| Července 2003 |
|---|
Sestřičko v zlaté korunce,
jaké je to,
dívat se přímo do slunce
celé léto?
Když je to z lásky,
bolí to i blaží.
Kdo lásku nemá -
ať se neodváží.
V červnových LN jste si mohli přečíst stručnou informaci o přípravách k natáčení některých scén filmu s pracovním názvem „Bratři Grimmové“ v areálu ledečského hradu.
Dnes se k této události vracíme s některými dalšími podrobnostmi.
Jedná se o celovečerní barevný hraný film formátu 35 m/m o předpokládané délce cca 120 min. Je společným dílem česko-anglické koprodukce.
Natáčení filmu probíhá v České republice na hradě Křivoklát, na zámku Kačina u Kutné Hory, v Kapli Božího Těla v Kutné Hoře a na našem hradě v Ledči nad Sázavou. Vedle toho se dotáčky budou pořizovat i v prostorách Barandova v budovaných dekoracích vesnice, lesa a skal a některé dekorace budou dokreslovány počítačově.
Celý průběh natáčení má potrvat 98 dnů v průběhu cca 19 týdnů a skončí v prvním listopadovém týdnu 2003. Distribuci filmu u nás bude provádět Studio Miromax.
Náklady na výrobu filmu ani náklady na stavby dekorací v areálu ledečského hradu se nepodařilo zjistit, jsou neveřejné.
Na ledečském hradu se uskutečnily v první polovině července dva natáčecí dny a to na přístupové části do hradu, v pravém i levém východním parkánu (po obou stranách mostu) a zejména pak na dolním nádvoří hradu. Ve vnitřních prostorách proběhne natáčení pouze v jedné místnosti (jako kancelář starosty). V tyto natáčecí dny byl hrad pro veřejnost uzavřen.
K naplnění záměru filmařů probíhá na hradě již od 13. 6. 2003 intenzivní příprava a to stavba dekorací na které se podílí několik desítek pracovníků různých profesí. Po pořízení záznamů potřebných scén v uvedených natáčecích dnech bude následovat likvidace dekorací a uvedení areálu hradu do stavu před filmovými přípravami. Tyto práce skončí do 20. 7. 2003. Přípravné práce i následná likvidace proběhnou za běžného provozu hradu.
Veškerá popsaná činnost v areálu hradu se děje na základě uzavřené nájemní smlouvy společnosti Hrad Ledeč nad Sázavou, s.r.o. se společností Reforma Films, s.r.o. Praha (spoluvýrobce filmu) se souhlasem Národního památkového ústavu Brno za úhradu ve výši 650 tis. Kč. Samostatné smlouvy mají uzavřeny i dotčení uživatelé nebytových a bytových prostor (Vlastivědné muzeum Vysočina, Základní umělecká škola a další).
Finanční prostředky získané na účet společnosti Hrad Ledeč nad Sázavou s.r.o. budou použity na financování akcí oprav a údržby hradu a z části zřejmě i na úhradu provozních nákladů. Vedle finančního přínosu přispěje činnost filmařů na ledečském hradě i dalšímu zviditelnění hradu a propagaci města.
Sdružení pro českou hudbu a umění ve spolupráci s krajem Vysočina
a Informačním centrem Ledeč nad Sázavou
pořádají dne 20. července 2003
v kostele sv. Petra a Pavla v Ledči nad Sázavou
koncert houslového dua z USA a Francie
začátek v 16.00 hodin
vstupné : 50,- Kč
Předprodej vstupenek v Informačním centru
na Husově náměstí.
galerie Muzea na Ledečském hradě od 31. července do 2. září 2003
výstavní prostory hradu 27. 6. - 26. 7. 2003. (prodejní výstava)
OTEVŘENO DENNĚ MIMO PONDĚLÍ : 9.00 - 12.00, 13.00 - 16.00 hod.
Slávek Poborský
místostarosta
Dne 4. června na pozvání vedení Města Ledeč n. S. navštívili naše město pan RnDr. Miloš Vystrčil, náměstek hejtmana a paní PaedDr. Martina Matějková, uvolněná radní kraje Vysočina. Účelem návštěvy bylo seznámení zástupců kraje s probíhající rekonstrukcí nemocnice LDN v Háji (viz. snímek), sociálními zařízeními města, Pečovatelskou službou a dostavěnými penziony. Jmenovaní velice ocenili dosažené výsledky na úseku zdravotní a sociální péče ve městě a spádový mikroregion včetně záměru výstavby domova důchodců. Závěr návštěvy věnovali obhlídce všech školských zařízení, kde je v Ledči nad Sázavou zřizovatelem kraj Vysočina.
Zastupitelstvo Vysočiny odhlasovalo další peníze pro rozvoj kraje
To, na co jsem upozorňoval před zhruba měsícem, se 17. června 2003 splnilo. Zastupitelé kraje Vysočina na svém třetím zasedání v tomto roce odhlasovali kromě jiného i návrhy na vyhlášení dalších osmi grantových programů. Převedeno do řeči uvolněných finančních prostředků to znamená, že pro rozvoj kraje Vysočina bylo z krajské pokladny nabídnuto k uvolnění dalších téměř 18 miliónů korun.
Obce, podnikatelé a další subjekty včetně jednotlivých občanů nepodnikatelů mají tedy možnost žádat na podporu svých aktivit v zastupitelstvem schválených oblastech finanční příspěvek od kraje.
Pro přehled a základní orientaci v členění podle jednotlivých oblastí uvádím (v pořadí název programu, výše podpory v tis. Kč)
nově schválené programy:
Informatika : GIS II (3 500), Popularizace informačních technologií (500), Webové stránky malých a středních podniků (500), Webové stránky měst a obcí (500),
Životní prostředí : Životní prostředí - zdroj bohatství Vysočiny 2003 (1 500)
Cestovní ruch : Modernizace ubytovacích zařízení (3 000), Vítejte u nás II (3 000)
Spolupráce obcí : Rozvoj mikroregionů (5 000)
Pro potenciální zájemce o předkládání projektů upozorňuji, že tvar, ve kterých byly grantové programy projednány a
schváleny zastupitelstvem, lze nalézt na webové stránce kraje Vysočina www.kr-vysocina.cz pod již známou ikonou Fondu
Vysočiny.
Rozhodující etapa přípravy na čerpání fondů EU je odstartována
Na svém červnovém zasedání krajské zastupitelstvo také projednalo tzv. Akční plán na zvýšení absorpční kapacity kraje Vysočina pro čerpání fondů Evropské unie (EU). Projednání materiálu s tímto velmi dlouhým a nepříliš libě znějícím názvem mělo jediný účel. Tím účelem je naplnění známého „Kdo je připraven, není překvapen“.
Od června tohoto roku začal Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu kraje Vysočina realizovat výchovu (přípravu) tzv.
„sběračů“ tj. expertů na sběr projektů a zpracovávání dokumentace pro tyto projekty v podobě, která odpovídá nárokům
kladených na projekty, které se uchází o příspěvky z evropských fondů.
nezapomeňte navrhnout svého sběrače!
