| leden 2003 |
|---|
Milí čtenáři!
Nový rok se vždy těší pozornosti lidstva, neboť jisté mezníky potřebujeme, abychom se v tom našem světě dobře orientovali, abychom rozdělovali čas a dějiny. Dnes už ani tolik nerespektujeme vlastní Nový rok a dávné zvyky s ním spojené, soustřeďujeme se spíše na den předcházející - Silvestr, zřejmě „splachujeme“ všechno špatné co se nám v daném roce nepovedlo a na co bychom nejraději zapomněli (pokud dobře splachujeme, může se podařit i to). Do nového roku vstupujeme s přáními, pokáními, tužbami a především předsevzetími, která by ostatně mohla být nedílnou součástí našeho života bez ohledu na kalendář. Ve chvílích, kdy čtete tyto řádky už jistě mnohá z nich vzala za své a jen nerudně reagujeme na mazlivý hlásek z rozhlasu - „To jsem já, Tvé předsevzetí…“
A tak už se nemasírujme, radujme se z toho, že už máme za sebou - „… o slepičí krok“ a jsme moc dobře nakročeni k pověstnému - „ … o hodinu více“, že máte před sebou první číslo svých oblíbených noviny z roku 2003.
Přes předcházející rozjímání mě stejně nenapadá nic jiného, než Vám popřát (ostatně co bych sobecky popřál i sám sobě) zdraví, dobrou mysl, úspěch i to poněkud abstraktní štěstíčko. Nechť je kombinace čísel letopočtu 2003 pro Vás příznivá!
OK
Světlo je symbolem Vánoc a poselstvím pokoje. Tak jako každoročně bylo světlo zapáleno v Betlémě v místech kde se narodil Ježíš Kristus. Odtud putovalo světlo letadlem do Vídně. Z Vídně pak putovalo po celé Evropě. Zásluhu na tom, že se dostalo i do České republiky mají Junáci - svaz skautů a skautek ČR a České dráhy.
Do Ledče přivezli světlo ledečští skauti z Havlíčkova Brodu 22. prosince loňského roku. Zájemci si mohli připálit světlo při zpívání u stromečku na Husově náměstí, ale i dalších místech po celém městě. Na místní železniční stanici Českých drah si mohli občané připálit světlo po celou dobu Vánoc.
Naše město se tak zařadilo díky ledečským skautům mezi stovky měst v Evropě i USA kde toto světlo zamířilo do zdejších rodin. Můžeme si tak říci „To světlo ve tmě svítí a tma jej nepohltila“ Jan 1,5.
Právě dnes, kdy celý svět stále více potřebuje uchovat mír a lidskou soudržnost nám tento posel-světla posvítí do klidných let v tomto století.
-FP-

Česká katolická charita již třetí rok vyhlašuje celonárodní Tříkrálovou sbírku. Od 3. - 8. ledna 2003 zavítali do Vašich domovů tříkrálový koledníci s doprovodem. Zazpívali koledu, popřáli zdraví a Boží požehnání v novém roce, předali symbolický dárek a poprosili o finanční příspěvek.
V Ledči nad Sázavou se vydalo do ulic 5 skupinek koledníků. Koledovalo se i v těchto vesnicích - v Ostrově, Vilémovicích, Hradci, Nezdíně, v Prosíčkách, Bohumilicích, Kožlí, Hněvkovicích, Nové Vsi, Chotěměřicích, Zahájí a Habrovčicích.
Celková částka 70.824,- Kč byla odeslána Oblastní charitě v Havl. Brodě a bude použita na vybavení a zahájení provozu Klubu Astra - denního stacionáře pro seniory v Humpolci.
Upřímné poděkování a Pán Bůh zaplať patří všem koledníkům a jejich doprovodu, kteří ve svém volnu byli ochotni obnovit tradici Tříkrálového koledování. Také Vám všem, kteří jste ochotně a rádi otevřeli dveře svých domovů, ale i svá srdce a jakýmkoli příspěvkem jste projevili zájem o pomoc bližnímu v nouzi.
JK
Zdravotní obvody Ledeč nad Sázavou, Světlá nad Sázavou a ostatní zdravotně spádové okolí.
| Pracovní dny : | 17.00 hod - 22.00 hod |
| Soboty, neděle a svátky : | 10.00 hod - 19.00 hod |
| Místo výkonu služby LSPP : | budova polikliniky Habrecká čp. 450, vchod ze dvora |
| Telefon LSPP : | 569 726 141 |
| Garant služby : | Nemocnice Ledeč - Háj spol s r.o. |
Pro akutní stavy a stavy bezprostředně ohrožující život.
| Pracovní dny : | N E P Ř E T R Ž I T Ě |
| Soboty, neděle a svátky : | N E P Ř E T R Ž I T Ě |
| Stanoviště výkonu RZS : | budova polikliniky Habrecká čp. 450, vchod ze dvora |
| Telefon RZS : | 569 721 930 |
| Garant služby : | Zdravotnická záchranná služba Havlíčkův Brod, Husova čp. 3622 |
Slávek Poborský
místostarosta
Dne 27. 11. 2002 byli zástupci měst, ve kterých byla vykonávána LSPP a zástupci pověřených měst /tkzv. trojky/ pozváni na jednání na Krajský úřad Vysočina v Jihlavě, kde nám bylo sděleno, že v souvislosti se zánikem okresních úřadů k 31. 12. 2002 dojde ke zrušení těchto služeb. Legislativně není ošetřeno, na koho má tato povinnost přejít. Zákon o zániku okresních úřadů říká, že to, co není nikde definováno, může přejít na obce, pokud obec o převzetí tohoto úkonu projeví zájem. Nicméně se kraji podařilo pro následný rok 2003 získat finanční prostředky na zabezpečení těchto služeb v úhrnné výši pro kraj asi 32 mil. Kč, což v přepočtu na obyvatele činí 60,- Kč. A nyní je na obcích, zda a v jaké podobě tyto služby zabezpečí, jinak tyto činnosti zaniknou.
