| Březen 2003 |
|---|
pořádá v
na dlouho očekávaný muzikál Janka Ledeckého
divadlo KALICH Praha.
Autor hudby, libreta a textů, představitel hlavní role - Janek Ledecký,
režie a scéna - Šimon Caban,
choreografie - Leona Qaša Vraná, kostýmy - Simona Rybáková,
hudební aranžmá a orchestrace - Martin Kumžák
V hlavních rolích se představí:
Janek Ledecký, Petr Muk, Filip Blažek, Sabina Laurinová, Kateřina Brožová,
DASHA, Ivana Chýlková, Josef Laufer,
Josef Vojtek, Pavel Zedníček, Richard a Vladimír Tesaříkovi, Petra Janů a další.
Přibližná cena vstupenky a autobusu 650,-- Kč
Záloha 250,-- Kč
Zájemci se mohou přihlásit do 20. března 2003 v Informačním centru.
Informační centrum Hrad Ledeč nad Sázavou s. r. o., Husovo náměstí 60, Ledeč nad Sázavou,
tel.: 569 721 471, 569 721 507
Na lehkých nožkách vstupuje jaro do ještě trochu ozáblé přírody. Ale už sebou nese sukýnky květů, čepečky jarních pupenů i kropenaté barvy. Pojďte si ho trochu užít!
Slunce konečně začíná hřát. A svítí jednou, ba dvakrát tolik, co v lednu. Taje. Sníh se ztrácí přímo před očima. Březen je nový rok pro všechno živé. A 21., v den rovnodennosti (tentokrát to bude v pátek), oficiálně začíná jaro. Denní oblouk slunce je stejně dlouhý jako noční, dvanáct hodin. Nadešel slavný čas rašení --čas nalévajících se pupenů a prvních zelených lístků. Na ulicích se prodávají první sněženky, svazečky kočiček vrb. Objevují se červené palice devětsilu, žlutý podběl a hlavně: už kvetou zlatožluté petrklíče čili prvosenky. Víte, že název prvosenky jarní je z polštiny? Původně se říkalo prvovesenka - tj. první, která ve vesně kvete. Nebo chcete jinou historku o tomto milém kvítku? Okolík jeho květů připomíná svazek klíčů. To prý si vyšel jednou svatý Petr před nebeskou bránu podívat se dolů na Zemi. Stál tam na obláčku a točil si kolem prstu svazkem klíčů od nebeských bran. A jak se při tom díval dolů, sklouzly mu klíče a spadly na Zemi. Tam prý se proměnily v květinu, které říkají lidé od té doby petrklíč nebo také Petrův klíč. Ať mu budete říkat jakkoli, hlavně ho najděte a potěšte se jeho krásou i krásou celého jarního času.
ok
Malou fotomontáží se vracíme téměř přesně do období před pěti lety, kdy naše město Václav Klaus navštívil. V roce 1998, kdy se stal předsedou sněmovny a byl na ledečské radnici i na besedě s občany v místním kině, jsme jistě nikdo netušili, že hostíme budoucího prezidenta České republiky. Na jednom ze snímků se profesor Klaus podepisuje do městské kroniky, věřme jen, že to nebude zápis ojedinělý a že budeme mít čest uchovat v naší kronice signaturu Václava Klause coby prezidenta republiky.
ok
 
 
foto: fp
priority pro místní části :
- Plynofikace obcí - Habrek, Souboř, Obrvaň
- Rekonstrukce komunikace mezi Obrvaní a Ledčí
- Hřiště z nezpevněným povrchem Obrvaň - Habrek, Vrbka
- Rekonstrukce vodovodu ve Vrbce
- Kanalizace a kanalizační sběrače Habrek - Obrvaň - ČOV
Slávek Poborský
místostarosta
Poslal mi ji přítel z Německa. V jednom aukčním katalogu nalezl zajímavý los (= nabízená položka). Jde o korespondenční lístek odesílaný dne 7. listopadu 1882 z Ledče do Heilbronnu v Německu.
Dopisnice s přitištěnou známkou s Franz Josefem I., 2 krejcary, pochopitelně musela být dofrankována. Předně byla poslána doporučeně a tedy označena razítkem RECOM. (rekomando) a pak šlo o zásilku do ciziny. Tudíž v levém horním rohu je nalepena 10 krejcarová známka. A tak na celistvosti jsou dvě razítka pouze s německým domicilem Ledetsch. Pozoruhodná však je dvoubarevná nálepka, kterou dopisnici opatřila už německá pošta. Na ní je v překladu "Z ciziny - pro vlakovou poštu Furth - Norimberk, doporučená zásilka". A nyní, pozorný čtenáři, prohlédni data razítek. Na tom ledečském je datum 7. listopadu 1882 a na razítku Heilbronn je datum 8. listopadu 1 - 2 hod. odpoledne (1 - 2 N.). Tehdy se musel lístek koňským povozem dovézt do Leštiny, odtud vlakovou poštou směřoval do Prahy a pak dále do Německa. Do Heilbronnu to je z Ledče n. Sáz. něco mezi 700 - 800 kilometry a dopis tam byl druhý den! To nebylo nic neobvyklého. Jestliže tehdy někdo hodil ve Vídni do nádražní schránky dopis před 20 hodinou na nádraží, odkud jel osobní vlak do Čech, pak v Ledči byl dopis doručen druhý den dopoledne (v době, kdy už jezdil vlak).