Píši o tom především proto, že celý plán kraje je postaven na aktivitě „zdola“, to znamená na spolupráci kraje s obcemi, podnikateli, neziskovými organizacemi atd. Již v této době kraj formou výzvy zveřejněné v médiích, na webových stránkách kraje Vysočina apod. vyzývá obce, podnikatele, neziskové organizace, jednotlivé občany, aby se jejich zástupci přihlásili jako tzv. „sběrači“ projektů. Po provedení určitého výběru a následném proškolení se tito „sběrači“ stanou hlavním zdrojem návrhů na realizaci projektů prospěšných pro různé části kraje Vysočina (mikroregion, obec, průmyslová zóna apod.).
Se sesbíranými návrhy projektů budou nadále ve spolupráci se sběrači pracovat krajští experti, kteří vyhodnotí sesbírané návrhy z hlediska souladu z požadavky evropských fondů, případně navrhnou syntézu (spojení) některých projektů do větších celků.
Vzniklý zásobník projektů kraje Vysočina bude následně neustále aktualizován a precizován z hlediska kvality zpracování projektů i možností jejich vzájemného propojení.
Pokud se vše podaří, měli bychom být v kraji Vysočina v červnu 2004 (zhruba tedy za rok) dobře připraveni vstoupit do soutěže o „bruselské“ peníze. Jestli tomu tak skutečně bude, bude záležet i na vás obcích, podnikatelích, zástupcích neziskových organizací i jednotlivých občanech.
Miloš Vystrčil
náměstek hejtmana
www.vystrcil.cz
V pondělí 28. července navštíví Ledeč nad Sázavou poslanec Parlamentu České republiky Ing. Petr Zgarba (ČSSD). Část programu bude vyhrazena i individuálnímu setkání s občany našeho města. Každý z nás má jistě spoustu osobních problémů. Ing. Petr Zgarba je připraven tyto problémy nejenom vyslechnout, ale pokusit se spolu s Vámi i o jejich vyřešení. Pokud máte o toto setkání zájem, navštivte nás ve výše zmíněný den v době od 14.00 - 16.00 na Husově náměstí v budově bývalého Městského úřadu. Přítomen bude i některý se zastupitelů města za Českou stranu sociálně demokratickou, kterému budete moci sdělit své připomínky, názory a návrhy na další zlepšení života v našem městě. Pro předpokládaný zájem žádáme o předběžné objednání se na telefonu 608 138 367. Těšíme se na setkání s Vámi.
Možná, že vás bude zajímat moje zkušenost.
Když jsem byl nucen navštívit se svým psem veterinární ošetřovnu u pana MVDr. Vrbky, byl jsem překvapen s jakou ohleduplností pan doktor přistupuje k němým tvářím. Po zevrubné prohlídce a po změření teploty se pan doktor rozhodl pro prohlídku ultrazvukem. I když se tento přístroj nacházel v jiné místnosti, kde právě jeho kolegové prováděli operativní zákrok na kočce, tak pan Vrbka přemístil přístroj do místnosti, kde prováděl prohlídku mého psa. Po prohlídce ultrazvukem seznal, že by bylo vhodné udělat ještě rozbor krve. Takže psovi odebral krev a ještě mu dal dvě injekce s tím, že druhý den si máme zavolat, zda bude nutné opět přijít. Druhý den, po telefonickém zavolání, se ukázalo, že musíme přijít ještě na další injekce. Po další tři dny jsme do ordinace docházeli a pokaždé dostal pes tři injekce. Ten třetí den se pan doktor Vrbka rozhodl udělat ještě rentgenový snímek, který byl hotový za deset minut a panu doktorovi nebylo zatěžko nám tento snímek podrobně vysvětlit. Když jsme odcházeli, ještě nám připomenul, že kdyby bylo potřeba, tak že můžeme přijít i v sobotu. Podotýkám, že všechny tyto zmíněné úkony provedl sám se svým kolegou, aniž by potřeboval zdravotní sestru.
Proto se domnívám, že tato veterinární ošetřovna si zaslouží poděkování za takovou komplexní péči, kterou věnuje němým tvářím.
Když jsem se nad tím zamyslel, tak mne napadlo, kdyby uvedené zdravotní úkony potřeboval člověk, kolik času by musel vynaložit, aby obešel všechny potřebné zdravotní instituce a lékaře. Kolik osob včetně zdravotních sester by se na tom muselo podílet a kolik zpráv by bylo napsáno, nehledě na to, kolik peněz by za to musela zaplatit zdravotní pojišťovna.
E.K.
Lékařská služba první pomoci v Ledči nad Sázavou je určena pouze pro dospělé, a to ve všední dny v době od 17 do 22 hodin o sobotách a nedělích je služba k dispozici od 10 do 19 hodin.
Nejbližší další LSPP je v Havlíčkově Brodě, a to pro dospělé ve všední dny 17 - 22 hodin, ve víkendové dny 8 - 22 hodin. Pro děti je LSPP v H. Brodě od 17 do 20 ve všední dny, o sobotách a nedělích 8 - 20 hodin.
Lékárna na poliklinice v Ledči je otevřena ve všední dny v době od 7, 30 do 17 hodin, v sobotu od 8 do 11, 30 hodin. V Havlíčkově Brodě je lékárna o víkendu otevřena v době 8 - 20 hodin.
LEDEČSKÉ VÝSLEDKY
| Okrsek | Počet opráv. občanů | Vydané obálky | Účast v % | Odevzd. obálky | Platné hlasy celkem | Počet hlasů ANO | Počet hlasů NE |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 598 | 322 | 53.85 | 322 | 311 | 225 | 86 |
| 2 | 932 | 526 | 56.44 | 526 | 504 | 403 | 101 |
| 3 | 988 | 549 | 55.57 | 549 | 537 | 409 | 128 |
| 4 | 986 | 540 | 54.77 | 540 | 535 | 428 | 107 |
| 5 | 1 109 | 576 | 51.94 | 576 | 568 | 451 | 117 |
| 6 | 308 | 137 | 44.48 | 137 | 135 | 98 | 37 |
| Celkem | 4 921 | 2 650 | 53.85 | 2 650 | 2 590 | 2 014 | 576 |
Ve dnech 6. 6 - 11. 6. 2003 se skupina 44 studentů a tří profesorů gymnázia v Ledči nad Sázavou zúčastnila týdenního poznávacího zájezdu do metropole Velké Británie Londýna a při zpáteční cestě do hlavního města Francie Paříže. Studenti tak měli jedinečnou šanci během krátké doby poznat dvě nejkrásnější velkoměsta Evropy a srovnat kulturu, architekturu i atmosféru obou měst.
Největším přínosem takovýchto poznávacích cest je bezpochyby překonávání ostychu mluvit s cizími lidmi cizím jazykem. Při ubytování v hostitelských rodinách k tomu bylo jistě spousta příležitostí. Studenti získávají nové zkušenosti, poznávají jiný způsob života, jiný styl, kulturu i tradice. V rodinách byli ubytováni po dvojicích, trojicích nebo čtveřicích v jednom pokoji. Koupelna a toaleta byly společné s ostatními členy rodiny. V Anglii je jiný systém zásuvek, anglické domy jsou vytápěny max. na 18 stupňů, je zde chladnější podnebí a častější deště, většina rodin nebydlí v bytech, ale v rodinných domech, místo oběda většina Angličanů konzumuje velmi lehké jídlo a tak podobně.
