| Říjen 2003 |
|---|
Je ticho v návrších, sychravý čiší chlad,
dnes mlhy podzimní krajinu zatopily;
jeseň až doubravy do hola odstrojí,
zima je oblékne v sněhový šat bílý.
Český svaz chovatelů, ZO Ledeč nad Sázavou uspořádala ve dnech 4. a 5. 10. velkou okresní výstavu králíků, holubů a drůbeže. Jednalo se o jednu z největších chovatelských akcí konaných letos na území ČR.
Vystaveno bylo 840 králíků, více než 300 holubů a 200 ks hrabavé a vodní drůbeže. Součástí výstavy byla i exposice klubu chovatelů králíků masných plemen a expozice barneveldek (drůbež). Kvalita vystavených zvířat byla na mimořádně vysoké úrovni, o čemž svědčí udělení 73 čestných a vítězných cen.
Soutěžilo se i o ceny MěÚ Ledeč nad Sázavou v jednotlivých odbornostech a o cenu pana starosty města. Tato cena je každoročně udělována nejlepšímu ledečskému chovateli. V odbornosti králíků získal cenu MěÚ př. Kašpar Ladislav z Holic, nelepším holubářem byl vyhodnocen př. Kučera Miroslav z Horní Ředice, cenu pro nejlepšího chovatele drůbeže získal př. Horák Miroslav ze Znojma.
Cenu pro nejlepšího mladého chovatele do 18 roků získal př. Vondráček David z Potěh u Čáslavi.
Všechny uvedené ceny předal osobně v sobotu pan starosta Karel Urban, dále byli slavnostnímu předání cen přítomni zástupce starosty p. Jaroslav Poborský, vedoucí referátu ŽP p. Ing. Břetislav Dvořák a velmi mile nás překvapila i přítomnost předsedy Českého svazu chovatelů z Prahy př. Ing. Jaroslava Kratochvíla.
Ledečské výstavy se zúčastnilo více než 150 vystavovatelů z celé ČR, doslova od Sušice až k Opavě.
Výstavě přálo i počasí, především v sobotu. Příprava a průběh této akce si vyžádala značné úsilí ze strany členů ledečské organizace. Za výstavní výbor bych jim proto chtěl poděkovat. Stejné poděkování patří i MěÚ Ledeč n. S., všem sponzorům, vystavovatelům i návštěvníkům. Těším se na setkání při další ledečské výstavě.
Za výstavní výbor Kafka Jaroslav,
předseda
Pro velký zájem veřejnosti bude výstava obrazů Otakara Štáfla prodloužena pro skupinové zájemce až do konce října 2003. Zájemci o prohlídku se musí předem ohlásit v Informačním centru na Husově náměstí v Ledči nad Sázavou. Občané, kteří zatím nestihli výstavu shlédnout, mají nyní poslední příležitost.
"Po 60ti letech z Ledče v cizině - většinou v Americe - sleduji pozorně všechny události ve svém rodném městě! Můj bratr mně posílával Ledečské noviny poštou, ale teď to mám všechno k disposici přes internet. Je to velice pohodlné! Každý měsíc se těším na nové vydaní! Máte to výborně sestaveno - stydět se za to rozhodně nemusíte!"
"Já mám velice rychlé internetní spojeni (broadband) a tak ty stránky mně před očima jdou velice rychle a spolehlivě."
"Gratuluji Vám k Vašim technologickým úspěchům a doufám, že v tom budete pokračovat."
Frank (Slávek) Vorlíček
VÝSTAVU OLEJOMALEB
VÝTVARNÍKA ZDEŇKA KOPECKÉHO.
SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ VÝSTAVY PROBĚHNE
24. 10. 2003 V 18:00 HODIN.
OTEVŘENO:
24. 10. - 23. 11. 2003
PO - NE 9:00 - 12:00 13:30 - 16:30, NE 13:30 - 17:00
Slávek Poborský
místostarosta
Obsluha počítačů - začátečníci:
zápisné 1200 Kč
Kurz šití pro mladé ženy a dívky:
zápisné 20 Kč (jedna vyučovací hodina)
Vede Svobodová Ivana
Aerobic s Radkou - ženy:
v sokolovně pondělí - 19.00 - 20.00 hodin a středa - 18.00 - 19.00 hodin
zápisné 15 Kč na jednu cvičební hodinu
Vede Baumová Radka
Stepaerobic s Evou - ženy:
sál gymnázia - úterý, čtvrtek 18.00 - 19.00 hodin
- Vlastějovice - 1x týdně
- Hněvkovice - 1x týdně
zápisné 15 Kč na jednu cvičební hodinu
Vede Pešková Eva
Kondiční dopolední cvičení se Zinou:
sál DDM - pátek 10.00 - 11.00 hodin
zápisné 15 Kč na jednu cvičební hodinu
Vede Kubová Zina
Taneční skupina ,,Girls“ (disko předtančení) od 15 let a výše:
sál gymnázia - čtvrtek 16.30 - 18.00 hodin
zápisné 700 Kč na rok
Vede Kubová Zina
Keramika pro dospělé:
keramická dílna - pondělí - 16.00 - 18.00 hodin
zápisné 35 Kč jedna lekce
Vede Svobodová Ivana
Drátování - čtyřhodinový praktický seminář. Termíny budou zveřejňovány.
pracovna v DDM
cena semináře 100 Kč
Vede Veletová Hana
Angličtina
učebna DDM - úterý - 16.00 - 17.30 hodin
zápisné 1200 Kč
Vede Svobodová Jaroslava
Jak jsem slyšel z vyprávění rodičů, tak převrat v roce 1918 byl všeobecně uvítán. Zkušenosti s rakouskouherskou monarchií neměl český národ právě nejlepší. Už se na těchto stránkách psalo o padlých i popravených, kteří zbytečně položili životy za zájmy nám naprosto cizí a popravdě zájmy vnucené..
Když došlo k vyhlášení samostatnosti Československé republiky, pak tehdy nebyl rozhlas, natož televize, aby tato přelomově úžasná novinka pronikla i do vzdálených míst od Prahy. Jak to tehdy bylo? Zpráva se šířila telegrafem a kupodivu se prý v Ledči o tom dozvídali obyvatelé na nádraží. Železničáři si předávali novinky telegrafem, podobně to bylo i prostřednictvím poštovního telegrafu. Prý stály hloučky lidí dychtících po novinkách a čekalo se, co bude nového. Pošta byla v roce 1918 na náměstí vedle dnešní Komerční banky. Bylo prý bezprostřední nadšení. Lidé pak čekali i na noviny, které přinášely druhý den zprávy minimálně s denním zpožděním.
Dnes se dá slyšet, že jsme měli zůstat pod Rakouskem, cituje se Palacký atd., že by to bylo výborné, jezdili bychom na Jadran bez pasu, byla by to velká země a nebyly by problémy. Dokonce mně napsal jeden známý z Německa, že právě za monarchie se toho u nás vystavělo nejvíce, že dokonce i Národní divadlo. Ale zapomněl, že na Národní divadlo se vybíralo mezi lidmi po krejcarech, ale někde jsem dokonce četl, že tisícovkou přispěl i císař pán. Přes kapsu se tedy „nepraštil“. Tedy na monarchii se často hledí růžovými brýlemi. Avšak např. v Kutné Hoře byla aféra, kdy denuncující profesor gymnázia udal studenty za protirakouské výroky a tito šestnáctiletí hoši byli vězněni a persekvováni. Ve vězení také zemřeli nebo později na frontě položili životy. O tom se moc neví a ani není snaha o tom psát a hovořit.
