| Srpen 2003 |
|---|
Sluníčko boží, dej pozor,
tvůj domek hoří, ať neshoří.
Tak tuhle říkanku z Čech, která byla původně určena berušce, bychom klidně mohli říkat s hlavou otočenou k rozpálenému kotouči Slunce, které o letošním létě tolik potěšilo rekreanty a milovníky koupání, ale už méně zahrádkáře a zemědělce, které už řadu týdnů trápí země vyprahlá žárem slunečních paprsků. Jsme lidé nevděční. Teď si stěžujeme na sluneční žár a za měsíc už budeme hledat jeho přízeň zabalení do svetrů.
Můžeš si sedláčku,
můžeš si zadupat,
když prodáš pšeničky
koreček za dukát.
Tralala, tralala.
Z Čáslavska
I když ještě docela nedávno nebylo na březích Sázavy louky, kde by během letních prázdnin nebyl dětský tábor, dnes je taková aktivita spíše ojedinělá a dokonce i stálá rekreační zařízení zejí prázdnotou. Škoda! Při tom sídlišti měst bloudí skupinky dětí, které se evidentně nudí a nezřídka provádějí různé lumpárny, které škodí okolí i jim samotným.
Centrum domu dětí a mládeže v Ledči jeden takový tábor v druhé polovině července „rozbalilo“ nedaleko odtud, ve Vlastějovicích - Březině. Celý týden se tu rekreoval úctyhodný počet dětí - bylo jich přes sto dvacet! Počasí jim vskutku přálo a tak mohly dosyta využít všech možností k radovánkám, které jim krásná posázavská krajina nabízí. A tak tu probíhala lovecká safari, tančilo se, cvičila se bojová umění, nechyběla ani tolik oblíbená, ale pro mnohé i obávaná noční hra. Naštěstí se našel i poklad, který horlivým zlatokopům ukryli vedoucí v hlubokých lesích v podobě „sladkých nugetů“ a radost nad tím vším konáním korunovala dnes tolik oblíbená a nepostradatelná diskotéka.
Naštěstí zdravotnice byly bez práce, zato kuchařský personál se musel činit. Nasytit tolik hladových a žádostivých krků není jen tak. U vody a v plném pohybu prostě vyhládne a chutná všechno. I když je třeba stejně poznamenat, že nejvíce bodů dostala „maminčina“ svíčková, což zrovna není strava až tak zálesácká a „čundrácká“, zato velmi chutná.
Za pěkné chvíle letošního léta na táboře ve Vlastějovicích jsou jistě organizátorům vděční rodiče i děti, které si odtud odvážejí jistě spoustu hezkých zážitků i nových přátelství. Kéž by se louky při Sázavě opět o prázdninách plnily stejně spokojenými dětmi.
ok
Otevřeno : út - ne 9 - 12, 13 - 16 hod., v říjnu : so - ne 9 - 12, 13 - 16 hod.
Nezachovaly se žádné doklady o návštěvách studenta Karla Havlíčka u svého strýce Antonína v Losenici. Pravděpodobně to bývaly jen krátké návštěvy, které nepřinesly žádných důležitých či pozitivních jevů. Podobně tak i návštěvy u dalšího strýce Václava Havlíčka, učitele v Ledči nad Sázavou, nemají též žádných písemných či ústních dokladů. Do působení Václava Havlíčka v Ledči spadá mnoho divadelních her a hudebních skladeb, které tento významný osvícenec tehdy složil. Jeho obsáhlá knihovna a v ní korespondence s listy bratrů Matěje (otce Karla Havlíčka) a Antonína, se dvěma dopisy Karla Havlíčka či jinými rodinnými památkami jsou dokladem jeho výrazné obrozenecké činnosti. Do Ledče byl Václav Havlíček ustanoven v srpnu 1818, když předtím 11 let vyučoval na hlavní škole v Německém Brodě. V Ledči vykonával dvě ředitelské funkce, byl ředitelem školy a chrámové hudby. Ve svém bytě doma na břehu Sázavy, v domě za kostelem sv. Petra a Pavla, měl na stěnách zavěšeny všechny možné „inštrumenty“ a v celé Ledči bylo velmi málo lidí, které by na některý nenaučil. Ušlechtilý učitel byl v Ledči oblíbený. Jeden z jeho žáků po jeho smrti, která si pro vzdělaného muže přišla 13. června 1869, zavzpomínal : „Dědečka Havlíčka mám v paměti, když mě učil hrát na housle a klepal mne smyčcem na prsty; on byl ctěný ode všech občanů města Ledče. Staří muži mu líbali ruku, když ho potkali.“
Právě jste si přečetli část kapitoly „Havlíčkovy prázdniny“ z připravované knihy „Karel Havlíček Borovský na Vysočině“, která má vyjít v havlíčkobrodských tiskárnách u příležitosti knižního veletrhu. Kniha čtenářům přiblíží život našeho slavného novináře a revolucionáře u nás na Vysočině. Dostanete odpovědi na otázky : Co zde vlastně všechno Karel Havlíček prožil? Kde se všude pohyboval? Kde si jako dítě hrál? Kam chodil do školy? S kterými kamarády a později přáteli se nejvíce stýkal? Která děvčata se mu líbila? Kolik měl sourozenců? Jak byl milován svými rodiči? Kam chodil na vycházky a na výlety? Jak proběhl jeho noční únos do Brixenu? atd. atd.
Autor František Drašner nasbíral pro tuto knihu velké množství dokumentů. Navštívil spoustu archívů, vyhledal písemnosti listinného či novinového typu. Vznikla skoro třistastránková práce doplněná předmluvou Petra Pitharta, předsedy Senátu, a zajímavými ilustracemi Luboše Novotného. Kniha by neměla chybět v žádné knihovně sběratelů a příznivců regionální literatury.
Vydavatelé
Městské kino Ledeč nad Sázavou upozorňuje návštěvníky kina, že od 3. září 2003 hraje filmová představení pravidelně 2x týdně a to ve středu a v sobotu vždy od 19.30 hod. večer.
Děkujeme za pochopení a doufáme, že nám zachováte svou přízeň.
Jedním z nejbolavějších míst našeho města je bezesporu stav komunikací. O mnohých z nich se nedá říci nic jiného, než že jsou v havarijním stavu. Ovšem komplexní rekonstrukce všech městských komunikací by dle odhadů stála cca 100 miliónů korun. To je ale částka, kterou město ani při rozložení oprav do mnoha let není schopno investovat. Na druhou stranu asi všechny politické strany, včetně ČSSD, kandidující do městského zastupitelstva, měly ve svých volebních programech investice do oprav komunikací.
Proto jsem oslovil místní Správu a údržbu silnic, zda by nezkusili provizorně některé ulice opravit, což jsme následně přednesl i městské radě. Mnozí z Vás si jistě povšimli, že v minulých dnech došlo k částečné opravě ulic Na Sibiři, Hlaváčova a 5. května. Jistě, nebyla to žádná super oprava. Došlo pouze k zalepení těch nejkřiklavějších děr, aby se nikdo nemusel bát, že zde urazí kola svého automobilu. Ovšem dle mého názoru je toto jedna z možných cest, jak alespoň částečně stav komunikací v našem městě zlepšit. Podobným způsobem je třeba ale pokračovat. Stav ulic Z. M. Kuděje, Melechovská, Hutní a mnohých dalších po tom přímo volá. Zároveň je třeba hledat i možnost dotací, aby se mohlo přistoupit ke komplexním rekonstrukcím. Dle prvotních informací by jistá možnost měla být z fondů EU, které počítají s investicemi do dopravní infrastruktury. Zda na tyto dotace dosáhneme, bude z velké části ale záležet na schopnostech a aktivitě členů městského zastupitelstva a úředníků našeho městského úřadu.