Pro samotnou Ledeč, kde desítky let byla tato služba vykonávána, bylo rozhodující kam se přikloní Město Světlá n/Sáz., protože samotný obvod Ledeč n/Sáz. svým spádovým územím nezíská dostatek prostředků z přídělu kraje na zabezpečení této služby, byť i pro silně okleštěnou provozní dobu. Samotný časový prostor byl neskutečně krátký, aby tato služba nadále pokračovala. Nicméně šťastná shoda náhod ve věci naplánování zasedání zastupitelstev měst Světlá n/Sáz. a Ledeč n/Sáz. na 11. 12. dávala alespoň naději na rozhodnutí hlavně Zastupitelstva města Světlá n/Sáz., zda se přikloní nadále k tomu, aby výkon této služby pro zdravotní obvod Světlá byl nadále vykonáván v Ledči n/Sáz. tak, jak tomu bylo v minulosti. Myslím, že tomu bylo poprvé, kdy zastupitelé ve Světlé museli po dvanácti letech rozhodovat s územním nadhledem pro úřad s rozšířenou pravomocí. Rozhodli pro Ledeč, ale s tím, že v žádném případě se nebudou podílet na doplatku na tuto službu, pokud její výkon nebude dostatečně finančně pokryt. Důvod byl zřejmý, neboť jejich obyvatelé mají možnost volby mezi Ledčí a Havlíčkovým Brodem. Nicméně jsem přesvědčen, že rozhodnutí Města Světlá bylo správné a všem, kteří pro nás hlasovali patří uznání a poděkování. Jiné rozhodnutí by znamenalo zánik této služby, přitom se nejednalo pouze o území Ledče, ale též o území celého správního obvodu včetně území přiléhajícího k ledečsku, které má krajově i jinou příslušnost - střední Čechy.
A nyní v krátkém průřezu jak v návaznosti probíhala jednání pro zabezpečení této služby:
Na úplný závěr chci zdůraznit, že v tuto dobu ještě Kraj Vysočina nepotvrdil výši příspěvku pro Ledeč n/Sáz., ale předpokládáme, že příspěvek bude minimálně ve výši původního návrhu. Pokud by tomu tak nebylo, musela by se situace přehodnotit ve spolupráci s obcemi, které s námi na této službě trvají. I tak jsem přesvědčen, že v roce 2003 bude v Ledči tato služba zachována. Tedy je to služba pro dospělé ve věku od 15 let výše. Věřím, že v případě nouze a výrazné změně zdravotního stavu dítěte vám bude poskytnuta alespoň odborná porada, jak dál konat, a kde hledat odbornou pomoc. Minimálně se však snažte kontaktovat svého pediatra, který by měl prvořadě pomoci. Dle sdělení v novinách po přechodnou dobu bude dětská pohotovost zabezpečována dětským oddělením Nemocnice Havlíčkův Brod. Služba LSPP v Ledči, ale i jinde, je zásadně nevýjezdová, tedy k lékaři se musí všichni dopravit sami. Služba bude zabezpečována denně, ovšem pouze ve vymezených časech, a proto nabíhající změnu zdravotního stavu a rozhodnutí pro nutnost ošetření neodkládejte, aby bylo možno využít rozpětí doby výkonu služby první pomoci. Bohužel se pro budoucnost budeme muset připravovat na to, co říká v novinách hejtman kraje ing. Dohnal : Je to služba nadstandardní a přežívá zde spíše historicky. Já k tomu dodávám - pokud vývoj povede k zabezpečování prvotních zdravotních služeb tzv. rodinným lékařem, byť mnohdy i po telefonu, pak tomu říkám - ano!
Karel Urban, starosta města
Pohlednice Ledeč n. Sáz. odeslaná začátkem 40. let byla asi zhotovena z fotografie posledních let 1. republiky. Zajímavý pohled na náměstí a hrad. Bezesporu byly pro mne zajímavé dvě záležitosti. Předně to jsou auta vpravo. To byla stanoviště taxíků a ty byly tehdy v Ledči n. S. tři : majitelé - Antonín Kovařík, Karel Pecha a Karel Špaček. Poslední z nich také byl vlastníkem benzínové pumpy, u níž taxíky stojí. Hned za kašnou je další čerpadlo, patřící drogistovi panu Hruškovi. Pro úplnost pak bylo další čerpadlo u dnešního gymnázia, které provozoval majitel, na Ledeč výborně zařízeného a provozovaného potravinářského a lahůdkářského obchodu, pan Bondy. Jako žid byl transportován a válku nepřežil. Obchodník Švanda na nám. 28. října měl další pumpu a konečně pátou (!) vlastnil pan Křivohlavý. Po znárodňování a reorganizaci maloobchodu začátkem 50. let, to byla dlouho jediná pumpa ve městě. Každopádně pět čerpadel v malém městě je z dnešního hlediska pozoruhodný počet. Ještě jedna zajímavost se k čerpadlům váže. Původně první dvě čerpadla byla na protější straně, tedy u záložny a u drogerie. Drogista Hruška poznal, že čerpadlo je zastrčené a kdo jel od mostu, tak ho zahlédl na poslední chvíli a jel k Bondymu. Tedy se pumpa přemístila a donutila i pana Špačka k přemístění.
Čerpadla měla dva skleněné silnostěnné válce, každý o obsahu 5 litrů. Ruční pákou do nich obsluha spodem čerpala benzín, až po označení míry. Posléze otočila páčku a benzín hadicí tekl do nádrže. Mezitím už čerpal benzín do druhého válce, a tak podle požadavku ručně obsloužil zákazníka.