V Historickém archivu České armády v Praze jsem objevil doklad s datem 21. srpna 1919 psaný na ministerstvu národní obrany - námořní odbor. Přípis byl adresován Nejvyššímu velitelství čs. armády v Praze. Podepsán byl přednosta lodního oddělení podplukovník ing. A. Valšík. Pro mne to bylo milé překvapení, protože s jeho vnukem jsem studoval a jsme v kontaktu dodnes. Ing. A. Valšík sloužil jako námořní důstojník a lodní inženýr na dalmatském pobřeží u rakouské Kriegsmarine. Na lodích před válkou procestoval celý svět. V přípise požadoval, aby při jednání s Maďary byly zohledněny naše požadavky na lodě rakouské Dunajské flotily a jmenovitě se uvádějí jejich názvy i označení a také kde se nacházejí. Má se o tom vyrozumět i francouzský fregatní kapitán Bellory. V jiném přípisu se uvádí, že na kořist máme plné právo a nároky právem likvidujícího. Země české - jak se uvádí dále - a to bez Slovenska, přispívaly na rozpočet vojenský 50 % rakouské kvóty, proto máme právo na podíl aspoň 32 % z likvidační masy, čili na 2 - 3 monitory.
Tolik přípisy. Pravdou je, že jsme něco dostali. Ale co z toho vyplývá? České země byly opravdu poměrně menší částí monarchie, zato země průmyslové a vyspělé a právě odtud se čerpaly neuvěřitelně vysoké sumy na válečné výdaje a dobrodružné výboje monarchie. A o tom se už nyní moc nemluví a mnohého ani nenapadne, že něco takového mohlo existovat. Proto si myslím, že nějaké nářky a lomení rukou na toto téma postrádá realitu a je nemístné, protože vychází z neznalostí historických faktů.
Ale k Ledči. Filatelisté sem tam něco najdou právě z této převratové doby. Občané i po 28. říjnu 1918 korespondovali. Museli ještě kupovat a lepit známky rakouské s císařem Karlem I. nebo Franz Josefem I. Avšak tyto známky přestaly platit už 28. února 1919. Čs. pošta vydala první známky sice už 18. prosince 1918, ale poměrně pomalu se dostávaly na venkovské pošty. Nevím, kdy se dostaly do Ledče, ale pochybuji, že již v prosinci. Mám celistvosti se známkami Hradčan až z roku 1919. Na ukázce je lístek, kde je vzácná tzv. smíšení frankatura. Denní razítko Ledeč je ze dne 20. března 1919. Na lístku je přitištěna 8 krejcarová známka s císařem Karlem I. Přilepeny jsou známky s Hradčany 25 haléřů (vydaná 30. 12. 1918) a 2 haléřová známka novinová (vydaná 10. 2. 1919), obě dvě stříhané. Pošta musela vylepit známky za 35 haléřů, aby bylo splněno předepsané porto pro doporučený lístek mimo Ledeč. Je to zajímavá kombinace a podobných celistvostí je jako šafránu a jsou cenné. Za pozornost stojí ještě žlutá rekomandační nálepka Ledeč č. 138 pocházející ještě z monarchie. Denní razítko LEDEČ používané na poště od roku 1899 bylo původně dvoujazyčné, ale v roce 1918 bylo „znárodněno“. Znamená to, že německý domicil byl odstraněn, avšak jeho zbytky jsou na otisku patrné.
Tak tolik k událostem z října 1918 v Ledči, ale rovněž k událostem v mladé Československé republice, které se s datem vázají a o nichž se však bohužel vůbec nepíše. A právě ony události dokreslují tehdejší nadšení ze samostatnosti. Každopádně je nedobré, když příslušníci českého národa neznají svoji historii. Posléze jsou snadným objektem desinformací a spolknou mnohou lež.
Dr. Miroslav Vostatek
Pro občany města Ledče a jejího okolí je na měsíc listopad připraven vzdělávací kurz s názvem Bible modernímu člověku. Cyklus úterních setkání začne 4. 11. v místnosti Technických služeb (Husovo nám. čp. 16) v 18.30 hod. Čtyři setkání budou věnována tématu - hledání transcendentna - co bychom měli vědět o Bibli, dříve než jí budeme číst - o pravdivosti Bible - jak může každý člověk porozumět jejímu poselství. Kurz je vhodný pro všechny věkové skupiny od mládeže až po důchodový věk. Věříme, že setkání nad nejrozšířenější knihou na světě Vám dá odpovědi na mnohé Vaše otázky a rozšíří Váš životní obzor. Nabídka je zdarma. Více informací : KVIS - křesťanské vzdělávací a informační středisko Havlíčkův Brod. Tel. 569 425 449, mobil : 777 184 455.
Hezké václavské počasí přilákalo řadu občanů z Vrbky a okolí na slavnostní otevření odpočívadla pro cyklisty a svěcení kříže. Na křižovatce silnic Vrbka - Kozlov došlo zásluhou ledečského místostarosty Jaroslava Poborského k postavení nově opraveného litinového kříže z ledečského děkanského úřadu. U něj bylo zřízeno odpočívadlo pro cykloturisty s přehlednou mapou zdejšího kraje. Slavnostní svěcení provedl administrátor ThDr. Jan Bárta. Odpočívadlo bude sloužit nejen pro cyklisty, ale i pěší turisty, kteří si mohou v tomto hezkém koutu Vysočiny posedět a odpočinout.
Naše škola, jako jediná v kraji Vysočina, vyučuje od 1. září 2003 nový studijní obor „INFORMATIKA v EKONOMICE“. Jde o čtyřletý obor zakončený maturitní zkouškou, který je vhodný pro všechny chlapce i dívky, kteří ukončili 9. třídu základní školy s dobrým prospěchem.
Žáci jsou připravováni pro činnosti v ekonomické oblasti s aktivním využitím výpočetní techniky a pro práce s komunikační technikou. Jsou vybaveni znalostmi pro orientaci v tržním hospodářství. Znají problematiku účetnictví, daní a ekonomiky. Dokáží se vyjadřovat v anglickém a německém jazyce. Umí připravit jednání i prezentační akce po stránce organizační a technické. Ovládají prostředky moderní komunikace jako je elektronická pošta, tvorba a správa internetových stránek.
Podrobnosti o tomto novém perspektivním oboru lze získat na ředitelství školy nebo na internetové stránce školy : www.vosiss.cz
Mgr.Radomír Nulíček
Je po prázdninách a tím skončila tzv. okurková sezóna i pro nás, Sokoly. Rozbíhá se nový cvičební rok a sokolovna bude opět vytížena od rána do večera. Pro výuku tělesné výchovy sokolovnu využívají ledečské školy především v dopoledních hodinách. Cvičit zde v novém školním roce budou studenti Gymnázia, OPISŠ Ledeč n. S. a Zvláštní školy. Naší sokolovnu rovněž využívá pro své aktivity Centrum - DDM. Jedná se o taneční kroužek pro děti a cvičení aerobiku žen. Od začátku září, vždy v pátek, pořádá DDM v sokolovně taneční kurzy (tzv. taneční), které budou v 13. lekcích probíhat až do konce listopadu.
Sokolovna ale především slouží pro cvičení a sportování našim oddílům. Nejaktivnějším oddílem je odd. stolního tenisu - „A“ družstvo mužů hraje krajský přebor a „B“ družstvo hraje okresní přebor. Dále se rekreačně sportuje v oddílech florbalu, volejbalu, karate a sálové kopané. V sokolovně taktéž cvičí každý čtvrtek předškoláčci. O toto cvičení je velký zájem, protože je velmi dobře organizováno cvičitelkami ses. Horákovou a Hornou. Tímto zveme do sokolovny všechny ty, kteří by měli zájem o sportovní vyžití v některém z uvedených oddílů, aby se přihlásili u p. Šilhana, který jim podá veškeré potřebné informace a nakontaktuje je na vedoucí jednotlivých oddílů.
Protože sokolovna v Ledči n. S. plní i funkci kulturního domu, využívají ji i další spolky a organizace, např. senioři ke svým schůzím a setkáním při hudbě, Město Ledeč n. S., ledečské organizace k pořádání plesů a různých výročních oslav, Ústav pro mentálně postižené Háj, Petrklíč, Charita atd.
Provoz sokolovny však není levná záležitost, zvláště, když chceme, aby prostředí v sokolovně bylo příjemné, to znamená teplo, čisto, teplá voda na WC, sprchy apod. Sokolovna si na sebe musí vydělat, proto pořádáme různé kulturní akce, diskotéky a prodejní akce. Z takto získaných finančních prostředků financujeme nejenom provoz sokolovny, ale neustále se snažíme vylepšovat interiér sokolovny. V současné době řešíme i vnější vzhled. Fasáda sokolovny bude barevně upravena a budou instalovány nové hlavní vchodové dveře.