Při mnohých dalších výletech a exkurzích studenti mohli poznat na vlastní oči historii, geografii a kulturu Londýna a Brightonu a obdivovat charakteristické památky metropole nad Temží, což jistě využijí při skládání maturitní zkoušky z anglického jazyka.
Tento zájezd se skvěle vydařil. Přispěla k tomu perfektní organizace celého zájezdu, výborná znalost prostředí, skvělí, ochotní, příjemní a hlavně profesionální řidiči, fundovaný, vstřícný a příjemný průvodce a v neposlední řadě i vzorné chování všech zúčastněných studentů.
Tyto zájezdy se začínají stávat tradicí na naší škole, takže nezbývá než doufat, že se v co nejbližší době do Velké Británie opět znovu vrátíme.
Milan Smejkal
profesor angličtiny
Historickou změnu znamená rozhodnutí Zastupitelstva kraje Vysočina o sloučení Vyšší a Integrované střední školy strojnické a Gymnázia v Ledči nad Sázavou. Od 1. ledna 2004 se obě školy sloučí v jeden právní subjekt. Rozhodnutí Zastupitelstva kraje Vysočina bylo jednoznačné a stejné jednoznačné bylo i rozhodnutí Rady kraje Vysočina a Výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost.
Proces slučování středních škol zasáhne všechna města kraje Vysočina a je výsledkem dlouhodobého procesu. Již v prosinci minulého roku byl zpracován „Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání“, který byl po připomínkovém řízení jednomyslně schválen Zastupitelstvem kraje Vysočina dne 31. března 2003. Již od této doby bylo jasné, že ke sloučení škol v Ledči nad Sázavou s největší pravděpodobností dojde. To bylo sděleno i ředitelům obou škol v měsíci dubnu 2003.
Jsem přesvědčen o tom, že sloučení obou škol je pozitivní krok, který nemůže znamenat snížení kvality výuky, ale může znamenat její zvýšení. Záleží pouze na těchto školách jak dokáží potlačit případná negativa spojená se slučováním, ale zejména jak dokáží využít všechna pozitiva k tomu, aby bylo sloučení škol ku prospěchu všech studentů.
Mgr. Radomír Nulíček
„Hudba nás vlastně provází celý život. Většinou si to ani neuvědomujeme. Bereme ji jako samozřejmost, jako vzduch, který dýcháme, jako vodu, kterou pijeme, ale život bez ní si neumíme představit. Proto bychom si měli vážit hudby a hudebníků, kteří jí obětují spousty času a tvrdé práce. Měli bychom ji pěstovat v rodinách, vychovávat své děti tak, aby hudbu měly rády a dokázaly ji dobře provozovat. Bohužel aktivní provozování hudby je náročné a vyžaduje mnoho času a energie, jak pro děti, tak i pro jejich rodiče. Nezapomínejme však na naši českou hudební tradici, která nás zavazuje využít každou příležitost k aktivnímu pěstování hudby.“
Těmito slovy zahájil svoje vystoupení ke Dni hudby dechový orchestr ZUŠ v Ledči nad Sázavou vedený uč. Karlem Růžkem. Svůj program v uplynulých dnech představil na koncertě nejen v Ledči n. S., ale i v jejím okolí - v Zahrádce, Koutech a Kamenné Lhotě. Mladým muzikantům a jejich dirigentu Karlu Růžkovi patří dík i za reprezentaci města Ledče n. S. na přehlídkách dech. hudeb v Kopidlně a Vysokém Mýtě, odkud si přivezli i ocenění.
Ve čtvrtek 27. 6. 2003 převzal v Městském divadle ve Žďáře nad Sázavou žák ZUŠ Ledeč nad Sázavou Martin Knytl z rukou hejtmana kraje Vysočina Ing. Františka Dohnala cenu Talent Vysočiny v uměleckém oboru.
Cena Talent Vysočiny je vyhlašována Domem dětí a mládeže ve Žďáře nad Sázavou od roku 2002 a historicky navazuje na vyhlašování ceny Talent roku, která byla v okrese Žďár nad Sázavou vyhlašována od roku 1995. Vyhlašovatelem ceny byla Nadace pro talentovou mládež, která pracovala při Informačním a metodickém centru ve Žďáře nad Sázavou. Od roku 2000 převzal vyhlašování ceny Talent roku Dům dětí a mládeže ve Žďáře nad Sázavou, který byl spoluzakladatelem výše uvedené nadace.
Cena Talent roku byla až do roku 2001 určena pro talentované žáky a studenty základních a středních škol okresu Žďár nad Sázavou. Se vzrůstající kvalitou výkonů navržených žáků a studentů rostla i prestiž tohoto ocenění. Na základě jednání s Krajským úřadem kraje Vysočina bylo umožněno získání ceny Talent roku i mládeži z ostatních okresů kraje Vysočina. Vyhlášení cen Talent roku 2002 proběhl již pod patronací kraje Vysočina a cena Talent roku byla přejmenována na Talent Vysočiny.
Od letošního roku je díky Krajskému úřadu kraje Vysočina spojeno s udílením ceny Talent Vysočiny i udílení Stipendia Vysočiny.
Nominace a případné udělení ceny a stipendia není jen ocenění nadání a talentu, ale především píle, pracovitosti, cílevědomosti a snahy dosáhnout úspěchu v určitém oboru. Cena Talent Vysočiny a s ní spojené Stipendium Vysočiny je určeno pro nadané žáky a studenty základních a středních škol a uděluje se v pěti oborech - humanitním, uměleckém, přírodovědném, technickém a sportovním.
Martin Knytl je žákem ZUŠ Ledeč nad Sázavou od roku 1995. Od začátku svého hudebního vzdělávání v oboru akordeon se projevoval jako bystrý, talentovaný žák a už od nejnižších ročníků se stal ozdobou školních koncertů. V průběhu svého studia se mu dařilo prosazovat se s úspěchem i v konkurenci soutěžních klání (1. místo v soutěži ZUŠ v krajském kole v Chocni v roce 1999). Jeho zatím posledním úspěchem je ocenění v ústředním kole soutěže ZUŠ pořádaném v roce 2002 v Chocni - zde získal Cenu za nejlepší provedení skladby současného autora a v celkovém pořadí soutěžících ústředního kola se umístil na čtvrtém místě. Svým talentem, houževnatostí a pílí zaujal i pedagogy pardubické konzervatoře, avšak pozvání ke studiu odmítl - přednost dal studiu na ledečském gymnáziu, kam se chystá nastoupit v příštím školním roce.