Bylo tedy dost zajímavostí v Ledči n. Sáz. a pohlednice jsou toho svědkem. Když jsem před více jak 60 lety chodil v Ledči do školy, pak nás učil pan učitel Doubek. A ten nás učil, abychom si všímali města, jeho historie a všeho nového. Zkrátka nás zanítil k tomu, abychom se dívali kolem sebe. Podobně tak činil i jeho syn, jehož žákem jsem rovněž byl. Avšak jedna záležitost mě dost zaráží. Dostávám a čtu Ledečské noviny a také do nich přispívám. Mimo Františka Plevy, jakoby pamětníci vymřeli nebo jim vyschnul inkoust. Je to škoda. Co pamětníci budoucím nesdělí, to se propadne nenávratně ve ztracenu. Tak kdo se ozve?
Dr. Miroslav Vostatek

Čtenáři našeho listu byli již mnohokrát podrobně informováni o probíhajících pracích na regeneraci lesoparku Šeptouchov. Vždy jsme tyto informace zaměřovali směrem k rekreačnímu a sportovnímu využití lokality, protože to bylo jedním z prvotních cílů. V pozadí ovšem vůbec nezůstala péče o ochranu přírody a krajiny. K celé akci se vyjadřovalo před započetím prací, tak i v jejím průběhu nespočet odborných organizací. Tytéž organizace se musely zákonitě podílet a dávat odborné posudky po dokončení díla, tedy v říjnu 2002. Tak to ukládá zákon u státem dotovaných záměrů.
Jak celou akci vidí tyto odborníci? Všechny písemné posudky a vyjádření mluví o našem parku jen v superlativech! Nepochybně nezávislou a nejvíce odborně fundovanou organizací je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, středisko Havlíčkův Brod (dále jen AOPK ČR), která vydávala již v červnu 2000 k dokončenému projektu (před realizací) odborný posudek, který vysoce oceňuje zpracovaný projekt. Namátkou uvádíme několik vět z tohoto posudku : „Předložená projektová dokumentace regenerace lesoparku Šeptouchov je kvalitní a řeší obnovu komplexně, s jasně vymezeným cílem. Regeneraci lesoparku Šeptouchov je možné pokládat za záměr s mimořádným efektem„.
Dne 24. 10. 2002 vydala AOPK ČR dokument „Závěrečné posouzení akce Regenerace lesoparku Šeptouchov v Ledči nad Sázavou“. Celé toto vyjádření nyní předkládáme.
Na základě výzvy Města Ledeč nad Sázavou a terénního šetření na místě samém provedli pracovníci AOPK ČR středisko Havlíčkův Brod posouzení dokončení realizace akce „Regenerace lesoparku Šeptouchov v Ledči nad Sázavou“. Tato akce byla financována z částečné podpory ze Státního fondu životního prostředí ČR, Program péče o přírodní prostředí, dílčí program 3.1.2. Smlouva o poskytnutí státní podpory ve výši 2,416.400 Kč byla se SFŽP sepsána v dubnu 2001. Výše dotace byla stanovena na základě rozpočtu dodavatelské odborné firmy vybrané ve výběrovém řízení a představuje osmdesátiprocentní dotaci nákladů na realizaci výše uvedené akce.
Předmětem žádosti o státní podporu byla úhrada nákladů spojených s obnovou přírodně krajinářského lesoparku, který se nachází na levém břehu řeky Sázavy při západním okraji města a jeho obnovení přispělo výrazně ke zlepšení životního prostředí obyvatel a návštěvníků města a poslouží jim jako vhodné místo k rekreaci a relaxaci.
Akce byla realizována v období od února 2001 do října 2002 dodavatelskou firmou Ekoimpex Pelhřimov dle schválené dokumentace zpracované p. Irenou Dundychovou, Sadovnictví a krajinářství, Havlíčkův Brod za odborné spolupráce s Ing. Drahoslavem Šonským Csc., autorizovaný architekt pro obor zahradní a krajinářská tvorba, Ateliér zahradní a krajinářské tvorby, Průhonice.
V rámci regenerace lesoparku Šeptouchov v Ledči nad Sázavou bylo provedeno v souladu s návrhem projektové dokumentace odstranění nevhodných náletových a plevelných dřevin, individuální ošetření stromů a výsadba jehličnatých stromů a keřů v parkové i lesní části. V lesních porostech budou realizovány zásahy rovněž v dalších etapách a budou vycházet z platného Lesního hospodářského plánu a zásad regenerace lesoparku v navržené projektové dokumentaci.
Závěrem lze konstatovat, že provedenými zásahy došlo k celkové obnově stávajících porostů, založení nového dlouhověkého dendrologického potenciálu přispělo výrazně k obohacení původní dendrologické kostry lesoparku Šeptouchov. Veškeré práce byly provedeny v souladu s projektovou dokumentací a smlouvou uzavřenou se SFŽP ČR na velmi dobré úrovni. Lze předpokládat, že při následné údržbě bude regenerace lesoparku úspěšná a obnoví se jeho ekologická a estetická funkce v plném rozsahu. Z výše uvedených důvodů doporučujeme uhradit žadateli finanční příspěvek v plné výši. Tak tedy hodnotí celou akci nezávislí odborníci.