Závěrem bych chtěl touto cestou poděkovat vedoucímu místní pobočky Správy a údržby silnic panu Dušátkovi za iniciativní přístup a rychlost, s jakou byla oprava tří výše zmíněných ulic provedena. Věřím, že tato kvalitní spolupráce bude pokračovat i do budoucna.
Jaroslav Doležal
ČSSD
Ve středu 16. 7. 2003 navštívil Ledeč nad Sázavou poslanec Parlamentu ČR Karel Černý (ČSSD). Po krátkém jednání na městském úřadu si prohlédl rekonstruovanou Léčebnu dlouhodobě nemocných v Hájích a rekonstrukci hasičské zbrojnice. Obě dvě rekonstrukce probíhají za plného provozu, náklady v Hájích prozatím činí 42 mil. Kč a náklady na přestavbu hasičské zbrojnice jsou vyčísleny cca na 15 mil. Kč. „Jsem rád, že se nám společnými silami podařilo získat potřebné finanční prostředky a jak je vidět, jsou použity na dobrou věc. V Hájích tak získají pacienti důstojné podmínky k léčení a v nově zrekonstruované hasičské zbrojnici najdou kvalitní zázemí profesionální i dobrovolní hasiči,“ řekl na závěr své návštěvy poslanec Černý.
Zleva poslanec Karel Černý, člen rady Jaroslav Doležal a starosta Karel Urban.
Slávek Poborský
místostarosta
Celkově nevábné sídliště na Stínadlech, bez zelených zákoutí, laviček, s auty zaparkovanými i na zbytcích trávníku, dostalo další ránu. Tentokráte snad jen dočasnou a ku prospěchu všech občanů. To co v tyto dny připomíná středovýchodní bojiště je staveniště místní firmy ATOS, která tu přistoupila k rozsáhlé rekonstrukci tepelné sítě na tomto území města a je také investorem. Vlastně už to není zase až taková novinka, neboť podobná akce proběhla na „starém“ sídlišti už před dvěma roky a je nutné dodat, že k všeobecné spokojenosti.
Původní kotelna na Stínadlech (1048) je provozována na pevná paliva, v kotelně je připravována ekvitermně (v závislosti na venkovní teplotě) řízená topná voda a centrálně užívaná užitková voda, je napojena na čtyřtrubní tepelnou síť. Obdobně byla provozována i „olejová“ kotelna. Minulý čas je tu namístě, neboť tato kotelna bude novými úpravami zrušena a objekty k ní připojené budou nově napojeny na primární tepelnou síť stínadelské kotelny. Zde bude připravovaná ekvitermně předregulovaná topná voda výstupní teploty 110 - 70 °C. V kotelně 1048 bude použito původní akumulace tepelně upravené vody (TUV) pro akumulaci primární topné vody. Toto řešení umožňuje plynulost chodu zdroje na pevná paliva a vytvoření zásoby tepla pro potřeby rychlého náběhu vytápění po topné přestávce, respektive pokrytí drobných potřeb v době topné přestávky. Původní příprava TUV v této kotelně bude zcela zrušena, příprava TUV pro bytové domy bude zajišťována nově v předávacích stanicích.
Věřme, že konečný výsledek celé rozsáhlé akce bude stejně úspěšný jako zmíněná první etapa, že tento nejmodernější systém centrálního vytápění přinese významné snížení tepelných ztrát, a tím také značných úspor.
Firma ATOS tak pokračuje v rámci plánu dlouhodobé rekonstrukce centrálního zásobování tepla. Další úpravy jsou připraveny k řešení i případné realizaci. Až bude tato etapa dokončena (firma ATOS slibuje do 15. 9. 2003) a po prvních kontrolách ze zkušebního provozu se k této problematice ještě vrátíme.
Dle podkladových materiálů fy ATOS - ok
Diskuse na stránkách novin nepatří k mým silným stránkám, značně zavádějící článek pana Mgr. Radomíra Nulíčka - kterého si jinak po pracovní stránce vážím - v červencovém čísle Ledečských novin mě však donutil reagovat. I tak krátký text totiž obsahuje nepřesnosti, dokonce nepravdy:
Skutečně bylo rozhodnuto o sloučení středních škol v Ledči nad Sázavou v jeden právní subjekt, ale to tak, že Vyšší a Integrovaná střední škola strojnická má být připojena ke Gymnáziu Ledeč nad Sázavou.
Rozhodnutí Zastupitelstva kraje Vysočina o sloučení středních škol v Ledči bylo slovy p. Nulíčka „jednoznačné“ - pokud má na mysli „jednomyslné“, pak je třeba říci, že sloučení bylo schváleno zastupiteli kraje rozdílem jednoho hlasu (!) - pokud má na mysli „platné“, pak nechápu, kdo by to zpochybňoval.
„Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání“ v kraji Vysočina včetně návrhu na integraci celé řady středních škol byl ředitelům škol znám opravdu od 31. března 2003 prostřednictvím internetových stránek. Z uvedeného dlouhého seznamu škol však šlo s těží vyvozovat větší pravděpodobnost sloučení SŠ v Ledči n. S. než u jiných měst, pokud ovšem neměli k dispozici jiné informace z krajského úřadu.
Není pravdou, že ředitelům obou škol byl konkrétní záměr integrovat střední školy v Ledči nad Sázavou sdělen v dubnu - řediteli gymnázia byl tento záměr sdělen až telefonicky ve středu 28. května 2003 (!), čtyři dny před postoupením návrhu Radě kraje Vysočina
„Proces slučování SŠ v kraji Vysočina je“podle p. Nulíčka „výsledkem dlouhodobého procesu“, protože „již v prosinci minulého roku byl zpracován Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání a jednomyslně schválen 31. března 2003 … „ ?!
P. Nulíček je přesvědčen, že sloučení ledečských středních škol je pozitivním krokem. Stejně to jaksi automaticky předpokládají autoři uvedeného záměru, radní a většina zastupitelů kraje Vysočina. Na rozdíl od nich jsem přesvědčen, že při provádění prakticky nevratných změn v síti škol, které se dotýkají nejen současných žáků a zaměstnanců obou škol, ale i mnoha dalších generací dětí, jejich rodičů a všech ostatních obyvatel periferního regionu, jakým dnes Ledeč nad Sázavou se svým okolím je, by se měly nejdříve odpovědně posoudit všechny argumenty pro a proti, a v případě nezbytnosti sloučení škol připravit pro to podmínky, stanovit pravidla hry a teprve potom školy sloučit.
Nicméně realitou je rozhodnutí o sloučení středních škol v Ledči nad Sázavou a tady souhlasím s panem Nulíčkem, že záleží na obou školách, aby integrace bylo využito především ku prospěchu všech žáků, samozřejmostí dobré spolupráce by však mělo být i objektivní informování veřejnosti!
Jaroslav Šťastný
Tato obec leží deset kilometr¨ů severozápadně od Ledče a její historie sahá hluboko do středověku. Nevíme sice kolik osadníků tu bylo v oněch časech, ale současné číslo je přesné. Žije zde 188 obyvatel (z toho 46 v Tasicích). A právě tito obyvatelé si na sklonku minulého roku zvolili nové zastupitele, v jejich čele je starosta Pavel Lhoťan, místostarostou pak Petr Flekal. Dalšími zastupiteli jsou: Josef Černý, Jaroslav Choutka, Aleš Buchta, Pavel Černý a Zdeněk Kalhotka.