Korespondenční lístek byl adresován na firmu H. u. C. T. Schmidt, hudební nakladatelství Heilbronn v kraji Neckar (městem protéká řeka Neckar), Würtenbersko a nelze zjistit, kdo z Ledče lístek odesílal. Vyvolávací cena lístku v době, kdy ještě platily v Německu marky, byla 1000 DM (tedy kolem 18 000 Kč), a to není zaručeno, jestli někdo něco "nepřihodil". Každopádně jsou takovéto celistvosti z dávných let, zachovalé a s nějakými zajímavostmi, hledané a sběratel za ně rád zaplatí.
Dr. Miroslav Vostatek

Už na začátku tohoto roku jsme Vás seznámili se statistickými údaji o obyvatelstvu Ledče nad Sázavou. Nyní vám přinášíme „strom života“ - jinak grafické zpracování jednotlivých žijících ročníků obyvatelstva města. Nabízí se vám zajímavé srovnání o ročnících populačního boomu i o letech, kdy přelety vran a čápů jsou méně časté (zejména v posledních letech). Tedy srovnávejte!

Vypracovala: Horajsová Jaroslava - EVIDENCE OBYVATEL - ÚNOR 2003
I když poněkud obšírněji, přeci se zmíním o jedné medicínské disciplině, kterou je patologie. Jde o disciplinu, která se zabývá zkoumáním patologických stavů a jevů u člověka, buď živého nebo mrtvého. Tedy patologové provádějí pitvy a dále zkoumají histologicky tkáně a orgány živých i mrtvých osob. Na českém venkově byli patologové vzácní a teprve v roce 1927 se zasloužil významný český vědec a patolog, pozdější profesor MUDr. Antonín Fingerland DrSc, o založení patologického oddělení v nemocnici v Hradci Králové. Za několik málo let jako jeho sekundář začal pracovat v Hradci Králové MUDr. Miloslav Hub. Měl jsem tu čest, že jsem se znal jak s profesorem Fingerlandem a hlavně pak s primářem Dr. M. Hubem. Ten totiž byl několik desítek let přednostou patologického oddělení pardubické nemocnice. Tedy ústavu, kde jsem pracoval a často s patologií spolupracoval. Ještě k upřesnění : prosektura, jak se kdysi patologii říkalo, byla zřízena v Pardubicích až v roce 1937. Prvním přednostou byl MUDr. Jan Schwarz, rodák z Liberce, který z rasových důvodů musel opustit už v březnu 1939 Pardubice a uchytil se v Chile a později pak na univerzitě v Cincinneti v USA. Byl uznávaným odborníkem a odborným spisovatelem. Jak s ním, tak i s jeho ovdovělou paní (rodem z Jablonce nad Nisou) jsem před lety korespondoval.
Nyní dojdu k tomu, co se týká Ledče nad Sázavou. Při jednom z rozhovorů mně prim. Hub říkal, že v Ledči počátkem války byl. Jel tam totiž provádět pitvu, na níž ho pozval MUDr. Miroslav Kos a jestli ho znám. Náhodou mě neudivil, protože jako kluk jsem o tom slyšel. Opravdu se někdy na začátku války hovořilo o tom, že na hřbitově v márnici provedl MUDr. Miroslav Kos pitvu. Těžko dnes vystopovat, co a jak bylo, kdo to nařídil, jestli to byla pitva policejní či soudní apod. Ale o tom, že se konala, o tom se hovořilo.
Jestliže znám a viděl jsem nejednou provoz na pitevně, pak mohu jen obdivovat oba dva lékaře i pomocníka (byl to prý pan Neufus), jak sekci zvládali. Nejde jen o samotný úkon, ale i o písemný protokol a popis. V současné době je podobná představa pitvy kdesi v márnici už nepředstavitelná a lze jen obdivovat tehdejší lékaře a jejich zanícenost pro vědu a možná i spravedlnost.
Osobnost MUDr. Miroslava Kosa je Ledečákům známá. V meziválečném období i za války byl ve městě praktickým lékařem. Jeho ordinace byla na náměstí v 1. patře domu, tehdy zvaném Freudově. Dnes dům čp. 141 na Husově náměstí (restaurace U Havla).
Hned po válce odešel do Prahy a stal se primářem na porodnicko gynekologickém oddělení prestižní nemocnice Na Bulovce. Když např. v roce 1955 redigoval akademik Josef Charvát Repertorium praktického lékaře, pak tam dr. Kos napsal kapitolu Hypogalaktie (snížená produkce mateřského mléka). Významný a uznávaný Josef Charvát zval ke spolupráci pouze špičkové odborníky a dr. Kos patřil mezi ně. Nicméně i on se nevyhnul ústrkům a intrikám v době totality.
Tak tolik k medicínské disciplině, o níž zase není tolik známo a navíc i k zajímavé epizodě z Ledče nad Sázavou z třicátých let minulého století. Jistě by bylo zajímavé, kdyby některý pamětník doplnil napsané.