Z dlouholeté zkušenosti víme, že se po úspěšném provedení díla vynoří „odborníci“, kteří se nám budou snažit namluvit, že kdyby byli bývali věděli, že lesopark mohl být krásnější, za méně peněz. Je to už tradice. Těžko dnes pochopíme, proč se spasitelé tohoto druhu neobjevili již v průběhu realizace nebo dokonce před započetím prací, když se konalo veřejné projednávání projektu na městském úřadě, na které zvaly plakáty a články v novinách. Přišlo jen pár lidí. Pravdou zůstává, že během provádění prací jsme spolupracovali i s několika zájemci z řad občanské veřejnosti a jejich odborné připomínky byly během projektu respektovány.
Ing. Břetislav Dvořák
vedoucí odboru výstavby, ÚP a životního prostředí
Od letošního roku bude pracovat redakční rada Ledečských novin v novém, rozšířeném složení. Věřím, že pro obsah tohoto měsíčníku to bude přínosem, že Vám i nadále budeme přinášet aktuality, postřehy, polemiky i pravidelné rubriky z našeho města, integrovaných a okolních obcí. Rádi bychom také přivítali větší aktivitu Vás, čtenářů Ledečských novin, abyste byli nejen našimi kritiky, ale také těmi, kteří nám dodají nové podněty, postřehy a vlastní příspěvky. Složení redakční rady pro období 2003 - 2006 je následující: Marie Vávrová, Lenka Zengerová, Jaroslav Poborský, Stanislav Vrba, Zdeněk Chlad, František Pleva, Otakar Kubát. Pokud nás chcete kontaktovat, můžete na telefonu 569 726 210-12, faxem na číslo 569 726 684, e-mail: mesto@ledec-net.cz. Vaše noviny najdete také pravidelně na internetových stránkách - www.ledec-net.cz./mesto
OK
Jestli je Švejk „typicky“ česká povaha,
pak v tom všem,
v čem je naše česká povaha typicky lidská.
Jan Werich
Hned na počátku tohoto roku si připomínáme hned dvě výročí našeho slavného krajana z nedaleké Lipnice - Jaroslava Haška. 30. dubna uplyne 120 let od jeho narození a 3. ledna jsme si připomněli už 80. výročí úmrtí tohoto velikána světové literatury. V povědomí mnohých žije jen jako bohém vysedávající a popíjející po hospodách, případně provádějící bohémské kousky a mystifikující veřejnost. Ve skutečnosti to však byl mimořádně pilný spisovatel a novinář, který za svůj kratičký život napsal kromě sbírky básní, množství fejetonů, více než 1 200 povídek a hlavně světově proslulý a objemný, ač nedokončený román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.
Jeho otec byl středoškolským spisovatelem. Po jeho smrti a po neúspěších na gymnáziu učil se Hašek drogistou a studoval obchodní akademii. Po absolvování nastoupil jako bankovní úředník v bance Slavia, ale dlouho tam nevydržel. Prostě se rád toulal a procestoval velký kus světa, což se také projevilo v jeho tvorbě. Tulák, revolucionář a anarchista. Střídal často zaměstnání, která většinou brzy končila krachem. Brzy po začátku I. světové války začíná jeho „ruská“ etapa života, odkud se také vrátil se svou novou ženou. Opět ho lákal bohémský život pražského prostředí, ale chtěl v klidu dokončit svého Švejka. Proto se odstěhoval do našeho Posázaví, Lipnice nad Sázavou, kde bohužel za necelé dva roky zemřel. Tento kraj mu doporučili jeho přátelé z uměleckých kruhů a nutno dodat, že se tu Haškovi velmi zalíbilo a požíval zde úcty a přátelství. Škoda jen, že tak krátce.
Ještě k datu narození Švejka, které uvádím v záhlaví. Všeobecně je v povědomí čtenářů, že Švejk je dílko první světové války a narodil se až na Lipnici v roce 1921. Nikoliv. Ve skutečnosti se dobrý voják Švejk zrodil už před válkou, v roce 1911, v seriálu humoresek v časopise Karikatury a Dobrá kopa. Za rok poté vznikla kniha Dobrý voják Švejk a jiné historky, vydaná v nakladatelství Hejda a Tuček.
Z dobových zpráv víme, že Hašek rozdával radost, pohodu a smích svým současníkům a nejinak se cítí generace po nich, ať už čtou či sledují na filmovém plátně jeho proslulé dílo. Naposledy jsme se o tom mohli přesvědči v televizi o loňských svátcích.
OK
Habrecká 450, Ledeč nad Sázavou
tel. 569 726 702
že od 1. 1. 2003
ordinační hodiny následovně :
| pondělí : | 7.30 - 11.30 | 13.00 - 15.00 |
| poradna pro novorozence a kojence | ||
| úterý : | 7.30 - 11.30 | 12.30 - 14.00 |
| středa : | 7.30 - 11.30 | |
| čtvrtek : | 7.30 - 11.30 | 12.30 - 14.00 |
| pátek : | 7.30 - 11.30 |
Pod tímto titulkem budeme pravidelně na stránkách Ledečských novin informovat občany o názorech a aktivitách zastupitelů ze Sdružení nezávislých kandidátů (SNK) při jejich činnosti v zastupitelstvu města. Zde má SNK díky voličské přízni pětičlenné zastoupení, což odpovídá 1/3 z 15-ti členného zastupitelstva. S 5-ti mandáty se bude SNK snažit naplňovat svůj volební program co by opozice 9-ti členné koalici ODS+KDU-ČSL+ČSSD.
