| Duben 2003 |
|---|
Na ledečských webových stránkách můžete pravidelně sledovat ankety, které jsou většinou zaměřeny na aktuální dění ve městě. Bohužel se setkávají s poměrně malým zájmem, a ne vždycky jsou jejich výsledky ovlivněny stále ještě poměrně malou dostupností internetu v našich domácnostech. Věřme, že se brzy obojí změní k lepšímu. Pokud chcete udělat první krok, zúčastněte se „klání“ o šeptouchovský lesopark. Zatím se vyjádřilo jen 18 respondentů a jejich hodnocení je ve prospěch tohoto oblíbeného místa Ledečáků. Hledejte stránky: www.ledec-net.cz
VELIKONOČNÍ TRADICE se na celém světě vinou jako červená nit od dob pohanských až do současných dnů. Pro křesťany jsou Velikonoce nevýznamnějším svátkem. Jenže jejich tradice sahají až do dob, kdy ještě žádní křesťané nebyli. Snad i proto panuje tak trochu zmatek ve spojitosti liturgických úkonů a lidových zvyků. Někdy se prolínají, jindy si protiřečí, ale důležité je, že je máme.
Není náhodou, že se se svátky vzkříšení přírody k novému životu po dlouhé a nevlídné zimě pojí řada obyčejů a zvyků, v nichž lze najít stopy pověr z dob předkřesťanských. A nebyly to vždy jen zvyky vesele jarní. Představovat si naše předky jako ušlápnuté chudinky žijící od jednoho církevního svátku ke druhému by bylo scestné. V zemi Koruny české se totiž ještě do poloviny 19. století udržovaly pohanské zvyky, které by dnešní ochránce zvířat přivedly na pokraj zhroucení. Často se totiž obětoval kozel (beran) tak, že se svrhl z věže kostela. Když nebyla tak velká oběť třeba, podřízl se alespoň kohout (svobodná děvčata sledovala smrt kohouta s obzvlášť velkým zájmem, věřila totiž, že kam uťatá hlava odletí, odtud jim do roka přijde ženich). Prolitá krev měla být symbolickou obětí, která zajistí zemi plodnost pro příští léto. Krev zavražděného tvora pak byla považována za téměř dokonalý všelék, nejčastěji v podobě mastí.
Ostatně taková velikonoční pomlázka může být pro celou řadu lidí docela pěkný horor. To když parta „pořízků“ vtrhne do obydlí a jme se s vrbovými pruty či maxipomlázkami výprasku všeho ženského. Zejména naši přátelé z Evropské unie v tom vidí nepochopitelnou šikanu (i když ve výše popsaných obětních jarních zvycích si počínali ještě krutěji než Čecháčci). Jen těžko hostům vysvětlujete, že se každá dívka a žena v podstatě na „pomlazení“ těší a navíc „surovce“ s pomlázkou odmění. Doufám, že vás ani západní návštěva nedonutí k tomu, abyste o letošních velikonočních svátcích zahnali nevinné koledníčky, kteří pomocí zaklínadla „hody, hody doprovody“ chtějí spíše získat vajíčko (případně kořaličku) a už vůbec při tom nemyslí na násilí.
Mnohé zvyky už dnes upadají v zapomenutí, někde jsou dodržovány, aniž by mnozí věděli, v čem vlastně tkví jejich podstata. Jisté ale je, že jsme si před příchodem Velikonoc upravili a zkrášlili naše domovy, připravili jarní výzdobu a symbolicky tak vymetli zimu i ze svých duší.
Mezi uždibováním svátečních dobrot a barvením vajíček nezapomeňte také na procházku do jarní přírody. Kdyby snad bylo nevlídno (což nám nepřeju), můžete se zamýšlet nad odvěkou otázkou, co bylo dříve: vejce, nebo slepice? Mějte hezké Velikonoce!
ok
Informační centrum vydalo v těchto dnech nový katalog služeb 2003 - 2004.
Zájemci zde najdou velké množství služeb, úřadů a obchodů včetně telefonů a otvírací doby. Novinkou jsou telefonní čísla na Městský úřad v Ledči nad Sázavou, Světlé nad Sázavou a kraj Vysočina v Jihlavě.
Katalog je možné zakoupit za cenu 5,-- Kč v Informačním centru na Husově náměstí.
Komunismus na Vysočině.
Výstava bude přístupná pro veřejnost od 1. do 16. dubna 2003,
úterý až pátek 9 - 12 14 - 17 hodin.
PADME
HUM
Kde : Galerie muzea
3. 4. - 27. 5. 2003
Otevřeno : út - ne 9 - 12 h., 13 - 16 h.
Duben pouze so - ne.
Zahájení výstavy se koná 3. 4. 2003 v 16 h.
priority pro místní části :
- Plynofikace obcí - Habrek, Souboř, Obrvaň
- Rekonstrukce komunikace mezi Obrvaní a Ledčí
- Hřiště z nezpevněným povrchem Obrvaň - Habrek, Vrbka
- Rekonstrukce vodovodu ve Vrbce
- Kanalizace a kanalizační sběrače Habrek - Obrvaň - ČOV
ROZPOČET MĚSTA NA ROK 2003 SCHVÁLEN !
Slávek Poborský
místostarosta
byty 2+1, byty 1+1, 1 byt bezbariérový 1+1
v novostavbě ul. 28.října při čp. 400 v Ledči na Sázavou
termín dokončení: červen 2003
byt 1+1 bezbar: 46,61m2 bez balkonu, členský podíl 589 465,- Kč
minimální akontace 219 065,-Kč další splátky dle dohody
byt 1+1: 41,49 m2,balkon 3,03m2, členský podíl: 559 000,-Kč
minimálmí akontace 207 900,-Kč, další splátky dle dohody
byt 2+1: 61,31 m2, balkon 4,29m2, členský podíl: 826 000,- Kč
minimální akontace 307 200,-Kč, další splátky dle dohody
Kontakt: tel: 569731203, mobil: 777778000
Vzhledem k nejasnostem obecních úřadů, různých institucí i veřejnosti v možnosti kontaktů a jednání s Územní vojenskou správou (dále jen ÚVS) Žďár nad Sázavou sděluji následující :
Budova ÚVS se nachází na pravé straně hlavní komunikace ze středu města směrem na Brno, před křižovatkou na Jihlavu, vedle parkoviště policie ČR. Vstupní brána je viditelně označena písmeny „ÚVS“.
| Náčelník ÚVS - | 101 | podatelna - | 155 |
| zástupce náčelníka - | 120 | odděl. branců a odvedenců - | 134, 136 |
| vedoucí kanceláře - | 150 | odděl. vojáků v záloze - | 122, 127 |
| personalistka - | 141 | pohledávky - | 145 |
Náčelník
podplukovník Ing. Petr POPOVIČ
V souvislosti s probíhající operací Enduring Freedom v Iráku se zvyšuje zájem o dekontaminační zařízení vyvinuté a vyráběné v EST + a.s. pro odstranění následků napadení osob i mobilních prostředků chemickými, bakteriologickými a radioaktivními bojovými látkami. Články hodnotící situaci proběhly Právem /14.3/ , Mladou Frontou Dnes / 18.3./, HN /24.3./ a posuzují pozitivně nabídku společnosti na bezplatnou revizi zařízení v minulosti dodaných a v současné době skladovaných v české a slovenské armádě. Tato nabídka nemá zatím odezvu u kompetentních orgánů.
