| říjen 2002 |
|---|
Je ticho v návrších, sychravý čiší chlad,
Dnes mlhy podzimní krajinu zatopily;
Jeseň až doubravy do hola odstrojí,
Zima je oblékne v sněhový šat bílý.,/p>
V polovině září tohoto roku se v obřadní síni městského úřadu konala malá slavnost. „Křtila“se tu, v pořadí už čtvrtá, kniha s regionální tématikou, která nese název Ledečské dominanty. Jak už z názvu vyplývá, jedná se o dvě stavební dominanty města - hrad a děkanský kostel sv. Petra a Pavla. Architekt Ladislav Svoboda tu detailně popisuje ledečský hrad od gotiky až k barokním úpravám. Druhou část, věnovanou ledečskému kostelu, zpracoval pan František Pleva. V obou částech je vůbec poprvé zveřejněna řada dosud nepublikovaných dokumentů a fotografií.
Slavnostní odpoledne podtrhla i řada významných hostů. Kromě „historických duchů, snad z rodu Meziříčských“ se dostavili oba autoři (manželé Ebelovi se omluvili), otec biskup Jaroslav Škarvada, poslankyně Parlamentu ČR M. Němcová, zástupkyně kraje Vysočina dr. M. Matějková, poslanec Parlamentu ČR ing. J. Kasal, představitelé města a další hosté.
Čtenářům se tak dostává do rukou kniha, která vhodně doplňuje již dříve vydané knihy a jistě se stane vítaným dárkem pro všechny zájemce o naše město, zájemce o historii i místní rodáky. Prodává se za cenu 390, - Korun na městském úřadě (III. patro, č. dveří 308) a v místním informačním centru.
Na snímcích pana J. Barty sn. Jsou „pištci“ z místní ZUŠ, architekt Ladislav Svoboda, starosta města s „éterickými postavami a duchy časů dávno minulých, kteří už dlouhá staletí bloudí v chladných zdech našich dominant“.
OK
Lyžařský oddíl TJ Kovofiniš, CENTRUM - Dům dětí a mládeže a Jízdní kola Ledeč n.S. pořádají v sobotu 19. 10. 2002 tradiční již 43. ročník Běhu Šeptouchovem. Běh se koná jako obvykle v parku Šeptouchov. Prezentace je možná nejpozději 15 min. před startem každé kategorie. Zahájení závodu je v 9,15 hod.
Běžet může každý, kdo přijde. I letos se v kategoriích ženy a muži vytrvalci poběží o cenu starosty města Ledče nad Sázavou. Ženy běží 2000 m a muži vytrvalci 8000 m, ostatní kategorie od nejmladších mají tratě od 170 m. Pro první tři závodníky v každé kategorii jsou připraveny diplomy a věcné ceny. Pořadatelé věří, že se opět, jak bývalo dobrým zvykem, zúčastní velké množství závodníků z Ledečských škol a bude se opravdu závodit pro potěšení všech. K tomu přejí hodně štěstí a pěkné počasí.
Bližší informace o závodě je možné získat u Ing. Petra Banýra, tel. 569 731118, nebo e-mail banyr@aquahard.cz
Vážení čtenáři LN, jak jistě všichni víme, letošní rok naši vlast zasáhly rozsáhlé povodně a proto ani naše obec nezůstala pozadu a okamžitě nabídla pomoc. Jako první nás oslovila a o pomoc požádala obec Metly na okrese Strakonice. Požadavek zněl : potřebujeme nutně dokončit žně.
Nyní něco o obci Metly. Ve výše zmiňované obci hospodaří místní zemědělská a.s. Obec měla před povodní 35 popisných čísel s trvale žijícími obyvateli, většina z nich byla zaměstnána v zemědělství.
Po protržení hráze místního rybníka o výměře 51 ha se obcí prohnala zátopová vlna, která trvala zhruba 30 minut. Po této době zde bylo zcela smeteno 14 domů, ostatní po povodni zůstaly zatopeny. Voda sebrala i veškeré hospodářské budovy, garáže, ploty, stromy a způsobila obrovské škody.
Po povodni zde byla nasazena armáda, přijeli hasiči a mnoho dobrovolníků. Naše obec zde měla za úkol svoz slámy z nezatopených polí. Tamní občané nám byli velmi vděční, neboť mohli zůstat doma a shánět nové bydlení, popřípadě nějaké alespoň provizorní budovat.
Sám osobně jsem se této pomoci zúčastnil i se zástupcem Josefem Horajsem a věřte, je strašné podívání na takto vyhlazenou obec. Z druhé strany jsem získal přehled a zkušenost, jak se tato výjimečná situace řídí a organizuje.