Od počátku svého působení v zastupitelstvu města přistoupili všichni zvolení členové SNK k práci pro veřejnost aktivně a odhodlaně. Takto chtějí vystupovat po celé volební období. Obsazením řady klíčových postů v orgánech zastupitelstva, vahou 1/3 hlasů a schopností orientovat se v široké problematice samosprávy budou členové SNK opozicí zajisté silnou a fundovanou. Za SNK v zastupitelstvu města Ledeč n.S. pracují:
| Ing. Zdeněk Tůma | člen rady města | |
| MVDr. Pavel Vrbka | člen rady města | |
| Otto Vopěnka jun. | předseda finančního výboru | člen dozorčí rady |
| Stanislav Vrba | předseda kontrolního výboru | člen redakční rady LN |
| Marta Vrzáčková | místopředseda komise pro občanské záležitosti |
Na prvním řádném zasedání zastupitelstva města dne 11. 12. 2002 iniciovali a prosadili členové SNK tyto své návrhy:
Úpravu jednacího řádu zastupitelstva města:
- V zápisech z jednání zastupitelstva města bude zaznamenáván výsledek hlasování o jednotlivých bodech programu jmenovitě.     Navrhl : Otto Vopěnka
- Do pravomoci zastupitelstva města bude pro příště spadat i rozhodování o uzavírání smluv na investiční akce od celkové výše nákladů 1 mil. Kč a všech dodatků ke smlouvám od výše 100 000,- Kč. Dosud tuto pravomoc měla rada města.     Navrhl : Stanislav Vrba
Uložené úkoly starostovi města:
- Zahájit jednání s vedením Finančního úřadu a Úřadu práce ve snaze po zachování pracovišť těchto důležitých úřadů v našem městě.     Navrhl : Stanislav Vrba
Uložené úkoly tajemníkovi města:
- Rozeslat všem členům zastupitelstva města na doporučení dr. Těšínského směrnici o ochraně životního prostředí.     Navrhl : Stanislav Vrba
Připomínky k předloženým materiálům:
- V případě projednávání vyhlášky „Řád veřejného pohřebiště“, která byla na program zastupitelstva města předložena v tomto roce již potřetí, bylo ze strany SNK na tento fakt poukázáno a předložená vyhláška byla dále připomínkována. Tím byla prezentována snaha SNK po zkvalitnění přípravy materiálů předkládaných zastupitelstvu.     Přednesl : Stanislav Vrba
Při jednání městské rady prosadili postupně ing. Tůma a MVDr. Vrbka tyto své návrhy:
Zápis z jednání městské rady bude vyvěšován v uzamčené vitríně přístupné veřejnosti na náměstí.
Bude přehodnoceno využívání městské tržnice na pronajatém pozemku u městského kina.
V Ledečských novinách 12/02 byla zveřejněna informace o úředních hodinách MěÚ.
Na oficiálních internetových stránkách města upravit Ledečské noviny tak, aby bylo možno ihned reagovat a psát komentáře k jednotlivým publikovaným článkům.
- sv -
Počet obyvatel k 31. 12. 2002 :     6063 obyvatel
Počet obyvatel podle části obce :
| celkem | muži | ženy | |
| Ledeč nad Sázavou | 5348 | 2640 | 2708 |
| Habrek | 157 | 84 | 73 |
| Horní Ledeč nad Sázavou | 339 | 167 | 172 |
| Obrvaň | 97 | 54 | 43 |
| Souboř | 50 | 24 | 26 |
| Sychrov | 7 | 2 | 5 |
| Vrbka | 65 | 26 | 39 |
Průměrný věk : 45 let     (muži : 43 let - ženy : 46 let)
Nejstarší občanka :     Pařízková Růžena - nar. 1908
Nejstarší občan :     Uher František - nar. 1912
| Počet sňatků : | 33 | |
| Počet rozvodů : | 28 | |
| Počet úmrtí : | 43 | |
| Počet narození : | 50 | z toho : 33 chlapců a 17 dívek |
Živým Betlémem s Ježíškem a jesličkami jsme v denním stacionáři Petrklíč pro děti a mládež s kombinovaným postižením zakončili první kalendářní rok jeho existence. V skromných podmínkách stacionáře nacvičily jeho vychovatelky s dětmi krátký, asi čtvrthodinový, ale o to více dojemný program. Hlavní role totiž obsadily právě děti ze stacionáře oblečené do vypůjčených kostýmů.
V jesličkách z ozdobené dětské postýlky ležel čtyřletý Honzíček coby Ježíšek. K němu za zpěvu koledy Narodil se Kristus Pán přijížděl na invalidním vozíku Lukáš převlečen za Josefa, doprovázela jej stydlivá a stále usměvavá Lenka - Marie. Postavili se podél postýlky s Honzíkem a kompletní svatá rodina mohla během koledy Půjdem spolu do Betléma přijímat návštěvy. Jako první přiváží maminka Zdena svoji Terezku a přinášejí k jesličkám dary - ovoce, za nimi přistupuje Lenička a při zpěvu sloky: „Já ti nesu dvě kůžičky...“, pokládá k jesličkám dva ledvinové pásy. Následuje nejstarší Vlastička s mlíčkem a za ní s beránkem přichází Radek převlečený za mohutného pastýře. V doprovodu učitelky Dany a vychovatelky Katky přichází i stážistka Erika hrající na dudy z gumových hustilek. Za zpěvu písně My tří králové se tu objevují i králové K+M+B v podání Marka, Petříka a vedoucího stacionáře pana Práška. Marka na vozíku přiváží vychovatelka Šárka. Program vrcholí společnou písní Štědrý večer nastal a končí zpěvem písně Tichá noc v podání zdravotní sestry Zdeny a vychovatelky Ivety. Na klávesy všechny postupně doprovázel dobrovolný pracovník stacionáře Jirka Michelfeit.
Spontánní a nestrojený projev účinkujících byl nejpřesvědčivějším důkazem pokroků, kterých děti za půl roku existence stacionáře a svého pobytu v Petrklíči dosáhly. Zbavily se tu strachu a ostychu z lidí, v prostředí jim blízkém se nyní projevují jako jedinečné osobnosti začleňující se do společnosti. Jejich maminky se opět neubránily slzám. Mezi dojatými a tleskajícími diváky byli i další rodinní příslušníci, kuchařky z mateřské školy na Stínadlech, stálí i dobrovolní pracovníci stacionáře a paní učitelka Dana Polcarová, která celý program sestavila a zrežírovala.