Důvodem naší nominace Martina Knytla na cenu TALENT VYSOČINY jsou kromě jeho mimořádného hudebního talentu i výborné studijní výsledky v základní škole (Martin se může pochlubit např. vítězstvím v zeměpisné olympiádě), naprostá spolehlivost a skromné vystupování. Celá jeho osobnost vybočuje z průměru jeho vrstevníků, a proto je dle našeho mínění jeho nominace na cenu TALENT VYSOČINY oprávněná.
Jiřina Hoskovcová, třídní učitelka
Jana Laudátová, ředitelka ZUŠ Ledeč n.S.
Loučení se základní školou je významnou kapitolou v životě každého z nás a nezřídka se neobejde bez nostalgie i slziček. V takových chvílích většinou zjihnou i zarytí odpůrci vzdělávání, kteří se ve školní škamně po léta trápili (potažmo i své okolí), a to ještě nevědí, že se onen zvláštní pocit stesku po letech bude prohlubovat.
Zatímco jsme se v denním tisku dočetli o tom, že žáci se v některých městech a školách loučili notnými doušky alkoholu, naši deváťáci pojali ukončení jedné etapy svého života sympaticky. Nacvičili muzikál, a to z prostředí, které jim je důvěrně známe - tedy ze školy. A tak tu nechyběli šplhouni, třídní kvítka, ostrý školník, čitelný pedagog i první lásky. Za spolupráce základní umělecké školy, Centra DDM i pedagogů se v sále gymnázia loučili se svými spolužáky, pedagogy i veřejností. Své diváky roztleskávali i během představení a v samotném závěru jednoho z představení roztancovali i paní Bělu Jensen, známou organizátorku Stonožkového hnutí a kamarádku ledečských školáků. Postaršímu divákovi se snad mohla zdát, z prken, která znamenají svět, mluva dnešních teenagerů trochu drsná, ale taková zřejmě k šakalím létům dnešní mládeže patří (ostatně naše média jim jdou pokleslým vzorem) - škoda.
Každopádně to bylo loučení veselé a důstojné. Přejeme vám, milí deváťáci (vlastně už to neplatí), aby váš vstup do života byl stejně veselý a radostný, jako váš muzikál. Abyste na svoji školu, kantory i své město rádi vzpomínali, ať už vás život zavane kamkoliv.
ok
Zní to neuvěřitelně, je to tak !
Do malé vísky Keblov přijede se svým programem populární pražská skupina ŠLAPETO. Možná vás, milý čtenáři, bude zajímat, co je třeba udělat pro to, aby tak známá skupina vystoupila ve vsi s pouhými dvěma stovkami obyvatel. Zeptali jsme se na to za vás přímo hlavního pořadatele akce, pana Zdeňka Rumlera. A zde je jeho odpověď:
„V Keblově na krytém letním parketě se každoročně uskuteční spousta kulturních akcí. Žánrově jsou však adresovány převážně mladší generaci. Proto jsme přemýšleli, koho pozvat pro ty starší. A protože máme velmi dobré kontakty s Fondem ohrožených dětí, chtěli jsme, aby účinkující svým vystoupením zároveň pomohli této organizaci. Z desítky oslovených špičkových skupin jako první na výzvu sponzorského vystoupení pro Fond ohrožených dětí zareagovali právě Šlapeťáci. Po projednání podmínek smlouvy byla akce na světě. Šlapeťáci snížili honoráře na minimum a my, jako pořadatelé, jsme se dohodli s FOD, že čistý výtěžek ze vstupného předáme ve prospěch jejich konta KLOKÁNEK. Takže každý, kdo si přijde v neděli 17. srpna od 18 hod. Šlapeťáky do Keblova poslechnout, bude mít radost dvakrát - z dobré české muziky a z toho, že přispěl na pomoc dětem bez rodiny. A za tu pomoc již teď všem, kteří na ŠLAPETO do Keblova přijdou, moc děkuji.“
Kdybych já měl korbel piva
a po pivě pohár vína
a po víně děvče mladý,
pak by to šlo - dohromady.
Tak tohle všechno si mohli návštěvníci jubilejních ledečských slavnostní dopřát mírou vrchovatou, neboť všeho, co je citováno ve verši se po celý den všem nabízelo a ještě mnohem víc. Výběr piv snad nebyl tak bohatý jako v letech minulých, ale teklo plným proudem a jeho kvalita byla všude velmi dobrá. Také tolikrát kritizované zdlouhavé „nasycení“ vyhládlých návštěvníků se vylepšilo a nikde nebylo třeba stát dlouhé fronty na párek či klobásku.
A tak snad jediné co diváky i trhovce udržovalo po celý den v nejistotě, bylo počasí. Hned po ránu visela nad Ledčí těžká a nevyzpytatelná mračna, ale nakonec se svatý Petr smiloval a rozehnal pořádným deštěm vytrvalé pivaře až s půlnocí, kdy už vlastně všichni měli dost. Za rozumné šedesátikorunové vstupné si na místním stadionu mohl každý najít to své, ale většina (kromě vytrvalé skupinky pivařů) se shodla na shlédnutí programu Ivana Mládka a nikdo nebyl zklamán a vo vo vo tom to bylo!
Dík patří všem pořadatelům, neboť uspořádat a „ukočírovat“ bez vážnějších problémů takový monstr podnik jistě není snadné. Věřme, že využijí všech svých zkušeností nastřádaných za celá léta u už v roce 2004 se s chutí pustí do druhé dekády Pivních slavností v Ledči.
ok
Je čas dovolených a prázdnin, ale také nejrůznějších svodů. Samozřejmě je k tomu náchylnější naše mládež
a na scestí se dostane raz dva. A tak se třeba přihodilo, že ve spolupráci OO Policie ČR v Ledči a SKPV H. Brod
bylo sděleno obvinění Z. J. z Ledče z nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů, kterého
se dopustil tím, že v roce 2002 pěstoval rostliny konopí setého (marihuana) kterou používal nejen pro vlastní
potřebu, ale také ji poskytoval jiným osobám.
Další dva mladíci - L. V., J . M. a výše uvedený, budou řešeni pro přestupek dle § 30, odst. 1, písmeno j), za což jim
hrozí pokuta do výše 15 000 Kč.
ok
Mimo tyto události pomohli hasiči v tomto měsíci čtyřikrát při likvidaci obtížného hmyzu a čtyřikrát při otevírání zabouchnutého bytu.
Ve středu 28. května 2003 byl Podvýborem pro heraldiku Parlamentu České republiky schválen k používání návrh praporu obce Kožlí, který tato obec může používat společně se svým v únoru projednaným znakem.
Znak obce Kožlí tvoří červeno-stříbrně polcený štít. Vpravo byla umístěna hlava s krkem kozla odrážející původ názvu obce a vlevo byla dána černá mříž. Prapor vznikl jako převedení tohoto znaku do obdélníkové podoby.
K odvození znaku i praporu došlo na základě archivního bádání v archivu města Ledeč nad Sázavou, kde jsou uschovány listiny z 15. století, na nichž jsou pečeti majitelů této obce pánů z Kozel (Kožlí). Barevnost pak byla přizpůsobena pravidlům heraldiky a historickému spojení koželského a ledečského panství, pod které obec Kožlí od roku 1570 až do 20. století patřila.