Zájem o zařízení projevilo Turecko, Sýrie, Saudská Arábie, Libanon.
Další tisková konference na toto téma proběhne 31.3. v EST + a.s.
Na snímku gen. ředitel Ing. Jaroslav Krejča kontroluje kvalitu zařízení DP- 2.
Spolupráce obcí, kraje a podnikatelů se rozšiřuje
Společná podpora Regionální rozvojové agentury nastartována
Již 25. února 2003 se na vzájemném setkání podařilo dosáhnout významné dohody mezi představiteli obcí Vysočiny, Krajské
hospodářské komory a kraje Vysočina. Zástupci všech tří organizací se dohodli na vzájemném rozšíření spolupráce ve formě
společné podpory existence a fungování Regionální rozvojové agentury Vysočina (RRAV).
Obce, hospodářské komory i kraj se rozhodly společně podporovat činnost RRAV
Pro informaci je asi vhodné uvést, že Sdružení obcí Vysočiny (SOV) sdružuje více než 50 % obcí a měst Vysočiny, ve kterých
žije více než 50 % obyvatel našeho kraje a Krajská hospodářská komora vznikla na základě dohody všech okresních
hospodářských komor v kraji Vysočina (Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou).
Regionální rozvojová agentura Vysočina je zájmovým sdružením, jehož hlavním úkolem je napomáhat rozvoji podnikatelských, kulturních, sociálních a dalších aktivit na úrovni obcí, mikroregionů i kraje. Hlavním úkolem RRAV je potom napomáhat obcím a podnikatelům v hledání a realizaci zejména takových aktivit, které jsou prospěšné pro rozvoj dané obce nebo mikroregionů a u kterých lze zároveň na jejich realizaci získat i prostředky z dalších zdrojů. Těmito dalšími zdroji jsou především celostátní evropské i krajské fondy případně jiné další programy podpory.
Na svém zasedání 31. března bude Zastupitelstvo kraje Vysočina jednat o míře zapojení kraje Vysočina do podpory činnosti Regionální rozvojové agentury Vysočina a podle mého názoru je v zájmu kraje její další fungování podpořit a do jisté míry i aktivní účastí v jejích orgánech ovlivňovat.
Finanční plány nemocnic rada kraje prozatím neschválila
Příspěvkové organizace kraje nehospodaří se ztrátou
V současné době zřizuje kraj Vysočina téměř 200 příspěvkových organizací. Nejpočetnější skupinu z nich tvoří školy a
školská zařízení, na další místa se potom řadí organizace z oblasti sociálních věcí, silničního hospodářství, následně oblasti
kultury a v letošním roce převzal kraj i některá zdravotnická zařízení včetně pěti okresních nemocnic v Havlíčkově Brodě,
Jihlavě, Novém Městě na Moravě, Pelhřimově a Třebíči. Všechny příspěvkové organizace kraje hospodaří relativně
samostatně na základě schvalovaných a podle potřeby případně i upravovaných finančních plánů. Tyto finanční plány schvaluje
na základě podmínek striktně stanovených schváleným rozpočtem kraje rada kraje.
Jedním ze základních pravidel všech doposud schvalovaných finančních plánů je předpoklad dodržení rovnosti výdajové a příjmové stránky finančního plánu, to znamená rovnosti výnosů a nákladů. Rada kraje doposud nikdy neschválila žádný finanční plán, který by předpokládal deficitní hospodaření.
Finanční plány nemocnic předpokládaly ztrátu téměř 200 miliónů
Protože předložené finanční plány nemocnic předpokládaly ve svém součtu schodek ve výši téměř 200 miliónů korun,
rozhodla se rada kraje finanční plány neschválit. Během konce měsíce března a možná ještě začátkem dubna budou probíhat
intenzivní konzultace vedení nemocnic a zástupců kraje o způsobu řešení této nejednoduché situace.
Ožehavý problém nemocnic se tak konečně dostává z oblasti deklarací a politických prohlášení do skutečného jednání o hledání zcela konkrétních možností úspor. To však nic nemění na tom, že stát, v tomto případě zastoupený ministerstvem zdravotnictví a okresními úřady ve své roli „zřizovatele“ zdravotnických zařízení neobstál. Navíc nyní v době nejtěžší chce po krajích, aby za něj tahaly kaštany z ohně. Není to fér a osobně se domnívám, že situace je tak vážná, že ji není možné bez spolupráce se státem uspokojivě vyřešit.
Miloš Vystrčil
náměstek hejtmana
www.vystrcil.cz
Po obsazení naší republiky německou armádou byl z armády propuštěn a vystěhován z Milovic. Našel si místo na Ministerstvu financí v Praze, ale opět ne na dlouho. Pro činnost v odboji byl několikrát zatčena a vyslýchán v Praze, Německém Brodě a Kolíně. Ačkoliv byl členem odbojové skupiny Ruda, nikdy se Němcům nepodařilo ho usvědčit. Jako bývalý legionář byl opět propuštěn z ministerstva a přidělen na městské pomocné práce v Praze. To znamenalo jednou do měsíce na radnici rozpočítávat potravinové lístky a v ostatním čase kopat protiletecké vodní nádrže. Němci ho podezřívali z odbojové činnosti na Ledečsku, takže musel přestat tam dojíždět. Přesto se mu podařilo opět spojit se s bývalými důstojníky z Milovic.
Příprava na povstání už začala v prosinci 1944. 5. května 1945 byl jmenován Českou národní radou jako velitel pražské útočné vozby a také poslán jako parlamentář ke generálovi Tousainovi, který podepsal kapitulaci Prahy. Po revoluci zakládá tankový sbor v Moravské Třebové, později se stává vedoucím Tankové stolice na Vysoké vojenské škole. Během těchto tří let stačí jako předseda Autoklubu třikrát pořádat motocyklové závody v Dejvicích pod heslem Okruh osvobození. 27. 5. 1947 byl jmenován členem Ústředního výboru autoklubu ČSR. V té době byl také členem Světové organizace pro lidská práva.
8. 3. 1948 má ráno ve své pracovně na stole příkaz, aby nastoupil dovolenou. Před několika dny totiž odmítl podepsat přihlášku do komunistické strany a tak dobře věděl co ho čeká. Proto po několika dnech sám zažádá o propuštění do výslužby. 1. 4. 1948 bylo mu ochotně vyhověno. Vzhledem ke svým znalostem čtyř světových jazyků je přijat Českomoravskými sklářskými závody pro výzkum zahraničních trhů. Ale ani tam se dlouho neohřál. Komunisté prostřednictvím vojáků žádají jeho propuštění. A tak se stává skladníkem v Sázavských sklárnách. Potom následovalo vystěhování z pražského bytu a celá rodina byla roztroušena po podnájmech. Za nějaký čas se uvolnil byt v jeho domě v Ledči a je mu dovoleno se tam nastěhovat. Nejdříve se musí brigádně zapojit do výstavby sportovního areálu Kovofiniše. Samozřejmě zadarmo. Později dostává od Národního výboru práci v bytové správě. Z vojáka se stal během krátké doby účetní a správce v jedné osobě. Zapojuje se mezi zahrádkáře a v r. 1955 je zvolen předsedou místní organizace. Také je jmenován do Ovocnářské komise v Havlíčkově Brodě. Současně je v Ledči předsedou Rady starších církve československé-husitské a členem Ústřední rady starších v Praze. Bohužel, jeho veškerá práce byla přerušena operací v roce 1961.