Stanislav Šilhan
starosta TJ
Sobota nás přivítala tropickým počasím. Již od rána panoval na celé posázavské dráze ze Světlé až do Kácova čilý ruch. Bylo tomu tak i na ledečském nádraží, které se v ranním slunci lesklo novotou. Na tom měl velkou zásluhu přednosta stanice ve Světlé nad Sázavou Ing. Josef Kaplan. Podařilo se mu zajistit finanční pokrytí oprav celé výpravní budovy. Zvláště lze ocenit, že nebyly porušeny původní názvy stanice na budově, tak jak na jiných nádražích.
Ale vraťme se opět k sobotě. Davy lidí, počítané na stovky, oblehly výpravní budovu. Možná jich bylo více, než před sto lety. Stanicí netrpělivě pobíhal výpravčí Jiří Pícha. Nová uniforma na něm jen zářila, ale pod plnovousem bylo možno zaznamenat velkou starost, aby vše proběhlo v pořádku. Na nástupišti čekali i bývalí železničáři - důchodci Hrabaň, Vykouřil, Pešek a další. Několik minut po desáté přisupěl za hvizdu parní píšťaly do stanice zvláštní vlak, tažený parní lokomotivou 433 001 - Skaličák. Dlouhá řada vagónů již byla značně obsazena z výchozích stanic Havlíčkova Brodu a Světlé nad Sázavou. Cestující ze Světlé vedl světelský starosta Josef Böhm s manželkou. Dav zvědavců odešel k lokomotivě, která zastavila až u bývalé nádražní vodárny. Zde přihlíželi naplnění žíznivé lokomotivy vodou. O to se postaral hasičský sbor z Kožlí. Na samotném nádraží pak probíhalo uvítání vlaků. Rakousko - uherský oficír, jinak místostarosta Jaroslav Poborský, se secesní dámou v podání Jany Fotrové oznámili starostovi města, že přivedli do stanice, tak jak před sto lety, zvláštní vlak. Slavnostního projevu se ujal starosta Karel Urban. Po něm pak ještě vystoupilo několik hostů z vedení drah, František Raška - ředitel obchodně provozního ředitelství ČD v Brně, Ing. Jaromír Kadlec - zástupce náměstka GŘ - ČD v Praze a přednosta Ing. Josef Kaplan. Vše zakončila dechová hudba ZUŠ pod vedením Karla Růžka. Došlo i na ukázku tance, kdy paní Fotrová šla při tanci z ruky do ruky. Parní vlak stál ve stanici přes hodinu. Všichni tak mohli nahlédnout do království strojvůdce a topiče. Pro děti to byl velký zážitek. Po nástupišti procházelo několik mužů ve starých vojenských uniformách. Kolorit doplňoval starý pán v kroji strojvedoucího i z neodmyslitelnou taštičkou.
Přiblížil se čas odjezdu a lokomotiva se dala do chodu směrem ke Zruči nad Sázavou. Míjeli jsme stanici Podhradí, nádražíčko v Chřenovicích, kde je dnes ze stanice zřízena hospoda. Vlak pak projel všechny nádraží a zastávky, na každé zastavil, vítaly ho zde desítky zdejších občanů. Ne jinak tomu bylo i na celé trase, kde mávali chataři i místní, cvakali spouště fotoaparátů a v kamerách se točily pásky o sto šest.
Lokomotiva přisupěla po dvanácté hodině do Zruče. Zde jí uvítal též starosta Mgr. Martin Hujer a hrabě Zdeněk Sternberk, majitel nedalekého hradu Český Šternberk. Návštěvníky vítala svižná dechovka, mažoretky a zajímavá železniční technika. Po půlhodinové zastávce se dal zvláštní parní vlak opět do pohybu a odsupěl směrem do Kácova.
Odpoledne vlak jel zpět stejnou trasou. Měl ale značné zpoždění, a tak Ledčí projížděl již za soumraku. Byla to zvláštní nostalgie, kdy již za částečné tmy projížděl dýmající vlak s osvětlenými vagóny přes viadukt v Pivovarském údolí, tunelem a zastávkou Horní Ledeč. Pak se již ztemnělou krajinou ozývalo v dáli jen jeho pískání.
V ten den i následující projížděla městem i spousta jiných historických motorových vlaků a vagónů, které železničáři nasadili na normální linky. Stejný parní vlak projížděl tento úsek posázavské dráhy i v neděli. Zásluhu na tom, že se tato velká oslava podařila, má občanské sdružení, propagující železnici a turistiku v Posázaví „Posázavský pacifik“ s jeho vedoucím Lumírem Běhalem.
Večerním odjezdem vlaku do Havlíčkova Brodu se zakončily důstojné oslavy sto let této místní dráhy, která ve své době znamenala velký technický pokrok. Je jí třeba přát, aby i do druhé stovky let šťastně vykročila a noví občané Ledče ji mohli uvítat opět za sto let v roce 3003.
Při této příležitosti byla vydána kniha „100 let místní dráhy Kácov - Ledeč - Světlá“, kterou si můžete zakoupit v Informačním centru na Husově náměstí za 250,-- Kč.
František Pleva
Vážení a milí přátelé,
Dovolte mi abych Vás pozdravil na ledečském vlakovém nádraží při příležitosti oslavy stoletého výročí zprůjezdnění tratě Kácov - Ledeč n. Sáz. - Světlá n. Sáz.
Také vítám významné hosty zvláštního vlaku a další cestující.
Nyní však dovolte abych Vám interpretoval v historickém exkurzu dobrozdání Obchodní a živnostenské komory Praha ke
stavbě železnice ze dne 3. 11. 1898 pro Zemský výbor :
„Ladem tu leží síla vodní, minerály, železná ruda, žula, hlína a porcelánová surovina a také dostatek pracovních sil. Je tu konečně i hojnost neobyčejných krás přírodních, které při dobrém spoji železničním zabezpečí uzavřenému dosud údolí Sázavskému silný proud cestovatelský. Po první léta dráze sice finanční výnosnost nijak nepoplyne, ale časem může být součástí hospodářské prosperity. Bez železnice by ale Posázaví neudrželo vývoj hospodářský a zemědělství ponechalo ve stavu živoření. Výrobě průmyslové by až na malé vyjímky zbyly úzké formy s pouze lokálním odbytem. Účinkem by byla chudoba obyvatelstva a vysídlování okresu.“
Vy dnešní účastníci oslav vyššího věku, mi jistě dáte za pravdu, že popis tehdejšího území Posázavského byl velice výstižný a nástin pro vývoj území velmi předvídavý. Následná rozhodnutí ve prospěch výstavby dráhy a tak docílení propojení tratě Čerčany, Ledečka, Kácova přes Zruč, Ledeč až do Světlé nad Sáz. byla pro téměř plných devadesát let existence dominantním dopravním prvkem přinášejícím prosperitu celému území.
Ale i sama železnice a zabezpečování jejího provozu přinášelo zaměstnanost místním obyvatelům. Tak natrvalo vznikala zaměstnání pro profese strojvůdců například pány : Pilíka, Kubáta, Linharta, Kloutvora, Vykouřila, Šťastného a Hrabaně. Pro profese přednosty a výpravčí stanice pány Čvančara, Peška, Nováka, Fejta, Pýchu. Další činnosti zabezpečovali například pánové Kubín, Pšenička, Benda, Landsman, Žáček, Krajíček, Dušek, Falta, Rozvoral, Růžička nebo Klokočník. Činnost dráhy však zaměstnala postupně i desítky žen např. paní Krejčovou, Baldovou. Těch jmen bylo samozřejmě daleko více, ale mně v této chvíli nejsou známá a já se těm všem nepojmenovaným omlouvám, neboť stoleté údobí je údobím nejméně pro pět generací. Bohužel se však mezi námi dnes již nenachází nikdo kdo by byl pamětníkem dne 24. září roku 1903, kdy manželka přednosty přestřihla slavnostně pásku a vlak se vydal na svou první cestu do Světlé.