První historická zmínka o obci Kožlí byla již v roce 1350, kdy byl zdejší tehdy farní kostel zapsán v soupisu kostelů prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. V roce 1415 byli zdejší páni podepsáni pod stížnostní listinou proti upálení mistra Jana Husa. Význam obce podtrhovalo i to, že v její blízkosti se nacházelo několik dolů například na hrnčířskou hlínu, která byla dodávána na výrobu známých ledečských hrnců.
V současné době v ní můžete najít mimo opraveného gotického kostela původem ze 13. století, také několik zachovalých vesnických stavení pocházejících z druhé poloviny 19. století a začátku 20. století.
Znak a prapor, jako dva významné symboly každé větší obce, města nebo třeba fotbalového klubu, by měly dát v první řadě lidem žijícím v této obci pocit sounáležitosti s ní. Toto tvrzení vychází ze zkušeností v mnoha státech západní Evropy, kde je užívaní znaků a praporů obcí a měst velmi obvyklé při každé možné příležitosti. Další možností, které tyto symboly obci dávají, je pak vylepšení možností její veřejné prezentace.
Tomáš Zdechovský
Autor návrhu praporu a znaku
Dne 25. 6. 2003 se uskutečnila v prostorách sálu SOKOLOVNY charitativní akce s názvem Růžový den. Výtěžek, který je 19.052,80- Kč bude věnován stacionáři Petrklíč zde v Ledči nad Sázavou a Charitnímu domu v Havlíčkově Brodě.
Tato akce proběhla bez problémů a největší naše potěšení bylo vidět radost v dětských očích. Tu jim nejvíce udělala skupina MAXIM TURBULENC.
Děkuji všem lidičkám, které jakýmkoliv způsobem Růžový den podpořili.
S pozdravem staniční sestra CHOS
Petra Krajíčková
Tak zazněla výzva adresovaná všem skautům s tím, aby se připojili ke vzpomínkové oslavě padesátého výročí dobytí Mount Everestu (8.848). Dne 29. května 1953 vystoupili jako první na tuto nejvyšší horu dva horolezci - Edmund Hillary a Tenzing Norgayi.
A my tu výzvu přijali. Ve dnech 24. - 31. května vystoupila tříčlenná skupina, kterou vedl ledečský Old-skaut, vedoucí našeho klubu OS-37 na nevyšší vrcholky Malé Fatry na Slovensku v oblasti Terchové.
Ledečští Old-skauti se rozhodli oslavit toto výročí řadou namáhavých výstupů a při tom v tomto putování ještě navštívili památník francouzských partyzánů u Varína, Strečno, symbolický hřbitov Priekopa u Vrůtek i Kysucký skanzen lidových staveb ve Vychylovce v podhůří Kysuckých Beskyd.
Tak jsme se mohli připojit k ostatním skautům, kteří uposlechli výzvy, kterou tenkrát, před padesáti lety, přijal Edmund Hillary se svým průvodcem, vyjádřenou slovy : „… Byla to výzva a my odložili všechno ostatní, abychom ji přijali…“.
Pro naši družinu starých skautů - klub OS 37 - to byla zároveň oslava výročí jeho založení, protože právě před pětatřiceti lety dne 5. 6. 1968, byla ledečským Old-skautům pod vedením profesora Mariana Vágnera, řádně potvrzena Ústředím skautské výchovy registrace. On sám se bohužel nedočkal. Zemřel již v roce 1969 na následky věznění za svoji skautskou činnost, když před tím prošel řadou komunistických věznic a lágrů, včetně Jáchymova, odkud se vrátil s přeraženýma nohama a nemocným srdcem.
Slavnostní výroční schůzka klubu byla svolána na den 5. 6. 2003, kdy uplynulo právě těch 35 let činnosti. Tam mohla být i podána zpráva o výsledku výpravy, vzpomenuto bratří, kteří byli při založení střediska Junáka v Ledči v roce 1945, i těch z roku 1968.
Tradice skautského střediska a Old-skautů nebyla nikdy přerušena, o čemž svědčí loňský již 37. ročník vánočního pochodu na Melechov, 33. ročník jarní Doubravky, loňské jedenácté putování se stanováním na Šumavě již zbavené ostnatých drátů, každoroční „reminiscence“ i opakované setkávání na Orlovech, z nichž první bylo v roce 1970 ještě za účasti prvních skautů, kteří tenkrát přišli pěšky až z Prahy s nákladem tábornických potřeb.
Třebaže na většinu z nás už doléhá stáří, zůstávají a nezapomínají ani ti, kteří Ledeč opustili a přesto se podle svých možností vracejí na naše schůzky - a tak tomu bylo i tentokrát, ve čtvrtek 5. června 2003.
OS 37 - Sonny
Jarní měsíce letošního školního roku byly již tradičně pro žáky Zvláštní školy v Ledči nad Sázavou ve znamení účasti na různých soutěžích a sportovních kláních. A nevedli si vůbec špatně.
V dubnu proběhla soutěž v poznávání rostlin. Okresní kolo se konalo v naší škole. Naši mladší žáci obsadili první tři místa, starší žáci místo třetí. V tomto měsíci také Vlastík Horáček získal 2. místo ve stolním tenisu v krajském kole v Třebíči.
V květnu postoupil Lukáš Pajer, Pavel Vosika a Milan Šíma do krajského kola v lehké atletice v Jihlavě. Tady Lukáš Pajer skončil v nelehké konkurenci na 3. místě a vybojoval si tak postup do národního finále v lehké atletice, které se konalo v Kyjově. Zde družstvo kraje Vysočina slavilo další úspěch - obsadilo 3. místo.
29. 5. se také uskutečnilo v Havlíčkově Brodě okresní kolo dopravní soutěže cyklistů. Našim žákům se podařilo obsadit 1. místo ve družstvech a také v jednotlivcích si vedli velmi dobře. 1. místo obsadil Lukáš Pajer, 2. místo Jiří Kudrna a 3. místo Ota Vlach.
Všem žákům blahopřejeme, děkujeme za velmi úspěšnou reprezentaci školy a přejeme jim, aby si stejně úspěšně vedli v dalších letech i v osobním životě.
Učitelé ZvŠ Ledeč n. S.