Ani tyto obce nejsou výjimkou a stejně jako ostatní i oni se potýkají s nedostatkem financí. Přesto by rádi svou obec zkrášlili nebo alespoň zastavili některé havarijní stavy, které obcím hrozí. Prvořadým úkolem je oprava místních komunikací, rozšíření dešťové kanalizace, včetně opravy dešťových vpustí. Letošního jara se dočkaly odborné prořezávky stromy a keře na bělské návsi. Ostatně je to také místo častých setkání občanů, zejména mládeže. Naposledy zde byla velká sláva koncem května letošního roku, kdy místní hasiči slavili už sto let organizace v obci. Oslava to byla důstojná, navíc korunovaná vítězstvím domácích borců - hasičů, kteří porazili své přátele a kamarády z okolních sborů v hasičských dovednostech. Ostatně hasiči jsou sice jediným oficiálním spolkem, zato velmi agilním a pracovitým, který nechybí u žádných akcí konaných v obci. Škoda jen, že byla porušena tradice tolik populárních a tradičních hasičských plesů v hostinci U Tvrdíků. V současné době se veškeré kulturní a společenské akce konají v restauraci U Kaštanu, která je ovšem omezena svou kapacitou. Ale místní si vědí rady i tak a pořádají kulturní akce i na návsi či hřišti, a to stejně tak pro malé spoluobčánky i seniory (dětský karneval, rybářské závody, zájezdy, setkání důchodců…).
Je ovšem také celá řada problémů, které občany obce obcí sužují. Především je to uzavření tasické sklárny, kde nacházela řada občanů pracovní uplatnění a provoz Hutě Anna, který je pro obec jistě přínosem, nemůže zatím nahradit pracovní příležitosti, které se po léta nabízely v Tasicích. Práci nabízí Zemědělské družstvo Vrcha a.s. a řada občanů dojíždí za prácí hlavně do Ledče. Obci by byla velmi prospěšná víceúčelová obecní budova, která by byla nejen důstojným sídlem úřadu, ale také útočištěm spoluobčanů pro další aktivity (společenská místnost, knihovna, internet, posilovna…). Letitým a trvalým problémem je také místní vodovod. Občané jsou nuceni využívat jen vlastní zdroje pitné vody, které nejsou vždy uspokojivé. I když se jim snaží obec pomoci finančními příspěvky či úhradami za rozbory vody, centrální rozvod by byl nejlepším řešením.
I když ani v Bělé a Tasicích se žádná populační revoluce nekoná, obec stejně nevlastní vhodné pozemky pro rodinnou výstavbu, kam by mohla přilákat případné nové „osadníky“. A tak tu zůstává 63 trvale obydlených domů, 6 bytů a 53 rekreačních objektů (40%!).
Díky dílně a iniciativě pana V. Dudáka je tu velmi populární cyklistika. Skupina nadšenců se účastní významných cyklistických závodů (zejména sjezdových) od přivážejí velmi hodnotná a cenná umístění. Nezahálejí ani míčové sporty, a tak se tu hraje rekreační volejbal, tenis a samozřejmě kopaná. Na 1. ročník turnaje v malé kopané(pro zajímavost muž¨i žen), který se koná 16. srpna v Tasicích, vás pořadatelé srdečně zvou, stejně tak na havelské posvícení v polovině října.
Jak je z předchozích řádků patrné, občané Bělé a Tasic žijí pospolitě, ale také vědí kde je tlačí bota. Jistě i oni si přejí, aby zápisy do jejich kroniky (je vedena od roku 1929 a současné zápisy provádí sám pan starosta) byly jen optimistické, aby milníky ve vývoji těchto vsí byly jen ku prospěchu a zvelebení těchto historických sídel.
Z podkladů pana P. Lhoťana zpracoval: ok
Často a nostalgicky vzpomínáme na staré dobré časy, jak se v minulosti žilo v Perle Posázaví. Letní dovolenkové lenošení k takovým představám přímo vybízí. Letošní až neskutečně horké a suché léto přímo dráždí naše představy o chladných vodách „stříbřité“ Sázavy, o procházkách vlhkými a hlubokými lesy, které nás obklopují ze všech stran, ale také ke společenskému ruchu, který je nedílnou součástí rekreace a dobré pohody, stejně tak jako orosené sklenice dobrých nápojů a vybraných jídel. Přenesme se tedy o zhruba sedmdesát let nazpátek a udělejme si za pomoci dobových novinových zpráv a fotografií z archívu pana F. Plevy představu jak vypadalo naše město o letních prázdninách.
ok
GRAND HOTEL ŠMEJKAL, majitel exmistr světa Joe Šmejkal (dnešní gymnázium). Návštěvníkům tu bylo k dispozici 30 pokojů s 50 lůžky, čepoval se tu Prazdroj a Velkopopovický kozel, nabízela se pense, taneční sál, spolkové místnosti, kulečník a pianino.
HOTEL ROLNICKÝ DŮM (dnešní Česká spořitelna) měl 6 pokojů a 14 lůžek, pivařům nabízeli Prazdroj a Dolnokralovický ležák, a to vše i na terase u řeky pro 120 hostů, pensi, kulečník, pianino, prostory navíc vybaveny ústředním topením.
HOTEL SÁZAVA (dnešní stejnojmenné torzo slavného hotelu). I tady bylo 6 pokojů s 12 lůžky pro hosty. Nabízeli tu pivo Prazdroj a jako patrioti i Ledečský ležák a samozřejmě penzi, kulečník, pianino, spolkové místnosti a také kuželník.
HOTEL CENTRÁL (stávající) měl v té době 3 pokoje s 8 lůžky, čepovali tu českobudějivické černé a světlé pivo, kulečník ve spolkové místnosti.
Klidná, ničím neznečištěná hladina řeky Sázavy, láká nejen v parných letních měsících, ale i před a po sezóně každého, kdo si přišel do Ledče odpočinout, zotavit se o dovolené. Městská koupaliště, bezplatně přístupná, jsou vybudována na prostorných trávnících, v místech, kde řeka má příjemní písčité dno. Nejen hloubky, dosahující až 5 metrů, ale i vyhražená místa pro děti a neplavce skýtají každému bezpečné koupání. Není zapomenuto ani na lodičky, které jsou za mírný poplatek k dispozici. V úseku nad městě, dvaapůl kilometru dlouhém, kde je řeka široká 50 až 80 metrů a je splavná bez překážek a mělčin, lze provozovati i vodní motorový sport.
Koupaliště nejsou budována nákladně, avšak svojí prostotou jsou tím více půvabnější. Rodinné kabiny propůjčuje za nepatrný poplatek městský úřad.
Letním hostům byla dále k dispozici tenisová hřiště Lawn Tennis Clubu v Ledči.
Lístky pro rybolov v Sázavě i přilehlých potocích jsou za přiměřený poplatek místním rybářským klubem.
Dále se nabízí fotbal, házená (?), turistika, honitba, lesy - sběr hub, jahod. Ale také taneční parkety, zvukové bio v sokolovně, divadlo na scéně v sokolovně i v Hotelu Šmejkal, které provozoval divadelní spolek Tyl. Pro nenáročné návštěvníky tu byla turistická ubytovna.