Jaký vlastně byl po tom všem, co zažil? Snad nejlépe ho představí následující příhoda. Jednou na podzim jsme časně ráno šli na houby. Když jsme přicházeli k lesu, tak konečně promluvil. „Víš, v životě jsem zažil hodně poct a slávy, ale nikdy jsem se necítil tak šťastný, jako dnes ráno. Vidíš ten nádherný východ slunce? Dýchej zhluboka!“
Olga Pešoutová
Pan Zdeněk Vltavský, jako předseda zahrádkářů při výsadbě rododendronů na Šeptouchově (zcela vpravo).
Jako již tradičně Centrum - DDM Ledeč nad Sázavou pořádalo Okresní kolo v recitaci. Soutěž probíhala ve dnech 20. - 21. 3. 2003 v prostorách DDM. Sjelo se na ní 52 dětí a mládeže z celého okresu Havlíčkův Brod. V porotě zasedly - Cempírková Květuše, Lutnerová Lenka, Zajícová Marie, Měkotová Ivana, Peslerová Jana, Linková Monika. Ve čtvrtek se konala hlavní soutěž, kde se rozhodovalo, kdo postoupí do kola regionálního, které se koná 3. - 4. 4. 2003 v Třebíči. Druhý den v pátek bylo slavnostní vyhlášení na MÚ, kde ceny a diplomy předával místostarosta pan Poborský a ředitel DDM pan Hánečka. Děti měly zajištěnou stravu v ZŠ Barborka, kterou uhradil MÚ. Přes velké potíže s financováním jsme rádi, že se nám soutěž povedla zorganizovat a všem vítězům přejeme hodně úspěchů v Regionálním kole v Třebíči .
Za pracovníky DDM Ivana Svobodová
Výsledková listina Okresního kola v recitaci
konaného 20.- 21. 3. 2003 v DDM Ledeč nad Sázavou
| Kategorie č. 1 | 1. místo - Vosyková Michaela (ZŠ V Sadech, Havl. Brod) |
|---|---|
| 2. místo - Štekl Jan (ZŠ Nová Ves) | |
| 3. místo - Jonáš Filip (ZŠ Lučice) | |
| Kategorie č. 2 | 1. místo - Doležalová Monika (ZUŠ Světlá n. S.) |
| 2. místo - Pešek Aleš (ZŠ Sobíňov) | |
| 3. místo - Poslušná Michaela (ZŠ V Sadech, Havl. Brod) | |
| čestné uznání : | |
| Obselková Gabriela (ZUŠ Světlá n. S.) | |
| Nechvátalová Jana (ZUŠ Ledeč n. S.) | |
| Císařová Šárka (ZŠ Wolkerova, Havl. Brod) | |
| Kategorie č. 3 | 1. místo - Koudelová Dana (ZUŠ Ledeč n. S.) |
| 2. místo - Prchalová Markéta (ZUŠ Ledeč n. S.) | |
| 3. místo - Poslušná Veronika (ZŠ V Sadech, Havl. Brod) | |
| čestné uznání : | |
| Kuncová Markéta (ZUŠ Ledeč n. S.) | |
| Kategorie č. 4 | 1. místo - Toman Marek (ZUŠ Ledeč n. S.) |
| 2. místo - Budilová Denisa (ZUŠ Ledeč n. S.) | |
| 3. místo - Kabrhelová Lucie (ZUŠ Světlá n. S.) | |
| čestné uznání : | |
| Samohelová Ivana (ZUŠ Ledeč n. S.) | |
| Fiedlerová Monika (ZŠ V Sadech, Havl. Brod) | |
| Maloušek Radek (ZUŠ Ledeč n. S.) |
Po premiéře operety Johana Strausse ml. Cikánský baron 20. října 2002, kterou nastudoval 90-členný operetní ansámbl ve Světlé n. S., bylo již provedeno dalších 13 představení a to 5 ve Světlé n. S. a 8 na zájezdech v Červeném Kostelci, Jihlavě, Pelhřimově, Havlíčkově Brodě (2x), Poděbradech, Táboře a Třešti. Další představení jsou již dnes sjednána v Chrudimi, Třebíči a Jaroměřicích. Ve všech divadlech, kde soubor dosud vystoupil, bylo úplně vyprodáno, závěrečné ovace neměly konce a publikum vždy odcházelo naprosto spokojeno. Z některých měst přicházejí dokonce nabídky na reprizování světelského představení.
Pro mimořádný ohlas a zájem publika se dramaturgie světelského souboru rozhodla uvést jediné představení na Velikonoční neděli 20. 4. 2003 v 19. hodin v divadle ve Světlé n. S.
Dovoluji si proto občany z Ledče n. S. a okolí srdečně pozvat na toto představení. Kdo jste ještě neviděli operetu, přijďte se příjemně pobavit pohádkovým dějem a skvostnými melodiemi Johana Strausse. Těším se na Vaši návštěvu.
Předprodej vstupenek je v papírnictví Wagner na náměstí ve Světlé n. S.
Jaroslav Průša
dirigent
Dnešní řádky jsou pokračováním informací, které jsem Vám podal v minulém článku "Co chcete vědět o DD Světlá".
Nyní bych rád uvedl na pravou míru některé dohady, které okolo DD mezi lidmi kolují. Je fakt, že stavba tohoto zařízení se stručně řečeno stavební společnosti KRRO příliš nepovedla. Nejhorší je, že přestala reagovat a řešit pokolaudační závady a to nám přináší nemalé problémy. Co ale není bez problémů.
Nejvíce se ale diskutuje o tom, že je v DD málo občanů ze Světlé n. Sáz. a Město Světlá n. Sáz. vlastně dotuje obyvatele jiných obcí. Jednoznačný názor však nelze vyjádřit jednou větou. Z dosavadních 80-ti obyvatel je jich v současné době v DD celkem 20 ze Světlé n. Sáz. a 17 z tzv. bývalých přidružených obcí. Od 1. 9. 2000, kdy se DD otvíral, nastoupilo k nám 37 světelských občanů (z toho 4 obyvatelé byli již ve Smrčné) a 27 z přidružených obcí (10 obyvatel žilo ve Smrčné). Za 2 a půl roku z tohoto počtu obyvatel ze Světlé n. Sáz. jich 16 zemřelo. Vše se odvíjí také od zájmu o naše služby. Z 83 žadatelů je jich 36 ze Světlé n. Sáz., 18 jich zatím nastoupit nechce, 9 má zájem o brzké umístění a 9 žadatelů je v tzv. užším seznamu uchazečů a čeká na přijetí jakmile se uvolní místo. Město Světlá n. Sáz. jako zřizovatel na provoz DD přispívá a jsem rád, že jeho představitelé berou zájem o seniory jako jednu z priorit. Díky špatně nastavené legislativě nemají mateřské obce na své občany povinnost se na tomto příspěvku úměrně podílet. Přesto tak některé obce činí. Problém je totiž v tom, že každý nový obyvatel nástupem do DD získá trvalé bydliště ve Světlé n. Sáz.
Přestože jsem se snažil v minulém i dnešním článku na některé diskutované otázky odpovědět, určitě se objeví další. Proč ne?! Budu rád, když bude veřejnost brát naše zařízení jako běžnou součást života s jeho kladnými i stinnými stránkami. Pravidelně Vás budeme informovat o dění v "Domově" a pokud někdo projeví bližší zájem o cokoliv, rádi Vás přivítáme nebo můžete zavolat na číslo 569 456 939.
