním sídlem je nedávno dokončená hasičská zbrojnice.
Místní občané se také starali o povznesení ducha a už v roce 1859 si na návsi postavili krásný litinový kříž a o sedmdesát let později došlo i na kapli.
Ale i tady dochází přes všechny výhody bydlení v hezkém prostředí k poklesu obyvatel a vlastně zdejší populace stárne. Ještě před čtvrt stoletím tu žilo 170 obyvatel, dnes jich je pouze 138. A jen malé srovnání. Dětí a mládeže do 18 let u nás žije 24, zatímco seniorů nad 60 let je o 14 více.
Jedním z pádných důvodů stárnutí obce je nedostatek pracovních příležitostí. Ještě v roce 1988 bylo v místním družstvu zaměstnáno 38 místních lidí a dalších osmnáct si tu brigádně přivydělávalo. Už o deset let později šly tyto počty na polovinu a k dnešku je v zemědělském podniku zaměstnáno 13 lidí. V ledečském Kovofiniši bylo za stejné období zaměstnáno 18 spoluobčanů - dnes zůstali dva! Ostatních 18 obyvatel v produktivním věku dojíždí za zaměstnáním do širokého okolí a vzhledem k nevyhovujícímu autobusovému spojení tak navíc musí vlastními auty. Do soukromého podnikání se pustilo šest našich obyvatel. A ještě jeden postřeh. Před patnácti lety bylo v soukromých chlévech ustájeno 18 krav, dnes jich tu přežívá už jenom pět.
Vezmu-li v úvahu omezenou možnost práce (u žen prakticky nulovou), nízké pracovní výdělky, vysoké náklady na dojíždění za zaměstnáním i do škol, pak život pro mladou generaci v obci jako je Kozlov - je z uvedených důvodů neperspektivní. A tak lze očekávat další pokles trvale žijících obyvatel a jejich částečnou náhradu rekreanty, kteří sice budou více méně pravidelně přijíždět na svá sídla v obci, ale budou mít zájem pouze o to, co ohraničuje jejich pozemek.
Současné vedení v Kozlově je následující: Josef Borovský - starosta, Josef Horajs - zástupce starosty, Josef Rut - předseda fin. komise,Luboš Vavřička - předseda kontrolní komise, Josef Bouma - obecní hajný, Josef Tvrdík ml. - zapisovatel, Josef Tvrdík st. - člen zastupitelstva, Jana Nováková - hospodářka, Ing. Václav Pospíšil - kronikář.
Jinak kontinuální sled zápisů v obecní kronice je veden od roku 1930. Zápisy v minulosti vždy vedli místní kantoři, a tak se také stalo, že s odchodem pana učitele Tvrdíka byly zápisy na dalších osm let přerušeny. Ale dnes už je vše dopsáno a kronika je řádně vedena až do současných dnů.
Největší investiční akce v obci za zhruba 5 let je vybudování obecního vodovodu pro obce Kozlov - Olešná - Leština, v délce celé sítě 7300 metrů a nákladem asi 10 milionů korun. Dále je to odbahnění požární nádrže v Kozlově a následné vykoupení okolních pozemků (asi 300 tisíc korun), Odbahnění požární nádrže v Olešné nákladem 70 tisíc korun. V letošním roce byla také dokončena téměř šestikilometrová plynofikace pro všechny tři obce, a to nákladem 4, 5 milionů korun. Svoz odpadu v obci už tři roky zajišťuje ke všeobecné spokojenosti firma Rethmann- Jeřala.
Ale aby můj výčet nebyl příliš pesimistický, je třeba připomenou, že „starousedlíci“ nečekají se založenýma rukama na konec světa, ale aktivně se podílejí nejen na chodu obce, ale také se zapojují do spolkového života. Kromě zmíněných hasičů zde ještě působí myslivecké sdružení Jasanka se sídlem v Kozlově. Sedm aktivních členů je nejen ze sídla, ale také z okolních obcí. Předsedou sdružení je pan Josef Bouma. Myslivci nejen přikrmují zvěř v krutých zimních měsících, ale pořádají také „naháňky“ na škodnou a černou zvěř. Stejný počet má i spolek včelařů, kteří se povětšinou starají o vlastní včelstva.
V obci jsou také pochopitelně sportovci, kteří tu mají k dispozici hřiště na kopanou i volejbal a pokud je nepřízeň počasí vyžene z hřišť, můžou posilovat v dobře vybaveném fitnes centru v budově obecního úřadu.
Rozloha obce je 920 ha, z toho 520 ha orné půdy. Většinu této půdy obhospodařuje zemědělský podnik Vrcha, a. s. se sídlem v Jedlé. Další část obhospodařuje rodinná farma Pros a zbytek drobní zemědělci z obce. Obec, v rámci své hospodářské činnosti, obhospodařuje na 30 ha lesních porostů a veřejný vodovod. V našich obcích je trvale obydleno 46 rodinných domů a 20 rekreačních chalup. Obec také nabízí parcely k výstavbě rodinných domků, třeba je to dobrý začátek pro to, aby se v našich milých obcích mladým lidem, líbilo, aby tu zakládali rodiny a pokračovali tak v bohaté historii našich sídel.