Dr. Miroslav Vostatek
Je tomu už 40 let co zemřel 17. 3. 1963 plk. Zdeněk Vltavský - Waldhütter. Nedožil se sice ani 69 let, ale jeho život byl tak přepestrý, že by to stačilo na několik životů. Narodil se v Dolním Městě, kde jeho otec byl řídícím učitelem, ale už jako sedmiletý začal chodit v Ledči n. S. do školy. V jedenácti letech ho rodiče poslali na gymnázium do Německého Brodu (dnes Havlíčkův Brod). Již tehdy se chtěl stát vojákem z povolání, ale rodiče rozhodli, že bude právníkem. Proto po maturitě nastoupil na pražskou právnickou fakultu. Po ukončení dvou semestrů byl 28. 11. 1914 odveden k Zeměbrannému pluku č. 12. Na frontě byl brzo zraněn do nohy a po vyléčení opět poslán na ruskou frontu. Dne 4. 7. 1916 se nechal zajmout.
V té době byl v Rusku značný chaos a v zajateckém táboře hlad a brzo velká zima. Proto se přihlásil jako pomocník k jednomu sedlákovi. Ten ho například posílal v sobotu prodávat květiny na trh. Za tu dobu se naučil dobře rusky a když se čeští vojáci zorganizovali, byl přidělen 1. 9. 1917 k 5. československému pluku v Rusku a následoval důstojnický kurz v Borispolu u Kyjeva. Na gymnáziu se učil francouzsky a jak se později tomu smál, uměl komisi dobře odpovědět na otázku jak se řekne francouzsky pero a kalendář. Byl proto vybrán na pomoc legionářům do Francie. Tak se stalo, že dne 28. 11. 1917 vyplula s českými dobrovolníky loď z Archanjelska. Jela oklikou s tří nedělní zastávkou na jednom britském ostrově kvůli karanténě.
Ve Francii byl 4. 3. 1918 přidělen k 21. pluku československému. Válka pro něho ale v roce 1918 nekončila, protože ještě v roce 1919 byl na Těšínsku zraněn. Domů se vrátil v hodnosti kapitána. V právnických studiích na univerzitě už nepokračoval, protože se mu splnil klukovský sen. Bylo mu nabídnuto, aby zůstal na vojně a ještě dostal příležitost vystudovat Vysokou školu válečnou v letech 1920 až 1923. Tím také pomohl rodičům a mladšímu bratrovi Františkovi, který se vrátil z italských legií a chtěl studovat na Vysoké škole strojní - technické.
Později pracoval na Ministerstvu Národní obrany v zakládajícím se zpravodajském oddělení. V březnu r. 1926 se oženil s ledečskou rodačkou Marií Loukotkovou. V letech 1931 až 1935 byl jmenován vojenským atašé ve Francii, Anglii, Belgii a Švýcarsku. Jako československý zástupce chtěl Československo reprezentovat i českým jménem a proto požádal o změnu jména na Vltavský, což bylo rodné jméno jeho matky. Povolení dostal od prezidenta Masaryka, ale dost nevybíravě byl tento jeho čin komentován v novinách německých, ale i našich. Po návratu do republiky působil jako velitel 1. pluku útočné vozby v Milovicích.
Olga Pešoutová
Pokračování příště
 
Na prvním snímku je Zdeněk Vltavský - Waldhütter, ještě coby štábní kapitán generálního štábu.
Na druhém snímku je společně s vysokými důstojníky, francouzskou generalitou a naším generálem Syrovým.
V Ledečském informačním centru jsme se sešli se studentem Euroregionálního gymnázia v Liberci - Ondřejem Beránkem. Poskytl nám odpověď na několik otázek, které nás zajímali a myslím, že zaujmou i čtenáře.
Ty jsi vloni navštívil oficiálně OSN. Jak se Ti to podařilo?
Baví mě cestování, fotografování, poznávání života v různých zemích. Musím se pochlubit, že mě jde hladce studium jazyků. V současné době studuji již třetí jazyk - španělštinu. Od školy jsem loni dostal nabídku, zúčastnit se konference mladých talentů Global Yang Leader Conference 2002. Tu jsem s radostí přijal a tak jako šestnáctiletý jsem odcestoval sám do USA. Musím se pochlubit, že mému výběru nepředcházely žádné testy a vedení školy přihlédlo k mým dobrým výsledkům.
Kdo ještě z České republiky se této konference zúčastnil?
Na této konferenci jsem byl z České republiky sám. Sešlo se zde 350 mladých lidí od šestnácti do osmnácti let z osmdesáti států světa.
Jak si propagoval naší republiku a své město Ledeč nad Sázavou?
Jako jediný jsem měl připravený materiál o celé republice, městě Ledči, naší škole ve formě CD. Rozdal jsem tak 200 kusů cédéček ve vkusném obalu. Mnozí se tak mohli poprvé seznámit z naší republikou. Někteří se domnívali, že ležíme někde pod Uralem a jsme stále satelitem Ruska. To vše pomohlo k novému pohledu na nás.
Kde konference probíhala?
Během celého dvanáctidenního programu jak v New Yorku tak Washingtonu jsme se setkali s řadou vysoce postavených lidí a byli v mnoha organizacích zabývajících se světovým obchodem a lidskými právy. Simulovali jsme i setkání států, kteří jsou členy OSN. Já sám jsem zde zastupoval zájmy El Salvadoru. Poznal jsem jak jednání probíhají, jaká je jejich příprava a co vše je třeba brát v úvahu. Můj názor na OSN se tak radikálně změnil.