Tábořiště automobilistů. Národní autoklub Čech a Moravy vyvolil si letovisko Ledeč za své tábořiště. Je umístěno v jednom z nejkrásnějších ledečských zákoutí, na břehu řeky Sázavy, východně od města, Pod Hájem. Vhodné umístění v bezprostřední blízkosti řeky, lesů a města, pohodlný příjezd po pěkné silnici vedoucí z města až na místo, činí tábořiště v Ledči nejvyhledávanějším všemi a automobilisty a motoristy. Velké výhody, které letovisko Ledeč poskytuje milým a radostně vítaným hostím, stojí za to, aby ledečské tábořiště jako součást dálnicového odpočívadla bylo vyhledáváno i těmi vzdálenějšími. Tábořiště je budováno a podle nabytých zkušeností bude zdokonalováno a rozšiřováno. Lze se v něm nejen pohodlně ubytovati ve stanech a vyvářeti si, ale i garážovati bezplatně auta a motocykly na hlídaných parkovištích. Možnost parkování byla i v místních hotelích - tedy v Hotelu Šmejkal, Centrálu, Sázavě, Rolnickém domě, v restauraci U Pešků, U Chotů (obě na Riegrově nám.), a také u Karla Kremly na Habrecké ulici. Zde byla i autoopravna, stejně jako u Rudolfa Habrady na náměstí, kde byl také Service Jawa Jana Ruttera.
Také benzín a oleje byly motoristům k dispozici, a to hned na šesti místech: BZ - Hruška František, J. S. K. - Špaček Karel, J. S. K. - Zemědělské družstvo skladištní, Naftaspol - Bondy R. (všechny na náměstí), Excelsior - Švanda Karel (nám. Svobody), Fanto - Křivohlavý V. v Čechově ulici.
Pro letní hosty pořádají se časté společenské vycházky i výlety auty i vlakem do okolí s odborným výkladem. Delší výlety jsou do hutí a skláren v okolí, do kamenických dílen a brusíren ve Světlé n. S., na hrad Lipnici, do kláštera v Želivě, na přehradu v Sedlicích aj. Účastníci odnášejí si dojmy nezapomenutelné. Městský úřad ochotně organizuje výpravu, obstarává průvodce i společnou dopravu auty nebo autobusy.
Dle dobových novin - ok
Oblastní charita Havlíčkův Brod zahájila před rokem 13. června 2002 v Ledči nad Sázavou provoz denního stacionáře pro děti a mládež s kombinovaným postižením. Za rok existence stacionáře, který dostal do vínku jméno Petrklíč, se počet klientů více jak zdvojnásobil, nabízené služby se rozšířily o každodenní svoz dětí, rehabilitaci a osobní asistenci.
Handicapovaným dětem je ve stacionáři věnována neustálá pozornost. Tři mladé, kvalifikované a ochotné vychovatelky, rehabilitační sestra, osobní asistent, uklízečka, stážistky a dobrovolní pracovníci se starají o dvanáct dětí ve stáří 4 - 29 let s různým stupněm postižení. Formou her, soutěží, společných akcí se snaží rozvíjet jejich osobnost v malém rodinném prostředí. Při systematickém a individuálním přístupu je respektován jejich mentální věk a fyzické možnosti. Každodenní výuka je zabezpečena v detašovaném pracovišti Speciální školy H. Brod, které je umístěno v jedné z místností stacionáře.
Dnešní spontánní a nestrojený projev postižených dětí ve stacionáři je nejpřesvědčivějším důkazem pokroků, kterých děti díky svému pobytu v Petrklíči dosáhly. Zbavily se tu strachu a ostychu z lidí, v prostředí jim blízkém se nyní projevují jako jedinečné osobnosti začleňující se do společnosti. Nezkrotné děti a hyperaktivní děti se zklidnily a přizpůsobily kolektivu, nekomunikativní jedinci se již zapojují do společných her a akcí, pravidelnost docházky se neustále zlepšuje. Vytratila se i prvotní váhavost a nedůvěra rodičů, takže samostatný pobyt po celou provozní dobu ve stacionáři je dnes již běžnou záležitosti. Rodiče zde mimo to nacházejí vždy vlídné přijetí a pomocnou ruku i mimo provozní hodiny. Nabídka služeb stacionáře se rozšířila o každodenní svoz dětí z místa bydliště. Počet uživatelů služeb Petrklíče se za rok rozrostl z původních pěti na dnešních dvanáct.
Roční existence stacionáře Petrklíč je potvrzením skutečnosti, že ta tam je doba, kdy postižené děti byly odkázány pouze na své bližní, izolovány od společnosti ostatních dětí, izolovány od okolního světa. Vždyť každý člověk má potřebu setkávání, sdružování se, každý si zaslouží pozornost ostatních, každý si zaslouží být milován.
Ku příležitosti ročního výročí vzniku Petrklíče uspořádali zaměstnanci stacionáře výstavu fotografií a prací dětí. Pod názvem Roční Petrklíč byla pro veřejnost otevřena v ledečské synagoze od pondělí 23. června do 5. července.
Naše fotografie, které zde měla ledečská veřejnost poprvé zhlédnout, vznikaly spontánně. Kvalita u nich mnohdy pokulhává, důležitý je však jejich obsah. Zachycují každodenní činnost stacionáře, dokumentují naše výlety do blízkého i vzdálenějšího okolí, společné akce s přáteli z obdobných zařízení. Výstava Roční Petrklíč byla i poděkováním všem, kteří se o vznik a provoz stacionáře v našem městě zasloužili.
Slavnostní vernisáže výstavy Roční Petrklíč se zúčastnili představitelé města Ledeč n.S., zástupci diecézní charity, vedení oblastní charity, místopředseda poslanecké sněmovny pan Kasal, zaměstnanci stacionáře a rodiče s dětmi.
Iveta Vrbová
vedoucí stacionáře
Stacionář Petrklíč v Ledči nad Sázavou zahájil 7. 7. 2003 se souhlasem krajského úřadu finanční sbírku na akce pořádané stacionářem pro děti s těžkým kombinovaným postižením (zájezdy do bazénu, zoologické zahrady, výlety do okolí).
Tři průhledné zapečetěné pokladničky byly rozmístěny ve třech ledečských prodejnách, proti zcizení byly zabezpečeny lankem uchyceným ke stolu. U pokladniček je umístěn i panel s fotografiemi postižených dětí. Sbírka se setkala s překvapivě velkým zájmem občanů a pokladničky se utěšeně plnily. Až do 22. 7. 2003, kdy se z prodejny Sázavanka na ledečském náměstí jedna z pokladniček ztratila. Její obsah mohl dosahovat asi 3000,- Kč, hodnota vlastní pokladničky je 1000,- Kč. Neznámý poberta si ji z prodejny za zády prodavaček odnesl po přestřihnutí zabezpečovacího lanka. Okradl tak 12 postižených dětí o možnost výletu parníkem po Labi a pošlapal dobročinnost možná dvou stovek občanů. Kdyby jeho oči upoutaly fotografie na vystaveném panelu a ne hromádka penízků v průhledné bedničce, nikdy by nemohl tak podlý, drzý a nízký čin spáchat.
Mezi stovky nezištných a solidárních lidí se vkradla hyena. Nechť se svojí kořistí zalkne!
Stanislav Vrba
V poslední době řada médií přináší informace k výše uvedené investiční akci a přitom se odvolávají na poskytnuté informace od vedení Města. Patrně pro neznalost členění města vznikají neustále nesprávné informace a proto považuji za nutné uvést dosud známá fakta především pro občany města Ledeč nad Sázavou a spádového území:
Název stavby:
Rekonstrukce mostu ev.č. 130-009 přes Sázavu včetně rekonstrukce části silnic II/130 a II/339 v centru Ledče
nad Sázavou
Investor:
1) Kraj Vysočina, Žižkova 57, Jihlava
2) Vodovody a kanalizace a.s., Žižkova 832, Havlíčkův Brod
3) Český Telecom a.s., Havlíčkův Brod
4) Město Ledeč nad Sázavou, Husovo náměstí 7
Projektant:
Transconsult s.r.o., Nerudova 37, Hradec Králové
Popis úprav:
1) Bude provedeno rozšíření mostního objektu s chodníky šíře 1,5 a 2 metry. Součástí stavebních úprav je rekonstrukce silnice od ulice Pivovarská až po výjezd z Husova náměstí na Hněvkovice a úpravy silnice v úseku od ulice Komenského po napojení na Náměstí Svo- body. S úpravou komunikací bude souviset také úprava křižovatky na Náměstí Svobody, úpravy přilehlých chodníků a parkovacích ploch na náměstí a úprava opěrné zdi před domem čp. 103. Veškeré povrchy vozovek dle požadavků památkářů budou z žulových kostek.