Josef Borovský - starosta obce
ok
Vážení spoluobčané,
opět je zde adventní čas, který po svém skončení nám všem odměří další rok života. Ne však všem. Novorozenci letošního roku, a bude jich pouhých 29, budou pouze pro tento rok uchránění od měření času o jeden rok. My si při této příležitosti dovolujeme je všechny mezi námi přivítat a popřát jim, hlavně dobré zdraví a aby až začnou vnímat blízké okolí a okolní svět, si mohli v budoucnu uvědomit, že se narodili v dobrém místě a ve správný čas. Nicméně nevíme, zda si to všichni uvědomujete, ale naše město a také mnohé další obce přestávají mít pravé rodáky. Neboť v jejich novorozeneckých listech bude zapsáno místo narození zcela jiné. Věřte, že pak nebude lehké v budoucnu organizovat srazy rodáků. Je to naše zvláštní zamyšlení, ale je nezvratně pravdivé. Nyní se vrátíme k původně zamýšlenému tématu, kterým je, již po páté, Vám předložit souhrn dění v našem městě, a proto ne jinak je tomu i letos, kdy nové zastupitelstvo města má za sebou jeden rok činnosti. Ti z Vás, kteří bedlivě sledují dění v našem městě si z vypracovaných přehledů mohou doplnit svoje poznatky o další údaje. Teď si dovolujeme stroze v měsíčním přehledu uplynulého roku zmínit takové významnější změny a události v našem městě.
Leden :
- Od 2. ledna zahájila činnost lékařská služba první pomoci v novém pojetí a ve zkráceném čase, kdy garantem této služby se stala naše Nemocnice - Háj, s.r.o.
- 21. ledna je dokončen a zkolaudován Penzion pro seniory s počtem 25 bytů, kde výměra bytu u 22 je kolem 26 m2 a u třech bytů 50 m2 - jedná se o byty bezbariérové.
Únor :
- Během tohoto měsíce je výše zmíněný penzion naplněn novými obyvateli a 25 občanů se stává uživateli moderních bytů s potřebným komfortem a zabezpečením.
Březen :
- 5. března zastupitelstvo města schvaluje pro své volební období priority města a priority pro místní části.
- 29. března se konal v ledečské sokolovně první ročník ledečského tanečního poháru.
Květen :
- V minulém roce předaný a zprovozněný lesopark Šeptouchov je doplněn sedmnácti novými lavičkami pro regeneraci a oddech návštěvníků lesoparku.
Červen :
- 21. června se uskutečnily oslavy 50. let házené v Ledči n. S., kdy byl zorganizován sraz všech generací ledečských házenkářů.
- 25. června je kompletně dokončena a zkolaudována základní část léčebny dlouhodobě nemocných v Háji se státním příspěvkem.
Červenec :
- 5. července proběhly jubilejní 10. pivní slavnosti, opět na stadionu v Ledči, s hlavním odpoledním programem Ivana Mládka.
- Velkou pozornost obyvatelů a návštěvníků města upoutalo natáčení filmových scén pohádek bratří Grymmů v areálu ledečského hradu, kdy obdiv především budily nákladné a ve svém provedení dokonalé dekorace pro tento filmový snímek.
Srpen :
- 4. srpna navštívil ledečský hrad a další významná místa včetně návštěvy u Foglarova památníku předseda horní komory parlamentu ČR - senátu JUDr. Petr Pithart a velmi podrobně se zajímal o problémy města svoji plánovanou návštěvu protáhl téměř o tři hodiny.
- 8. srpna je provedena kolaudace devíti bytů v ul. 28. října.
- 16. srpna jsou zprovozněny a slavnostně otevřeny tenisové kurty v Horní Ledči po havárii opěrné zdi dne 22. 8. 2002.
- 26. srpna je kompletně dokončena rekonstrukce vnitřních částí základní školy v ul. Komenského včetně kolaudace a povolení trvalého užívání a školáci natrvalo opouští základní školu v Barborce.
- 29. srpna ve zrušené základní škole v Barborce je uspořádána dosud největší výstava po roce 1989 obrazů a děl malíře, ilustrátora a grafika Otakara Štáfla.
Září :
- 20. září se uskutečnila a velmi vydařila slavnost ke sto letům posázavské dráhy, kdy jsme mohli v úžasu a nostalgii zhlédnout a projet se vlakem taženým parní lokomotivou. Kvalitu slavnosti dokreslovala i celková rekonstrukce hlavní nádražní budovy.
Říjen :
- Ledečská firma Atos, s.r.o. dokončila celkové vnější úpravy dvorní části základní školy v ul. Komenského.
- Jsou zahájeny práce na celkové rekonstrukci komunikace č. 150, průtah náměstím včetně rekonstrukce kanalizační sítě a vodovodu, kdy hlavními investory je kraj Vysočina, společnost VaK Havlíčkův Brod a Město Ledeč nad Sázavou.
- Je započata celková rekonstrukce sítí Telecomu v prostoru náměstí.
- 28. října obdržela vysoké státní vyznamenání, z rukou prezidenta Václava Klause, osoba s naším městem, duší i srdcem, velmi spjatá, kdy panu biskupovi ThDr. Jaroslavu Škarvadovi, byl propůjčen řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.
Listopad :
- Pro letošní rok jsou ukončeny práce na rekultivaci staré skládky na Rašovci.
- 10. listopadu se konalo slavnostní otevření nově rekonstruované stanice Hasičského záchranného sboru kraje Vysočina, pobočná stanice Ledeč n. S.