A na závěr ještě jedno upozornění. Protože se objevily falešné sociální pracovnice, které pod příslibem brzkého umístění v DD vybíraly značné finanční obnosy, mají naši zaměstnanci pro případ návštěvy v bydlišti žadatelů o umístění v DD pověření s průkazem. Buďte proto obezřetní! Každá návštěva se předem telefonicky musí ohlásit a Vy máte právo vidět všechny příslušné doklady pověřených pracovníků.
Toto je několik slov k organizační stránce chodu DD. V některém z příštích čísel Vás podrobněji seznámíme se životem obyvatel, s činnostmi a aktivitami, které jim pro obohacení života nabízíme.
Josef Hnik
ředitel DD Světlá
Jako již tradičně, konal se 6. 3. v našem DD maškarní ples. Odpoledne se jídelna zaplnila obyvateli, připravena byla i kapela ČASS, která provázela hudbou celé odpoledne. Nejočekávanější byly masky, pod kterými se skrývali zaměstnanci i někteří obyvatelé DD. Přehlídka masek i jejich tanec byl přijat s nadšením, veselím i pobavenými komentáři přihlížejících. Kdo mohl, zatančil si rád s "miminkem, zahradnicí, hasičem, malířem." Ukázali se i "černokněžník, kohout, šašek, vodník, indián, Arab, princ, golfista, kartářka, servírka, kuchařka" a mnohé další masky.
V rámci karnevalu byly vyhlášeny výsledky soutěží v kuželkách a nově i v šipkách. Vítězové, tak jako vždy, obdrželi medaile, diplomy a drobné dárky. Také obyvatelé, kteří v měsíci březnu oslaví své narozeniny, převzali z rukou pana ředitele blahopřání a malý dárek. Protože v našem životě nejsou jenom veselé události, ale i smutné, vzpomněli jsme na obyvatele, kteří v poslední době odešli z našich řad.
Potom již celé odpoledne až do večerních hodin vyplnil tanec, veselá nálada, občerstvení, zábava i výborná večeře. Večer všichni odcházeli spokojeni. I my zaměstnanci jsme odcházeli s dobrým pocitem, že jsme přispěli k dobré náladě obyvatel a pomohli jim alespoň na chvíli zapomenout na jejich starosti a malé, či větší bolístky, které je provázejí životem.
Ivana Jarošová
soc. pracovnice
Začalo sluníčko a tak končí jedna část sportovní činnosti, zaměřená na zimní sporty ledečských firem a spřátelených
družstev v okolí. Všechna utkání byla sice urputná, ale opět ukázala, že na hřišti se tvoří přátelství, které přetrvává dlouhodobě
a prolíná se i do pracovní spolupráce.
V dvoukolovém systému nejlépe uspělo družstvo EST + a.s. s následujícími výsledky:
EST- Čert Vilémovice 18 : 4 a 4 : 3, KOVOFINIŠ- KF 7 : 5 a 6 : 4, ASO Humpolec 24 : 4 a 17 : 3, UNIMONT 16 : 4 a
8 : 6, Aquacomp Hard 8 : 5 a 7 : 6, Kola Ledeč 2 : 5 a 14 : 4, Motorkáři 6 : 3 a 5 : 6, Kožlá 12 : 2 a 6 :5, Vilémovice 14 : 6
a 5 : 1, Prosíčka 18 : 2 a 12 : 5. Ve firemní bitvě po rozdělení do dvou družstev byly šance vyrovnané EST „A“ proti
EST „B“ 8 : 7, 7 : 8 a 7 : 7.
Na snímku nejúspěšnější družstvo soutěže EST + a.s.
ok
Náš pravidelný dopisovatel, pan dr. Vostatek, nám nabídl zajímavý příspěvek o „utajených“ pitvách, které se v minulosti konaly v našem městě. Článek jsme otiskli v březnovém vydání Ledečských novin pod názvem „Lékařská zajímavost“. Pisatel v závěru vyzval čtenáře k reakci i prosbu o doplnění informací. Ač se to stává velmi zřídka, tentokrát se jeden „pamětník“ ozval…
Pitvy zemřelých se v márnici v Ledči na hřbitově konaly i po II. světové válce. Mohu to dosvědčit, protože jsem se jich několikrát nepřímo zúčastnil. Moji přítomnost tolerovali, protože jsem hodlal být po tátovi lékařem.
Prosektorskou práci tehdy vykonávali dva doktoři, a to František Kouba, úřední lékař Z. P. a MUDr. B. Šmejkal, lékař M. V. Snažím se vybavit si ve vzpomínkách, kdo mohl být ještě přítomen. Z úředních osob to byl zástupce prokuratury, soudu a SNB (velitel Jaroslav Konopka). Dále zapisovatel (dost možná zapisovatelka), ten sdílel stísněné prostory spolu s oběma prosektory. Dále hrobník pan Panský, který si bral na pomoc také pana Neufuse. Jejich práce spočívala v přípravě místnosti, ale hlavně k pozdějšímu úklidu po „akci“. V zimě bylo též potřeba opatrně přitopit v malých kamínkách, protože nebožtík byl zmrzlý na kost. V letních měsících bylo naopak nutné přistupovat k pitvě časně zrána. Oba pánové - Panský a Neufus, pomáhali mistru truhlářskému panu Krajíčkovi, který přišel vzít nebožtíkovi „míru“ a také se postaral o důstojné naložení s tělem nebožtíka. Nesmí se též zapomenout na přítomnost řidiče sanitního vozu, který měl na starosti transport potřebných instrumentů, oblečení, desinfekčních prostředků a hlavně také přenosného osvětlení.
Úřední osoby i pomocný personál se před i během autopsie posilňovali „ohnivou vodou“ (ostatně není divu, ne každý bez újmy přestál tak náročný výkon).
Na několik pitev se dobře pamatuji. Třeba oběšeného, kterého pan Neufus přivezl jednoho zimního večera na saních. Smutné „spřežení“ totiž táhli dva statní psi nejprve k nám domů, a posléze do márnice. Při jedné pitvě se doktor Kouba řízl skalpelem, i tuto setsakramentsky ošidnou záležitost museli páni doktoři v těchto nuzných podmínkách vyřešit.
Snad právě na poslední pitvu se živě pamatuji, zejména proto, že tento úkon byl prováděn na člověku, kterého jsem velice dobře znal a měl jsem ho dokonce moc rád. Jednalo se o pana Jaroslava Minaříka veselého člověka, vynikajícího baviče, který bohužel zemřel za nevyjasněných okolností dne 9. 1. 1955. Autopsie nakonec potvrdila domněnku, že byl zasažen elektrickým proudem při výměně žárovky ve stropním osvětlení.
Když si pitvající lékaři nebyli jisti příčinou smrti, posílali vzorky orgánů a tkání do Ústavu soudního lékařství do Prahy. Na malé doplnění to snad postačí a jistě se časem vybaví další vzpomínky.