Železnice však také na svých strojích a vozech pravidelně předváděla i technický rozvoj našeho státu. My však současnou technickou úroveň strojů a vozů známe. Pro mladou generaci, ale i nás pamětníky jsou tyto dny oslav zpětným připomenutím a ohlédnutím za technikou, která z našich tratí zmizela. Vy všichni tak díky nemnoha zapáleným nadšencům, ze sdružení „POSÁZAVSKÝ PACIFIK se dnes pokocháte zázrakem tehdejší techniky a uměním jejích tvůrců za plného provozu. Proto využijte této dnešní jedinečné možnosti ve zkratce prožít cestování či dopravu nám vzdalující se minulosti.
Pro chod dráhy však bylo nutné vybudovat celou řadu provozních objektů, často velmi specifických pro potřeby na dráze. V našich představách z nedávné minulosti však tyto nádražní objekty zakotvovaly mínění o výrazné zašedlosti či nehezkosti staveb pro které není nutné zvedat oči. Nedávná proměna hlavní nádražní budovy v Ledči, která jistě Vás dnešní návštěvníky přivedla v údiv či úžas, jak velmi starý objekt má trvalou funkčnost a velmi jednoduchou a také krásnou architekturu s jednoznačným akcentem pro drážní budovy. Za návrat do původní krásy ledečského nádraží musím a rád tak činím poděkovat panu Ing. Kaplanovi - přednostovi stanice ve Světlé n. S., který se svou vytrvalostí dožádal u svého vedení uvolnění prostředků zatím alespoň na vnější opravu objektu.
V závěrečné části proslovu bych rád vyjádřil přesvědčení, že takovéto významné a oslavné dny mohou být zárodkem opětovného trendu správného zhodnocení významu železnice a jejího dalšího přínosu pro budoucnost. Nedopusťme však její zánik pro její momentální ekonomicky nedobré výsledky.
Závěrem děkuji panu Karlu Růžkovi učiteli hudby, dětem základní umělecké školy za to, že nám zpříjemňovaly dnešní chvíle čekání, či očekávání. Můj závěrečný dík patří také všem, kteří připravovali tyto výroční dny. Všem účastníkům slavností přeji hezký zážitek a trvalé vzpomínky na tyto dny.
Karel Urban
starosta
 |
 |
| Přednosta stanice Světlá nad Sázavou Ing. Josef Kaplan. | Nádražácká nostalgie neznámého návštěvníka oslav. |
Obec Hradec se rozkládá na sever od Ledče nad Sázavou. Patří k ní osady Hamry, Kříže, samoty Na Ulehlích, Hořeslavsko a hájenka U sv. Huberta. Dříve spadala pod Hradec Horní Ledeč i se zámkem a hotelem Koželužna. Hranici tvořila řeka a Pivovarský potok. První zpráva o Hradci je ze 14. srpna 1545, kdy si dala majitelka ledečského panství Markéta Ledečská z Říčan vložit své panství do zemských desek. Na ledečském panství byla v roce 1654 pořízena berní rula a v ní je Hradec uváděn jako panský dvůr, nikoli jako ves. Zřejmě z toho důvodu, že zde nebyl dostatek lidí. Snad byli ve třicetileté válce vybiti nebo odešli pro víru za hranice. Pohyb obyvatel se měnil i kolem I. a II. světové války. V roce 1870 zde žilo 739 obyvatel, v roce 1947 590 obyvatel. V roce 1990 se po listopadových volbách odtrhla osada Ostrov, patřící dlouhá léta k Hradci. Vytvořili si samostatnou obec se svým tehdy národním výborem.
V současné době žije v obci 237 obyvatel. Staví se zde nové rodinné domy, přibývá dětí. Každé z nich je po dohodě s rodiči důstojně přivítáno v obřadní síni obecního úřadu starostou obce a zapsáno do místní kroniky. První vítání se uskutečnilo již v roce 1978 a od té doby proběhlo přes 50 aktů vítání. Nezapomíná se ani na občany v důchodovém věku. Při příležitosti životního jubilea je navštíví členové SPOZu při obecním úřadě s přáním a dárkem. Před vánočními svátky obdrží dárkové balíčky. Ty jim osobně předávají zastupitelé obce.
Zastupitelstvo je sedmičlenné, schází se pravidelné každých 14 dní. Starostou byl zvolen František Hofman, místostarostou Ladislav Skála. Dalšími členy jsou Josef Kadleček, Jiří Vosika, Jaroslav Pravec, Josef Kovář a Marie Benešová, která vykonává funkci knihovnice a kronikářky.
Všichni představitelé obce se vždycky starali, aby obec vzkvétala a lidem se v ní dobře žilo. V roce 1989 a 1990 byl vybudován nový vodovod. Obec tak má dostatečný zdroj kvalitní pitné vody. Po dokončení vodovodní sítě se obyvatelé obce dočkali vyasfaltování místních komunikací, do té doby ještě prašných. V posledních třech letech byla zrenovována budova obecního úřadu a s ní i místní knihovna. V roce 2000 obdržela titul "Knihovna roku 2000".
V obci je vedena kronika. Kronikářka sepsala historii založení a vzniku obce a od roku 1976 provádí pravidelné roční zápisy. Ke kronice jsou vedeny přílohy s dokumenty.
V roce 1999 byla opravena a nově vysvěcena kaplička na návsi. Na opravu přispěli i místní podnikatelé. Také kaplička na staré silnici směrem na Ledeč nad Sázavou zazářila po opravě bělostí.
Majitelé firmy UNIMONT zakoupili bývalou hospodu a z ní se snaží vybudovat nový objekt pro své podnikání. Velmi dobře spolupracují s obecním úřadem. Místní podnikatelé podporují i kulturu v obci, zaplatili celoroční předplatné dvou časopisů pro čtenáře knihovny. Každý rok je pořádán karneval pro děti, velké jsou i oslavy svátku "čarodějnic", každý rok první sobotu v srpnu se koná fotbalový turnaj. Hasiči pořádají zájezd do Českých Budějovic na výstavu Země-živitelka. V loňském roce začaly mladé maminky cvičit v sále obecního úřadu.
Také obyvatelé místních "bytovek" udržují budovu i její okolí. Natřeli střechu, položili na přístupovou cestu dlažbu, celý objekt nově oplotili. Stálou údržbu vyžadují i dva rybníky; jeden na návsi, druhý u lesa, který slouží i ke koupání. V jeho sousedství se rozkládá fotbalové hřiště.
V současnosti se dokončuje plynofikace obce - III. etapa. Po dokončení plánuje obecní úřad opravu místních komunikací.
V obci stojí i prodejna potravin, ve které se až do roku 2002 prodávalo. Ani po zveřejnění inzerátů se zájemce o provozování prodejny neozval. Občané by uvítali její nové otevření. Odlehlé osady jsou poměrně vzdálené od centra obce. V zimních měsících jsou problémy s prohrnováním přístupových cest, po celý rok pak s odvážením odpadu. Po dohodě s Městským úřadem v Ledči nad Sázavou došlo ke změně hranic katastru obce. V Křížích byla část území s výstavbou rodinných domů převedena do katastru Ledče nad Sázavou.
 |
 |
| Sázení lípy pány L. Skálou (místostarostou) a F. Hofmanem (starostou). | Místní ženy cvičí v sále obecního úřadu. |
 |
 |
| Kapličku „na staré hradecké“ budují pánové J. Moravec a F. Kutil. | Budova firmy UNIMONT. |
Před nedávnem napsal na tyto stránky František Pleva výňatek z ledečské kroniky a tam uvedl, že v době heydrichiády byl popraven Jaroslav Pavlíček. K tomu několik slov.
Jaroslav Pavlíček se narodil v Ledči nad Sázavou 14. února 1923. Byl tedy o sedm let starší nežli já, a tak jsme chodili do jedné školy, ale odtud si už na něj nevzpomínám. Věděl jsem, že bydleli někde až nahoře v Havlíčkově ulici, snad žil pouze s matkou. Ale už si ho pamatuji, jak pracoval v ledečské prodejně Baťa, která byla v domě Karla Kosa, avšak vchod byl už na začátku Havlíčkovy ulice. Odtud si na něj vzpomínám. Byl to subtilní mladík s kučeravými vlasy a pracoval úslužně a ochotně, jak to tehdy u Bati vyžadovali. To bylo někdy na konci 30. let. Posléze už v prodejně nebyl a až v roce 1942 proběhla mezi lidmi smutná zpráva, že ho popravili ve Zlíně.