2) Kompletní rekonstrukce kanalizační sítě v rekonstruovaném úseku náměstí včetně napojení přilehlých nemovitostí a nutné rekonstrukční úpravy na vnějším vodovodu.
3) Celková rekonstrukce telekomunikačních sítí v prostoru celého náměstí a v nutném rozsahu v celém dotčeném území rekonstrukcí vozovek a mostu.
4) Zádlažby parkovišť a chodníků. Odvodnění dotčených území v majetku Města a rekonstrukce veřejného osvětlení.
Stavební povolení:
Vydáno speciálním stavebním úřadem - odborem dopravy Městského úřadu Světlá nad Sázavou dne 17. 7. 2003.
Stavební povolení stanovuje, že vzhledem k umístění stavby v centru Ledče nad Sázavou je celá rekonstrukce rozdělena do 9 etap, tak aby byla po celou dobu stavby zachována obsluha okolních objektů i za cenu provizorního přístupu a zároveň byla zachována i s určitým omezením transitní doprava. O uzavírkách a objížďkách dané etapy stavby rozhodne příslušný silniční správní úřad na základě žádosti podané zhotovitelem stavby. Stavební povolení je vydáno na dobu 11/2005.
Zhotovitel stavby:
Není znám, vzejde z výběrového řízení.
Cena stavby:
Není známa, vzejde z výběrového řízení.
Termín stavby:
1. etapa: zahájení v září 2003, kdy bude stavebně řešen průjezd Husovým náměstím
včetně rekonstrukcí inženýrských sítí a sítí Telecomu. Předpokládaná doba výstavby 1. etapy cca 15. 11. 03.
Další etapy výstavby dle vyjádření náměstka hejtmana Kraje Vysočina pana RNDr. Pospíchala budou pokračovat v roce 2004.
Objízdné trasy:
Budou vymezeny a stanoveny dodavatelem stavby. Projekt řeší převedení
automobilové a jiné dopravy mimo pěší ulicí Sázavskou přes provizorní most na komunikaci Ledeč n.S. -
Kovofiniš. Tato úprava má však přímou souvislost na zahájení hlavních prací v příštím roce. V době plné uzávěry
mostu projekt počítá s přechodem řeky Sázavy pro pěší po lávce mezi Finančním úřadem a Sokolovnou.
Urban Karel
starosta města
V neděli 17. srpna 2003 od 18:00 hodin na krytém letním parketě v Keblově vystoupí populární pražská kapela ŠLAPETO. Čistý výtěžek ze vstupného věnují pořadatelé po dohodě se Šlapeťáky, kteří budou hrát za snížený honorář, na konto Fondu ohrožených dětí. Takže neváhejte a přijďte v neděli 17. srpna na 18. hodinu do Keblova ! Uděláte radost sobě poslechem dobrých českých písniček v podání kapely ŠLAPETO a zároveň i mnoha dětem, kterým Fond ohrožených dětí ze získaných peněz pomůže.
Česká pošta, s.p. Ledeč nad Sázavou upozorňuje občany, že pošta bude ve středu 3. 9. 2003 pro veřejnost UZAVŘENA. Důvodem je změna operačního systému v počítačové síti.
Simandlová
vedoucí pošty
Situace v jihlavské nemocnici se uklidnila
Předpokládám, že vývoj situace okolo pořízení lineárního urychlovače jihlavskou nemocnicí sledovalo mnoho občanů z celé Vysočiny. Přestože Ministerstvo zdravotnictví ČR v čele se svojí ministryní zatím nadále hraje v této věci roli mrtvého brouka, celou věc se za spolupráce kraje Vysočina a nemocnice daří postupně řešit.
Po schválení finančních plánů nemocnic 1. července 2003 podepsal ve středu 2. července ředitel Nemocnice Jihlava nájemní smlouvu s budoucím právem koupě o pořízení lineárního urychlovače provozovaného Nemocnicí Jihlava. Smlouva zajišťuje, že lineární urychlovač začne v nemocnici naplno fungovat v nejbližším možném termínu, nejpozději od 1. 1. 2004.
Na závěr považuji za potřebné znovu zdůraznit, že pořízení - zpočátku pronájem lineárního urychlovače bude zcela hrazen z prostředků Nemocnice Jihlava. Ministerstvo zdravotnictví ČR, které nyní i dříve prostřednictvím svých oficiálních vyjádření potřebnost fungování lineárního urychlovače v Nemocnici Jihlava několikrát potvrdilo, a které v současné době jako jediné disponuje finančními prostředky na nákup přístrojů a další zdravotnické techniky zatím na jakoukoliv žádost o poskytnutí finančních prostředků na lineární urychlovač reagovalo zamítavě. Přitom je naprosto zřejmé, že současné příjmy kraje Vysočina a Nemocnice Jihlava neumožní v budoucnu uhradit v plné výši nákup lineárního urychlovače, jehož cena je vyšší než 100 miliónů Kč.
Nepodceňme přípravu projektů
Píši o tom v krátké době již podruhé. Do konce srpna bude kraj Vysočina zveřejňovat formou inzerátů v tisku a na svých webových stránkách výzvy za účelem vytvoření skupiny tzv. „sběračů“ projektů. V inzerátech kraj Vysočina nabízí a bude nabízet obcím, podnikatelům, neziskovým organizacím i jednotlivým občanům spolupráci v oblasti sběru projektů. Kraj Vysočina přihlášené „sběrače“ po provedení základního výběru zdarma proškolí. Po proškolení by se „sběrači“ měli stát hlavním zdrojem návrhů na realizaci různých rozvojových projektů pro různé části kraje Vysočina (mikroregion, obec, průmyslová zóna, kulturní nebo přírodní památka apod.).
Je proto velmi důležité, aby každá větší obec, každý mikroregion vyvinul snahu informovat o svých rozvojových záměrech alespoň jednoho „sběrače“ a následně kraj Vysočina. Je zřejmé, že nejjednodušší a nejspolehlivější způsob informování o svých rozvojových záměrech a nápadech je prostřednictvím „svého sběrače“ - „svého“ krajem proškoleného člověka.
Vzniklý zásobník nápadů a návrhů zpracovaný do tzv. projektových fiší bude potom posuzován z hlediska možnosti jejich vzájemného propojení a vytvoření větších projektů. Samozřejmě se počítá i s průběžnou aktualizací a doplňováním zásobníku novými návrhy.
Pokud chceme - chcete vstoupit úspěšně do soutěže o „bruselské“ peníze, tak oznamuji, že soutěž již naostro začala. Prvním předpokladem úspěchu Vysočiny je, aby měla připraven dostatek kvalitních projektů. Nemá cenu si asi zastírat, že to bude kromě práce i o spoustě byrokracie a neustálého dohadování a upřesňování podmínek. Předpokladem úspěchu tedy bude nejen dostatek invence a dobrých nápadů, ale také dostatek znalostí, trpělivosti, přesnosti a vytrvalosti. Zvláště důležité potom bývá nezaspat.