Při této příležitosti nemohu nevzpomenout na pohled, který budu mít do smrti před očima. Vzpomínám na řadu mrtvých těl chlapců a mladých mužů, která plnila naši ordinaci. Ti všichni se stali obětmi salvy „rádobypartyzánů“ při oslavách v Kobylím dole. Myslím, že už je pryč ten čas, kdy se o této události pro jistotu mlčelo. Těžko by se vysvětlovalo, jak by mohli bojem zocelení partyzáni přestřelit vedení vysokého napětí. Myslím, že tyto nevinné oběti blbosti, či spíše hrubé nedbalosti druhých, do dneška čekají, až si na ně někdo vzpomene. Tu vzpomínku by si určitě zasloužili, když už nic jiného. Zapomínáme velice rychle, zvlášť, když nás k tomu někdo nutí.Bohumír Šmejkal
Denní stacionář Petrklíč pro děti a mládež s kombinovaným postižením v Ledči nad Sázavou jehož zřizovatelem je Oblastní charita Havlíčkův Brod, má za sebou již 10 měsíců své existence. Stacionář poskytuje služby 9 uživatelům.
Zřízení stacionáře, postupné vybavování a každodenní provoz stojí zřizovatele nemalé finanční prostředky, proto vítáme a jsme vděčni za každou pomoc občanů, firem, organizací a institucí.
Svoji vděčnost chceme vyjádřit veřejně a poděkovat tak prostřednictvím Ledečských novin všem, kteří naši činnost podporují. Vždyť pro někoho nepatrný dárek je pro jiného obrovským darem.
Jmenovitě si dovolujeme poděkovat v prvé řadě Městu Ledeč nad Sázavou, které poskytuje prostory v budově Mateřské školy na Stínadlech za symbolický nájem, uhradilo významnou část nákladů potřebných stavebních úprav objektu a nemalou měrou se podílí na krytí provozních nákladů objektu.
Poděkování patří též obecním úřadům z Dolních Kralovic, Hradce, Číhoště a Ostrova, které přispívají na dopravu svých občanů - dětí do stacionáře Petrklíč.
Mezi další sponzory a ochotné dárce patří:
Svými dary a pomocnou rukou přispěli i rodiče a příbuzní dětí, které náš stacionář navštěvují, a mnozí další nezištní dárci, z nichž si zaslouží poděkování především paní Pavla Nulíčková, Marcela Čapková, Renata Nováková, Petra Krajíčková z Ledče n.S. a Havlovi z Ostrova.
Všem jmenovaným i těm, kteří chtějí zůstat v anonymitě srdečně děkujeme. Vězte, že Vaše dary jsou využívány pro dobrou věc a Vaše dobročinnost si zaslouží jen chválu a obdiv.
pracovníci stacionáře
Stacionář Petrklíč
Dostaly se mně do rukou dvě pohlednice Ledče a opravdu se zajímavým textem. Adresátem byl totiž Karel Špaček, zemský inženýr a adresováno bylo do Tábora. Zde musel být s největší pravděpodobností významnou osobou, protože zásilky nemají ulici ani číslo domu. Pohlednice mají tzv. dlouhou adresu, tedy na rubu je místo pouze na adresu a sdělení musel odesílatel všelijak improvizovat na obrazové části pohlednice. Ještě více mne potěšilo, že nakladatelem byl dědeček Jan Vostatek, ledečský tiskař. A také se mu povedlo že natrefil na tiskařského šotka, když popis pohlednice vysázel : „Pozdrav z Ledče (zámek d Koželužnou).
Publikovaná pohlednice nese datum 12. září 1903 a sdělení, že mj. „V pondělí začnou komise.“ Jestliže si uvědomíme, že 24. září 1903 byl slavnostně započat provoz na železnici v Ledči nad Sázavou, pak sdělení souvisí právě s touto událostí. A bezesporu tedy jde o zajímavý dobový dokument, i když na obyčejné pohlednici. Podepsán byl muž se jménem Josef Valenta.
Nyní odbočím. Můj přítel Jaroslav Kadeřábek z Kotopek u Hořovic sloužil jako voják v Hněvkovicích a je to už moc let. Tehdy poznal Ledečsko i další část Vysočiny. Velice si náš kraj zamiloval a dodnes na pobyt vzpomíná. A právě tento pán se dostal k souboru pohlednic adresovaných na Karla Špačka. Z dalších textů na korespondenci vyčetl, že Josef Valenta se zúčastňoval komisí na nově budovaných železnicích, jak o tom svědčí pohlednice z Bechyně, Kútů na Slovensku aj. Dále z jeho textů vyplývá, že v Ledči byl poprvé v listopadu 1902. Po druhé to bylo v září 1903, kdy ve sdělení je konkrétní údaj o komisích.
Tak tedy k významnému výročí železnice ve městě jsem se díky Jaroslavu Kadeřábkovi dostal oklikou k informacím o komisích souvisejících s výstavbou a dokončením lokální trati Světlá nad Sázavou - Ledeč nad Sázavou - Zruč nad Sázavou - Kácov. Každopádně podobných podrobností už je nepatrně a je věcí náhody a sběratelského úsilí se k něčemu novému dostat.
Dr. Miroslav Vostatek
Tedy - nastal čas mláďátek různých, samozřejmě, ale právě ke štěňátkům bych ráda napsala pár slov.
Často se při své práci - bohužel - setkávám s lidmi, kteří si pořídí ze dne na den štěně. Možná je k tomu vede právě jarní sluníčko a dobrá nálada, kterou přináší. Řeknou si asi : „Nebylo by špatné chodit na procházky s veselým pejskem, hm, co takhle si nějakého pořídit?!
Jenže : POŘÍZENÍ štěněte je vlastně to nejjednodušší a je to ZAČÁTEK něčeho, co si mnozí vůbec neuvědomí a to je KAŽDODENNÍ ODPOVĚDNOST za živého tvora a STAROSTÍ s tím spojených !! Už vůbec zbrklé pořízení štěněte, které vám padlo do oka v krabici na trhu v Kolíně, je krajně nezodpovědné. Často k takovéto koupi dochází na naléhání a prošení dítěte, které zahlédlo roztomilou živou „plyšovou hračku“ a slibuje, jak se o pejska bude STARAT … Ale pes NENÍ HRAČKA, je to živé zvíře, se všemi nároky, s délkou života průměrně 10 let, které se nedá odložit do skříně, když na ně není čas nebo nálada! Zvíře, které kromě PÉČE (a s ní spojených dost značných finančních nákladů) potřebuje také VÝCHOVU, aby nebylo na obtíž rodině a vlastně celému okolí. Kolik jen pejsků slyším vytrvale štěkat v bytech nebo před krámem, kde čekají na páníčka! Když je majitel nevychovával od štěněte, když jim neumí vysvětlit, že je neopustil navždy a oni teď ruší celé okolí svým „zoufalým křikem“…!
Nebo co říci k těm lidem, kteří si pořídí třeba čistokrevného psa, který je právě „v módě“, aniž by si předem zjistili byť jen sebemenší informace o tom, zda se právě pro ně a pro jejich styl života toto plemeno hodí a co péče o něj obnáší? NEZODPOVĚDNOST je snad v tomto případě skoro slabé slovo, protože jde o život!! O život sice „jen“ zvířete, ale proto neméně důležitý život!
Proto bych chtěla aspoň takto poprosit všechny lidi, kteří o pořízení psa uvažují, aby si našli chvilku na promyšlení několika
důležitých bodů :
Je toho mnohem a MNOHEM víc, co by měl člověk o psu vědět dřív, než si jej pořídí. Ale chtěla jsem jen nastínit, že pes je velká zátěž a zodpovědnost. Ale na druhou stranu se říká : „Kdo nikdy nežil SE PSEM, nikdy opravdu NEŽIL!“ a je to pravda. Spokojený pejsek, ať má 2 nebo 90 kilo, váš život maximálně citově obohatí. Takže, jestliže berete výše uvedené rady, POŘIĎTE si pejska!!!