To vše se odehrálo loni, ale co plánuješ letos?
Letos se mám zúčastnit ve dnech 16. - 29. června summitu Global Yang Leader Conference 2003 v australské Cambeře. Sejdeme se zde opět výběr mladých tak jako loni v Americe. Na programu je návštěva parlamentu, přednášky znalců světového práva, obchodu, financí a boje proti terorismu.
Redakce Ledečských novin Ti blahopřeje a doufáme, že budeš dobře reprezentovat naší republiku a naše město v Austrálii. Do budoucnosti pak dobré studium a už se těšíme, že nastoupíš dráhu diplomata a na těchto místech vždy budeš pamatovat i na Ledeč.
fp

Bylo to, za ta léta, jako s počasím : chvíli hezky, někdy vítr, déšť, mráz, sníh, ba i bouřka. Ale všechno se přežilo a může se jen vzpomínat, ať jsou pocity jakékoliv. Stejně převládá hezká vzpomínka.
Ba, brodívali jsme se občas vysokým sněhem, někdy natahovali plachtu, aby chránila oheň před větrem a nás před deštěm. Také studánka byla občas skoupá na vodu. Proto si už nosíme vodu zdola, z Koňkovic, z posledního baráku, od Moravců. Tak i letos.
Také už nejdeme celou cestu z Ledče pěšky. Jak léta přibývala, vynechali jsme od třicátého ročníku - v roce 1995 - klouzavou cestu přes Stvořidla do Smrčné a dovezeme se tam vlakem. Teprve odtud začíná od řeky těch čtyřistapadesát metrů stoupání na vrch Melechova (709).
Nespěcháme. Cesta nám trvá neprošlapanou cestou dosti vysokým sněhem přes půldruhé hodiny. Čekalo nás překvapení. Nad nízkými stromy, kde před lety vysoká les nahradila mýtina, stoupal modravý kouř. To Bratr Bill už roztopil oheň - prý aby odčinil, že loni přišel už „k hotovému“. On je ze Světlé, ale zvykl si nás, u ohně a vaření, navštěvovat.
Každý se ujmul své práce : některý pečoval o oheň, jiný se staral o dřevo - soušky jsou tady nějak na vymření a co leží na zemi je mokré a zahnívá. Po dobrém, ale opravdu dobrém obědě - divoký guláš, takový ten „grenadýrmaršguláš“ - následoval čaj a samozřejmě zpěv. Skautské, národní - bez doprovodu. To strašné bubnování, které teď tak často děsivě provází hudební produkce, to nám věru nechybí. To kdyby byl malý, indiánský bubínek k té rituální melodii písně „Abahoa“, líbilo by se nám … „.. Po čase, až zas přijdeme do čarovného kraje, ať opět vlajka junáků nad Abahoou vlaje …“.
Nevím kde stával most s tím jménem Abahoa a postavený neznámými skauty, ale nějak ho nosíme v sobě. Letos po sedmatřicáté …
Old-skauti Ledeč
Kolektiv Centra-DDM v Ledči nad Sázavou zve všechny nadšence a obdivovatele moderního tance, disca a tanečních novinek na první ročník ,,Ledečského tanečního poháru 2003“, v sokolovně v Ledči nad Sázavou dne 29. 3. 2003 (sobota) od 11.00 hodin. Jedná se o nepostupovou soutěžní přehlídku tanečních skupin, tanečních souborů ZUŠ, zájmových kroužků ZŠ, DDM, středních škol a dětských kolektivů. Je možno shlédnout moderní discotance, scénický a výrazový tanec, volný tanec (step, mambo, lambáda, country, aj.).
Této soutěže se zúčastní i naši malí a roztomilí Tygříci, kteří se už mohou s tím, co se naučili předvést, dále Kometky a Le-na-sa, která se každý rok zúčastňuje a i získává přední místa na těchto soutěžích. Nyní půjde o velkou konkurenci a všichni naši tanečníci uvítají své ,,fandy“ na povzbuzení. Vstupné pro diváky je 20,- Kč. Bližší a podrobnější informace získáte u paní Ziny Kubové v Centru-DDM.
Zina Kubová

Zajíci jsou odedávna ustrašení a plaší. V březnu vyrážejí do polí za trochou prchavé lásky. Každou chvíli se pudrují a lákají. Jenže zaječí láska netrvá ani dlouho, ani nemůže být příkladem něžnosti - ti jinak mírumilovní tvorové se v manželství na důkaz náklonnosti především pohlavkují, až srst lítá. Partnerství trvá pouze pár dnů. Potom padne facka a je po lásce. Vlastně ne tak docela - v květnu se narodí mnoho nových zajíčků…
ok
ok
V minulých dnech oslavil své 80. narozeniny známý ledečský rodák pan Karel Škvor. Veřejnost ho znala jako odborníka - knihaře, kdy v této profesi následoval svého otce. Byl i veřejně činný jako promítač v kině. Pracoval v Sokole, Svazu důchodců, Občansko demokratické straně a nevynechá žádný zápas ledečských fotbalistů. K výročí mu přišli blahopřát zástupci všech těchto organizací, kterým by chtěl poděkovat. I redakce Ledečských novin se přidává ke gratulantům a přeje mu do dalších let hodně zdraví.