Prosinec :
- Nemocnici Háj, s.r.o. je předána po celkové rekonstrukci vstupní a administrativní část se zázemím pro zaměstnance a příjmu pacientů.
| Dokončení výstavby rekonstrukce ZŠ Komenského | |
|---|---|
| Celkový rozpočet | 32.820.000,-- Kč |
| Podíl státní dotace | 16.000.000,-- Kč |
| Podíl města | 16.820.000,-- Kč |
| Dokončení plynofikace osad | |
|---|---|
| Celkový rozpočet | 26.281.321,-- Kč |
| Dotace SFŽP + ČMP | 16.597.913,-- Kč |
| Podíl okolních obcí | 6.799.469,-- Kč |
| Podíl města | 2.883.939,-- Kč |
| Dokončení domu s pečovatelskou službou | |
|---|---|
| Celkový rozpočet | 20.618.932,-- Kč |
| Podíl státní dotace | 17.500.000,-- Kč |
| Podíl města | 3.118.932,-- Kč |
| Dokončení LDN Háj | |
|---|---|
| Celkový rozpočet | 42.428.000,-- Kč |
| Podíl státní dotace | 30.791.000,-- Kč |
| Podíl města | 11.637.000,-- Kč |
| Skládka Rašovec | |
|---|---|
| Celkový rozpočet | 24.811.447,-- Kč |
| Podíl státní dotace | 11.991.000,-- Kč |
| Úročná půjčka | 3.997.200,-- Kč |
| Podíl města | 8.823.247,-- Kč |
| Ozelenění hradu | |
|---|---|
| Celkový rozpočet | 3.336.987,-- Kč |
| Podíl státní dotace | 2.615.987,-- Kč |
| Podíl města | 721.000,-- Kč |
| Administrativní část nemocnice Háj | |
|---|---|
| Celkový rozpočet | 3.409.000,-- Kč |
| Podíl kraje Vysočina | 490.000,-- Kč |
| Podíl města | 2.919.000,-- Kč |
| Přístavba 9 b.j. v čp. 400 | |
|---|---|
| Celkový rozpočet | 9.058.041,-- Kč |
| Podíl státní dotace | 2.880.000,-- Kč |
| Podíl města - nákup bytu | 589.000,-- Kč |
| Podíl bytového družstva | 5.589.041,-- Kč |
| Zřízení plynové kotelny pro čp 400 + přístavbu | 683.000,-- Kč |
|---|
| Město Ledeč nad Sázavou prodalo pozemky v hodnotě | 247.938,-- Kč |
| Byly odkoupeny pozemky v hodnotě | 499.327,-- Kč |
| Stav k 1.1. 2003 | 20.627.375,-- Kč |
| Přijatý úvěr na skládku Rašovec | 1.795.446,-- Kč |
| Splátky jistin | - 2.216.357,-- Kč |
| Stav k 30.11. 2003 | 20.206.646,-- Kč |
| Karel Urban - starosta (ceny starosty) | 20.000,-- Kč |
| Drobní dárci - ceny pro knihovnu | 900,-- Kč |
| Příjemce - účel příspěvku | Schváleno |
|---|---|
| TJ Kovofiniš - na činnost | 193.000,-- Kč |
| Mikroregion - plán rozvoje regionu | 28.000,-- Kč |
| Horní Ledeč - nájem za hřiště | 191,-- Kč |
| Příspěvek na cyklostezku | 24.676,-- Kč |
| TJ Sokol - na činnost | 30.000,-- Kč |
| Svaz důchodců - na činnost | 8.000,-- Kč |
| TJ Kovofiniš - pivní slavnosti | 62.557,-- Kč |
| TJ Kovofiniš - vydání brožury „50. let házené“ | 17.764,-- Kč |
| TJ Kovofiniš - oddíl házené - na povrch hřiště | 500.000,-- Kč |
| Petrklíč - na činnost | 30.000,-- Kč |
| Sdružení občanů - pořádání čarodějnic | 2.600,-- Kč |
| Opravy hradu | 300.000,-- Kč |
| Profesionální hasiči - vybudování nové hasičárny | 400.000,-- Kč |
| Svazek obcí mikroregionu - na činnost | 6.063,-- Kč |
| Celkem: | 1.602.851,-- Kč |
| Investiční akce | Výdaj v roce 2003 |
|---|---|
| Nemocnice Háj | 14.077.386,-- Kč |
| Sadové úpravy Háj - projekt | 73.500,-- Kč |
| Skládka Rašovec | 7.692.326,-- Kč |
| Přístavba čp. 400 | 74.462,-- Kč |
| Ozelenění hradu | 939.576,-- Kč |
| Ledová plocha | 138.548,-- Kč |
| Rekonstrukce ZŠ-Komenského | 5.395.737,-- Kč |
| Administrativní část - Háj | 73.500,-- Kč |
| Přístavba DPS | 119.346,-- Kč |
| Veřejné osvětlení - Souboř | 190.000,--Kč |
| Veřejné osvětlení - Heroldovo nábřeží | 39.380,-- Kč |
| Výpočetní technika - MěÚ | 286.531,-- Kč |
| Plynofikace obcí | 2.267.656,-- Kč |
| Město Ledeč nad Sázavou hradilo | 279.325,-- Kč |
Na úhradě celkové ztráty se podílí dalších cca 17 obcí
| Oprava střech (jihovýchodní budova) | 700.000,- Kč |
| Opravy parkánových zdí | 746.000,- Kč |
| Zaměření východní budovy | 177.000,- Kč |
| Autorský dozor | 7.000,- Kč |
| Ostatní opravy | 21.000,- Kč |
| Celkem | 1.651.000,- Kč |
| ZTV průmyslová zóna | 56.000,- Kč |
| Administrativní část nemocnice | 74.000,- Kč |
| Ledová plocha - geolog. průzkum a geodet. zaměření | 139.000,- Kč |
| Lávka u kina | 8.000,- Kč |
| Komunikace Hradní | 60.000,- Kč |
| Celkem | 337.000,- Kč |
5. ledna 2003 - „PUTOVÁNÍ ZA BETLÉMSKOU HVĚZDOU“ - návštěva Tří králů na zdejším náměstí
do 10. ledna 2003 - „VÁNOČNÍ A NOVOROČNÍ POHLEDNICE“ - výstava synagoze
17. ledna - 6. února 2003 - „KLÍČ K MÉMU SRDCI“ pořádala ZUŠ Ledeč
únor 2003 - vydání nového katalogu služeb 2003
11. února 2003 - „ŽENA V CÍRKVI“ - beseda s ThDr. Janem Bártou
1. - 16. dubna 2003 - „STALO SE V DOBĚ NESVOBODY A TŘÍDNÍ NENÁVISTI“ - výstava synagoga
3. dubna - 27. května 2003 - výstava obrazů Jany Arnotové v muzeu na hradě „ON MANI PADME HUM“
24. dubna 2003 - LITERÁRNĚ DRAMATICKÉ PÁSMO Základní umělecké školy
29. května - 25. června 2003 - výstava výtvarného oboru ZUŠ Ledeč v na ledečském hradě „MY Z HRADU II.“
7. - 30. května 2003 - Informační centrum a Římskokatolická farnost v Ledči -výstava v synagoze - „PANNA MARIE - MATKA CÍRKVE“ - Světová a naše poutní místa
16. května 2003 - zájezd „POLSKO“
5. - 20. června 2003 - výstava obrazů výtvarníka Jaroslava Kreibicha „TOULKY PŘÍRODOU“
25. června 2003 - Informační centrum - obnovená premiéra filmu “KOUZELNÝ DEN“ natáčená v Ledči n. Sáz.