Miloš Vystrčil
náměstek hejtmana
www.vystrcil.cz
S fotbalem v Ledči se oficiálně začalo v roce 1924, tj. před 79lety.I když se podařilo už v minulosti, aby A mužstvo hrálo krajský přebor, je sezóna 2002/2003 zatím sportovně ze všech nejúspěšnější. Nejen díky mladšímu dorostu, ale i B mužstvo poprvé v historii postupuje do krajské I.B třídy a první celek obsadil bronzovou posici v krajském přeboru Vysočina.
Ale co dál?
Tuto otázku si sami kladou všichni, kteří se fotbalu v Ledči věnují.
Je jisté, že hlavním úkolem B mužstva pro novou sezónu je udržet se v 1.B třídě. Ten, kdo si myslí, že „áčko“ může za rok hrát divizi (silnou moravskou skupinu), je naivní.
Nemáme materiální zázemí. Šatny postavili naši předchůdci v roce 1952, tj. před více jak padesáti lety. Hřiště a zázemí přestalo nebo pomalu přestává odpovídat legislativě ČMFS (kabiny, sprchy, WC, bezpečnostní zóny atd..)
Doposud není nedořešeno tréninkové hřiště!. Areál Na Pláckách nevlastní ani město Ledeč ani TJ KOVOFINIŠ (Pozemkový fond). Stávající trávník na jediném hřišti, kde můžeme hrát, dožívá (vybudován před cca 25ti lety v roce 1979) a v některých místech připomíná hřiště spíš oraniště.
Krytí nákladů na činnost je každým rokem hororem, který nekončí kolapsem jenom díky přispění jednotlivých vedoucích a trenérů mužstev, členů výboru a dalších pomocníků, kteří kromě času mnohdy věnují i vlastní finanční prostředky. A nebýt některých ledečských firem , nemohli bychom mužstva přihlásit do krajských soutěží.
V takové situaci se zdají myšlenky na divizi nereálné. Ale hráči, město, organizační pracovníci a sponzoři se pokusí o nemožné. O postup do divize nejdéle do čtyř let.
Co proto uděláme?
Urychleně s pomocí radnice musíme vytvořit předpoklady pro vybudování nového sportovního areálu na stávajícím letním stadioně ( hřistě, kabiny,hala, bazén).Do budoucna nelze podporovat neekonomickou myšlenku roztříštěnosti sportovišť v Ledči.
Dořešit s konečnou platností umístění a vybudování náhradního hřiště.
Řešit organizační postavení oddílu..
Věnovat mimořádnou pozornost žákovským a dorosteneckým mužstvům, aby do čtyř let vznikl kádr vlastních odchovanců, kteří budou mít výkonnostně na divizní soutěž. Nejlepší trenéři musí jít k mládeži! Na velké nákupy hráčů oddíl nemá prostředky.
Nalézt takové sponzory, popř. majitele klubu, kteří by finančně zajistili řádný, profesionální chod oddílu.
Jako trenér u „áčka“ po třech úspěšných letech skončil Mirek Kouba, držitel trenérské licence UEFA- A.
Od nové sezóny povedou „áčko“ Milan Machala - hlavní trenér, Josef Příhoda - asistent a Jarda Červenka - vedoucí mužstva. U „béčka“ zůstávají Jaromír Vágner - trenér a Jirka Mašek - vedoucí mužstva.
Pozor změna!
Dorost již nebude hrát předzápasy v neděli „áčku“ , ale v sobotu „béčku“.
J. Habásko
| Den | Datum | Začátek | Odjezd | Utkání |
|---|---|---|---|---|
| So | 9.8. | 16:30 | 15:00 | Havlíčkův Brod - Ledeč |
| Ne | 17.8. | 16:30 | Doma | Ledeč - Humpolec |
| Ne | 24.8. | 16:30 | 14:00 | Žďár - Ledeč |
| Ne | 31.8. | 16:30 | Doma | Ledeč - Třebíč „B“ |
| So | 8.9. | 16:00 | 13:30 | Žirovnice - Ledeč |
| Ne | 14.9. | 16:00 | 14:00 | Pelhřimov - Ledeč |
| Ne | 21.9. | 15:30 | Doma | Ledeč - Náměšť |
| Ne | 28.9. | 15:30 | 14:00 | Světlá - Ledeč |
| Ne | 5.10. | 15:00 | Doma | Ledeč - Chotěboř |
| Ne | 12.10. | 15:00 | 12:30 | Vrchovina - Ledeč |
| Ne | 19.10. | 14:30 | Doma | Ledeč - Bystřice |
| Ne | 26.10. | 14:30 | 11:15 | Hartvíkovice - Ledeč |
| Ne | 2.11. | 14:00 | Doma | Ledeč - Bedřichov |
| Den | Datum | Začátek | Odjezd | Utkání |
|---|---|---|---|---|
| Ne | 10.8. | 17:00 | 15:45 | Okrouhlice - Ledeč |
| So | 16.8. | 16:30 | Doma | Ledeč - Jiřice |
| So | 23.8. | 16:30 | 15:00 | Chotěboř „B“ - Ledeč |
| So | 31.8. | 16:30 | Doma | Ledeč - Vrchovina „B“ |
| Ne | 7.9. | 16:00 | 14:15 | Herálec (HB) - Ledeč |
| So | 13.9. | 16:00 | 14:15 | Lukavec - Ledeč |
| So | 20.9. | 15:30 | Doma | Ledeč - Lučice |
| Ne | 28.9. | 15:30 | 14:15 | Veselý Žďár - Ledeč |
| So | 4.10. | 15:00 | Doma | Ledeč - Humpolec „B“ |
| Ne | 12.10. | 15:00 | 12:45 | Herálec (ZR) - Ledeč |
| So | 18.9. | 14:30 | Doma | Ledeč - Černovice |
| Ne | 26.10. | 14:30 | 11:30 | Radostín - Ledeč |
| So | 1.11. | 14:00 | Doma | Ledeč - Bohdalov |
Na prahu nové fotbalové sezóny přikládám malou zajímavost, totiž komentář fotbalového zápasu, od kterého nás dělí téměř osm desítek let a spadá tedy do „pravěku“ ledečské kopané. Možná bude inspirací pro výborný Zpravodaj pana Jardy Habáska, jen nedej Bože, aby si zejména z citovaného výsledku, brali příklad současní fotbalisté.