Téměř na konci města, na výpadovce na Havlíčkův Brod, se pomalu „vyloupla“ nová stavba, která už v brzké době bude sloužit občanům i návštěvníkům našeho města. Je to vlastně přestavba bývalé „cementárny“, velkoryse pojatá jako luxusní penzion. Na první pohled je tu sice ještě co dovybudovat, ale už od 1. března může sloužit prvním hostům, kteří si mohou vybrat jeden z pěti dvoulůžkových pokojů a k tomu dostat řádnou domácí snídani.
Majitel, pan Černícký, slibuje, že už od léta bude provoz rozšířen o další prostory a služby, které zpříjemní pobyt hostů v romantickém prostředí u řeky Sázavy s nádhernými výhledy na dominanty našeho města. Těšme se tedy nejen na léto plné slunce, ale také na příjemné chvíle v novém restauračním zařízení -Vile Markétě.
Kontakt pro zájemce o ubytování je: 606 504 034.

Od 1. září 2000, kdy se do tohoto objektu začali stěhovat jeho první obyvatelé, se stal skutečným domovem již více jak stovce našich spoluobčanů. Počet zájemců o umístění je tak velký, že by se naplnil ještě jeden "domov" se stejnou kapacitou, tedy 80-ti bydlícími. Z jedné strany nás zájem o naši službu těší, ale z druhé strany jsme vystaveni velkému tlaku veřejnosti a upřímně řečeno, ne všichni zájemci o umístění, respektive jejich rodinní příslušníci, tuto situaci chápou a je velice těžké se snažit vysvětlit, že žádnou, skutečně žádnou jinou cestou nic neurychlí. Chápeme, že každý zájemce, každá rodina má své objektivní potíže, ale mnohým stresujícím situacím by se dalo předejít a i proto jsem se rozhodl podat prostřednictvím tisku několik podstatných informací. Než se však dostanu ke konkrétnímu postupu pro přijímací řízení, musím předeslat několik skutečností z běžného života. Bohužel díky předsudkům z dávných dob vyhledává spousta lidí naši pomoc až v době, kdy se situace stane neúnosná jak pro žadatele, tak mnohdy i pro rodinu. Možná je i naší chybou, že málo lidí ví jak to v domově důchodců chodí. Snahou všech zaměstnanců je vytvořit přítomným obyvatelům klidné a hezké prostředí, najít i novou motivaci k životu, vytvořit podmínky pro důstojný podzim života a najít u nás nový domov. Je přirozené, že každý z nás je citově svázaný s prostředím, ve kterém se narodil, žil a žije, byl obklopen všemi a vším, co mu bylo po celý život blízké. A tyto city se s přibývajícím věkem prohlubují a nikdo nerad opouští to, co mu přirostlo tak k srdci. Najednou však přijdou zdravotní problémy, rodina nemůže poskytnout nemocné mamince, tatínkovi potřebnou péči, protože musí chodit do zaměstnání. V mnohých případech se bojí jen vyslovit - "domov důchodců" ze strachu, co od svých nejbližších uslyší. Bojí se slov typu: "Celý život jsem se o Vás staral(a) a všechno jsem Vám dal(a) a teď mě chcete dát do domova důchodců ?" Tyto řádky by měli číst hlavně senioři, aby si uvědomili, že to s nimi v převážné většině případů rodina nemyslí špatně. Nechci v žádném případě někoho poučovat, tak to nemyslím a ani mi to nepřísluší. Chtěl bych jen na základě dlouholeté práce se seniory a z jejich vyprávění nastínit, že strach ze života v domově důchodců vůbec není na místě. Už jen velký zájem o umístění a pak i názory většiny obyvatel mluví jasnou řečí. Proto bych chtěl touto cestou nabídnou nejen seniorům, i když hlavně jim, ale i jejich rodinným příslušníkům, aby nás navštívili, prohlédli si náš domov a s těmi, co už u nás bydlí si pohovořili. Docela nás mrzí, že již dvakrát jsme tuto možnost nabídli formou "dne otevřených dveří", ale návštěva byla menší než jsme očekávali. Proto věřím, že naše třetí nabídka osloví mnohem více čtenářů. Předchozí řádky nebyly propagandou našeho "Domova" tu bez jakékoliv nadsázky a přehánění skutečně nepotřebujeme, ba naopak jen se snažím snížit případné riziko rozčarování z náhle vzniklé problematické situace rodin.
A nyní již ke konkrétním informacím pro případné žadatele o umístění. Potenciální zájemci si vyzvednou v DD Světlá žádost, vyplní ji dle pokynů, doloží kopie příslušných dokladů a vyplněnou žádost nám vrátí. Do 30 dnů od předání žádosti žadatele navštíví pověřený pracovník DD za účelem pohovoru a žadateli je doručeno rozhodnutí o umístění do seznamu uchazečů. Dle potřeb DD na doplnění uvolněných míst v užším seznamu uchazečů je svolána komise složená jak ze zaměstnanců DD, tak i z představitelů Města Světlá n. Sáz. Ta navrhne podle daných kritérií doplnit užší pořadník o chybějící počet osob. Návrh je poté předložen Radě Města Světlá n. Sáz. ke schválení. Stanovená kritéria jsou např. zdravotní stav, osamělost žadatele, rodinné zázemí - možnost péče, územní příslušnost, datum podání žádosti a podobně. Neovlivní to však výše důchodů nebo finanční dar DD, jak je mnohdy mylně mezi veřejností prezentováno. Při výzvě žadatele k nástupu se domluví termín přijetí do DD. V případě, že žadatel odmítne nastoupit, zařadí se jeho žádost zpět do seznamu uchazečů s tím rizikem, že se prodlouží lhůta jeho přijetí.