Po návratu domů naše obecní zastupitelstvo jednohlasně schválilo zaslat této postižené obci finanční dar a tak se také již stalo.
Závěrem bych chtěl poděkovat panu Krajíčkovi z Habreku a panu Brožovi z Jedlé, kteří se s námi na pomoci podíleli. Poděkování též patří dobrovolným hasičům z Přibyslavi, kteří zajistili naši přepravu z Kozlova do obce Metly.
Borovský Josef,
starosta obce Kozlov
Lékařská služba první pomoci v Ledči nad Sázavou, Haberská ulice 450, nebude otevřena pro pacienty ve dnech :
pondělí 14. 10. 2002
čtvrtek 24. 10. 2002
úterý 29. 10. 2002
čtvrtek 31. 10. 2002
Důvodem, je odmítnutí ledečských lékařů MUDr. Jiřího Pavlíčka, MUDr. Olgy Jaremenkové a MUDr. Jana Maštálky nadále zajišťovat pro veřejnost Lékařskou službu první pomoci.
Pro pacienty ledečska, bude ve výše uvedených dnech první pomoc zajišťována na Lékařské službě první pomoci Havlíčkův Brod, Husova 3622 (v areálu nemocnice proti bývalé vrátnici). Telefonní spojení : 569 408 222.
Slávek Poborský
místostarosta
V sobotu 14. září letošního roku v deset hodin dopoledne byl ledečský Husův sbor zcela zaplněn. Konalo se tu bohoslužebné shromáždění Církve československé husitské. Vedle domácích bylo přítomno i mnoho hostů. Hlavním důvodem byla skutečnost, že v průběhu bohoslužby byla udělena svátost svěcení kněžstva duchovnímu ledečské náboženské obce jáhnu Janu Hálkovi. První část liturgie vedl brněnský biskup ThDr. Petr Šandera, který spolu se spolusvětiteli, jedním z nichž byl emeritní patriarcha a biskup Církve československé husitské Vratislav Štěpánek, svátostný úkon vykonal. Poté se vedení eucharistické části liturgie ujal nově vysvěcený kněz, který se po závěrečném požehnání pozdravil s řadou věřících i hostů, mezi nimiž nechyběl ani starosta města pan Karel Urban.
Jh
Napadlo vás někdy, jak se vybírají matky pro postižené děti?
Já si to představuji tak, že Bůh dává instrukce andělům a ti si je zapisují do ohromné matriky:
„Amstrongové Beth, syn. Patronem bude Matouš.
Forestová Miriam, dcera. Patronkou bude Cecílie.
Rutledgová Carrie, dvojčata. Patronem ... třeba Gothard, ten je zvyklý na málo zbožné lidi.“
Až andělům nadiktuje jedno jméno, při kterém se usměje: „Téhle dáme postižené dítě.“
Anděl se zvědavě ptá: „Bože, proč právě jí? Vždyť je tak šťastná!“
„Právě proto“,odpoví Bůh s úsměvem. „Copak bych mohl svěřit postižené dítě ženě, která nemá radost? To by bylo kruté.“
„Ale je trpělivá?“ Ptá se anděl.
„Nechci, aby byla moc trpělivá, jinak se utopí v sebelítosti a bolesti. Až se vzpamatuje z té rány a zármutku, určitě to zvládne.“
„Ale pane, myslím, že ta žena v Tebe ani nevěří!“
Bůh se usměje: „Na tom nesejde. O to se můžu postarat. Ta žena je dokonalá. Má správnou dávku egoismu.“
Andělovi to vyrazilo dech. „Egoismu? Copak to je nějaká ctnost?“
Bůh přikývne: „ Jestli se od syna nedokáže čas od času oddělit, nikdy to nedokáže přežít. To je žena, které požehnám ne zcela dokonalým dítětem. Ještě to neví, ale budou jí mít co závidět. Nikdy nic nebude brát jako samozřejmost. Žádný krůček pro ni nebude obyčejným. Až jí dítě poprvé řekne MÁMA, bude svědkem zázraku a bude to vědět. Až bude slepému dítěti popisovat strom nebo západ slunce, uvidí je, jako to dokáže málo který člověk. Dám jí, aby viděla jasně věci, které vidím já - lhostejnost, hrubost, předsudky - a dám jí, aby se přes ně přenesla. Nikdy nebude sama. Budu po jejím boku každou minutu každého dne jejího života, protože bude vykonávat mou práci tak neomylně, jako bych tam byl já.“
„A kdo bude patronem? Ptá se anděl připravený k zápisu do matriky.