27. června - 26. července 2003 - výstava keramiky H. a V. Černochovi a Š. a V. Trbuškovi v muzeu na hradě
20. července 2003 - „HUDEBNÍ FESTIVAL VYSOČINA“ - sdružení pro českou hudbu ve spolupráci s krajem Vysočina a Informačním centrem - koncert houslového dua z USA a Francie „GAGLIANO DUO“
31. července - 2. září 2003 - výstava olejomaleb EVY KAMEŠOVÉ v muzeu na hradě
4. září - 26. října 2003 - výstava obrazů a soch PETRA MINÁŘE v muzeu na hradě
23. září 2003 - zájezd „ZAHRADA ČECH“ - Litoměřice
6. - 21. října 2003 - výstava fotografií Bedřicha Procházky v ledečské synagoze „KRAJINA V POSÁZAVÍ“
24. října - 23. listopadu 2003 - Informační centrum a muzeum na hradě - výstava obrazů výtvarníka ZDEŇKA KOPECKÉHO
24. října 2003 - zájezd „POLSKO“
4. listopadu 2003 - Restaurace Bernard a Informační centrum - JARDA „FATS“ KOS - Trio Praha - klasický repertoár 30 a 40 let, z repertoáru Fatse Wallera
18. listopadu 2003 - Restaurace Bernard a Informační centrum - ŠAFR QUARTET - Praha & PETRA ERNY - zpěv - Jazz 50 let
25. listopadu 2003 - Restaurace Bernard a Informační centrum - VOJTA ECKERT - TRIO - Praha & PETRA VLASICOVÁ - zpěv - Jazz 50 let
2. prosince 2003 - Restaurace Bernard a Informační centrum - JAZZOVÝ MIKULÁŠ BOB ZAJÍČEK QUARTET - Praha & EVA DOSTÁLOVÁ - zpěv, klasický dixelandový program
5. prosince - výstava obrazů PAVLA DVOŘÁKA v synagoze - pořádá muzeum na hradě
20. prosince 2003 - Město Ledeč n. Sáz. a Informační centrum - vánoční koncert z díla „JAKUBA JANA RYBY“ - kostel sv. Petra a Pavla
22. prosince 2003 - Restaurace Bernard a Informační centrum - JAZZOVÉ VÁNOCE POLYDOR QUARTET - Praha, REJHON - zpěv, MALÝ - zpěv, jazzové kousky 40 a 50 let
Činnost sociální :
Dávky sociální péče -
| Počet žádostí o dávku sociální péče celkem : | 393 |
| Počet vydaných rozhodnutích celkem : | 960 |
| - nezaměstnaní : | 569 |
| - rodiny s dětmi : | 228 |
| - zdravotně postižení a staří občané : | 93 |
| - ostatní | 9 |
| - zvláštní příjemce : | 3 |
| - péče o osobu blízkou nebo jinou : | 58 |
| Na sociálních dávkách vyplaceno celkem v tis. Kč : | 6.638 |
| Počet odvolání (odvolání byla odvol. orgánem zamítnuta) : | 3 |
| Provedeno sociálních šetřeních celkem : | 80 |
| Účast při přestupkovém řízení : | 5 |
Posuzování žádostí o osvobození od platebních povinností příspěvků na částečnou úhradu neinvestičních nákladů městských mateřských škol : 36 Podání zpráv jiným státním orgánům : 66
Zajišťování jednání Komise sociálně právní ochrany dětí - počet setkání : 2
Účast na jednání Komise rady města pro projednávání bytů zvláštního určení v DPS Ledeč nad Sázavou - počet setkání : 6
Město Ledeč nad Sázavou zabezpečuje výkon opatrovnictví pro 34 v Ústavu sociální péče Háj. Každoročně na Vánoce je občanům žijícím v sociálních zařízeních mimo město Ledeč předáváno blahopřání s dárkovým balíčkem.