V další čtvrthodině vystoupil dětský pěvecký sbor adventistů pod vedením Romana Šmejkala, s přednesem směsi vánočních písní, některé i v hebrejštině.
Následovalo loučení - opět dojemné - tolik pus a slziček, no nepočítaně. Všichni se již těší nashledanou po Třech králích, kdy náš stacionář Petrklíč vykročí do roku 2003.
Všem, kteří se zasloužili o jeho vznik a provoz, kteří nám pomáhají sponzorsky či dobrovolnou prací, děkujeme a všem lidem dobré vůle přejeme hodně štěstí a zdraví v novém roce.
Iveta Vrbová
Stacionář Petrklíč
OK
Je tomu už víc jak rok, co jeden okamžik, 11. září, změnilo svět. Uvědomujeme si to o to víc, teprve teď, s odstupem času, když vlna zděšení z atentátů v New Yorku opadla a tragédie se stala historií. Historií ovšem, která trvá : útok na Twin towers v Americe brutálně zasadil nový historický mezník, od kterého určuje čas. „Bussiness as usual“, jde život dál, jako by se nic nestalo; a přesto cítíme, že s tím, co se událo, se budeme muset dlouho vypořádávat. A nikdo přitom neví jak. Vojenská akce je nasnadě. Ale ta jakoby už předem neslibovala řešení, ale jen další vyhrocení situace. Neví se, kde přesně a proti komu bojovat. Terorismus je jako hydra, jíž se utne jedna hlava a sedm dalších naroste. Pohádka o draku a princezně se stala skutečností.
Že žijeme v éře globalizace, jsme věděli, ovšem bez toho, že bychom si mohli představit, v čem všem konkrétně spočívá. Zřícením symbolu Ameriky a s ní i celého západního světa jsme rázem procitli do už zglobalizovaného světa. Připomíná mi probuzení do kalného rána 21. srpna 1968. Že jsme byli satelitem Sovětského svazu, jsme také jaksi věděli, ale tanky na ulicích nám brutálně připomněli co to znamená. „A bude to na dvacet let“, říkal tehdy můj strýc a ani se moc nemýlil. Ale to už je dávno a v říši zapomnění - i když tomu, kdo to prožil, dunění tankových pásů na dláždění bude sedět v morku kostí, až do konce života.
New York se týká nás všech, i toho, kdo to 11. září bezprostředně neprožili. Stačilo ty apokalyptické scény vidět v televizi, abychom si uvědomili, jak málo stačí, aby se Titanik naší civilizace potopil; jak jsme všichni ohroženi bombami, jež mohou vybuchnout ve vzduchu, na moři či na zemi a každý z nás, že může dopadnout jako ti nebožtíci v New Yorku, či nic netušící diváci muzikálu v Moskvě. Ano, nevíme doslova dne ani hodiny. A není přitom kam utéct v tomhle světě spojeném internetem v jednu vesnici, kde se informace šíří rychlostí okamžiku a kde i teroristé disponují sítí globálního teroru. Starý svět se nerozloučil prvním dnem nového tisíciletí, ale až jedenáctým zářím téhož roku. A to datum stále vrhá stín a kalí letošní náladu Vánoc obavou, co bude zítra a co za hrůzy nám přinese nový rok? Kolik atentátů, válek, přírodních a ekologických katastrof, kolik dopravních neštěstí, zemětřesení a biblických povodní nás v roce 2003 čeká?
Svět je ve zlu a jen bláhovec si ještě může myslet, že vystačí výchova, či racionální přístup k životu, že problémy se dají vyřešit a že stačí, když se dohodneme, vždyť máme přece rozum. Jak ale jednat „rozumně“ s fanatikem, který pozbyl už i pud sebezáchovy, jak diskutovat s tím, kdo je permanentě pod vlivem drogy a jak se domluvit s tím, kdo baží po pomstě za utrpěná bezpráví; a co zmůže apelovat na rozum toho, kdo nechce nic, než zisk za každou cenu? Jakoby se nám všechno vymykalo z rukou a nemůžeme nic, než bezmocně přihlížet : symbolem je onen rozlomený tanker na dně oceánu u pobřeží Španělska, který z hlubin chrlí mazut a třeba i desetiletí může zamořovat život a jsme bezmocní to zamezit. Jakoby se lidská nedbalost, selhání techniky i moc živlů společně spikly proti člověku.
Už církevní otcové starověku hlásali, že katastrofy nejsou náhoda, ale důsledek toho, že svět je ve hříchu. A zpětně si dnes možná uvědomujeme, proč Jan Pavel II tak naléhavě nabádal po celé milostivé léto 2000, aby lidé obrátili a očistili pokáním, a tak, aby se lidstvo připravilo na ony „big challenges“ - velké výzvy třetího tisíciletí - které jistě prorocky předvídal. Temný a bezútěšný se totiž stává život bez víry, když člověk stojí před zkouškami, jež přesahují síly. Kdo nevěří, může být sice od přírody optimista, ale jak může mít skutečnou, živou naději? Není to spíše tak, jak jednou Karel Kryl sarkasticky poznamenal - že „optimismus je jen forma nedostatku informací“. Právě těch však máme takových a tolik, že optimismus je sotva na místě.