Bůh se usmál: „Bude jí stačit zrcadlo.“
Dočetla jsem tuto povídku, kterou nám do stacionáře přinesla jedna z maminek, maminkám Petříka, Terezky, Lukáše a
Leničky. Maminky plakaly. Do jedné plakaly. Slzy bolesti, slzy pochopení, slzy tichého soucítění i slzy hrdosti.
Napadlo vás někdy, co vše může být ukryto v slzách?
Iveta Vrbová
Stacionář Petrklíč
(Tento článek je věnován babičce Radka a maminkám Petříka, Terezky, Lukáše, Leničky, Martina, Lenky, Marka, Honzíka, jejichž děti navštěvují náš stacionář.)
Chladné, mlhavé ráno 14. září. Ještě je tam, když odcházím na vlak, který odjíždí krátce po páté hodině ve směru na Světlou, kde je východisko k letošnímu, již tradičnímu, jedenáctému setkání na Orlovech.
O čem ta setkání u Orlovské myslivny v lesích mezi Lipnicí a Humpolcem jsou? Dne 17. září jsou to letos 64 roky, co zemřel zakladatel skautské organizace u nás, profesor Antonín B. Svojsík, který v pohnutém roce 1938 zanechal skautům svoje dílo, organizaci i odkaz, vyjádřený krátkou, ale výstižnou větou : „Každý konej svoji povinnost!“
A tak při těchto obnovených setkáních, které navázaly na to první v roce 1970, kdy sem přišli pěšky až z Prahy - sejně jako před osmapadesáti lety - i ti z třinácti chlapců, kteří v roce 1912 šli na svůj první tábor, uskutečněný A. B. Svojsíkem na místech, kde dnes stojí památník Jiřího Wolkera.
Rok 1970 byl těžkým rokem pro skautskou organizaci a přesto přišli - nejmladšímu bylo dvaašedesát a nejstaršímu dvaasedmdesát let. Trochu dost na pěší cestu s nákladem tábornických potřeb na tu šestidenní pouť. Ve dne cesta za každého počasí, v noci spánek pod širým nebem. Jen náčelníkovi Junáka, bratru R. Plajnerovi, tehdy Státní bezpečnost už účast „nedoporučila“. Vždyť do úplného zákazu skautské organizace chybělo jen pár dnů.
Tentokrát tu už žádný z nich nebyl, ani nemohl být, a já tam byl z těch, kdo se tenkrát v roce 1970 zúčastnil setkání, už sám. Světelští skauti se teď stali strážci založené tradice a setkávají se tu bratři a sestry z různých měst i krajů. Sešlo se nás na padesát a nejrůznějšího věku. Padesát není mnoho, to vím, ale termín se sešel s datem odhalení pamětní desky zakladatele na domě v Praze, kde žil.
Při těchto obnovených setkáních, z nichž letošní bylo jedenácté - takže snad mohu hovořit o založené tradici - setkávají se skauti a skautky, kteří nezapomínají zakladatele svojí organizace, jeho odkazu, myšlenek, díla, idejí. Cítí to jako svoji povinnost, závazek, aby jejich příslušnost k velké světové organizaci skautů nebyla jen v nošení krojové košile, šátku, slibového odznaku. Přál bych si, aby žádný z nich nikdy nemusel při pozvání na tuto akci říci, aniž by se zastyděl obléci si skautský kroj „… to mi nic neříká…“
Ten datum, čtrnáctého září, se shoduje ovšem s výročím, kdy před 65 lety zemřel první president, prof. T. G. Masaryk, který byl též velkým přítelem a příznivcem skautů. Proto také jemu platila vzpomínka, připomenutí tohoto výročí a vyjádření úcty k jeho dílu a zásluhám.
Letos jsem se znovu setkal s bratry a sestrami z nejrůznějších míst a při stisku rukou spojených v Gillwelském kruhu, jak to znají a činí skauti na celém světě, nezněla jen skautská hymna, ale i mlčky vyjádřené „… na shledanou za rok na stejném místě…“
Old-skauti Ledeč
St. Kovařík
Jestliže si připomínáme 84. výročí vzniku Československé republiky, pak je potřeba si připomenout těch, kteří se o to zasloužili a rovněž lidí, kteří zaplatili daní nejvyšší, svým životem. Je proto právě v době, kdy se zdá, že naše novodobé dějiny jakoby začínaly 5. květnem 1945, připomenout i údobí dávno uplynulá. Proto v následujících řádcích budou připomenuti lidé z Ledče nad Sázavou a i z tehdejšího soudního okresu, kteří padli či zemřeli v době 1. světové války. Domnívám se a podle informací i vím, že dosud nebyl jejich seznam v Ledči nad Sázavou otištěn, nebo zhotoven tak, aby se zachoval. Velice rád bych se v tomto tvrzení mýlil. A to, že uběhlo už dlouhých 84 let, to je na celé záležitosti zarážející.