Bytová agenda :
| Počet aktuálních žádostí o byt v roce 2003 : | 43 |
| Počet návrhů do Rady města : | 23 |
| Výpověď z nájmu bytu : | 1 |
| Počet upomínek za dlužný nájem z městských bytů : | 35 |
| Počet došlých oznámení o přestupku | 164 |
| Přestupková a správní řízení | |
| - vydaná rozhodnutí : | 63 |
| - vypracování protokolů o odložení věci : | 56 |
| - postoupení přestupkových spisů : | 42 |
| Vypracování zpráv na občany z evidence přestupků : | 108 |
| Ke 30. 11. 2003 zahájeno přestupkových řízení : | 7 |
| Ke 30. 11. 2003 zahájené správní řízení : | 1 |
Vymáhání nedoplatků pokut a nákladů přest. řízení uložených OSSO - v pracovní náplni do 07/2003:
| Zasláno upomínek : | 5 |
| Zasláno výzev k zaplacení v náhradním termínu : | 9 |
| Vydáno exekučních příkazů : | 4 |
Na poplatcích z tržnice vybráno : 87.900,- Kč
- bylo provedeno :
pověření 2 412 podpisů
vidimace (ověřování) 3 198 listin
- uskutečněno 29 svatebních obřadů
- sepsáno a odesláno na KÚ v Jihlavě 58 žádostí o vydání osvědčení o státním občanství pro patnáctileté v souvislosti s vydáním 1.OP
- vydáno 99 ks opisů matričních dokladů
- přijato a zpracováno 364 žádostí o výpis z rejstříku trestů
- provedeno 155 zápisů o úmrtí
- sepsáno 12 zápisů o uznání otcovství k ještě nenarozenému dítěti
- průběžně je zpracovávána agenda ztrát a nálezů
- je zajišťována činnost Komise pro občanské záležitosti
- odesláno 100 blahopřání k životnímu jubileu (70, 75 let)
- uskutečněno 64 návštěv u jubilantů (80, 85, 90 a více let - předáno blahopřání a dárkový balíček)
- uskutečněno 4x vítání dětí (celkem 27 dětí)
Na správních poplatcích bylo na úseku matriky vybráno celkem 167.774,- Kč
Činnost odboru bude doplněna o agendu na úseku evidence obyvatel, OP, CP v lednovém vydání LN.
Město zavedlo v roce 1990 pečovatelskou službu, kterou provádí 10 zaměstnanců města ve 3. pavilonech i v terénu.
| Vybráno za služby : | |
|---|---|
| - pedikúra | 20.969,50 Kč |
| - praní prádla | 7.895,- Kč |
| - ostatní peč. úkony | 183.337,- Kč |
V DPS je celkem : 71 obyvatel.
68 bytů - 12 dvoupokojových, 56 jednopokojových
| Obědy v terénu : | 50 obyvatel |
| Pedikúry v terénu : | 25 obyvatel |
| Peč. služba v terénu : | 15 obyvatel |
Celkem je poskytována pečovatelská služba 161 obyvatelům města.
Město Ledeč nad Sázavou má k 30. 11. 2003 6035 obyvatel. Podle nové kategorizace po reformě veřejné správy je obcí II. typu, tzv. „obcí s přenesenou působností“. Město Ledeč nad Sázavou zaměstnává na svém městském úřadu 23 pracovníků zařazených do 4. odborů. Městský úřad vykonává činnost pro samosprávu Ledče nad Sázavou a státní správu v přenesené působnosti pro správní obvod 18. obcí. Reformou veřejné správy v ČR od 1. 1. 2003 byla zrušena na Městském úřadu v Ledči nad Sázavou živnostenskoprávní agenda a živnostenský úřad se nachází ve Světlé nad Sázavou. Město má 2 organizační složky, které řídí a kontroluje městský úřad, a to městskou knihovnu se 4.zaměstnanci a sbor dobrovolných hasičů s 33. členy. Město je od 1. 1. 2003 zřizovatelem 2. příspěvkových organizací - základní a mateřské školy. V roce 1997 založilo město 2 obchodní společnosti - TS Ledeč nad Sázavou s.r.o. a Nemocnice Háj u Ledče s.r.o. s vkladem po 100000,-- Kč. V roce 1999 se stalo Město majoritním společníkem společnosti s.r.o. Hrad Ledeč nad Sázavou, kde má 75. procentní podíl a vklad 5580000,- Kč. V místních částech Ledče nad Sázavou ustanovilo město osadní výbor. Zastupitelstvo města je již po tři volební období 15. členné a rada města 5. členná. Dva zastupitelé jsou uvolnění pro výkon funkce starosty a místostarosty.
Nyní, závěrem tohoto vyhodnocení, si dovolujeme poděkovat Vám, všem obyvatelům města, za celkově dobré vztahy a mnohým za snahu pomoci.
Výsledky roku 2003 a celková spolupráce v městském zastupitelstvu se nám ve vedení města jeví optimisticky.
Pro rok příští počítáme v našem městě s velkými investicemi a to jak ze strany města, tak kraje Vysočina a v neposlední řadě ze státního rozpočtu.
Máme za to, že všechny plánované akce podstatně zatraktivní naše město a to jak v očích návštěvníků, tak přispěje k vyšší kvalitě života obyvatel celého ledečského regionu. Vždyť jen plánovaná výstavba sportovní haly, zimního stadionu a rozšíření mostu včetně úpravy navazujících ulic zasáhnou každého z nás.
Věříme, že pochopíte určitá omezení v dopravě a celkové dosažitelnosti jednotlivých částí města po dobu výstavby.
Přejeme Vám i Vašim dětem klidné prožiti vánočních svátků, pevné zdraví, víru i naději ve společenství Vašich rodin a nejbližších.