S. K. LEDEČ - S. K. ZRUČ 2 : 7 (1 : 5)
Hráno v pondělí 24. května 1926 na hřišti ve Zruči. Mužstvo domácí porazilo svého soupeře velmi šťastně, dík souhře svého útoku a dobrému střílení, kde zvláště dobře se uplatnilo bodlování, neb jinak se stříleti nedalo pro močálovitý a rozmoklý terén hřiště a zvláště těžký míč, který po trávě klouzal a na který bylo domácí mužstvo zvyklé a proto výsledek pro hosty není žádnou blamáží. Domácí mužstvo ukázalo, jak dovede na svém hřišti vítěziti. Žádné kličkování, ve kterém si zvláště libovali hosté, jen běh a střelba dopomohly jim k tak velkému vítězství. U domácích vynikl střední útočník, který střelil více než polovinu branek, dále pravá spojka a levé křídlo; ostatní se jim nevyrovnali. A nyní se opakuje stále stejná historie. Hosté nastoupili s celou záložní řadou náhradní, která zklamala na celé čáře jak podporováním vlastního útoku, tak i v držení útoku domácích, této řadě se přičítá tak velká prohra. Útok, jako obyčejně, nestál za nic a zbytečným kličkováním nezmohl se ani na jediný dobrý gól. Dobře se uvedl nově zařazený hráč na pravém křídle, který také vstřelil nejlepší branku dne při kopu z rohu. Oba beckové vykonali dobrý kus práce, ač se jim přičítají některé branky, ale na terénu a za tak slabou zálohou není se co diviti. Nově zařazený brankář se znamenitě osvědčil a zapadne do mužstva. Svým neohroženým vrháním se pod nohy útočníků, zachránil branku od většího nákladu. A nyní soudce: jest kapitolou pro sebe. Stranickým soudcováním poškodil značně hosty a tím také zdeprimoval, zvláště druhou brankou, kterou odpískal a která vůbec nebyla. Dále neuznal hostům dvě branky pro domnělé offside, které vůbec nebylo. Mužstvo hostí nastoupilo: Hajna, Doubek, Wolf, Sochůrek, Hálek, Urban, Jeníček, Vopěnka, Laštovička, Pešek, Minařík. Jest na čase, aby se sportovní klub postaral tomuto mužstvu aspoň o nějaké místo, kde by toto mužstvo mohlo se věnovati tréninku a tím mu byla dána možnost k lepšímu souladu a souhře, které by z nich učinilo mužstvo dobré výkonnosti. Doufám, že toto mužstvo bude sehráno, bude na svém hřišti porážet daleko lepší mužstvo,než je zručské, ale čekejme, až bude vyřešena otázka propůjčeného hřiště městem Ledčí u příslušných úřadů. Jak brzy - to je ve hvězdách.
HAVLÍČKOVY HLASY (list československé strany socialistické pro jihovýchodní Čechy) ze dne 8. května 1926
A pro zajímavost dodávám, jak stejný zápas může okomentovat jiný novinář.
S. K. ZRUČ - S. K. LEDEČ 7 : 1. Hráno ve Zruči dne 24. května za mírné převahy domácích. U Zruče podala dobrý výkon levá strana útoku. Branky: Veliš 4, Pospíšil, Vilt, Břečka. Soudcoval dobře p. Zadák.
SOCIÁLNĚ DEMOKRATICKÉ PODVYSOCKO (časopis čsl. Sociálně demokratické strany pro okres kutnohorský, uhlířskojanovický a čáslavský) ze dne 28. května 1926
Dle dobových materiálů připravil - ok
Když jsem ještě chodil do školy v Ledči nad Sázavou, tak mne učil jak Eduard Doubek starší, tak i mladší. A hovořili i o řece Sázavě, která je nezaměnitelnou dominantou města. První hovořil mj. o Stvořidlech a o tom, že i ve výši 20 metrů nad současnou hladinou jsou balvany obroušené podobně jako v nynějším korytě. Druhý pak hovořil o tom, že Sázava původně pramenila a tekla jako dnešní Sázavka ústící do Sázavy ve Světlé n. S. Nebyla tedy řekou, jak ji nyní známe.
V roce 1965 sepsal Ota Zouplna zajímavou knihu s jednoduchým názvem S á z a v a a vydal ji Orbis. Každopádně má krásné snímky i zajímavý text. Ale jak to vlastně s tou Sázavou je?
Každopádně jsme se učili, že Sázava pramení z Velkého Dářka. Ale kde se tento velký rybník vzal? Kupodivu jeho vznik se klade už roku 1480 a je o celých sto let starší nežli známý Rožmberský rybník. A byl u toho Viktorin, kníže minsterberský, syn krále Jiřího z Poděbrad, který si za ženu vzal Žofii Ptáčkovou z Pirkštejna. Žofie mimo Rataje přinesla věnem i Polnou. Jemu přenechal žďárský klášter pusté místo Darsko na založení rybníka.
I tak je záležitost pramenů poněkud složitější. Původně byl považován za jeden z pramenů řeky Cikhájský potok pramenící pod Žákovou horou (810 m nad mořem), který zanedlouho stačí napojit rybník Strž a Konventní rybník. Západně od Žákovy hory pod Šindelným a Kamenným vrchem (802 a 801 m n. m.) pramení potok Stružný. Ten právě napájí Velké Dářko, když západně leží ještě Malé Dářko. A aby tomu nebyl konec, tak na východní straně Dářka ústí Karlovský potok.
Tak jsme tedy u Velkého Dářka, odkud pramení Sázava. Její tok je téměř ve směru sever - jih a stačí napájet několik rybníků : Nový, Železný, Stříbrný, Pilský a Bránský (kam se vlévá Cikhájský potok). Teprve tehdy dosáhne Žďáru nad Sázavou. Ještě stačí přibrat potok Staviště. Je tedy situace s přítoky a rybníky na horním toku Sázavy více než složitá. A právě ve Žďáru n. S. se řeka stáčí a nabírá západní směr.
Jakkoliv je u nás Sázava velice známou řekou, kupodivu v naučných slovnících a encyklopediích v Německu (Brockhaus, Meyers Lexikon) či Anglii (Encyklopedia Britanica) není o ní ani zmínky. Avšak u nás odkazy jsou a dosti se od sebe liší. Prosím, zde jsou ukázky :
Řeka ve střední části ČR, délka 225 km, plocha povodí 4349 km2, průměrný průtok 25 m3/sek. Pramení ve Žďárských vrších, teče převážně k západu, hlavní přítoky zleva Želivka a Blanice.
(Diderot 1990)
Jinde je uvedeno, že je to přítok Vltavy v Čechách, temení se u Vojnova Městce a po toku 213 km padá u vsi Sázavy proti Davli do Vltavy.
(Malý naučný slovník asi z přelomu minulého století).
Slovník Univerzum Odeon 2001 : jsou podobné údaje, avšak navíc je přítok zleva uvedena Šlapanka a zprava Sázavka.
Geografický místopisný slovník Akademia Praha 1993 uvádí : tok ve středních Čechách, délka 224,6 km, průměrný průtok 25,2 m3.
Není tedy divu, že výše jmenovaný autor monografie o Sázavě píše : „Řeka, která nepramení?“ Je velice obtížné zjistit, jak to bylo s tou Sázavkou, o níž hovořil prof. E. Doubek. Avšak popisuje se, že někteří geografové se zmiňují o tom, že toky Želivky a Blanice směřovaly k severu a posléze vznikla Sázava, která jejich toky radikálně změnila. Kdysi mě v Ledči n. S. říkal přítel Vladimír Vávra, jemuž jsme říkali Absolon a jenž se zabýval záležitostmi jeskyňářství a spolupracoval s odborníky, následující. Podle něho původně ústila Želivka do Sázavy pod Šeptouchovem. Prý se dělaly pokusy, že se v Čertových děrách obarvila voda fluoresceinem a údajně se zabarvení objevilo až v jezírku v šeptouchovské jeskyni. Nyní, když je napuštěno jezero želivské přehrady, tak asi je tento kdysi tradovaný údaj lichý.