Ke jménům občanů, kteří nepřežili 1. světovou válku, jsem se dostal laskavostí pracovníků v Okresním archivu v Havlíčkově Brodě, a to mj. ve spisech Okresního soudu. Každopádně se seznam daleko neblíží k dokonalosti, což dokazuje, že o vojácích J. Svobodovi, J. Pražákovi či V. Černické, o nichž jsou zmínky v Plevově publikaci o Ledči nad Sázavou, nebylo v uvedených spisech ani zmínky. Otec mně jmenoval např. jednoho z bratrů Kutílkových (bydleli po Šeptouchovem), že také položil život ve válce.
Jistě by bylo užitečné, kdyby se ozvali potomci rodin, v nichž jejich předci jsou v seznamu a doplnili napsané fakty či vzpomínkami. To, že je to dnes obtížné, netřeba zdůrazňovat.
Skutečnost, že ledečští mladí muži museli narukovat, doplňuje údaj o tom, že to bylo ke dvěma čáslavským pěším plukům. Předně to byl pěší pluk č. 21 a domobranecký pěší pluk č. 12. U nich jsou zkratky c. a k. a u druhého pak c. k. Tedy k. u. k. Infanterie Regiment Nr. 21 (císařský a královský) a k. k. Landwehr Infanterie Regiment Nr. 12 (císařský královský). K tomu poznámka : za dualistické monarchie se kladl ohromný důraz na ono „a“, který předstihl daleko pozdější „pomlčkové problémy“ v Československu. Zkrátka c. a k. přináležela vojenským (ale i civilním) složkám a institucím, které měly „federální“ charakter. Tedy společný pro Rakousko a Uhersko. Zkratku c. k. pak měly útvary či úřady s kompetencemi pouze pro jeden z uvedených států. Tedy c. k. domobranecký pluk či c. k. Okresní hejtmanství apod.
Je pochopitelné, že zápisy v úředních dokladech nebyly vždy dokonalé a i tedy se zde mohou objevit nedostatky. U řady jmen jsou splněny podrobnosti, které se mně podařilo objevit v jiných pramenech. Tolik na doplnění.
V současné době náš jižní soused neustále v rámci „dějin“ až od 5. května 1945 klade požadavky. Potěšilo by mne, kdyby si někdo pamatoval na to, že by se někdy jižní sousedé omluvili. Avšak je udivující, že se nad tím u nás dosud nikdo nepozastavil…
Padlí vojáci z Ledče nad Sázavou
Pražák Josef, střelec 1. pěšího pluku Jana Husa čs. vojska na Rusi, padl 29. 10. 1916 na rusko-německé frontě.
Černický Václav, střelec 9. pěšího pluku Karla Havlíčka Borovského čs. vojska na Rusi, padl 7. 8. 1918 na Urale.
Svoboda Jan, padl na srbské frontě v roce 1914. Býval městským strážníkem.
Tichý Dragutin, věk 25 let, narozený ve Vlasenici (asi 150 km severovýchodně od Sarajeva), domovsky příslušný do Ledče n. Sáz. srbský zajatec, zemřel v pevnosti Arad (Rumunsko).
Mynařík Antonín, věk 21 let, nar. v Ledči n. Sáz. Zemřel 28. 11. 1914, Glasnica (Srbsko).
Škarvada Karel, zákopník (sapér), Batalion 9, Kompagnie 3 (prapor 9, rota 3) Terezín. Zemřel na následky průstřelu břicha 18. 5. 1915.
Šeba Antonín, věk 19 let, nar. v Ledči n. Sáz., domobranec k. k. Landwehr Infanterie Regiment Nr 12 (c. k. Domobranecký pěší pluk č. 12 Čáslav), padl 26. 10. 1915 v lese severně od Cholodziany v okolí Krzemience (Rusko) - nyní Ukrajina, leží asi 130 km východně od Lvova.
Popek Cyril, nar. 1891, vojín dělostřeleckého pluku č. 1 (Krakov) zemřel 9. 1. 1916 ve vojenské nemocnici č. 2, Vídeň X. Pracoval jako účetní u firmy Perknovský v Ledči n. S.
Souček František, věk 32 let, nar. v Horní Ledči. Zemřel 13. 3. 1916 v c. k. nemocnici v Terezíně.
Mach Josef, 46 let, nar. v Ledči n. Sáz. zemřel 27. 3. 1916 Nagykanizsa (20 km jihozápadně od jezera Balaton)
Svoboda Karel, vojín, nar. 1890 v Ledči n. Sáz. Zemřel 25. 12. 1916, nemocnice Černovice (nyní Černovcy na Ukrajině), pohřben v Besterczy. Soužil jako kaprál v k. u. k. Ulanenregiment Nr 11 (c. a k. hulánský pluk - dragouni).
adlec Emanuel, věk 24 let, vojín c. a k. pěšího pluku č. 21 (Čáslav), zemřel 31. 7. 1917 v Reserve Spital Laun - Res. Spit. Brüx (záložní nemocnice Louny, pobočka Most).