V DD je 25 dvoulůžkových a 30 jednolůžkových pokojů. Většina nově nastupujících je přijímána na dvoulůžkový pokoj s tím, že pokud chce být sám na pokoji musí počkat, protože zájemců na jednolůžkový pokoj je víc. Ke každému pokoji patří koupelna se sprchovým koutem, WC a umyvadlem a další základní příslušenství - skříň, postel, noční stolek, stůl, židle, skříňky. Žadatel si může s sebou přinést drobné vybavení pokoje (např. televizi, ledničku, obrázky apod.), nikoliv však nábytek. Měsíční poplatky se pohybují mezi 5 460 až 5 970 Kč. V ceně poplatků jsou veškeré služby: ubytování, strava (5x denně, u diabetiků 6x denně), zdravotnická služba, praní a žehlení prádla, úklid, el. energie a voda. V DD je po celých 24 hodin zajištěna zdravotnická služba, 2x týdně ordinuje v DD ústavní lékař, 2x týdně oční lékař, je zde i bufet, kadeřnictví a dochází k nám 2x týdně holič a dle potřeby i pedikérka.
V případě, že žadatel pobírá k důchodu příplatek pro bezmocnost, tak tento příplatek přísluší DD. Zbytek důchodu po zaplacení poplatku přísluší obyvateli. V případě, že obyvatel nemá dostatečně vysoký důchod na zaplacení poplatků je tento rozdíl hrazen z rozpočtu DD. Zmíněný obyvatel musí dostat minimální kapesné 696 Kč měsíčně. Postaráme se i o základní finanční záležitosti obyvatel - ukládání úspor, styk s bankami, poštou apod. Hůře pohyblivým obyvatelům zajišťujeme i drobné nákupy. Veškerý pohyb finančních prostředků obyvatel, které nám svěří do úschovy je přesně evidován. Je smutné, že se musíme setkávat i s tím, jak si někteří jedinci raději nic nekoupí, aby si pak za uspořené peníze mohli "koupit" návštěvu příbuzných.
Ale pojďme raději k veselejším stránkám života v DD.
Pro obyvatele je každý den připraven nabídkovou formou program např. pravidelné ranní cvičení a různé ruční práce. V DD se koná mnoho dalších akcí, které dávají našim obyvatelům možnost kulturního a společenského vyžití např. taneční zábavy, setkání se známými osobnostmi, pravidelné měsíční kavárničky, táborové ohně, příležitostné výlety, vystoupení dětských souborů apod. Věříme, že se nám podaří získat i dobrovolníky, kteří by nám pomohli vyplnit volný čas obyvatel v různých zájmových činnostech. Nápaditosti se meze nekladou, stačí jen projevit zájem. Dovolte mi, abych zároveň touto cestou poděkoval všem, kteří se jakýmkoliv způsobem doposud podíleli na zpestření života obyvatel, za finanční i jinou materiální pomoc DD Světlá.
Děkuji všem, kteří při čtení tohoto článku dospěli až k těmto posledním řádkům a snažili se pochopit význam mých slov, tak jako já jsem kdysi pochopil význam rčení, že společnost je tak silná, jak se dovede postarat o své seniory.
I my jednou dospějeme do důchodového věku, pokud se ho ve zdraví dožijeme.
Za Domov důchodců Světlá
Josef Hnik
ředitel DD
Někomu přinesl výsluní, jinému pocit klidu. Ledeč je jedním z příjemných překvapení, nejen bodovým ziskem, ale i
předváděnou hrou, ze které těží jako nejlepší celek na hřištích soupeřů. Miroslav Kouba, trenér: „Soutěž byla pro nás velkou
neznámou, ale rozhodně jsme v ní nechtěli hrát druhé housle. Výsledky i předvedená hra jsou pro mě příjemným
překvapením“.
Kanonýři Ledče „A“: 6 - Jelínek, 5 - Pechanec, 3 - Milichovský, Braumber, 2 - Procházka, J. Lebruška, Kalivoda,
1 - Nepovím
Kanonýři Ledče „B“: 5 - Miláček, 4 - J. Lebruška, Horajs, Šťastný, 2 - Pechanec, Dvořák, Ouřada, Moučka, Jindra, 1 - Křišta, Voplakal, O. Lebruška, Procházka, Anděl.