U příležitosti oslav 50 let založení házené v Ledči n. S. uspořádal výbor oddílu setkání všech generací ledečských házenkářů. Hlavním cílem tohoto setkání bylo pouze se sejít, zavzpomínat a pobavit se. Ze všech koutů a koutků republiky se sjelo téměř 150 bývalých i současných hráčů a hráček. Všechny přivítal jménem oddílu Ing. Tůma a poté i starosta města pan Urban, který nad celou akcí převzal patronát. Po všech oficialitách a vzpomínce na všechny, kteří již nejsou mezi námi, se v přátelském zápase utkali domácí muži s bývalými hráči Dukly Praha, kteří v roce 1984 zvítězili v nejprestižnější klubové soutěži a stali se držiteli Poháru mistrů evropských zemí. Mezi Dukeláky se představili i takové osobnosti české házené jako Rudolf Havlík, Jiří Kotrč, František Štika a místní odchovanec Milan Škvařil. Tito páni házenkáři před téměř 300 diváky dokázali, že ač ztratili na rychlosti, míč je stále dobře poslouchá a bez problému si s místními hráči poradili. Po tomto zápase se představili bývalí ledečští hráči v utkání červení proti modrým a v dalším zápase nastoupili bývalé hráčky Ledče proti mixu současných dorostenek a žen. U obou těchto zápasů, u kterých výsledek nebyl vůbec důležitý, stojí za povšimnutí to, že se nikdo nezranil, což u zápasů starých gard není pravidlem. Se zaslouženou žízní se všichni přestěhovali na hokejový stadion, kde již bylo připraveno posezení u hudby a později i piva.
I z reakcí všech přítomných lze akci zhodnotit jako mimořádně vydařenou a při odchodu měli všichni jen jednu myšlenku, sejít se brzy zase.
U příležitosti tohoto významného výročí vydal oddíl házené knihu, která zmapovala celé půlstoletí na hřišti u řeky, posledních pár zbylých výtisku je ještě k prodeji.
J. D.
Byl jsem požádán, abych při tomto výročním setkání a svátku ledečské házené řekl několik vět za vedení Města.
Padesát let v životě člověka je v dnešní době často slavené výročí, a přitom je to při skutečném zamyšlení spíše ke smutku. Padesátileté výročí klubu či sportovních oddílů je naopak velmi radostnou skutečností. Je skutečností o stále trvající linii lidí mladého a středního věku, které učaroval sport a soupeření v něm o prvenství, v tomto případě se jedná o házenou jako kolektivní sport. Město Ledeč nad Sázavou je starobylým městem a již nikdy nebude nikdo moci tento věk dohnat, tak tomu bude i u oddílů házené. Nicméně je velmi dobré, že je zde stále někdo s dostatečnou vitalitou a ochotou věnovat obrovské množství času ve svém mimopracovním osobním volnu, aby napomáhal udržovat činnost oddílů házené v aktivním stavu. Ale to by nestačilo, neboť je nutné touto hrou a činností zaujímat a přitahovat nové a především mladé tváře, bez kterých by nemohlo být tohoto výročí.
Já sám jsem nesportovec, ale věřte, že vnitřně, a zde to chci učinit veřejně, mám velký obdiv k celé plejádě hráčů, trenérů a činovníků všech odvětví sportu. Ale musím podotknout, že především těch na nižších výkonnostních úrovních, neboť ti musí do zabezpečení a realizace vkládat kromě zmíněného času také své srdce, zapálení pro věc a dnes čím dále více i své finanční prostředky. Jsem starostou města, pro kterého při jeho volbě nebyla nakloněna sportu oddaná část obyvatel města. Vina asi byla na mé straně, kdy nesportovec vidí spektra jiné činnosti ve městě. Ale vím, že z mé strany vznikaly dávno návrhy na činění kroků pro předávání alespoň částí majetku sportovních oddílů pod Město, aby z aktivistů byla sejmuta velká a nákladná starost. Město má samozřejmě řadu svých majetkových problémů a k jejich řešení a odstraňování však je zapotřebí se semknout, sjednotit, a ne čekat na úpadek. Včera jsem se zamýšlel i nad účastí na programovém večeru skupiny Chinasky. Od řady lidí, kteří na atrakci zhlíželi z hradního mostu, jsem slyšel o hrůze z malé účasti. Především té z okolí, ale neměli bychom si klást otázku, že tento program byl především pro ledečáky, a tak byl možnou formou ledečáků podpořit ledečskou házenou. To 6000 ledečáků nedokáže naplnit alespoň desetinovou účast? Nicméně je to zkušenost či poznatek pro další úvahy a konání v budoucnu.
Na závěr mi dovolte vyslovit poděkování a uznání všem těm, kteří připravovali dnešní setkání generací ledečské házené, a pak především těm, kteří v celé linii padesáti let vytrvávali v činnosti, která nás přivedla až k tomuto slavnostnímu dnu, který musí být i vzpomínkou na ty, kteří se tohoto výročí nedočkali. Nicméně jsem přesvědčen, že ledečská házená má stále dobrý základ a že jde do období, ve kterém získá kvalitnější zázemí, které napomůže tomu, aby se i v budoucnu konala další výroční setkání. Všem současným aktivním členům oddílu v házené přeji především vynikající výsledky, které jsou tou nejlepší odměnou nejen jim, ale i všem věrným a dlouhotrvajícím příznivcům.
Karel Urban
starosta
Házená se v Ledči nad Sázavou poprvé objevila ve formě České házené, která byla v Čechách velice populární. Průkopníkem české házené v Ledči byl určitě Vojtěch Kavřík, který se přistěhoval z Humpolce, kde již házená měla téměř třicetiletou historii. Zakládá zde oddíl házené při Spartaku Kovofiniš Ledeč.
Jako domácí hřiště sloužilo hřiště za internátem v Koželské ulici. Po zhotovení branek, zajištění dresů a dvouměsíčním tréninku se ledečští rozhodli změřit síly v prvním přátelském utkání. V roce 1955 se házená přestěhovala na škvárové fotbalové hřiště. Po prvních přátelských zápasech bylo družstvo mužů přihlášeno do přeboru Jihlavské župy.
Hráče na zápasy doprovázely i manželky, které později tvořily základ družstva žen. Později se podařilo založit i družstva žáků, žákyň, dorostenců a dorostenek.
Po začátečnických neúspěších se zákonitě začaly dostavovat i výsledky. V sezóně 1956-57 obsadili muži Ledče čtvrté místo a v sezóně 57-58 dokonce v župním přeboru zvítězili.
Místo postupu do vyšší soutěže však došlo k rozporům s házenkářskou sekcí a výbor oddílu házené rozhodl přejít na stále populárnější házenou mezinárodní.
Po rozhodnutí hrát v Ledči mezinárodní házenou v roce 1958 byla Ledeč zařazena do přeboru Prahy. Naši hráči si na nový typ házené zvykli velice brzy a již po dvou letech postoupili do II. ligy. Tato soutěž byla však nad síly ledečských a po ročním účinkování sestoupili.
V šedesátých letech se všechna družstva pohybovala v krajském přeboru a první větší úspěch se dostavil až v roce 1965, kdy dorostenci postoupili do 1. ligy, ve které se však udrželi pouze jeden rok. Na úspěch dorostenců navázali muži, když hned v následující sezóně, kdy postoupili do krajského přeboru, a odsuď se po třech letech vyšvihli až do brněnské divize, kde hráli pouze rok a na další rok se vrátili v roce 1971. K úspěchům mužů se připojili i dorostenci, kteří se v roce 1968 vrátili do 1. ligy, kde bez větších problémů vydrželi až do roku 1973, kdy odstoupili ze 4. místa pro nedostatek hráčů.
V první polovině 70.let se pod vedením trenérů Pánka, Ocha a Coufala vytváří nové perspektivní družstvo žáků, jehož největším úspěchem bylo 3. místo na přeboru republiky v miniházené v roce 1974.