Nedvěd František, nar. 1891 Horní Ledeč. Zmrzl 12. 12. 1916 na Pasubio Rovereto, Tyrolsko (nyní Itálie) - Pasubio je hora, nadm. výška 2236 m (60 km východně od Gardského jezera). Sloužil u c. a k. pluku císařských myslivců (Tiroler Kaiserjäger - Regiment - Mezzolombardo) - nyní v Itálii, 30 km severně od Trenta.
Och Josef, nar. 25. 7. 1898 v Ledči nad Sázavou. Zemřel 27. 2. 1918 v Temešváru (tehdy Uhry), sloužil jako vojín u vozatajů, baterie dělostřelectva (Train Baterie Nr 9).
Semerád Petr, věk 21 let, vojín pěšího pluku č. 21 v Čáslavi. Padl 13. 2. 1918 u Piava Vecchia (jednotka spadala pod c. a k. Vojenské velitelství Litoměřice).
Sadílek Karel, věk 20 let, vojín pěšího pluku č. 21 Čáslav. Padl 3. 9. 1917, Brestorica Sezane. Povoláním krejčovský pomocník.
Pšenička Ferdinand, věk 18 (!) let. Nar. v Ledči nad Sázavou č. 117. Padl 18. 12. 1917, Coll della Beretta (Itálie). Povoláním truhlářský pomocník.
Padlí vojáci z Ledečska
Vavřička Antonín, nar. 1. 6. 1892, dělostřelec. Zemřel 25. 2. 1914 ve vojenské nemocnici v Terezíně. Sloužil v Bjelovaru (Chorvatsko) - město leží mezi Varaždínem a Daruvarem.
Krupička Alois, věk 26 let, narozen v Dolním Městě. Vojín c. a k. pěšího pluku č. 21 (Čáslav). Zemřel v Zentral Epidemie Spital Wadowice (Polsko) - Ústřední epidemiologická nemocnice.
Rejnek Jan, věk 25 let, narozen v Boušicích (Bohušice). Vojín c. a k. pěšího pluku č. 21. Zemřel 28. 9. 1914 ve vojenské nemocnici v Trenčíně (tehdy Uhry).
Tvrdík Alois, věk 26 let, vojín u Reserve Traglieferführer (záložní transportní jednotka), nar. v Bohdanči. Sloužil u čáslavského pěšího pluku č. 21. Zemřel 14. 11. 1914 ve vojenské nemocnici Rudolfstifturg (?).
Rýdl Václav, věk 30 let, nar. v Rejčkově, vojín k. k. Landwehr Infanteri Regiment Nr 12 (c. k. Domobranecký pluk č. 12 Čáslav). Zemřel 24. 3. 1914 v Molnárvagasa.
Starosta Jan, nar. 1880 v Kamenné Lhotě. Vojín c. k. Domobraneckého pluku č. 12. Rakouskou justicí odsouzen k smrti za zběhnutí a popraven 7. 2. 1916 v Bereszy u Krzemience (nyní Ukrajina).
Špína Antonín, nar. 1896, svobodník c. a k. pěšího pluku č. 118 (?). Narozen v Mrzkovicích. Padl u Pragovega di Sotto (Itálie).
Dvořák František, věk 22 let. Zemřel 12. 7. 1915 ve vojenské nemocnici v Marburgu (Maribor).
Zajatci :
Černyšov Jachym, věk 25 let, pravoslavný. Ruský válečný zajatec, Zahrádka č. 59. Zemřel 9. 10. 1917 v Okresní nemocnici v Německém Brodě. (Spadal pod c. k. Velitelství zajateckého tábora v Josefově).
Seznam nezvěstných :
Ještě v roce 1925 se vracely úřady k lidem, kteří jako vojáci se zúčastnili první světové války. Byl zpracován seznam nezvěstných za celý okres Ledeč nad Sázavou.