J. Habásko
Muži „A“ - krajský přebor
| Den | Datum | Začátek | Hodina | Utkání |
|---|---|---|---|---|
| Ne | 30.3. | 15:00 | Doma | Ledeč - Světlá |
| So | 5.4. | 15:30 | 13:30 | Bedřichov- Ledeč |
| Ne | 13.4. | 15:30 | Doma | Ledeč - Žďár n.S. |
| Ne | 20.4. | 16:00 | 14:00 | Pacov- Ledeč |
| Ne | 27.4. | 16:00 | Doma | Ledeč -Žirovnice |
| Ne | 4.5. | 16:30 | Doma | Ledeč -Pelhřimov |
| So | 10.5. | 16:30 | 13:45 | Náměšť n.O.- Ledeč |
| Ne | 18.5. | 16:30 | Doma | Ledeč - Ždírec |
| Ne | 25.5. | 16:30 | 14:45 | Havlíčkův Brod- Ledeč |
| Ne | 1.6. | 16:30 | Doma | Ledeč - SKF Vrchovina |
| Ne | 8.6. | 16:30 | 15:00 | Humpolec - Ledeč |
| Ne | 15.6. | 16:30 | Doma | Ledeč - Třebíč „B“ |
| So | 21.6. | 16:30 | 13:30 | Bystřice n. P.- Ledeč |
Muži „B“ - okresní přebor
| Dne | Datum | Začátek | Odjezd | Utkání |
|---|---|---|---|---|
| So | 29.3 | 15:00 | Doma | Ledeč - Tis |
| Ne | 6.4. | 15:30 | 14:15 | Golčův Jeníkov - Ledeč |
| So | 13.4. | 15:30 | Doma | Ledeč - Staré Ransko |
| Ne | 20.4. | 16:00 | 14:30 | Víska - Ledeč |
| So | 26.4. | 16:00 | Doma | Ledeč - Jeřišno |
| So | 3.5. | 16:30 | Doma | Ledeč - Pohled |
| Ne | 10.5. | 16:30 | 14:45 | Keřkov - Ledeč |
| So | 17.5. | 16:30 | Doma | Ledeč - Světlá „B“ |
| Ne | 25.5. | 16:30 | 14:45 | Přibyslav „B“ - Ledeč |
| So | 31.5. | 16:30 | Doma | Ledeč - Leština |
| Ne | 7.6. | 16:30 | 14:45 | Štoky - Ledeč |
| So | 14.6. | 16:30 | Doma | Ledeč - Havlíčkova Borová |
| Ne | 21.6. | 16:30 | 15:30 | Dolní Město - Ledeč |
V neděli 2. 3. 2003 proběhlo, tentokráte i za účasti reprezentantů Ledečského klubu, v Praze třetí kolo Národního poháru České federace tradičního karate FUDOKAN. Jednalo se již o druhou námi obsazenou akci tohoto druhu. První akcí byla účast na Pelhřimovském poháru v říjnu minulého roku. Z Pelhřimova jsme přivezli dvě čtvrtá místa. O rostoucí sportovní úrovni našeho klubu vedeného trenérem 4. třídy Lukášem Havlem, pracujícího pod Centrem-DDM, Ledeč nad Sázavou, plně vypovídají dosažené výsledky v Praze, které po skončení Národního poháru přímo na místě vyzvedl sám prezident ČFTKF pan Ing. Rachmy Soebajo.V konkurenci zavedených oddílů z velkých měst (především Prahy, Brna a Ústí nad Labem) Jsme dokázali získat celkem pět medailí, tři čtvrtá místa, jedno páté a jedno desáté místo. Zřejmě nejvýraznější je úspěch kata týmu mladších žáků ve složení Josef Doležálek, Antonín Havel a Jiří Straka, který přivezl do Ledče stříbrné medaile. V soutěži jednotlivců dále přivezli bronzové medaile Josef Doležálek v kategorii žáků a Lukáš Havel v kategorii juniorů. Věříme, že tento úspěch, byť je zavazující, není poslední. Rádi bychom totiž kromě osvědčených kategorií obsadili i vybrané kategorie dívčí. Tuto cestu k úspěchu nám mohou usnadnit i některé námi pořádané sportovní akce, z nichž nejbližší bude seminář pětinásobného mistra republiky a trenéra národní reprezentace Jiřího Hausnera, spojený se zkouškami našich členů, který proběhne v březnu. Iniciovány jsou rovněž jednání směřující k pořádání jednoho z výraznějších podniků ČFTKF (jednoho ze tří kol Národního poháru) přímo u nás v Ledči nad Sázavou, které by se mohlo uskutečnit již v příštím roce.
Havel Lukáš
70. narozeniny oslaví
10. 3. Krajíčková Marie, Koželská 406
20. 3. Benešová Marie, 28. října 566
75. narozeniny oslaví
1. 3. Švanda Josef, Partyzánská 888
6. 3. Ďoubalová Marie, Havlíčkova 142
10. 3. Pešout Jaroslav, JUDr., 28. října 499
19. 3. Oberman Josef, Ing., Hlaváčova 554
22. 3. Hájková Věra, Havlíčkova 775
27. 3. Vojířová Marie, Barborka 25
80. narozeniny oslaví
8. 3. Kaczmarek Josef, Na Rámech 909
22. 3. Dundáček František, M. Majerové 1074
31. 3. Bělohradská Anežka, Na Žižkově 356
85. narozeniny oslaví
29. 3. Zenkerová Františka, 28. října 550
K Vašemu Životnímu jubileu Vám přejeme prožití dalších dnů Vašeho života ve zdraví a spokojenosti.