Hezké jaro vám přeje
Jana Prchalová - HOBBY ZOO
Pročpak bychom si kazili svátky jara nějakým bičováním, trním, křížem nebo dokonce smrtí? Proč přemýšlet o Kristově oběti, když nás příroda přímo vybízí, abychom slavili narození a život? Tak se ptáme, pokud máme Velikonoce jen za slavnost kočiček, kraslic, pomlázek a jejich dovádění po dívčích zádech. Ale celá věc je složitější - ony jsou tyhle velikonoční radovánky vyvrcholením něčeho vážného.
Žijeme v krajině formované převážně křesťanstvím, většina našich zvyků a tradic je z tohoto náboženství odvozena. A byl to skutečně Ježíš Kristus - kupodivu zároveň člověk i boží syn, který byl před dvěma tisícovkami let - v období židovských velikonoc - v dnešním hlavním městě státu Izrael - velmi krutým způsobem popraven. Kdo něco ví o této historické postavě a jejím působení, možná se diví, proč právě on takto skončil. Ale opravdu skončil?
Ježíš nebyl zločinec, i když jako zločinec dle mravu té doby byl přibit na hrubý dřevěný kříž. Právě naopak: Ježíš učil pokoře, učil odpuštění, učil lásce. Je ovšem pravda, že také kritizoval. Ne lidi, ale jejich zlé skutky. Otvíral lidem oči, aby rozeznali co je dobré a co špatné. A dělal to tak důkladně, že se velice zprotivil těm, kteří vězeli v pohodlném chomoutu sobectví. Ti na něj poštvali tehdejšího římského místodržitele Piláta z Pontu, jehož donutili vynést ten strašný ortel.
Na smrt šel Ježíš dobrovolně, popravčí kříž nesl na svých zádech. Proč se jako boží syn nebránil, proč se nechal zabít jako ovce na porážce? Řekl něco málo pochopitelného : že umírá za nás, za naše zlé skutky, za naše hříchy. Ta slova nepochopí, kdo neví, že je možná dobrovolná oběť. Ale ona je možná z lásky. A Ježíš lidi miloval a miluje.
Kdo celý příběh poprvé vyslechne, na konci s údivem zjistí, že ten mrtvý Kristus byl za tři dny zase úplně živý. A protože je skutečně synem svého Otce, k němuž se také navrátil, zanechal lidem na Zemi novou naději. Velice dobrou naději, že na konci časů také vstanou ze smrti jako On a že už nikdy se od Jeho lásky neodloučí. Velikonoce vlastně vůbec nekončí zle, ale radostně. Kvůli té naději jsou Velikonoce dokonce většími svátky než Vánoce.
Politik, dělník, právník, učitel, novinář i kněz se o velikonočním čase potkávají s tajemstvím velikonočních událostí, aby se všichni znovu zamysleli nad obsahem svého života a zvážili, do jaké míry se jejich čas ztrácí v dočasném snažení a kolik dobrého a láskyplného vykonali pro věčnost. Martin Luther King vystihl sílu Ježíšova učení lásky, když řekl - Nenávist rozežírá osobnost, zatímco láska ji úžasným a nevysvětlitelným způsobem zoceluje. Nenávist rozbíjí a strhává dolů, láska buduje a je tvořivá. - A tak nás velikonoční události inspirují k zamyšlení a křísí v člověku touhu žít v duchu a v pravdě, přivádět sebe i druhé k laskavým vztahům.
JUDr. Ing. Jiří Karas
www.karasj.cz
4. duben: Jarní diskotéka - od 14.00 hodin v sokolovně v Ledči n.S.
5. duben: Pracovní seminář - drátování velikonočních kraslic
16. duben: Okrsková soutěž ,,Všeználek“
Velikonoční prázdniny:
17. duben: Velikonoční soutěž
18. duben: Zájezd do Vodního ráje v Jihlavě
Večerní vyst. TS Girls v Hněvkovicích na Velikonoční zábavě
26. duben: Vystoupení nejmenší taneční skupiny Tygříci na Dětském karnevalu v Kozlově
Zájezd do Prahy Prokopského údolí na DEN ZEMĚ
Dne 29. března 2003 proběhl v sokolovně v Ledči nad Sázavou první ročník ,,Ledečského tanečního poháru“, který pořádal kolektiv Centra-DDM v Ledči n.S. Proč taneční pohár? V Ledči proběhlo plno významných akcí, ale nikdo nezná, jak probíhají tyto taneční soutěže a je škoda nevyužít velkých prostorů sokolovny a ukázat všem lidem taneční umění. Ono si totiž plno lidí myslí, že je to pouhé nějaké skotačení dětí podle hudby, ale nikdy nepoznali, co je to za dřinu při trénincích, aby sestava byla secvičená, že někdo tu choreografii musí vymyslet, ,,namixovat“ hudbu, nacvičit taneční z hlavy vymyšlené prvky a hlavně vědět, o čem ta hudba je. Musí se tomu věnovat i v soukromí, neboť se zrodí nápad a je třeba ho hned využít. Lidé, kteří jsou tancem ,,zapáleni“, jsou tak trochu od přírody ,,střelení“, neboť to nejde učit děti s vážnou tváří..
Jezdím již 23 let s dětmi po tanečních soutěžích, získáváme plno předních míst a vždy mě to lákalo také zorganizovat takovouto soutěž. Pro taneční kolektivy je málo možností předvést své umění a novinky pro veřejnost. Na posledním poháru v Havlíčkově Brodě se mě organizátorka Vlaďka Hlaváčková zeptala, proč takový pohár neuděláme i u nás. Stáhl se mi žaludek, protože mi bylo jasné, co tyto poháry obnáší a že vše musí být ,,tip ťop“ připravené, kolik nervů a úsilí to bude stát, že zde nejde něco jen tak odbýt, jinak si akorát můžeme uříznout ostudu. Odvaha přišla, až, když v září na poradě p. ředitel Centra-DDM v Ledči n.S. Miroslav Hánečka sdělil, že bychom měli zorganizovat něco, co tu ještě nebylo a aby to pro ostatní byla ,,BOMBA“. Navrhla jsem tento pohár. No a stalo se. Příprava s cenami mi trvala něco přes měsíc. Myslím, že se všichni dobře pobavili, hlavně, když se k soutěži přidali i vedoucí tanečních skupin (1. místo Marek Nosek z Havl.Brodu; 2. Místo Jana Brunerová z Lipnice n. S. a třetí Zina Kubová z Ledče n. S.), kteří také okusili, co to je být soutěžícím. Zde mohli diváci poznat, jak každý vedoucí tanečního kroužku úplně visí na svých svěřencích, neboť se s dětmi ,,nimral“ od začátku a nyní všechny tanečníci a tanečnice se zapálením a láskou ukazují jeho práci, jak (je to i můj případ) vždy začne ,,dojmovat“ při vystoupení svých tanečníků a kdyby jim to nebylo hloupé, ty slzy by se na nich ukázaly.