Čech Hynek, nar. 1897 - Strojetice, přísl. Hraničářského praporu 4
Dušátko Josef, nar. 1894 - Mrzkovice, přísl. Železničního pluku 1
Hoskovec Josef, nar. 1891 - Ledeč nad Sázavou, pěší pluk 21, zemřel v Užhorodu
Jelínek Josef, nar. 1890 - Horní Lhota, pěš. pluk 21 - nezvěstný
Loukotka Karel, nar. 1887, pěš. pluk 21, padl 6. 11. 1914
Minařík Antonín, nar. 1893, pěš. pluk 21 - Bulharsko - padl na italské frontě
Oliva Antonín, nar. 1886, pěš. pluk 21 - Bulharsko - pobyt neznámý
Oliva Jan, nar. 1887, pěš. pluk 21 - Bulharsko - pobyt neznámý
Oliva Josef, nar. 1892, pěš. pluk 21 - Bulharsko - pobyt neznámý
Roček Josef, nar. 1897, pěš. pluk 21 - 1917 nezvěstný
Škarvada Jan, nar. 1886, pěš. pluk 21 - nezvěstný
Škarvada Jan, nar. 1885, hranič. prapor 2 - 1915 - padl
Škarvada Leopold, nar. 1885, pěš. pluk 21 - neznámý
Urban Josef, nar. 1895, pěš. pluk 21 - 1918 padl na italské frontě
Podklady získány v OA Havlíčkův Brod, karton 823.
Dr. Miroslav Vostatek
Starosta Města Ledeč nad Sázavou Karel Urban podle § 15b zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
informace o počtu a sídle volebních okrsků v Ledči nad Sázavou pro volby do zastupitelstev obcí, které se uskuteční
v pátek dne 1. listopadu 2002 od 14.00 hodin do 22.00 hodin
a v sobotu dne 2. listopadu 2002 od 8.00 hodin do 14.00 hodin.
Místem konání voleb ve volebním okrsku č. 1 - je obřadní síň v budově Městského úřadu, Husovo náměstí čp. 7, Ledeč nad Sázavou pro voliče bydlící v ulicích:
| Barborka | Jiřího Wolkera | Petra Bezruče |
| Hrnčíře | Julia Fučíka | Podolí |
| Husovo náměstí | Mlýnská | Pod Šeptouchovem |
| Jaroslava Haška | Mostecká | Tyršovo nábřeží |
Místem konání voleb ve volebním okrsku č. 2 - je místnost v Domě dětí a mládeže, Husovo náměstí č.p. 242, Ledeč nad Sázavou pro voliče bydlící v ulicích:
| Družstevní | Melechovská | Spojovací |
| Háj | Na Pláckách | Údolní |
| Havlíčkova | Na potoce | Zahrádecká |
| Hůrka | Na skalce | Z. M. Kuděje |
| Hutní | Nad internátem | Želivská |
| Koželská | Pod skalkou |
Místem konání voleb ve volebním okrsku č. 3 - je místnost v Základní škole, Nádražní ul. čp. 780, Ledeč nad Sázavou pro voliče bydlící v ulicích:
| 28. října | Lovčen | Poštovní |
| Čechova | Mizerov | Růžová |
| Hálkova | Nádražní | Sázavská |
| Heroldovo nábřeží | náměstí Svobody | Slunečná |
| Hlaváčova | Nad Lesem | U Hradce |
| Hradní | Nad Strání | Zahradní |
| Jabloňová | Na Žižkově | Zoufalka I |
| Komenského | Partyzánská | Zoufalka II |
| Letní | Pivovarská | Zoufalka III |
| Lipová | Poděbradova |
Místem konání voleb ve volebním okrsku č. 4 - je místnost v Základní škole, Komenského ul. 626, Ledeč nad Sázavou pro voliče bydlící v ulicích:
| 5. května | Na Rámech |
| Aloise Jiráska | Na Sibiři |
| Boženy Němcové | Pod Stínadly |
| Habrecká | Zdeňka Fibicha |
| Ke Stínadlům | |
| Marie Majerové (do č.p. 670) |
Místem konání voleb ve volebním okrsku č. 5 - je místnost v Mateřské škole, Stínadla čp. 1049, Ledeč nad Sázavou pro voliče bydlící v ulicích:
| Marie Majerové (od č.p. 681) |
| Stínadla |
Místem konání voleb ve volebním okrsku č. 6 - je místnost v ZD Jedlá - Habrek, administrativní místnost, Ledeč nad Sázavou pro voliče bydlící v obcích:
| Habrek | Sychrov |
| Obrvaň | Vrbka |
| Souboř |
Karel Urban
starosta města
Po několikaměsíční pauze spojené s divadelními prázdninami vás Činoherní skupina gymnázia Ledeč zve opět na divadelní představení. Tentokrát se ovšem nejedná o hru místního souboru. Pozvání do našeho města přijal divadelní soubor ze Zruče nad Sázavou - HOMOTRONNÍ NEŠKVOR. Pod tímto složitým a zajímavým názvem se skrývá několik hereckých osobností, které si svou několikaletou tvůrčí činností získali uznání nejen zručského publika. Soubor se vyznačuje osobitou komediální tvorbou, do níž patří řada autorských představení. Za všechny jmenujme hry Rockeři, Most, Občan hmyz a Panství pana Norise. Právě poslední z jmenovaných představení PANSTVÍ PANA NORISE, které mělo premiéru letos v únoru, budete moci zhlédnout i v Ledči. Uvidíte, jak to vypadá, když zemře majitel tajuplného venkovního sídla a ve svém království po sobě zanechá pouze dva tupé zlenivělé služebné - komorníka a kuchaře. Jakým osobitým způsobem se tito dva prostoduší exoti vypořádají s příchodem dvou nevítaných dědiček se budete moci přesvědčit na vlastní oči v komedii plné bláznivých gagů v sobotu 19. října od 20,00 hodin v sále ledečského gymnázia. V druhé půli sobotního večera nás možná čeká i překvapení v podobě nové... Ale to už by nebylo překvapení! Přijďte se na to podívat sami!