Karel Urban, starosta
Jaroslav Poborský, místostarosta
Na těchto stránkách vás informujeme o nové knize Františka Plevy ŽELIVKA - NAŠE ŘEKA a také jsme vás letmo seznámili s atmosférou slavnostního křtu této knihy. Na následujících řádcích vás seznámíme s příspěvkem pana Karla Urbana, který přednesl na úvod dění v sále pelhřimovského muzea.
Vážení a milí hosté, dámy a pánové !
Nejen já, ale asi i vy, účastníci slavnostního setkání, jste překvapeni, že jsem byl svým přítelem panem Plevou požádán o úvodní slova křtu knihy „Želivka naše řeka“. Nicméně musím přiznat, že jsem se u zrodu tohoto díla vyskytoval. Je nesporným faktem, že tuto myšlenku vyprodukovala distribuce knihy Toulky vrchovinou, kde jsem jako vrcholný zástupce vydavatele Města Ledeč nad Sázavou byl napaden starostou obce Šetějovice, že v tomto díle byla vynechána jeho obec, ač tam územně plně patřila. Těžko jsem tvořil odpověď, kterou jsem nikdy nedopsal a která by byla spíše výmluvou než omluvou, ale takový byl tehdy záběr autora. Taktéž trvalý a neutuchající zájem o vydanou knihu Toulky vrchovinou nás vedl stále k myšlenkám o vydání dotisku, který by bylo nutné doplnit o řadu míst a nových údajů.
Toto bylo zrodem myšlenky v rozsáhlém díle popsat území, které se váže k okolí říčního toku Želivka. Správnost této myšlenky potvrzovaly veřejně se aktivizující spolky rodáků a přátel zaniklých měst Dolní Kralovice a Zahrádka v důsledku zatopení rozsáhlého území pro vodárenské účely vytvořením Švihovské vodní zdrže. To, že řada rodinných sídel a jejich obyvatel z obou měst byla přestěhována do Ledče nad Sázavou, a že mnozí si naše město vyvolili za sídlo pokračování rodinného života a jejich nových generací, mě přece jen jako zástupce obyvatel - starostu města opravňuje k zahajovacímu proslovu při příležitosti vydání tohoto významného díla. Tímto dílem autor završuje pentalogii regionálních děl z historie našich společných a spřátelených území. Že je v díle popsáno celé území povodí řeky Želivky je jen dobré neboť nadneseně musím přirovnat tok řeky včetně přítoků ke kořenům stromu, kde životadárná řeka se svým okolím dala prostor vzniku desetitíců generací, které spolu vzájemně komunikovali a vytvářeli přátelské a příbuzenské svazky. Ovšem tok této řeky nikdy v minulosti nevytvářel takovou bariéru, která by byla trvalým předělem mezi rozsáhlým územím. To se podařilo až záměrem vybudováním přehradního tělesa a následnou zátopou území v letech 1965 -1972, které bylo důkladně vyklizeno a rodilé generace z území vytísněny. Pro komunikaci mezi rodáky byl vymezen a vybudován jediný most na 40 kilometrovém úseku, tedy na téměř polovině toku řeky Želivky. Rozsáhlá ochranná pásma omezila zcela bývalé formy hospodaření v tomto území a jednoznačně oslabila rozvoj v něm. Zalesnění pak zamezuje i výhledům na starobylé území včetně zákazu vstupu do něho, rodáky nevyjímaje.
To jsou důvody, proč jsem velmi přivítal počin autora vydat knihu, která nám žijícím přiblíží známou a pro mnohé z nás již i neznámou historii území řeky Želivky a zachová tak poznatky pro mnohé další generace. Pro žijící rodáky pak bude jistě vzpomínkou na rodné území, které svým bohatým fotografickým doprovodem vizuálně tyto vzpomínky doplní. Velice moc bych přál území, které bylo vylidněno, aby v krátké budoucnosti mohlo ožít běžným životem lidí žijících v blízkosti vodních toků, neboť technické možnosti našeho věku to umožňují. Ale břehy jsou vždy dva. A ty je nutno propojit pro soužití lidí a ne z nich vytvořit neproniknutelnou hranici. Proto letos Město Ledeč nad Sázavou při zadávání námětu a potřeb k projednávání velkého územního plánu Kraje Vysočina uplatňuje požadavek na vybudování dalšího mostu. Jestli tato skutečnost v budoucnu nastane, pak věřím, že území této milované a tolik potřebné řeky ožije v celé své délce.
Na závěr pak za sebe, ale i za Vás, vyslovuji velký dík autorovi panu Františku Plevovi za tak rozsáhlé zpracování poznatků o území jedné řeky a jejího okolí. Děkuji paní Plevové za trpělivost a pochopení pro manžela, kdy tvorba díla si vyžádala značnou časovou náročnost přípravy autorských textů, včetně návrhu úpravy a členění knihy pro vytvoření dnešní podoby tohoto díla. Děkuji vedení a majitelům Nové tiskárny Pelhřimov, panu Hralovi a panu Kocmanovi, za to, že se ujali iniciativy a celé vydání zaštítili, jak tiskově, tak i finančně. Naše město k tomu tentokrát nemělo ekonomickou sílu tak, jak tomu bylo v minulých vydavatelských počinech Města. Autorovi i vydavateli přeji, aby „Želivka naše řeka“ byla bestselerem pro rodáky a žijící obyvatele v tomto území, ale i mnohé obdivovatele tohoto jedinečného území.