Většinu předních míst obsadily dívky V. Hlaváčkové z H. Brodu. Je už znát, že jsou dívky sehrané. U nás zabodovali moji malí Tygříci, kteří v obou svých kategoriích vyhráli první místa. Dále se umístila naše TS LE-NA-SA s třetím místem a skupina Girls též se třetím místem. Úspěšné byly i dívky z DDM Pelhřimova. Přijeli i dívky a chlapci z Čáslavi, Lipnice nad Sázavou, Týniště nad Orlicí, ASPV Chotěboře, DDM Heřmanův Městec, z Pacova, Kutné Hory, Čelákovic a snad odsud nejdál až dívky z Tachova. Potěšeni jsme byli s návštěvou pana starosty K. Urbana, který ochotně předával ceny pro vítěze a blahopřál jim. Moc mu za to děkujeme.
Dále musím za Centrum-DDM poděkovat DJ Janu Černému (měl na nás pevné nervy) a hlavně porotě, že ve svém osobním volnu (M. Zajícová, E. Pešková, V. Hlaváčková, I. Chládová, M. Šrámek a M. Košetický) byli ochotni celou dobu pozorně sledovat průběh soutěže a spravedlivě všechny taneční kategorie ohodnotit. Těšíme se na nový Ledečský taneční pohár.
Za Centrum - DDM v Ledči nad Sázavou Zina Kubová
přijme
Denního stacionáře pro děti a mládež s kombinovaným
postižením Petrklíč v Ledči nad Sázavou
Požadujeme :
VOŠ, VŠ vzdělání, obor speciální popř. sociální pedagogika
pozitivní vztah k postiženým dětem
schopnost účinné komunikace v pracovním týmu
Nabízíme :
zajímavou a naplňující práci v mladém kolektivu
Své žádosti a životopisy zasílejte na adresu :
Oblastní charita
Boženy Němcové 188
580 01 Havlíčkův Brod
Dotazy na tel. číslech : 569 426 070, 569 731 557, 777 736 076
Konečně jsme se dočkali také my!
V pátek 7. února 2003 se konal v Dolních Kralovicích v pořadí 23. maturitní ples VOŠ a ISŠ strojnické. Na ples jsme se hodně těšili a s přípravou začali již v září.
Po slavnostním nástupu nás dekorovala naše třídní učitelka paní Mgr. Ivana Vitisková. Byli jsme rádi, že jsme se o svou radost mohli také podělit se svými rodiči a přáteli. O půlnoční přestávce nás mile překvapilo vystoupení tří tanečníků ve stylu ROBOTI, které se pro velký úspěch opakovalo.A dále jsme již tančili všichni při třicetiminutové diskotéce „České nej …“, kterou jsme si sami připravili.
Díky štědrým sponzorům jsme sestavili velmi bohatou malou i velkou tombolu a touto cestou jim ještě jednou děkujeme. I my, studenti a studentky čtvrtého ročníku jsme se ve svém volném čase podíleli na přípravě plesu : zajišťovali veškerou tombolu, výzdobu a úklid sálu, slavnostní úpravu stolů, k čemuž přispěly i naše maminky tím, že napekly cukroví.
Vzpomínky si uchováme nejen v sobě, ale také je máme zdokumentovány na fotografiích a videokazetě.
Za studentky a studenty studijních oborů management a strojírenství
Martina Moravcová
ZAVÁDÍ OD DUBNA LETOŠNÍHO ROKU NOVINKU
S NÍŽ POŘÍDÍTE NEJVÝHODNĚJŠÍ NÁKUPY
PRO CELOU VAŠI RODINU I PŘÁTELE
VÁS ČEKÁ VÝRAZNÁ SLEVA JIŽ PŘI PRVNÍM NÁKUPU
ČÍM VĚTŠÍ NÁKUP, TÍM VĚTŠÍ SLEVA
KARTA SPEKTRUM JE ZÁRUKA PRAVIDELNÝCH SLEV
A TO JEŠTĚ NENÍ VŠECHNO, CELÝ DUBEN U NÁS KAŽDÝ VYHRÁVÁ
SVOU CENU SI VYLOSUJETE IHNED PO PŘEDÁNÍ
KARTY SPEKTRUM
1. CENA - TELEVIZOR PHILIPS
2. CENA - MIKROVLNNÁ TROUBA
3. CENA - RADIOMAGNETOFON S CD
A DALŠÍ ZAJÍMAVÉ CENY
BLIŽŠÍ INFORMACE ZÍSKÁTE V NAŠICH PRODEJNÁCH:
HUSOVO NÁMĚSTÍ 77, LEDEČ NAD SÁZAVOU, TEL.: 569 726 009
HAVLÍČKOVA 3305 (OD ALEJ), HAVLÍČKŮV BROD, TEL.: 569 426 100
Ve dnech 12. - 13. 3. 2003 se dva studenti Integrované střední školy strojnické v Ledči nad Sázavou pod vedením Ing. Dokoupila zúčastnili celostátní soutěže studentů středních škol Autodesk 2003, která se konala na Střední průmyslové škole v Šumperku.
Soutěžilo se v kreslení a konstruování pomocí počítače v programech AutoCAD2002 a Invertor6. Naši studenti soutěžili v kategoriích 2D kreslení a 3D modelování.
Soutěže se v každé kategorii zúčastnilo 38 nejlepších studentů škol z České republiky a ze Slovenska. Oba naši soutěžící se umístili v první polovině soutěžících, když Ondřej Prášek obsadil v kategorii 2D kreslení 15 místo a Martin Novák obsadil v kategorii 3D modelování 13 místo. Náš úspěch je o to větší, že za studenty naší školy skončili studenti z průmyslových škol z Chrudimi, Pelhřimova, Jihlavy nebo Žďáru nad Sázavou.
Tento úspěch je dílem zodpovědného přístupu obou studentů k soutěži. Je výsledkem i dobré práce Ing. Dokoupila - učitele výpočetní techniky a svědčí o tom, že naše škola dokáže připravit studenty v minimálně srovnatelné kvalitě se studenty okolních průmyslových škol. Všem zúčastněním patří naše poděkování za dobrou reprezentaci naší školy.
Mgr.Radomír Nulíček
Dovolte, abych prostřednictvím těchto novin poděkoval všem těm, kteří mi minulý měsíc přáli při příležitosti mých osmdesátých narozenin. Je milé, když má člověk v mém věku kolem sebe rodinu, přátele a dobré známé, kteří jsou nablízku nejen ve chvílích oslav a radosti, ale také ve dnech všedních. Ještě jednou děkuji všem oficiálním i rodinným gratulantům za přání a dárky. Prožil jsem s vámi milé chvíle.
Josef Kaczmarek, Ledeč n. S. č. 909
Je tady jaro a s ním se pomalu otevírají „brány“ ledečského muzea. Malé poohlédnutí za loňskou sezónou. Muzeum navštívilo 5867 návštěvníků. V galerii a prostorách hradu se uskutečnilo šest výstav. V měsíci dubnu to byly hned dvě najednou. Ukázka z tvorby A. Zezuly, bývalého lesáka působícího na Ledečsku a výstava fotografií a suvenýrů „Jambo Afrika“ Aleše Tomana, která se těšila velkému zájmu. V květnu zase dřevořezby J. Dubského. V červnu pak následovala prestižní výstava M. Kameše „Tibet“, která současně probíhala v Havlíčkově Brodě a Pardubicích. V červenci pak duchovně laděné olejomalby a akvarely Karla Svobody z Tábora a na závěr sezóny jste mohli shlédnout sklářské výrobky ze soukromé sklárny „Huť Anna“ Jany Třískové z Bělé.