NarozeniRoman Zatočil
Vážení rodiče, s radostí vítáme narození Vašeho děťátka a přejeme Vám i jemu, aby vyrůstalo ve zdraví a k všeobecné radosti.
Zemřeli
Lášová Marie1923
Na obec došly dva pamětní listy od Ministerstva Národní obrany Československé republiky, a sice pro padlé legionáře s textem: Josef Pražák, střelec 1. pluku Jana Husa, padl (zemřel) v boji za osvobození čsl. národa na ruskoněmeckém bojišti 27. října 1916. V Praze, 30. 11. 1920 - T. G. Masaryk“. „Václav Černický, střelec 9. pluku Karla Havlíčka Borovského … Na Uralu 7. srpna 1918… .“ Diplomy odevzdal starosta pozůstalým.
Dovětek v kronice: „Bylo by záhodno, aby i město naše uctilo konečně jedinou paměť zhynulých obětí světové války, buď postavením pomníku nebo deskou na škole.“
Krásné letní počasí trvá od svatého Josefa. Denně létá aeroplán nad městem, a to na Slovensko a zpět. Je na něm viditelný nápis „L. Bark“.1928
Upraveny platy lesním hajným Janu Kostincovi na 600 Kč ročně, k čemuž obdrží šest metrů palivového dříví, trávu z pasek a 2 % akcident z prodaného dříví. Bude-li zaměstnán jako dělník, obdrží plat 12 Kč denně. Karel Caska obdrží 700 Kč ročně a jako dělník obdrží denně 10 Kč. K tomu bude užívat obecní pozemek u lesa „Březiny“ za ročních 80 Kč.
Přiznáno domovské právo Josefu Šedivému, Janu Zelenkovi - zámečníku, odprodána část obecního pozemku v Pivovarské ulici za 50 haléřů za m2, k postavení domku s podmínkou, že se stavbou započne do dvou roků.
Sbor dobrovolných hasičů koupil novou automobilovou stříkačku za 160.000 Kč. Kupní cena bude uhražena subvencí 20 000 Kč, příspěvkem obce 20 000 Kč příspěvkem okresu 80 000 Kč, příspěvkem od obcí v okrese 10 000 Kč a odprodejem starých strojů za 30 000 Kč.
Okresu ledečskému byl pronajat obecní kamenný lom ve Velké stráni na čtyřicet roků. Nájemné bude činit 50 haléřů, pokud se týče 75 haléřů za m3 kamene, avšak z množství přesahujícího tři tisíce m3 kamene. Množství do tří tisíc m3 kamene jest bezplatné.
Obec obdrží od okresu po šestnáct roků potřebný štěrk za režijní cenu a pak každoročně padesát m3 štěrku zdarma. K tomu okres upraví a vydláždí vozovku v šíři osmi metrů od domu Karla Kosa ke státní úřední budově a odtud k Mostecké ulici. Výlohy nájemní smlouvy ponesou obě strany společně. Zadána ofertním řízením úprava ulice Komenského.
1933
Dne 6. března Spořitelna města Čáslavi darovala městu částku 6 000 Kč na stavbu kanalizace v ulici Habrecké, ve prospěch pomoci nezaměstnaným dělníkům. Město jest důrazně věřiteli upomínáno o zaplacení účtů ze stavby okresního domu. Někteří z věřitelů hrozí žalobami.
V Koželské ulici se 15. 3. propadla kanalizace. Nutno zadati opravu celé kanalizace v této ulici. Hodinové mzdy: dělník 2 Kč. 20 h. až 2 Kč. 50 h., zedník 3 Kč. 80 h. až 4 Kč.
Dne 20. března bylo na schůzi městské rady rozhodnuto o tom, že na náměstí bude zřízen park. Střed náměstí se opatří žulovými obrubami, vysype pískem a vysází lipami. Pořízeny návěštní reklamní tabule k vylepování reklamních plakátů. Nezaměstnanost dělnictva trvá, jsou vydávány státem stravovací lístky nezaměstnaným, za něž možno požadovati od nezaměstnaných výkon nouzové práce. Majitel hotelu číslo popisné 1 v Ledči, Josef Šmejkal, naléhá 27. 3., aby město vyklidilo místnosti, v nichž má úřadovny. Zástupci města jednali u Státního pozemkového úřadu v Praze. Městu se nabízí část lesa „Háje“ a hotovost 30 000 Kč, kdežto Rolnické družstvo by dostalo celý hotel „Zlatá Praha“.
1938
Dne 30. března. Městská rada. Stanislav Hadrava, obchodník ve Světlé, který tamtéž v poslední době zemřel, odkázal v poslední vůli chudým města částku 3 000 Kč
1943
Na frontách se už Němcům nedařilo a obyvatelstvo s velkým zájmem naslouchalo vítězným zprávám zahraničního rozhlasu. Aby poslech byl Čechům znemožněn, bylo nařízeno odstranění krátkých vln z radiopřijímačů. Toto opatření bylo však hned obcházeno a zhotovovány náhradní cívky (používáno i hřebíků aj.) zvané „churchillky“, které po zasunutí do radiopřijímače umožňovaly opět poslech krátkovlnných vysílání. Toto zařízení bylo obstaráno i pro přístroj ledečské četnické stanice. Dodal je štábní strážmistr Bohumil Růžek z Dolního Města.
ok