Lukáš Kobrle
Dne 11. října byla postavena na vrchu Šeptouchově dřevěná rozhledna. Se stavbou bylo započato v srpnu roku 1937. Stavební dříví darovalo město a nadační velkostatek v Ledči nad Sázavou. Rozhledna je 21 metrů vysoká a postavil ji Václav Samec, stavitel v Ledči. Podnět k stavbě dal Gabriel Alexander, dirigent spořitelny v Ledči, který horlivě sbíral dary peněžité. Pak bylo utvořeno “komité“ pro stavbu, v němž byli Gabriel Alexander, Josef Žák, ředitel nadačního velkostatku, Emil Čech, starosta města, Jan Škvor, Josef Fenik a členové městské rady. Na penězích stála rozhledna 43.000 Kč, mimo darovaného dříví a stavební náklad byl uhrazen sbírkami a dary. Většími dary přispěli spořitelna města Čáslavi 8.000 Kč., ministr zemědělství dr. Josef Zadina 3.000 Kč. a Alexander Gabriel 2.000 Kč.
Parádní úlovek se povedl na řece Sázavě Lubomíru Měkotovi z Kudějovy ulice. Na svátek Boleslava tu vytáhl sumce o délce 135 centimetrů a váze dvaadvaceti kilogramů. Boj s „mobidikem“ trval celých čtyřicet minut a bez pomoci příbuzného by to bylo asi opravdu velmi obtížné. Jestli chcete úspěšného lovce následovat, musíte se vydat nad horní jez, přibalit vlasec o síle 28, háček dvojku, pár masitých červů a pak už jenom hodně trpělivosti a pověstného štěstíčka. Blahopřejeme!
NEDEJTE SE ODRADIT
prvním dojmem, že snění se do dnešní doby příliš nehodí.
Schopnost snít je to, co nám dospělým už mnohdy chybí. Představivost je naopak předpokladem tvořivého myšlení. Tato schopnost se naštěstí rodí s každou novou generací.
Sen o městě snů je velkou hrou dětí a dospělých. Je určena pro neomezený počet účastníků a ke snadnější koordinaci využívá těsné spolupráce se základními školami. Děti se ve hře stávají řešiteli vybraného problému, vytvoří si svůj plán a za pomoci dospělých, které přibírají do hry, své představy upravují a hledají cesty, jak je uvést do života.
Obsah projektu je zaměřen široce na ozdravování života městského společenství s důrazem na oblast odpadového hospodářství. Hra má proto dvě základní propojené části: výtvarnou a literární - Město snů, a praktickou - soutěž Pan Popela - z ní bezprostředně vzejdou změny vedoucí k minimalizaci odpadu vznikajícího ve škole, zejména systém třídění odpadu s technickou koncovkou.
Realizaci tohoto projektu ekologické výchovy v odpadovém hospodářství připravila společnost .A.S.A., spol. s r. o. ve spolupráci s Městským úřadem Ledeč nad Sázavou.
Projekt bude ukončen v únoru 2003, kdy bude provedeno vyhodnocení soutěže a předány odměny vítězům.
Vaše odpady - naše záležitost
.A.S.A.
Obrvaň, se snad zdála v minulosti opomíjenou, malou a bezvýznamnou vesnickou částí Ledče. Myslím, že se mnou řada „obrvaňáků“ bude souhlasit, že dnes lze říci, že to byla minulost, a tato malá, příměstská vesnička začíná žít a pomaloučku se rozvíjet.
Dlužno říci, že po připojení k Ledči se ve vesničce pouze prodal obecní „kulturák“ - poslední a rozpadající se náznak společného života v Obrvani. A pak po léta (pamětníci říkají že 17 let) obec jen chřadla i se svoji nejkratší spojnicí do Ledče - cestou kolem závodiště. Tato cesta je dnes již v takovém stavu, že by mohla celkem slušně sloužit jako závodiště off - roadů a jeepů!