Karel Urban, starosta města
Na západním úpatí vrchu Melechova se nad vesnicí Kouty, hned na kraji lesa, rozkládají zbytky tvrze. Stavba nesla název shodný s původním pojmenováním rozlehlého lesa a návrší. Jméno zřejmě dostala po zakladateli dvora, který se nacházel v blízkosti tvrze, Nelechovi. Vznik tvrze je možné datovat do počátku 15. století. Můžeme se domnívat, že byla postavena pro ochranu cestujících po zemské stezce vedoucí z Dolního Rakouska, přes Jihlavu, Humpolec, Ledeč a dále do Kutné Hory.
Dnes se zachovala pouze střední část věžovité stavby čtvercového půdorysu. Ostatní části jsou zavaleny zříceným zdivem. Kolem jsou dosud viditelné příkopy a severně od tvrze vyschlý rybník. Ten byl napájen silnými prameny z blízké studánky. Z rybníka se v případě nebezpečí mohla přivádět voda do příkopu. Tvrz tak byla chráněna před nepřáteli vodou.
Tato národní památka byla ve velmi špatném stavu a hrozilo, že zanikne i poslední stojící část tvrze.
Od roku 2002 se zde proto provádí konzervační a statické zajištění zbytku stavební památky. Celá oprava je rozdělena na tři etapy a skončí v roce 2004. Provádí ji Lesní družstvo obcí Ledeč nad Sázavou, se sídlem v Hněvkovicích. Finanční prostředky na opravu tvrze poskytlo z havarijního programu Ministerstvo kultury ČR a polovinou se podílí i zmíněné lesní družstvo.
Celá oprava probíhá pod dohledem Národního památkového ústavu v Brně a Archeologického ústavu academie věd ČR v Praze.
František Pleva
Vážení rodiče,
oddíl házené v Ledči nad Sázavou si Vás dovoluje oslovit s nabídkou náboru dětí do družstev:
chlapci a děvčata narozeni 1990-1994 - mladší žáci, žákyně - po zvládnutí základních dovedností a pravidel se děti okamžitě zapojí do soutěže oblastního přeboru
chlapci a děvčata narozeni 1995-1996 - přípravka - získávání základních pohybových dovedností, práce s míčem, základy pravidel házené (vede J.Drápela)
Co nabízíme:
. pravidelné tréninky 2x týdně na hřišti a v hale (přípravka pouze v hale) pod vedením školených trenérů
. činnost oddílu je hrazena převážně z podpory sponzorů
. po zvládnutí pravidel první pravidelné zápasy v oblastním přeboru
. účast na turnajích doma i v zahraničí (Německo, Slovinsko)
. vaše dítě bude nuceno až 3x týdně opustit televizi, počítač i kamarády z ulice a bude se muset organizovaně pohnout
Kam přijít:
Každou středu do tělocvičny ZŠ Nádražní v 15.30 hod
Proč právě házená:
. je to kolektivní dynamický sport rozvíjející rychlost, obratnost i vytrvalost
. zaměstnává rovnoměrně celé tělo
. vaše dítě naučí podřizovat se kolektivu, prohrávat, respektovat slabší, zatnout zuby a další věci potřebné v běžném životě
. v Ledči se stále zlepšují podmínky pro náš sport
Případné další informace na tel. 602/171566
Rodiče dětí ze stacionáře Petrklíč děkují všem zaměstnancům stacionáře, praktikantkám i dobrovolným pracovníkům za péči o naše děti.
Děkujeme i Oblastní charitě Havlíčkův Brod za provozování stacionáře a šťastnou ruku při výběru zaměstnanců, Speciální škole Havlíčkův Brod za provozování detašovaného pracoviště ve stacionáři, Městskému úřadu Ledeč nad Sázavou za poskytování prostorů v MŚ Stínadla, obecním úřadům okolních obcí, za příspěvky na provoz stacionáře, všem sponzorům z řad fyzických a právnických osob a v neposlední řadě všem neznámým dobrovolným dárcům, kteří přispívají do plexisklových pokladniček stacionáře.
Všem jmenovaným i těm, na které jsme snad opomněli, přejeme šťastné a veselé vánoce, hodně zdraví, štěstí, spokojenosti v roce 2004.Rodiče
CENTRUM - DDM, HUSOVO NÁM. 242
LEDEČ NAD SÁZAVOU
Manželské páry a přátelské dvojice,
které chtějí dohonit promeškané nebo zdokonalit naučené
zveme
do tanečního kurzu, který začíná 20. 2. 2004
od 20 hodin v sále místního gymnázia.
Rozsah kurzu 6 lekcí / do 2. 4. 2004 vyjma 5. 3., kdy se koná maturitní ples gymnázia/
CENA ZA OSOBU 700.- Kč
Zájemci se hlásí ve dvojicích.
Základ je 10 párů.
Při malém počtu zájemců bude kurz zrušen a peníze vráceny.
Přihlášky do kurzu a platby se přijímají v domě dětí a mládeže.
Zápis začíná ihned a končí 31. 12. 2003.
70. narozeniny oslaví
3. 12. Choutka František, Na Rámech 762
6. 12. Urban Alexander, Melechovská 536
75. narozeniny oslaví
8. 12. Rajdl Bohuslav, Na Pláckách 348
91. narozeniny oslaví
8. 12. Uher František, Zd. Fibicha 677
29. 12. Tůmová Růžena, Hlaváčova 493
K Vašemu Životnímu jubileu Vám přejeme prožití dalších dnů Vašeho života ve zdraví a spokojenosti.
Narozeni
Matyáš Čermák
Klára Čermáková
Kateřina Mainerová
Sára Kadlusová
Vážení rodiče, s radostí vítáme narození Vašeho děťátka a přejeme Vám i jemu, aby vyrůstalo ve zdraví a k všeobecné radosti.