Požádal jsem svého přítele Ing. Jana Lampera, který dělá kronikáře ve Zlíně, jestli tam o tom není známo něco více. Dostal jsem dopis a v něm následující : ve Zlíně byl zatčen gestapem ve svých devatenácti letech, zřejmě ve svém bydlišti Zlín, Třída Tomáše Bati 1010, v pohnuté době po atentátu na zastupujícího protektora Reinharda Heydricha. To byl také důvod k jeho zatčení, schvaloval tento nadmíru vlastenecký akt. Zřejmě se někde projevil a uši udavače nezahálely… Těch zatčených baťováků bylo několik. Zlínské gestapo mělo své „úřední popraviště“ v Brně v Kounicových kolejích. Život tohoto mladého ledečáka uzavřela poprava dne 22. června 1942.
K tomu je potřeba ještě dodat podrobnosti. Reinhard Heydrich nastoupil do funkce zastupujícího říšského protektora dne 27. září 1941. Bezprostředně po nástupu vyhlásil stanné právo, nastalo masové zatýkání a popravy, paralyzoval práci protektorátní vlády, nechal zatknout a odsoudit k smrti předsedu vlády Ing. Aloise Eliáše, zlomil české hnutí odporu a snažil se pacifikovat český prostor. Dne 27. května 1942 provedli čs. parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš na Heydricha atentát. Protektor byl zraněn a především střepina plechu jeho mercedesu SS 3, který zasáhla bomba parašutistů, se ukázala jako příčina jeho skonu po osmi dnech. Zanesla totiž do jeho břišní dutiny infekci. Po atentátu bylo vyhlášeno druhé stanné právo, a to trvalo až do 3. července. Došlo k období brutálního teroru a perzekuce, kdy na základě stanných soudů bylo popraveno 1412 vlastenců. A Jaroslav Pavlíček byl jedním z nich. Tehdy stačilo jen schvalování atentátu k tomu, aby dotyčný byl zatčen a brzy popraven. Celkový počet obětí heydrichiády se odhaduje na 5000 osob.
Do tohoto krutého období patří i oběti ledečských židů. Z Ledče n. Sáz., kteří dne 9. června 1942 odjeli večerním vlakem do Kolína. Tam bylo shromaždiště a odtud byli zanedlouho odsunuti do Terezína. Ve dnech 10. - 13. června 1942 pak byly z Terezína vypraveny trestní transporty AAh, AAi, AAk do vyhlazovacích táborů, kde byli vyvražděni. Bylo to 3000 lidí…
Oběť našeho devatenáctiletého rodáka poznamenala tuto dobu a díky Fr. Plevovi se aspoň o ní ví. A jednu poznámku : V Pardubicích, kde žiji, byly desítky obětí za heydrichiády a jen na zdejším Zámečku bylo popraveno zastřelením kolem dvou stovek vlastenců. Je tam dodnes důstojný památník a po městě jsou desítky pamětních desek na domech obětí a jiných památních místech. Myslím si, že i v Ledči by se mělo uvažovat o uctění památky Jaroslava Pavlíčka pamětní deskou a jistě i nové ulice by měly nést jména obětí bojů za naši svobodu. Není pro národ prospěšné, aby si nevážil lidí, kteří za jeho svobodu položily životy.
Dr. Miroslav Vostatek
V denním stacionáři pro děti a mládež s kombinovaným postižením Petrklíč jsme v měsíci září nezaháleli. Využili jsme nádherného letního počasí k několika vydařeným akcím, jednali jsme s představiteli města a pokračovali ve finanční sbírce na pomoc postiženým dětem ze stacionáře. Výčet akcí seřazený podle důležitosti je následující:
Finanční sbírka
Ve dvou pokladničkách umístěných v ledečských prodejnách jsme pod dohledem pracovníků městského úřadu nalezli celkem neuvěřitelných 8 084,- Kč. Vybraná hotovost je prozatím uložena na účtu stacionáře v České spořitelně. Sbírka pokračuje dále. Jedna pokladnička je umístěna v prodejně Sázavanka, druhá v prodejně potravin na náměstí ve Světlé n. S. Všem dobrovolným dárcům děkujeme.
Jednání s představiteli města
Stacionář Petrklíč působí v prostorách MŠ Stínadla, v budově, která je majetkem města. Z iniciativy starosty města, pana Karla Urbana, proběhly v měsíci září tři pracovní jednání mezi městem, vedením MŠ a vedením Petrklíče. Účelem těchto schůzek bylo stanovení podmínek pro další působení stacionáře v budově MŠ Stínadla i nyní po zřízení právní subjektivity MŠ. Byly stanoveny smluvní podmínky nájmu a úhrady provozních nákladů prostorů užívaných stacionářem. Pro potřeby stacionáře byly na jednání vymezeny vnitřní a vnější prostory a ze strany vedení města přislíbeny potřebné terénní úpravy přístupové cesty a pískovišť. Vstřícné jednání představitelů města je příslibem a povzbuzením pro naší další činnost a existenci.
Koupání na koupališti
S laskavým svolením pana Pavla Pajera jsme první zářijové dopoledne měli k dispozici bezplatně koupaliště v Kožlí pouze sami pro sebe: „Rezervováno pro Petrklíč“. Naši klienti měli za dozoru personálu stacionáře a dalších dobrovolných pracovníků možnost samostatného koupání, projížděk na nafukovacím člunu a pobytu na pláži. Mnozí z nich poprvé v životě vstupovali do člunu a oddávali se vodním radovánkám. Pobyt jsme zakončili obědem v místním bufetu, kde nám byla poskytnuta příjemná sleva.
Rekreační pobyt v Chorvatsku
První zářijový týden se dva z klientů Petrklíče společně s bývalým vedoucím stacionáře panem Práškem (dnes vedoucím Občanské poradny při Oblastní charitě v Havlíčkově Brodě) zúčastnili rekreačního pobytu u moře v Chorvatsku. Původně plánovaná akce Petrklíče proběhla po soukromé linii vzhledem k potížím s organizačním zajištěním (doprava, pojištění atd.).
Projížďka na koních
V poledních hodinách 22. září jsme po předběžné dohodě přepadli pana Převora a jeho koně. Za neustálého dozoru vychovatelek a dobrovolných pracovníků a hlavně za pozorného doprovodu pana Převora se naši klienti projížděli téměř dvě hodiny po zahradě hájenky na kobylce Regině. Fotografie a filmové záběry dokumentují nejen radost našich „rejtarů“, ale i trpělivost a ochotu pana Převora, kterému tímto ještě jednou a veřejně děkujeme.
Na světelské pouti
Po dohodě s tajemníkem MěÚ Světlá n. S. paní ing. Černohubovou jsme mohli ve čtvrtek 25. září dopoledne navštívit vlakem pouťové atrakce na světelském náměstí.
Kolektivní cesta vlakem plná zpěvu a společných her rozdováděla naše svěřence natolik, že se na pouti k našemu velkému překvapení hrnuli nejen na autíčka, ale i na houpací koráb, bobovou dráhu a centrifugu. Samozřejmě každý jedinec v doprovodu vychovatelek, rodičů a dobrovolníků. Stejnou příležitost využili ten den i chovanci ústavu ze Zboží a domova důchodců ze Světlé. Ke cti provozovatelů atrakcí patří fakt, že se tak dělo bez úhrady - zadarmo! Děkujeme.
Posezení na letišti
Zřizovatel stacionáře Oblastní charita Havlíčkův Brod uspořádal v sobotu 20. září odpoledne setkání charitních pracovníků, dobrovolníků a příznivců charity na letišti v Havlíčkově Brodě. Setkali se zde kolegové z H. Brodu, Chotěboře, Humpolce a Ledče n. S., kde všude Oblastní charita působí. Volná zábava, dobré jídlo a pití, soutěžní hry pro děti a vyhlídkové lety nad Brodem při krásném slunečném počasí byly vhodnou odměnou pro obětavé charitní pracovníky.