Na co se můžete přijít podívat?
Samozřejmě na samotnou expozici muzea. Mnozí z vás tu možná již několikrát byli, ale třeba tu objevíte zase něco nového,
nebo si na chvíli odpočinete v dnešním shonu a znovu na vás dýchne ta příjemná atmosféra a pohoda minulých generací, nebo
jen můžete navštívit některou z připravovaných výstav.
V dubnu a květnu budou v galerii k vidění obrazy a umělecké předměty J. Arnotové pod názvem „ON MANI PADME HUM“. V červnu můžete shlédnout umělecké pokroky naší nejmladší generace ze ZUŠ nazvané „My z hradu II“. Na červenec je připravena výstava keramiky V. Černocha z Havlíčkova Brodu, v srpnu zase olejomalby E. Kamešové ze Světlé nad Sázavou. Sezónu uzavře výstava obrazů P. Mináře z Ledče nad Sázavou.
Otevírací doba muzea je stejná jako loňského roku. Informace o přesných termínech výstav budou průběžně zveřejňovány v Ledečských novinách, programu „kulturních“ akcí a na plakátech ve vitríně IC na Náměstí Svobody vedle Trafiky.
M. Z.
V polovině března letošního roku zemřel pan Antonín KOVAŘÍK. Jistě si řada přátel a spoluobčanů vzpomene na tohoto Ledečáka a našeho pravidelného čtenáře, který zemřel ve věku osmdesáti let v Domově důchodců ve Světlé n. S. Čest jeho památce!
70. narozeniny oslaví
12. 4. Nejedlá Jaroslava, Habrecká 373
15. 4. Hloušková Anežka, 5. května 1252
20. 4. Karel Antonín, Podolí 92
75. narozeniny oslaví
21. 4. Linek Jiří, Pod Šeptouchovem 32
80. narozeniny oslaví
1. 4. MUDr. Sobotka Josef, Slunečná 981
2. 4. Růžičková Jiřina, Hrnčíře 26
22. 4. Doležalová Jiřina, Hradní 724
90. narozeniny oslaví
8. 4. Pešková Emilie, Zdeňka Fibicha 686
91. narozeniny oslaví
6. 4. Vančurová Vlasta, Marie Majerové 940
28. 4. Peroutková Anežka, Jabloňová 878
K Vašemu Životnímu jubileu Vám přejeme prožití dalších dnů Vašeho života ve zdraví a spokojenosti.
Svatby
Šárka Holečková + Libor Malina
Jaroslava Viktorová + Pavel Blažek
Novomanželům přejeme do společného života hodně lásky, porozumění a spokojenosti.
Narozeni
Marcel Kárník
Adéla Jeřábková
Eliška Křížová
Marcela Končelová
Petr Souček
Vážení rodiče, s radostí vítáme narození Vašeho děťátka a přejeme Vám i jemu, aby vyrůstalo ve zdraví a k všeobecné radosti.
Zemřeli
Zelená Milena
1923
Ministerstvo sociální péče povoluje subvenci na stavbu habešské silnice.
20. dubna bylo mimořádně nevlídné a na tu dobu neobvyklé počasí. Byla silná jinovatka a mlha. Přesto školní dítky sázejí ovocné obecní stromky na staré silnici k Habreku a u Stínadel trávní cestu.
1933
Dne 14. dubna člen městského zastupitelstva Karel Šeba, urazil člena městského zastupitelstva, bývalého starostu, Josefa
Baštu, na cti, a to v minulé schůzi výrokem, „že by za jeho starostování přišla obec na buben, jak se tehdy starostenství špatně
vedlo“. Pro tuto urážku byl u soudu žalován, odvolal ji a prohlásil, že nechtěl Josefa Baštu uraziti a že tak učinil jen v rozčílení.
(Schválení zápůjčky 1,000.000 Kč.)
Zemský výbor schválil zápůjčku jeden milion Kč. u spořitelny města Čáslavě s tím že země Česká z této zápůjčky na okresní dům, bude platiti úmor a úrok. Na půjčku práce upsalo město 10.000 Kč. Usneseno uzavříti zápůjčku 1,996.000 Kč. na městský vodovod. Stavební náklad bude dle rozpočtu činiti 2,520.000 Kč. Dům číslo popisné 327 patřící obci, bude prodán, aby z prodejní ceny byla postavena hasičská zbrojnice.
Dne 21. dubna zemřel František Jakubec, bývalý hodinář, ve stáří 82 roků.
Dne 23. dubna zemřel Josef Hoke, bývalý pekař v Ledči n. Sáz., ve stáří 83 roků.
Dne 24. dubna jsou na dále prováděny nouzové práce, aby byl poskytnut výdělek nezaměstnaným. Mzda vyplácí se třetinou v hotových penězích a dvěma třetinami v stravovacích lístcích. Hodinové mzdy: nádeník 2 až 2 Kč. 50 h. a zedník 3 Kč. 20 h. až 4 Kč. 20 h. Trhovci Josefu Janouškovi z Kutné Hory, uložena pokuta 10 Kč. pro nepřístojné chování o výročním trhu. Pro případ nezaplacení pokuty, bude vykázán na půl roku z trhů v Ledči n. Sáz. Koupen od firmy Švestka v Praze pro městskou kancelář nový psací stroj se statkem za 3.922 Kč.
1938
Dne 11. dubna. Městská rada vydala výzvu k občanům k svornosti a jednotě v zájmu státním a všenárodním. Městské muzeum umístněno na zámku v Horní Ledči n. Sáz. v najatých místnostech.
1943
Také se prvně začíná objevovat činnost partyzánů a protože jedna jejich skupina vypálila úřad práce v moravské Ostravě, bylo všude nařízeno střežení nenáviděných „pracáků“. Tak tomu bylo také v Ledči n. Sáz., kde okresní hejtman ještě navíc nařídil i střežení budovy okresního úřadu četnictvem. Tyto hlídky byly prováděny vždy od 19. do 7. hodiny, zpočátku jen příslušníky stanice, která musela být ale rozšířena, a tak potom k střežení úřadu práce byli povoláni ke službě „do odvolání“ četničtí penzisté. (Úřad práce byl umístěn ve vile po židovském lékaři MUDr. Lustigovi v Komenského ulici č. 444). - Jest zajímavé, že k žádné takovéto službě nebyla přikazována německá policie.
V osobních věcech došlo v tomto roce na obci k celé řadě změn.
Dne 1. března odstoupil ze zdravotních důvodů I. náměstek starosty Josef Fenik a v doplňovací volbě dne 16. dubna byl 19 hlasy z 20 odevzdaných zvolen I. náměstkem Karel Duffek, ředitel hlavní školy v Ledči n. Sáz., který volbu přijal.
A protože úmrtím dlouholetého člena rady Václava Šebora, mlynáře v Ledči n. S. (Mlýnská 147) a odstoupením Josefa Fenika se uprázdnila také dvě místa v městském zastupitelstvu, byla ihned provedena doplňovací volba. Celkem bylo odevzdáno 20 hlasovacích lístků vždy se dvěma jmény. Zvoleni byli: František Jelínek, mlynář, Pivovarská ulice č. 255 (19 hlasů) a Tomáš Čepl, mistr pekařský, Riegrovo náměstí č. 64 (17 hlasů). Oba jmenovaní volbu přijali.
ok