Zemřeli
Slámová Jana
1928
Dne 8. prosince byla první akademie v nově postavené sokolovně v Ledči. Dne 10. prosince měl pohřeb František Augusta, poslední tkadlec v Ledči. 16. prosince měl pohřeb E. Hlaváč, revident státních drah ve výslužbě. Zesnulý byl bratrem známého hudebního skladatele V. Hlaváče v Moskvě v Rusku, bývalého Ledečáka.
Dne 17. prosince konala se schůze městského zastupitelstva. Josefu Podpěrovi ze Světlé uděleno povolení na jeden rok k zpracování žulového kamene ve Stvořidlech. Projednán a schválen řádný a mimořádný rozpočet na rok 1929. Rozpočet řádný vykazuje potřebu 502.370 Kč., úhradu 123.221 Kč. a schodek 379.349 Kč. jež bude kryt 176 % přirážkou k dani činžovní a 200 % přirážkou k daním ostatním. Přirážky vynesou 68.790 Kč. O úhradu nekrytého schodku 310.559 Kč. bude dožádán vyrovnavací fond. Rozpočet mimořádný vykazuje potřebu 2,913.000 Kč., který bude kryt dlouhodobou zápůjčkou.
Dne 26. prosince byl pohřben zemřelý Jan Nedbal, obuvník. Zesnulý byl 89 roků stár a byl prvním sociálním demokratem v Ledči.
Během tohoto roku byla dokončena novostavba Husova sboru církve československé.
1933
Dne 18. prosince provedeny sondy zemin na přívodním i rozvodném řádu pro budoucí městský vodovod. Práce řídil technický úředník V. Trnobranský, od Zemského úřadu v Praze.
Město Ledeč čelilo krizové nezaměstnanosti ze všech sil podnikáním nouzových prací úpravami ulic, ač přes to bylo ještě dost lidu bez práce a výdělku. Podnikají se kroky k přípravě stavby vodovodu, aby nezaměstnaným byl opatřen výdělek.
1948
Po stránce klimatické lze charakterizovat rok 1948 jako rok abnormálně teplý. Podzim byl krásný a poměrně suchý. Začátek zimy byl opět velmi mírný. První mrazy začaly teprve v polovině prosince. Sníh, jehož byl v té době poprašek, začal skutečně padat teprve 29. prosince.
Dne 11. března zemřela stará Koubská z Křížů (obec Hradec) ve stáří 92 r., patrně nejstarší občanka okresu. Podle vydaných potravinových lístků mělo město 30. června 2.432 a 31. prosince 2.429 obyvatel. Na konci školního roku 1947-48 bylo v reálném gymnáziu 8 tříd s 229 žáky. Odvody se konaly v Ledči ve dnech 21. až 23. dubna. Z Ledče šlo 28 branců, z nichž 22 bylo odvedeno. V roce 1948 měla městská knihovna 236 čtenářů a koncem roku 3176 svazků. Půjčovalo se v úterý, ve čtvrtek a v sobotu vždy od 13 do 17 hodin. Sanitním autem patřícím MNV bylo v r. 1948 provedeno 318 převozů.
V dušičkových dnech (31. 10. - 2. 11.) byla na hřbitově provedena sbírka ve prospěch sociální pomoci, která vynesla 10.916,20 Kčs. Sbírka pod vánočním stromem republiky vynesla 18.763,70 Kčs, z čehož v pokladničce bylo 3.613,70 Kčs a na ostatních darech 15.150 Kčs.
1953
Heroldovo nábřeží dostalo od 15. prosince nové pouliční osvětlení (celonoční), jímž byla umožněna bezpečná cesta od železniční zastávky Horní Ledeč. (Škoda však, že ČSD dosud neuskutečnily požadavek města, aby na zastávce byla zřízena budova nebo aspoň bouda jako čekárna).
Ačkoliv volný prodej odstranil řadu nedostatků v distribuci, přece jen na jednu věc si ledečtí občané nepřestali stěžovat: na stále velmi špatnou jakost chleba, který byl kyselý, nechutný a velmi často připálený. (A poněvadž byl mnohem horší než jinde, nebylo divu, že ledečtí občané, pokud měli k tomu příležitost, opatřovali si chléb jinde v okolí). Když na uvedený nedostatek upozornil i tisk, byla nadřízenými orgány provedena kontrola a zjednána náprava. (Do ledečských provozoven přijel pekárenský odborník inž. Karel Včela, který ukázal zaměstnancům správný postup práce, když sám řídil jeden den celou výrobu chleba. - Při rozhovoru s pracovníky pekáren zjistil i některé technické závady, které byly ihned odstraněny).
Lékařská péče se dočkala značného zlepšení. Jednání o uvolnění dělnické přípravky v Háji (v létě tu byly poslední maturity, nový ročník už zařazen nebyl) pro zřízení nemocnice sice nebyla úspěšná, zato se však město dočkalo zřízení porodnice, a to v budově Okresní nemocenské pojišťovny, odkud byly ordinace a kanceláře lékařů přestěhovány do domu Stanislava Loukotky (Mlýnská ul. č. 137), kde zřízen Okresní ústav národního zdraví. (Kanceláře penzijního zabezpečení byly pak v budově ONV). Porodnice byla otevřena dne 15. prosince a jejím prvním primářem jmenován MUDr. Jiří Svoboda z Havlíčkova Brodu. - Prvním dítětem, které se v porodnici narodilo, byl syn Josefa Velety, svářeče a Anny Veletové, rozené Jonášové z Habrku, jenž dostal také jméno Josef. (Do konce roku se tu narodilo celkem 17 dětí).
ok