Ale jak to bylo se Sázavou před 10 milióny lety? Jak došlo k těm omletým balvanům ve Stvořidlech, které jsou 20 metrů nad hladinou? Tak o tom je už vědcům - geologům dost známo. Tehdy situace v české kotlině vypadal následovně : Existovalo Podkrušnohorské jezero sahající od Chebu až po Ústí nad Labem a kdy neexistovaly ještě Krušné hory a voda odtékala do Německa. Na jihu Čech existovalo velké jezero v místech Českých Budějovic. Tehdy protékala Ledečskem tzv. Pradávná Sázava, která tehdy byla mohutná a která se zasloužila o ony omleté balvany ve Stvořidlech. Pradávná Sázava se vlévala do Pradávné Berounky někde mezi Kladnem a Plzní a napájely tak už jmenované Podkrušnohorské jezero. A kde tehdy byla Vltava? Byla malým potokem pramenícím někde jižně od Prahy a vlévala se do Pradávné Sázavy. Jestli z této epochy je tvrzení, že Sázava „ukořistila“ Blanici a Želivku, to jsem neobjevil. A protože v oněch časech před milióny let docházelo k mocnému zdvihání mas hornin, vznikly nové hory, např. Krušné, na jihovýchodě Českomoravské vrchoviny vymílala předchůdkyně Dyje kaňon s mohutnými vrstvami štěrku. A jak to vypadalo se Sázavou? Před 2 - 3 milióny lety Vltava zmohutněla a stala se mohutnou řekou. Spojila se jak s Praberounkou tak s Prasázavou, které byly každopádně mohutnější. Pokud jde o tyto poznatky, pak k nim dospěli geologové zkoumající staré říční a jezerní usazeniny.
A protože bydlím u Labe a téměř denně přes něj chodím či jezdím, tak v oné době bývalo mohutným tokem, který protékal přibližně stejným směrem, jak to známe podnes.
Bezesporu někoho překvapím sdělením, že u nás ještě existuje jedna Sázava, a to Moravská. Pramení u města Králíky a protéká severovýchodní částí Pardubického kraje. U Žichlínku se dostává do údolí, kde je hlavní trať Česká Třebová - Olomouc. Malebné údolí řeky spolu se železnicí pokračuje až k Zábřehu na Moravě, kde se Moravská Sázava vlévá do řeky Moravy. Když se plánoval průplav Labe - Odra - Dunaj, pak právě tato část řeky figurovala v plánech projektantů.
Tolik k řece, bez níž si nelze Ledeč představit. Každopádně by bylo možno o naší milé řece povědět více. Naprosto si nečiním nárok, že jsem napsal všechno a že by se to nedalo napsat lépe a podrobněji.
Dr. Miroslav Vostatek
ok
70. narozeniny oslaví
7. 8. Pospíšilová Jarmila, Havlíčkova 631
11. 8. Bakula Josef, Hradní 717
21. 8. Mojžíšová Marie, Souboř 22
25. 8. Veselská Marie, Lipová 324
26. 8. Charvátová Marie, Obrvaň 25
75. narozeniny oslaví
7. 8. Březina Josef, Na Skalce 694
14. 8. Holoubková Marie, Lovčen 651
15. 8. Mašková Vlasta, 5. května 1202
80. narozeniny oslaví
1. 8. Nejedlý Karel, Habrecká 373
21. 8. Štencl Bohuslav, Na Žižkově 339
26. 8. Příhoda Vladimír, Zahrádecká 917
K Vašemu Životnímu jubileu Vám přejeme prožití dalších dnů Vašeho života ve zdraví a spokojenosti.
Svatby
Milena Kordulová + Vítězslav Slabý
Erika Korbelová + Ladislav Krátký
Novomanželům přejeme do společného života hodně lásky, porozumění a spokojenosti.
Narozeni
Jakub Bernad
Kristýna Kolářová
Tomáš Končel
Lenka Veletová
Vážení rodiče, s radostí vítáme narození Vašeho děťátka a přejeme Vám i jemu, aby vyrůstalo ve zdraví a k všeobecné radosti.
Zemřeli
Kosářová Miroslava
1923
V polovině srpna odpoledne porodila v polích U Cihelny Alžběta Brzoňová, 28letá žena z Koutů, kloučka. Dopraveni byli do izolace. Matka i malý světoobčan byli zdrávi.
Upravuje a válcuje se Nádražní ulice, která byla vydlážděna kostkami a zároveň byly upraveny i chodníky.
Aero „L. Bark“ se sneslo dopoledne Na Ramech na strniště, a to pro poruchu motoru. Událost přilákala davy místních diváků. Odpoledne, za silného protivětru, odletělo letadlo do Prahy. Denně létají zde aera na Slovensko (již o 1 6ráno) a zase zpět.
V neděli 26. v časných hodinách ranních vyburcováno bylo občanstvo města poplašnými signály hasičskými, a to již šlehaly vysoko k oblakům plameny z domu paní Freischbergové, kde požár z neznámých příčin vypukl. Záhy byl zachvácen i sousedící jednopatrový dům, tak zvaný židovský, velice zchátralý a také dům pana Josefa Reicha. Jen včasným a rázným zakročením místního sboru hasičů, pod vedením zdatného velitele Jakubce, bylo zachráněno město před katastrofou. Zmotorizovaná stříkačka se opět velice osvědčila a bylo byl by zapotřebí i druhý takový stroj.
1928
Dne 13. a 15. srpna se městem přehnaly velké bouřky. Nadělaly velké škody a mimo jiné byly náplavami zaneseny všechny stoky, takže v ulicích stála voda.
Dne 17. srpna zemřela paní Vítková, vdova po hostinském a řezníkovi Františku Vítkovi. Jen o den později, 18. Srpna, byl v novostavbě sokolovny v Ledči při odstraňování lešení padajícím trámem zabit František Prokop. Týž byl ledečský rodák a majitel domu číslo popisné 114 v Ledči., v němž provozoval obchod smíšeným zbožím. Nedařilo se mu valně, přišel o všechen majetek a vystěhoval se do Ameriky. Po vypuknutí světové války odjel z Ameriky do Francie, kde dobrovolně vstoupil do vojska jako legionář. Po skončení světové války přijel do Ledče jako legionář v stejnokroji francouzské armády. Byl svobodný. Při novostavbě sokolovny pomáhal jako dobrý Sokol a Čech. Pohřeb měl dne 20. srpna. Náboženského vyznání byl československého. Pohřbu zúčastnily se téměř všechny korporace, některé z nich ve stejnokrojích a také velký počet občanstva. Na hřbitově před položením rakve do hrobu měl řeč Jan Šeba, vyslanec z Bělehradu, rovněž ledečský rodák a italský legionář.
1933
Dne 14. srpna složila Anselma Vorbachová u městského úřadu částku 3 000 korun jako dar k uctění památky jejího zesnulého bratra Rudolfa Vorbacha a dala starostovi města dispoziční právo k této částce.
Dne 21. srpna zemřel Josef Uhlíř, pekař v Ledči, a to ve stáří sedmdesáti pěti let.
1938
Letošního roku rozmohla se ve zdejším okresu epidemická nemoc dobytka „slintavka a kulhavka“, a to takovou měrou, že byly zakázány trhy a taneční zábavy, aby nemoc stykem lidu nebyla šířena. Město Ledeč trpí velkou škodu ztracením poplatků z trhů, neboť na tržiště bylo přiváděno značné množství koňů a hovězího dobytka. Poplatky na tržném činily z jednoho koně 5 Kč., z jednoho kusu hovězího dobytka 3 Kč. a z jednoho selete 1 Kč. Epidemie vznikla zjara a trvala ještě na podzim.
1943
Protože se zvyšuje odběr vody z městského vodovodu tím, že se na vodovodní síť připojují stále noví a noví odběratelé a to se projevilo v sušších ročních obdobích nedostatkem vody, rozhodlo město postarat se o nový vodní zdroj, který by rozšířil kapacitu vodovodu. Vhodné pomocné prameniště bylo objeveno u samoty Ovčín na katastru osady Veliká (obec Bojiště). S majiteli těchto pozemků, pány Tvrdíkem a Charvátem, bylo jednání úspěšné a došlo k dohodě o vykoupení těchto pozemků. Obec se zavázala postavit oběma jmenovaným vodovodní přípojky a povolila jim denní spotřebu vody až 25 hl. (Ke stavbě tohoto pomocného vodovodu však zatím nedošlo).
ok