Přesto však se sv. Pavlem vyznáváme, že „všechno napomáhá k dobru těm, kdo milují Boha“ (Řím 8, 28) a věříme, že Bůh Otec svou prozřetelností neomylně řídí svět. Neřídí ho ale sám, ale ve spolupráci s námi - takové je totiž povolání křesťana. Bůh stvořil vše co jest svým slovem; a tímtéž kreativním slovem nás zve k účasti na spáse světa. „Řekni mi otče slovo, jak se mohu spasit“! - tak zněla za otců pouště prosba nováčka. Věřil totiž, že to slovo, které uslyší, nebude jen rada zkušeného starce, i když dobře míněná, ale přímo vůle Boží. Skutečný abba totiž v záchvěvu vlastního srdce pozná, co Bůh Otec chce skrze něho sdělit druhému. Proto nazývali „duchovními otci“ ty, kdo byli obrazem božího Otcovství.
Není hlad po takovém lidském slovu, jemuž se dá věřit jako slovu božímu, znamením času? A nespočívá drama naší doby v tom, že je dobou bez otců - vaterlose Zeit? Možná to vysvětluje, proč ze všech koutů světa neúnavně zvou papeže, aby přijel a obrátil se slovem života. Dokonce v italském parlamentu se i nesmiřitelní protivníci přestali hádat a dali přednost tomu, společně Svatému otci naslouchat! A může být náhodou, že na svatořečení otce Pia z Pietralciny se z celého světa do Říma sjely statisíce lidí, aby oslavily mnicha, který vlastně jenom celý život seděl ve zpovědnici? Už za jeho života tam za ním putovali lidé z velkých dálek, jen aby mohli vyznat svoje hříchy, zeptat se na radu a požádat ho o modlitbu. Cítili, že otec Pio žil Bohu tak blízko, že jeho modlitba měla mimořádnou moc. A četné zázraky je o tom mohly přesvědčit.
Moderní svět nám nabízí nevídané možnosti komunikace. Ta sama o sobě však ke sblížení lidí nepovede. Křesťané však věří, že je to možné v Kristu, který je v každé lidské bytosti tajemně přítomen. Vidí ho v druhém, ale jen ten, kdo sám udělal Bohu ve svém nitru místo; kdo má srdce čisté a neustále snaží od zlého se uchránit. Neboť je to sebeláska, co nás znečišťuje a Kristu v nás překáží růst. Naopak, každým skutkem milosrdné lásky, každou obětí a životem z víry se očišťujeme a postupně se ztotožňujeme s Kristem a On s námi. Dává nám tím účast na svém životě, na svých vlastnostech, i na své síle a královské moci Pán nebes, země i celého vesmíru. Proto i zdánlivě jen čistě lidské naše slovo může zapůsobit silou slova Božího; a i sebemenší skutek zájmu o druhého, ochota naslouchat mu a věnovat mu čas, je sto probudit v něm opět vůli žít; proto i modlitba pronesená v únavě, kdy se oči zavírají a soustředění slábne, ale s vírou v Boží prozřetelnost a všemohoucí lásku, má sílu změnit osud světa.
Neslíbil nám Kristus Pán tak neuvěřitelnou věc, že kdo v něho věří, bude činit stejné divy a dokonce i větší než On sám? (cf. Jan 14.12). Tím nás chtěl jistě ujistit, že nás ani do skonání věků neopustí; a ty skutky bude činit samozřejmě On, ale v nás, skrze nás a společně s námi. On, Slovo, jenž se stalo tělem, od nás chce jenom důvěru a víru. Bůh se stal proto člověkem, proto se nám narodil a proto za nás zemřel, aby nás pozvedl a dal nám společně s ním kralovat. Vládne však tím, že slouží - chudým. A k tomu zve i nás. Je tolik těch, kdo křičí po soucitu : podvyživené děti v Argentině, sirotci v Rumunsku, přestárlí na Ukrajině, či rodiny v Rusku. A kdo aspoň vzpomene na běloruské děti Černobylu, které když nepomřely, prosáklý radiací, právě dorůstají do věku, kdy i oni by se chtěly vdávat, ženit a mít děti…? Od toho bude záviset, jak šťastný bude Nový rok : ztotožníme-li se s těmi ubohými, jako Bůh se s námi ztotožnil, když se stal jedním z nás. Kdo slouží druhému, na sebe zapomene - a opadne z něj strach. Největším darem k Vánocům je, že do naší lidské péče svěřil se dokonce i Bůh sám : V jesličkách na slámě, hle křehké dítě - přesto však Pán náš i Král.
Dr. Jan Bárta
Mateřská škola Družstevní děkuje touto cestou všem rodičům a sponzorům, kteří se zasloužili o zlepšení prostředí třídy v naší MŠ.
Jsou to :
rodina Kunáškova - hračky, papír
rodina Vopěnkova - Wan servis
Rostislav Zajíček - firma DRZ
Ing. S. Koumar - firma KOWA
pí Kohlmajerová - Pekařství u Dymáků
Ing. J. Smejkal - Intex
Ing. J. Kokeš - Výběr
Dále děkujeme i rodičům za vstřícnou spolupráci během školního roku :
pí L. Karlové - rekonstrukce dět. nábytku
rodině Jeřábkové z Veliké - dodání brambor zdarma
pí R. Brzoňové - ušití závěsů
pí E. Horné - zakoupení sladkostí, dárečků, upečení perníčků
pí J. Panské - zakoupení sladkostí
Přijďte nás navštívit v MŠ Družstevní, rádi se pochlubíme.
Ke konci ještě přikládáme přání všeho dobrého do roku 2003 od všech zaměstnanců a dětí MŠ.
Zápis dětí do 1. tříd se uskuteční ve dnech 7. února a 8. února 2003 současně v budovách školy v Barborce a Nádražní ulici. V pátek 7. února 2003 bude zápis probíhat v době od 14.00 hod. do 17.30 hod., v sobotu 8. února v době od 8.00 hod. do 10.00 hodin.