Mezi další úspěšná období ledečské házené byla léta 1973-77, kdy dorostenky pod vedením trenérů Pánka a Červeného účinkovaly v 1. lize.
V dalších letech se ledečské házené již příliš nedařilo a přes veškeré ambice se nikdo nevzdálil krajskému přeboru. K největší krizi došlo v roce 1982, kdy ukončilo svoji činnost družstvo mužů a až do roku 1985 hájili ledečské barvy pouze žáci a žákyně. V roce 1985 bylo vytvořeno nové družstvo mužů pod vedením trenéra Pánka. Rozhodně velkým zážitkem pro družstvo mužů byl v roce 1987 zájezd do Německé spolkové republiky, kterým naši házenkáři oplatili návštěvu Langeshaimu. Po oběhání všech potřebných razítek se konečně otevřela „železná opona“ a ledečští házenkáři se pod politicko-výchovným dozorem mohli zúčastnit vysněného turnaje.
Po celé období od roku 1989 až do současnosti se v ledečské mužské házené nic zvláštního nepřihodilo. Mužstvo kolísalo v krajském přeboru a vzhledem k malé návaznosti na ostatní družstva postupně stárnulo. Nejblíže postupu měli muži v roce 1993, kdy družstvo vedl Jirka Dolejší a ledečští skončili v krajském přeboru druzí.
Trochu radosti do házenkářské šedi 90. let vnesly mladší dorostenky pod vedením Mirka Hánečky, které po vítězství v krajském přeboru postoupily do 1. ligy, po ročním účinkování v této soutěži přešly do 2. ligy starších dorostenek.
Podobnou zkušenost s vyššími soutěžemi má i tým současných dorostenců, kteří po dlouhodobém přetahování o přeborníka kraje s Havlíčkovým Brodem v žákovských kategoriích, získali titul v kategorii mladších dorostenců v roce 2001. V kvalifikaci v Českých Budějovicích zvítězili, když za sebou nechali domácí družstvo a družstvo Loun a stali se nováčky v 1. lize mladších dorostenců. V průběhu této soutěže sehráli několik utkání na velmi dobré úrovni a dokázali v obou zápasech porazit Duklu Praha a dokonce vedoucí Třeboň ztratila jediné dva body v soutěži právě v Ledči. V soutěži nakonec obsadili 8. nesestupové místo, ale vzhledem k slabší návaznosti byla soutěž odhlášena.
Kvalitní házená však v Ledči zůstala, souběžně s 1. ligou hráli naši chlapci i krajský přebor starších dorostenců, který bez větších problémů vyhráli a postoupili do 2. ligy staršího dorostu.
Současnost lze zařadit mezi úspěšnější období v historii oddílu. Mužům se pod vedením pánů Červeného a Tůmy podařilo zvítězit v krajském přeboru a po dlouhé době postoupit do vyšší soutěže III. ligy. Jelikož sezóna 2003-2004 je poslední v existenci této soutěže před reorganizací, mají před sebou nelehký úkol umístit se do 6.místa, což by umožnilo postup do II.ligy. V opačném případě budou odsouzeni k návratu do krajského přeboru a opětovnému boji o vyšší soutěž. Příchodem mladších hráčů do družstva mužů se hra nejen zrychlila, ale dá se říci, že muži i pravidelně trénují, což také nebylo vždycky pravidlem.
Družstvo dorostenců má za sebou první rok účinkování ve druhé lize, ve které se jim nad očekávání dařilo. Po zaplacení nováčkovské daně formou prohry v prvním kole ve Strakonicích a nešťastné prohře na hřišti vedoucí Aritmy figurují na druhém místě. Ve vzduchu visela i otázka postupu do první ligy, kde by nás čekala i taková věhlasná družstva jako Karviná, Kopřivnice, Dukla Praha a další, ale vzhledem k povinné hale v nejvyšší soutěži, jsme od této myšlenky odstoupili.
Ženy Ledče hrají II. ligu. Tým, který vznikl spojením bývalých ligových ledečských dorostenek a žen Zruče a pod vedením Jirky Dolejšího, bezproblémově proplouvá soutěží a umístil se ve středu tabulky.
Družstvo dorostenek, které vede trenér Hánečka se účastní krajského přeboru. Děvčata sice moc bodů nenasbírala, ale v jejich hře je vidět zlepšení a snad i větší chuť do házené.
Starší žáci pod vedením J. Drápely v krajském přeboru figurují ve spodní části tabulky a jejich velkou nevýhodou je nestabilita kádru, která se odráží i na slabší tréninkové účasti.
Nové družstvo mladších žáků, které se vytváří pod vedením mladé trenérské dvojice Trpišovský - Wurm s házenou teprve začíná a proti starším soupeřům v krajském přeboru nemají velkou šanci, ale určitě se jedná o slibné družstvo s dobrou perspektivou.
Ve stejné situaci je i družstvo mladších žákyň s trenérem Hánečkou, které věkově také spadají spíše do kategorie minižákyň a tak se staršími soupeřkami zatím prohrávají velkými rozdíly.
Na stálé adrese Husovo nám. 141 (= průchod vedle pivnice U Havla) Vám na velké ploše nabízíme kromě veškerých chovatelských a rybářských potřeb také mražená krmiva pro psy, kočky, drůbež a rybičky. Najdete zde živá zvířata a akvarijní ryby, dále také živé rybářské nástrahy. Sortiment se bude průběžně rozšiřovat o zahrádkářské, myslivecké, koňské a jiné hobby potřeby!
Nabízíme zákaznické + množstevní slevy, zdarma inzertní a poradenskou službu, výběr zboží z katalogů na objednávku, zdarma stříhání drápků domácím mazlíčkům, možnost výhry cen a mnoho dalších akcí!!
Tel. : 603 572 399, 603 571 717
Otevřeno : 8.30 - 17.00, so : 8.00 - 11.30
Dne 20. června vystoupila na ledečském stadionu kapela CHINASKI. Přestože účast posluchačů (zvláště ledečských) nebyla největší, akce se vydařila. Pořadatelé by chtěli poděkovat všem co přišli. Nedovedli si ovšem vysvětlit, proč část tribuny zela prázdnotou. Myslím, že ledečské občany zaskočilo, že vstupné na tuto akci nestálo stejně jako na derby Ledeč - Světlá, i když se konala na stejném trávníku. Všem těm, kteří stáli ať už na mostě u hradu, v přilehlých uličkách, na nábřeží, u řeky, či se nenápadně tyčili za zídkou, chci pouze připomenout, že touto účastí kulturní život v našem městě opravdu nepozvednou. A za peníze ušetřené na vstupném si mohou dát v hospodě o pár piv víc.