Personální obsazení stacionáře
Od září navštěvuje denní stacionář Petrklíč již dvanáct klientů ve věkovém rozpětí 5-29 let. Tři jsou z Ledče n. S., po jednom z Bohdanče, Bohumilic, D. Kralovic, Dunic, Hněvkovic, Hradce, Chřenovic, Ostrova a Vlkanova. O děti se tu starají tři vychovatelky, dva osobní asistenti, jedna rehabilitační pracovnice, jedna pomocná síla a jedna vedoucí. Stacionáři vypomáhají též stážistky a dobrovolníci. Svoz a rozvoz klientů zajišťuje denně personál stacionáře osobním automobilem Felicia, který je majetkem Oblastní charity.
Iveta Vrbová
vedoucí stacionáře
Ve čtvrtek 2. října přijeli do Ledče žáci speciálních škol z Havlíčkova Brodu a Chotěboře, aby se spolu s našimi žáky utkali v turnaji v malé kopané (chlapci) a vybíjené (děvčata a mladší žáci). Oba poháry pro vítěze putují do Chotěboře.
Ceny pro družstva věnoval Městský úřad v Ledči, odměny pro nejlepší hráče z každého družstva fa ELKOMPLEX. Drobné odměny si však odnesli všichni, kteří soutěžili. Děti se již dnes těší na příští společné setkání v Havlíčkově Brodě.
Za Zvláštní školu v Ledči
František Hofman
Ani měsíc, kterým končí léto a v jehož závěru přijíždí podzim na „strakaté kobyle“, neplnil stránky policejních záznamů v Ledči o nic méně, než v jiných měsících roku. Snad jenom jejich skladba se trochu liší. Přestože díky suchému a horkému létu přicházejí houbaři v našich krajích na úbytě, přeci jen zkoušejí štěstí na svých vytipovaných místečkách a aby ušetřili čas, zajíždějí hluboko do lesů se svými milými přibližovadly - no a tam číhají lapkové, které houby pranic nezajímají, zato auta i jejich vnitřky zcela určitě. V září začíná také nejen školní rok, ale spolu s ním jeden neobyčejně hnusný nešvar, kterým je šikana - i ten se na našich školách bohužel vyskytuje.
A to je skoro všechno. Nezapomeňte si tedy vystavit na opuštěné lesní cestě (případně na neosvětlené ulici) v autě drahý fotoaparát, peněženku s doklady a také platební kartu, u níž bude zřetelně černým fixem poznamenán váš PIN. Jen tak máte naději se dostat do této rubriky.
ok
Každým rokem náš počet roste a je to jediná jistota, kam dospějeme. Jsme důchodci a odchodu do důchodu se neubrání nikdo.
Pro mnohého je to snad celoživotně očekávaný okamžik, kdy si představuje co všechno bude dělat, jak bude odpočívat až bude mít to moře volna a času. Ale najednou se dostaví chvíle prázdnoty, chybí kontakt s lidmi, nedostatek společenského vyžití a zábavy. A hlavně chybí potřeba opět někam patřit.
Záchranného lana ve formě sdružení Svazu důchodců v Ledči nad Sázavou se zachytilo v posledních jedenácti letech o průměru 400 důchodců. Za tu dobu jsme prožili (ne se zúčastnili) mnoho krásných zážitků na jednodenních i vícedenních zájezdech doma i v zahraničí, na divadelních představeních, setkáních na Dnech seniorů, táborácích apod., zvláště pak na oblíbených poznávacích zájezdech. Na perfektní organizaci všech akcí má lví podíl pan Jaroslav Brož, který až do letošního roku jako předseda Svazu důchodců věnoval všechen svůj čas právě přípravě všech těchto krásných zážitků. Za všechno mu patří srdeční poděkování s přáním pevného zdraví. Věřím, že pokračování bude stále pěkné pod vedením nového předsedy pana Malého. Důkazem toho jsou již uskutečněné i připravované zájezdy a setkání.
Jedním z nich byl zájezd na Šumavu v posledním srpnovém týdnu letošního roku. Byl velmi zdařilý a pestrý díky opět pečlivé přípravě programu, ubytování a stravování, bezpečné dopravě, kterou nám po léta zajišťuje pan Říha z Agra Dolní Kralovice.
Projeli jsme a prošlapali po svých hezký kus krásné Šumavy přes Vimperk, Kvildu, Modravu, Kašperské Hory, Sušici, Český Krumlov, Lipno a tak dále. Nebudu líčit všechny naše zážitky, za všechno a za všechny mluví oslavná „Óda“, kterou složil jeden z nadšených účastníků. Na vysvětlení podotýkám, že pan Ota Krištof zájezd úspěšně vedl. A ještě je nutné připomenout, že veškeré zájezdy a divadla si každý účastník platí ze své důchodcovské kapsy a spoří si na to celý rok. Městský úřad nám přispívá ročně částkou 8.000,- (v letošním roce je máme zatím přislíbené), ze kterých hradíme náklady na Den seniorů, výroční schůze apod. Jistěže bychom uvítali větší zájem ze strany MÚ o práci naší organizace, a to jak finanční tak přizváním na zajímavé kulturní akce. Pro početnou část našich důchodců by tato pozornost byla hojivou mastí na stáří a osamění.
Ale navzdory těmto úvahám jsme optimisté, což vyjadřuje právě dvojverší z otištěné „Ódy“ :
Dík za milá společenství -
co jsme tu ve stejném členství.
Za Svaz důchodců Ledeč n. S.
H. M.
S důchodci r. 2003
Končíme náš zájezd.
Na Šumavu nájezd.
Není nad to, v pravdě vzato,
vyběhnout si z domu -
a se spolkem k tomu.První měla býti strofa
vedoucího na Krištofa!
Děkovnou tu pějem notu
na milého pana Otu.
Že jsme rádi, že ho máme,
za vší práci mu tleskáme.
Sbalili jsme tašky, perka,
vydali se do Vimperka.
Jeden ke druhému vlídný,
nehledě na život bídný -
rozhlédli se tam a tu,
různou měli dobrotu.
A hotelu budiž sláva,
co se zove tu Vltava!
Dík za milá společenství -
co jsme tu ve stejném členství.
Pan průvodce po Šumavě
úkolu se zhostil hravě.
Odborník je, na svém místě!
Pan excelence! Díme jistě!
Nad životem naším pán
je pan Říha kapitán.
Zase dnes se svojí paní
drží volant pevnou dlaní.
Dovolená - i toť dílo!
Povedlo se - hezky, milo.
Díkůvzdání! Tyhle řádky.
Díky, díky - jedem zpátky…
Poučen z minulosti, nejsem již přítelem řešení problémů pomocí novinových článků. Protože však o výstavbu nového objektu školy (tělocvičny a tříd) usiluji již od roku 1997 a věnoval jsem jí nemalé úsilí, musím na výše jmenovaný článek reagovat.
Tělocvičnu v Ledči n. S. potřebují k provozování tělesné výchovy střední školy, v současné době cca 700 žáků. Sloužit může v době mimo vyučování (tak jako naše FIT-centrum) i ledečské veřejnosti. Nevím, zda autoři článku znají možnosti a podmínky jednotlivých škol, rozhodně je ale znají zástupci kraje Vysočina, kteří jako prvnímu městu v kraji, respektive střední škole, schválili dotaci na projektovou přípravu na tuto velkou investiční akci.
Na možnost výstavby reagovala sportovní veřejnost a zástupci města požadavky, aby tělocvična měla potřebné rozměry, tribunu, zázemí. Do připravované výstavby financované krajem Vysočina vstoupilo město těmito nároky. Každý takovýto požadavek něcos stojí!
Uváděné cenové relace jsou pouze orientační a vynucené. Skutečná cena bude známa s provedenou kalkulací a výběrem dodavatele. Trváním právě na vyčíslení podílu města, nároky na způsob výstavby se celá příprava pozastavila, dalším zpochybňováním může být celá výstavba ohrožena.
Zástupci města se musí definitivně rozhodnout, zda se chtějí na jimi požadované výstavbě podílet. V případě odmítnutí může být areál vystavěn pouze z prostředků kraje, pro nás v dostatečném provedení, a bez nákladů ze strany města.