K zápisu se povinně dostaví jeden z rodičů s dítětem, které do 1. 9. 2003 dovrší 6 let věku.
K zápisu je třeba rodný list dítěte a občanský průkaz jednoho z rodičů.
75. narozeniny oslaví
3. 1. Jelínek Jiří, Na potoce 517
16. 1. Kadečka Vincenc, Stínadla 1035
26. 1. Mandl František, Stínadla 1038
28. 1. Čermáková Miloslava, Marie Majerová 1092
Turek Jaroslav
80. narozeniny oslaví
8. 1. Prokop Jan, Hrnčíře 44
21. 1. Moravec Josef, Na Žižkově 306
25. 1. Marková Jana, Jaroslava Haška 616
28. 1 Škvor Karel, Komenského 315
Flesarová Anežka
85. narozeniny oslaví
Brzoňová Vilma
Rozkošná Marie
Bouz Josef
90. narozeniny oslaví
22. 1. Koníčková Růžena, Koželská 224
K Vašemu Životnímu jubileu Vám přejeme prožití dalších dnů Vašeho života ve zdraví a spokojenosti.
Narozeni
Viktorie Kubíčková
David Viktora
Filip Šimek
Kateřina Phamová
Martin Černý
Carmen Steinerová
Vážení rodiče, s radostí vítáme narození Vašeho děťátka a přejeme Vám i jemu, aby vyrůstalo ve zdraví a k všeobecné radosti.
Svatby
Miloslava Kocourková a Miroslav Bajer
Novomanželům přejeme do společného života hodně lásky, porozumění a spokojenosti.
Zemřeli
Hrbek Miroslav1878
Od roku 1877 a hlavně v roce 1878 byla zvýšena silnice pod hradní skálou ke Koželužně vedoucí. Bylo to za okresního starosty Josefa Neuberta a MUDr. Josefa Krajíce - okresního tajemníka. Dříve byla silnice tak chatrná a nízká, že při vystoupení vody nad obyčejnou výšku bývala silnice hned zatopena a povozy nemohly jezdit.
1923
V lednu tohoto roku připomíná kronikář Táborský „zbabělý“ atentát na dr. Rašína., který byl v Praze spáchán 5. 1.
14. ledna byla, za účasti mnoha hasičských sborů, konána zdařilá zkouška motorové stříkačky místních dobrovolných hasičů, kterou dodala firma Štěpánek. Nová stříkačka byla velmi brzy (a nutno dodat, že efektivně) využita při požáru v Papírně. 29. 1. tu byl dopoledne zdolán požár ve skladištích.
16. ledna přišla prudká sněhová vánice, která ztrhávala telegrafní dráty. Hodiny na kostelní věži a škole byly zcela zaváty.
1928
Dne 29. ledna po půlnoci, vyhořela hospodářská budova, stáje a kůlna - při domě číslo popisné 19 v Ledči, patřící obchodníkovi Antonínu Hradeckému. Ve stáji se udusilo pět koní. Jejich mrtvoly byly nafouklé a pohled na ně odporný.
Arnoštu Holzschuhovi, státnímu příslušníku Dolních Rakous, přislíbeno domovské právo s podmínkou, že obdrží státní občanství v Čechách. Antonín Vlček, svrškař, rezignoval na členství v městském zastupitelstvu. Resignace přijata.
Okresní správní komise byly zákonem zrušeny a na místo nich budou od 1. července 1928 zřízeny okresní úřady. Povinností obce jest postarati se o umístění úřadu a o ubytování úřednictva. Okresní úřady nastupují na místo dosavadních okresních správ politických. Jednáno bylo proto o stavbě nové budovy pro okresní úřad a přípravnými pracemi byla pověřena městská rada.
1933
Dne 2. ledna. Bylo určeno Okresnímu četnickému velitelství nájemné z místností v okresním domě na 6.000 Kč. ročně. Berní správa a berní úřad budou vyzvány, aby se vystěhovaly z domu číslo popisné 16, kde bude umístěn městský úřad. Nezaměstnanost dělnictva trvá. Policejnímu strážníku Janu Radošovi propůjčen titul „nadstrážník“.
Josef Pařízek rezignoval na členství v městské radě a v městském zastupitelstvu, ježto vystoupil ze strany komunistické. Na místo zvolen členem městské rady Karel Korejtko, obuvník.
Rušné jednání bylo o půjčce jednoho milionu korun na okresní dům (na 6 % úrok). Město musí platit z nezaplacených stavebních účtů úrok až 12 %. Pro půjčku 1,000.000 Kč. u spořitelny města Čáslavě hlasovalo 21 členů a proti bylo 7 členů.
Policejnímu strážníku Jindřichu Stejskalovi bylo upraveno služné na 50 korun měsíčně. Okresní úřad, vlastně budova, v níž jest tento úřad, bude opatřena státním znakem za 3.000 Kč. Proti tomuto opatření hlasovalo šest členů. Matylda Vicanová, bydlící v obecním domku u cihelny, vyhoštěna jako obtížná z města. Zavedeny takzvané „flámenky“, nesoucí městské pokladně příjem za překročení policejní hodiny v hostincích.
Dne 10. ledna náhle zemřel na mozkovou mrtvici Rudolf Vorbach, přednosta berní správy v Ledči. Bylo mu 59 roků.
1938
Dne 19. ledna hořel dům sklenáře Krejdla Na Pláckách. Srážka auta s motorovým vlakem. Tato nehoda se přihodila dne 23. února ve tři hodiny odpoledne, kdy auto rolnického družstva bylo zachyceno motorovým vlakem a rozbito, při čemž byl zraněn pan Radil mladší z Olešné.
OK