ČIM
TROCHU JINAK probíhaly atletické závody o Cenu starosty 2003 mezi ledečskými školami. Závodníci totiž povětšinou absolvovali netradiční disciplíny (člunkový běh, hod medicinbalem, stoupání na bednu…), ale také běžeckou klasiku, a za to všechno sbírali body, které v konečném účtu proměnili za medaile, respektive za celkové vítězství. V horkém červnovém dni nakonec krátce po poledni zdvihli nad hlavu vítězný pohár studenti místního gymnázia. Malou satisfakcí pro závodníky ze základky bylo vítězství ve štafetovém běhu, přestože gympl podstatnou část závodu výrazně vedl. Tento závod byl také vyvrcholením celého dopoledne a příznivce jednotlivých škol doslova zvedal ze sedadel. Závodů se také zúčastnili žáci Zvláštní školy Ledeč, kteří samozřejmě v družstvech nemohli konkurovat gigantům ze základní školy a gymnázia, ale jejich výkony v soutěžích jednotlivců byly velmi dobré.
Poděkování za organizaci sportovního dopoledne patří panu Petru Drahokoupilovi z VOŠ Ledeč, Centru DDM v Ledči - jmenovitě panu Mirku Hánečkovi a v neposlední řadě také armádě kantorů ze všech zúčastněných škol.
ok
Před pěti lety, koncem července, zemřel pan Bohumil JAKL. Nadšený fotograf a filmař, jehož fotografie jsou jistě v mnoha ledečských rodinných archívech. Na skromného a pracovitého člověka jistě spolu s vámi, čtenáři Ledečských novin, jistě rádi vzpomeneme.
70. narozeniny oslaví
22. 7. Nechvátalová Marie, Obrvaň 34
31. 7. Nedvěd Zdeněk, Melechovská 544
75. narozeniny oslaví
4. 7. Tichá Božena, Zahrádecká 957
80. narozeniny oslaví
7. 7. Zeman Jaroslav, Pod Stínadly 787
15. 7. Bílová Marie, Růžová 112
18. 7. Cudlínová Marie, Nádražní 267
90. narozeniny oslaví
19. 7. Viktorová Anna, Havlíčkova 88
31. 7. Pecová Bohumila, Habrek 4
93. narozeniny oslaví
25. 7. Klimešová Františka, Hlaváčova 554
K Vašemu Životnímu jubileu Vám přejeme prožití dalších dnů Vašeho života ve zdraví a spokojenosti.
Svatby
Jarmila Buštová + Vladimír Zúber
Helena Veselá + Dušan Žáček
Šárka Lhoťanová + František Voslář
Andrea Pechová + Luboš Brzoň
Martina Valoušková + Petr Svoboda
Monika Rubáková + Roman Konečný
Eva Prachařová + Jaroslav Němeček
Ladislava Straková + Václav Sedlák
Novomanželům přejeme do společného života hodně lásky, porozumění a spokojenosti.
Narozeni
Ladislav Tůma
Jan Berka
Vážení rodiče, s radostí vítáme narození Vašeho děťátka a přejeme Vám i jemu, aby vyrůstalo ve zdraví a k všeobecné radosti.
Zemřeli
Karlová Ludmila
1928
Okresní správní komise zrušeny zákonem číslo 125 z roku 1927 a na místo nich budou od 1. července 1928 zřízeny okresní
úřady. Povinností obce jest postarati se o umístění úřadu a o ubytování úřednictva. Okresní úřady nastupují na místo
dosavadních okresních správ politických. Jednáno proto o stavbě nové budovy pro okresní úřad a přípravnými pracemi
pověřena městská rada.
Dne 25. července po půlnoci vyhořel domek v Havlíčkově ulici u hřbitova, patřící Jindřichu Krejdlovi. Škoda dle udání přes 40 000 Kč. Požární pojistka malá.
1933
Zpráva z poloviny července. Návštěva letních hostů následkem propagace města stoupá. K obyvatelstvu a obchodníkům dána
výzva, aby se přičinili, aby letní hosté byli v Ledči spokojeni.
František Šally dán k žádosti města soudem pod opatrovnictví. Podá se u soudu návrh na dobrovolnou soudní dražbu jeho hospodářství. Výtěžek po zaplacení dluhů se uloží u peněžního ústavu na jeho výživu.
Dne 31. července - Václavu Lebedovi, pekaři v Ledči bude nařízeno, aby polozbořeniště přízemního domu v ulici u mostu, proti parčíku, z důvodů bezpečnostních, požárních a estetických úplně zbořil a prostranství vkusně upravil.
1938
Dne 10. července byl na vrch Šeptouchov zaveden vodovod a elektrické světlo, jakož i upravena příjezdní cesta „Úvozem“,
vše nákladem 50 000 korun, za příspěvku ministerstva Národní obrany. Tímto dnem vrch Šeptouchov ožil jako nikdy před
tím.
Ministerstvo Národní obrany umístilo na Šeptouchově po dva měsíce výcvikový tábor ve stanech, jehož se zúčastnilo na 500 osob. Byli přítomni vysokoškolští studenti, studentky, profesoři, učitelé a učitelky tělocviku, důstojníci aktivní i záložní a vojáci. Byly tam polní kuchyně a v nich přiživilo se dosti chudých osob. Pěstovány - tělocvik, hry, kurzy, různé zábavy a pochodová cvičení. Rovněž výcvik v plavectví a koupání v řece Sázavě.
Počasí až do polovice srpna bylo téměř nádherné, stále teplo, slunce, takže účastníci si odnesli ty nejlepší vzpomínky na Ledeč. Rovněž i ve městě bylo v ten čas nadobyčejné množství letních hostů. Řezníci, pekaři, hostinští, cukráři a i jiní obchodníci v Ledči mají taktéž pěkné vzpomínky na tuto dobu, ježto měli dobré obchody. Pohlednic odesláno z města každého dne celé stovky, což bylo výbornou propagací města jako letoviska. Po odjezdu účastníků tábora a letních hostů, nastal ve městě zase normální, všední život.
1943
Od 1. července byla udělena městskému tajemníkovi Františku Kadlecovi zdravotní dovolená a jeho úřední agendu za něj v
této době vykonávali úředníci městského úřadu - Práchenský, JUC Rejnek, Žáčková a Sladkovská. Za tyto vícepráce byla
jim městskou radou přiznána mimořádná měsíční odměna.
Ale tento stav byl neudržitelný, a tak obec ráda přijala v srpnu žádost Josefa Bobka ml. (č. 348) o místo na obecním úřadě, ovšem s tou podmínkou, že jí bude úřadem práce přidělen, což se také stalo.
1948
V roce 1948 provedla také sociálně zdravotnická poradna pro choroby žláz s vnitřní sekrecí v Praze v obci Horka šetření o
výskytu zduření štítné žlázy. Průzkum objevil i několik vážných případů. Zduření štítné žlázy jsou v našem kraji dost běžná.
V druhém týdnu července bylo započato s kladením telefonních kabelů, aby tak bylo nahrazeno vrchní vedení podzemním.
Současně byly zahájeny adaptace v zadním traktu gymnázia, odkud se k 1. červenci podařilo vystěhovat nájemníky. Adaptační práce, při nichž mimo jiné byla zřízena i přírodovědecká posluchárna, byly úplně ukončeny po několikerém přerušení počátkem r. 1949.
ok