Veřejnost je bohužel snadno zmanipulovatelná. Jak však bude ledečská veřejnost hodnotit jednání zastupitelstva, které svou nerozhodností znemožní investiční akci, která by pro střední školství i pro město byla jednoznačným přínosem? Neovlivní negativně naši političtí zástupci rozhodování o přidělení potřebné dotace na úrovni kraje?
Vždy jsem se snažil vytvářet pro naši školu slušnější podmínky, které jsou předpokladem pro budoucí činnost středních škol ve městě. I když se také zajímám o politické záležitosti, nikdy jsem tuto činnost nepřenášel na půdu školy, pouze ji využíval právě ve prospěch školy i města. Pokud má tedy někdo možnost díky politickému postavení sehnat dotaci na výstavbu zimního stadionu, ať tak učiní. I v hale zimního se dá hrát házená, má potřebné rozměry. Odpovědět se musí ale i na otázku, kdo takovýto stadion provozně ufinancuje.
Považuji za velice nerozumné znevažovat z tohoto důvodu výstavbu podporující rozvoj středních škol, zajišťující i jejich budoucnost. Může se tak opět stát, že díky ledečskému způsobu jednání nebude v Ledči n. S. postaveno nic.
Ing. Miloslav Palán
Lyžařský oddíl TJ Kovofiniš, CENTRUM - Dům dětí a mládeže a Jízdní kola Ledeč n.S. pořádají v sobotu 18. 10. 2003 tradiční již 44. ročník Běhu Šeptouchovem. Běh se koná jako obvykle v parku Šeptouchov. Prezentace je možná nejpozději 15 min. před startem každé kategorie. Zahájení závodu je v 9,15 hod.
Běžet může každý, kdo přijde. I letos se v kategoriích ženy a muži vytrvalci poběží o cenu starosty města Ledče nad Sázavou. Ženy běží 2000 m a muži vytrvalci 8000 m, ostatní kategorie od nejmladších mají tratě od 170 m. Pro první tři závodníky v každé kategorii jsou připraveny diplomy a věcné ceny. Pořadatelé věří, že se opět, jak bývalo dobrým zvykem, zúčastní velké množství závodníků z Ledečských škol a bude se opravdu závodit pro potěšení všech. K tomu přejí hodně štěstí a pěkné počasí.
Bližší informace o závodě je možné získat u Ing. Petra Banýra, tel. 569 726 474, nebo e-mail petr.banyr@tiscali.cz
TJ KOVOFINIŠ - odbor SPV zahájil cvičení 2. 10. 2003 pro ženy a dívky - aerobic, step aerobic, kondiční cvičení vždy v pondělí a čtvrtek ve 20 - 21 hod. ve školní tělocvičně Nádražní ul.
Přihlášky před cvičební hodinou.
S myšlenkou založit občanské sdružení KEBLOVÁCI jsme přišli proto, abychom mohli pořádat kulturní akce na krytém letním parketu v Keblově. A protože nám není lhostejný osud dětí bez rodičů, rozhodli jsme se, že minimálně jednu akci ročně věnujeme Fondu ohrožených dětí.
Po několika menších akcích se nám podařilo zajistit první vystoupení mediálně známých umělců, kteří byli ochotni snížit své honoráře na minimum. Byli to ŠLAPEŤÁCI. Díky jejich pochopení se uskutečnilo v Keblově 17. srpna 2003 charitativní vystoupení. Čistý výtěžek ze vstupného (po odečtení nutných provozních nákladů) jsme věnovali FOD na podporu jeho projektu KLOKÁNEK.
Příkladný čin ŠLAPEŤÁKŮ udělal radost opravdu všem. Dětem, o které FOD pečuje a členům FOD poukázaným příspěvkem, divákům perfektní muzikou, pořadatelům radostí z dobře vykonané práce a nakonec i vystupujícím, kteří se v báječné atmosféře v Keblově cítili velmi dobře.
Byl bych moc rád, kdyby na příkladný čin ŠLAPEŤÁKŮ navázali další umělci zvučných jmen. Jménem KEBLOVÁKŮ mohu slíbit, že jim vytvoříme co nejlepší podmínky pro vystoupení a FOD určitě vyjádří svou vděčnost děkovným dopisem (jako ,b>ŠLAPEŤÁKŮM). Společně tak pomůžeme dobré věci a ještě zpřístupníme špičkovou kulturu českému venkovu.
Již nyní všem vstřícným umělcům děkuji a těším se na spolupráci.
Zdeněk Rumler
Milé lidičky, připravuji pro Vás ples, který se uskuteční 29. listopadu 2003 v sále a prostorách SOKOLOVNY v Ledči nad Sázavou. Jeden z programů, který bych chtěla pro Vás připravit je volba Missáka. Zda se tento program uskuteční bude záležet na Vás. A na odvážlivcích, kteří se přihlásí.
Výběr bude proveden nejprve v neveřejném kole a poté postoupí 6 uchazečů do finále, které proběhne na plese.
Soutěž se bude skládat ze dvou disciplín a vyhlášení. A to v rozhovoru a hodnocení v určitých životních situacích a poté ve volné disciplíně, která bude trvat 1 minutu (zpěv, recitace, tanec atd.)
Ve 24 hodin bude vyhlášení výsledků.
Soutěžící obdrží příjemné ceny.
Věk od 18 let a dále neomezeně.
Vyplněnou přihlášku pošlete na adresu:
Petra Krajíčková
Z. Fibicha 686
Ledeč nad Sázavou, 584 01
K přihlášce přidejte svoje foto.
Uzávěrka soutěže je 31.10.2003.
PŘIHLÁŠKA NA MISSÁKA MUSÍ OBSAHOVAT : jméno a příjmení, věk, bydliště, povolání, stav, telefon.
Petra Krajíčková
staniční sestra domácí péče
Vysilující vedro, které často provází věhlasný Australian Open v tenisu, se zřejmě přestěhovalo i do našich krajů. Sluneční teror tohoto léta pokračoval i na sklonku září, kdy se na ledečských kurtech konal turnaj neregistrovaných tenistů. Dalšího turnaje v pořadí, který prověřoval kvalitu dvorců po znovuotevření areálu, se zúčastnilo celkem šestnáct dvojic mužů.
Úvodní část turnaje rozdělila dvojice do dvou skupin. Už tady se sehrálo několik zajímavých zápasů, které potvrdily velmi dobrou úroveň turnaje. Nakonec se celé klání odehrálo za jediný den, i když původně se mělo hrát ještě v neděli 21. září. Pochopitelně se pozornost přítomných diváků i hráčů soustředila na finálová utkání. A bylo se na co dívat! Však byli také finalisté po zásluze odměňováni potleskem. Vítězi skupiny „A“ se stali Dvořák s Plecitým (Světlá n. S.) a skupinu „B“ vyhráli domácí borci - Novotný a Boudník. Dík patří všem pořadatelům, kteří se postarali o hladkou a vzornou přípravu i průběh turnaje, ale také následujícím sponzorům: Elkomplex, restaurace Centrál, restaurace Bačkovský & Vobejdová, potraviny Coop, Sázavanka, Atos, Vital, drogerie Kokeš, Komerční banka, Česká spořitelna, pekárna Dymák, Tabák - Fenik, ovoce - zelenina, Husovo nám. 3.
fv
 |
 |
| MUDr. Vyroubal předává cenu vítězům skupiny „A“. | Ing. J. Boudník a Ing. P. Novotný - vítězové skupiny „B“. |
Vás zve na
DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ
v pátek 14. listopadu 2003 a v pátek 9. ledna 2004
v době od 8 do 15 hodin
Rádi Vás přivítáme a seznámíme se všemi pracovišti naší školy.
Nabízíme možnost vyučení v těchto oborech :
1. Opravář zemědělských strojů
2. Automechanik
3. Autokarosář
4. Kovář a podkovář
5. Kuchař - číšník (kuchařka - servírka) pro pohostinství
Náš kontakt : 569 720 696
Těšíme se na Vaši návštěvu.
V červnu letošního roku oslavil místní oddíl házené 50 let od prvních krůčků tohoto sportu v našem městě. Naším velkým snem bylo nadělit si k jubileu velký dárek - nový umělý povrch na stávající asfalt. Z technických důvodů se nám nepodařily zahájit do oslav ani pokládkové práce. Lepší směr nabraly naše představy v průběhu léta, kdy jsme začali jednat s firmou Regutec, která nám předložila velice solidní nabídku na kvalitní povrch. Symbolicky, téměř přesně 30 let po slavnostním otevření asfaltového hřiště v roce 1973, se současnému vedení oddílu splnil několikaletý sen - hráči vyběhli k prvnímu zápasu na umělém povrchu. Koncem měsíce srpna ledečští házenkáři za dozoru pracovníků firmy Regutec položili 924 čtverců o ploše 1 m2. Povrch je vyroben z recyklovaných starých pneumatik a splňuje jeden z našich zásadních požadavků - za deště neklouže. Tuto velkou investici (více než 550 tisíc Kč) by určitě oddíl házené nezvládl ze svého rozpočtu, a proto se obrátil s žádostí o pomoc na Městský úřad. Zde našel pochopení, hlavně u pana starosty, který přislíbil pomoc již v závěru minulého volebního období. Kladně se k rekonstrukci házenkářského hřiště postavili i noví zastupitelé, a tak město ve svém letošním rozpočtu našlo peníze na převážnou část této investice. Házenkáři se spolupodíleli v rámci svých možností, jak finančně, tak i svépomocí.
V dalším období se připravuje oplocení hřiště, elektrická časomíra a další úpravy hřiště směřující k vylepšení podmínek pro hráče, rozhodčí i diváky.
Dnes můžeme hrdě říct, že házená v Ledči již není nebezpečným sportem na tvrdém asfaltu, ale atraktivní sport na moderním bezpečném povrchu a za to patří naše poděkování všem zastupitelům a dalším zainteresovaným představitelům města. Pevně doufáme, že tato první větší investice do ledečského sportu nebude zase na dlouhou dobu poslední investicí do této dříve opomíjené oblasti.
Jan Drápela
Házená Ledeč
70. narozeniny oslaví
19. 10. Sobotková Věra, Slunečná 981
22. 10. Fialová Jiřina, Z. M. Kuděje 463
28. 10. Šimková Marie, J. Wolkera 882
75. narozeniny oslaví
1. 10. Pekárek František, J. Wolkera 824
2. 10. Hrala Miroslav, Jabloňová 819
21. 10. Rajdlová Věra, 28. října 465
31 .10. Sladečková Růžena, Hrnčíře 41
92. narozeniny oslaví
18. 10. Dymáková Marie, Husovo nám. 76
94. narozeniny oslaví
13. 10. Pospíšilová Marie, Z. Fibicha 677
K Vašemu Životnímu jubileu Vám přejeme prožití dalších dnů Vašeho života ve zdraví a spokojenosti.
Svatby
Janečková Jitka & Vacek Václav
Lucie Tylečková & Milna Zůna
Ivana Košturiaková & Milan Joukl
Eva Geschnablová & Jaroslav Seifert
Novomanželům přejeme do společného života hodně lásky, porozumění a spokojenosti.
Narozeni
David Palán
Matyas Fišer
Vážení rodiče, s radostí vítáme narození Vašeho děťátka a přejeme Vám i jemu, aby vyrůstalo ve zdraví a k všeobecné radosti.
Zemřeli
Zatloukal Lukáš
1878
Dne 26. října 1878 udělilo obecní zastupitelstvo Města Ledče velezasloužilému městskému ficíku MUDr. Maxmiliánu Růžičkovi za příčinou jeho čtyřicetiletého účinkování, co doktora lékařství v obci zdejší, čestné měšťanství. Dne 1. listopadu 1878 mu byl diplom dodán radou městskou. Dne 31. října 1878 uspořádal mu hasičský sbor, zpěvácký spolek s velikým počtem obecenstva za přítomnosti obecního zastupitelstva, s purkmistrem Janem Hasákem v čele a ostatních hodnostářů, zastaveníčko s pochodněmi, purkmistr a okresní tajemník MUDR. Josef Krajíc vzletnou řečí vylíčili jeho zásluhy, co lidumila a projevili své blahopřání, aby Bůh muže tak nadaného a lidumilovného zachovati ráčil. Obce k bývalému panství Ledeč náleževší udělily oslavenci čestné občanství. Vláda, a jmenovitě Jeho Veličenstvo císař František Josef I., udělil mu zlatý Záslužný kříž s korunou. Okresní výbor zlaté hodinky se zlatým řetězem.
1883
V měsíci říjnu 1883 vystavená vedle vynešení Zemského výboru Království českého ze dne 16. srpna, trasa okolo řeky od Dolního mlýna ku skále, nákladem zemským, a tak břeh řeky vpraven a jízdná cesta zřízena. K tomu cíli přispěla obec částku 100, poskytla zásyp z obecního Ostrovce pak dovolila bezplatné nalámání kamene z obecní skály.
1893
Dne 18. října 1893 navštívil zdejší rodák a čestný měšťan, pan Vojtěch Jan Hlaváč, profesor hudby, ředitel carského orchestru a carský virtuos v Petrohradě, svoji stařičkou matku paní Leopoldinu Hlaváčovou, vdovu po lékárníku z Ledče, při své zpáteční cestě z Chicaga v Americe, kde na výstavě meškal se svojí chotí, nevlastní dcerou a vlastní dcerou sl. Zorkou a daroval obci svoji podobiznu v zlatém rámci 78 cm vysokém a 68 cm širokém v upomínku s vlastně psaným nápisem: „Milovaným spoluobčanům v Ledči, vděčný rodák Vojtěch Hlaváč.“
Letošní léto bylo velmi sucho, vše vyprahlo, sena a jetelů bylo velmi málo a i krupobití stihlo obec. Dobytek prodával se velmi levně, jedna kráva až za 15 zlrč.
1923
Zemřel Josef Zadražil, hudební skladatel a kapelník, stár 73 let. Působil dlouho na Rusi a jeho skladby byly svého času velice oblíbeny (podle zápisu v matrice - v den úmrtí 3. 10. 1923. - opr. Doubek).
7. října - fotbalový zápas Sportovního klubu Ledeč I. versus II. Velký zájem obecenstva o sport ten vpravdě demokratický. Hrál se pod nádražím na louce pronajaté od paní Geisselheiterové.
16. října. Hned na II. schůzi městského zastupitelstva 13 členů Nár. dem. s lidovci opouští jednání.
1928
Ulice u státního činžovního domu, byla dnes pojmenována „Ulice 28. října“. K upomínce na tuto oslavu bude vysázeno na náměstí stromořadí. Elektrárenský podnik provede slavnostní osvětlení náměstí.
Dne 29. října měl pohřeb zemřelý Ladislav Šally, řezník v Ledči n. Sáz.
Téhož dne konala se schůze městského zastupitelstva. Jednáno o novostavbě domu pro okresní úřad. Pro různé potíže ve věci získání stavebního místa v Nádražní ulici, bude jednáno se sourozenci Geisselreiterovými o koupi pozemku u silnice vedoucí do Habrku a usneseno, koupiti od nich pozemek jednak k stavbě budovy pro okresní úřad a jednak pro stavbu školy. Architekt Chochol z Prahy bude pověřen vypracováním ideových plánů budov a bloku u nich.
Mateřská školka bude v Ledči n. Sáz. ihned zřízena, jestliže školní úřady ponesou osobní náklady na její vydržování.
1938
Dne 12. října do Ledče přibylo téměř 500 uprchlíků z území obsazeného Velkoněmeckou říší. Byli to uprchlíci všech kategorií, nejvíce železničáři, kteří umístěni v hostincích a soukromých domech i v sokolovně. Za pomoci města a tělocvičné jednoty Sokol zřízena v sokolovně stravovací akce, kdež vydávány obědy majetným za 3 Kč a nemajetným zdarma.
Dne 28. října zemřel František Vorlíček, stavitel v Ledči, ve stáří 51 roků, který pro město během let vykonal dosti prací, hlavně silničních a pozemního stavitelství. Jel autem, které osobně řídil a na silnici u Vlastějovic, učinila mozková mrtvice náhle konec jeho života.
ok