Letos se podařilo s přispěním Ledče vybudovat nové veřejné osvětlení, příští rok to snad bude plynofikace, ostatně jako v jiných částech města.
Co je podstatnější, a myslím i cennější je, že občané v Obrvani se nenechali letitým zanedbáním jejich vísky vůbec znechutit a zcela spontánně si řekli, že i oni překvapí Ledeč a snad i sami sebe. Jediné co zbylo ve vsi „společného“ byla malá, zašlá a oprýskaná kaplička, která svým stavem věrně ukazovala na „odpovědnou péči“ minulého režimu o kulturní památky. Tato parta obrvaňských nadšenců pak měla snadnou volbu. S úctou ke kulturnosti a jedinému „společnému“ v Obrvani, se v červenci (samozřejmě u piva) precizně naplánovalo, jak se kaplička opraví, kdo sežene materiál, kdo přemluví zedníka, kdo půjčí lešení, kdo promluví s MÚ o možnou pomoc, kdo se pokusí sehnat sponzora, kdo zajistí proviant pro brigádníky atd. Nu řeknu Vám organizace jak na rekonstrukci pražského Paláce kultury. Snad jen rozpočet byl poněkud rozdílný a hlavně kaplička byla o lidech, nadšení a spontánnosti.
Podařilo se sehnat sponzora, a i město malinko přispělo na materiál, a když bylo vše připraveno, přišly 3 srpnové víkendy, kdy se zhruba 20 lidí v třicetistupňových vedrech postarala o rekonstrukci omítek, štuků a všech nátěrů zvenku i zevnitř. Každý mohl samozřejmě pracovat na svém, nebo se někde rekreovat u vody, ale slovo a odhodlání bylo pevné. A tak se Jarda Veselka (starší i mladší), Bohouš Janeček, Pavel Policar, Monika Vaněčková, Zejdovi, Milan Nechvátal, Míra Matura, Josef Holoubek, Václav Janeček, Slávka Ochová, Petr a Pavla Koťarovi a další dospělí, stejně jako mládež z Obrvaně i Habreku (Kačka Hýlová, Tomáš Krajíček, Jarda Karel, Romana Nechvátolová, Monika Veselková, Hanka Horáková a další), postarali o malý „zázrak“.
Dobré duše, které se vždy o kapličku starali, manželé Kohoutkovi (paní napekla buchty pro brigádníky a pan se zapojil do stavebních prací), údivem jen kroutili hlavami a nevěřili, že je to v dnešní době ještě možné. Ano je to možné, když je motivace, parta ochotných lidí a dobrá vůle. Žijeme v obci, v prostředí a ve společnosti, kterou si sami vytvoříme - nikdo jiný to za nás neudělá!
Parta už má naplánován další „strategický cíl“ - malé, skromné hřiště, kde se opět budou všichni potkávat. Tým bude samozřejmě rád za každou další pomocnou ruku.
Nečekejte Svatovítský chrám na vsi, ale skromnou, pěkně upravenou kapličku v Obrvani, která se stala symbolem. Přijďte se podívat!
Pavel Policar
Jednou z barevných pohlednic města Ledče nad Sázavou je malba ledečského zámku a podhradí. Na obrázku je řada pozoruhodností, a to v podhradí i primitivní cesty pod hradem, koryta tehdejší Sázavy. Hrad má věž, ale ta je bez střechy. Jak je známo vyhořel hrad dvakrát, ve válce třicetileté a v roce 1879. Pohlednici vydala Minerva Praha, Spálená 48 pod čís. 971. Na rubu je uvedeno : LEDEČ NAD SÁZAVOU byla založena na počátku 14. století, jako majetek pánů z Říčan. Markéta Ledecká z Říčan, poslední svého rodu, odkázala Ledeč své dceři, paní Žofii Trčkové z Lípy; v držení tohoto rodu nacházela se Ledeč až do roku 1635, kdy byly jejich statky zabaveny a Ledeč darována císařem Ferdinandem III. Hadrianu hraběti z Enkefurtu, jehož syn prodal Ledeč hraběti Michalovi z Thunu; po několika přeměnách byla Ledeč roku 1753 zakoupena císařovnou Marií Terezií, jež ji darovala ústavu šlechtičen na Hradčanech; v držení ústavu nachází se až do dnes. - Tolik text zajímavé pohlednice.
M. Vostatek
Opět se přiblížil čas, kdy úroda z polí a zahrad putuje do zásobáren pro celý rok a lidé to od nepaměti oslavují starodávným zvykem - posvícením. V každém místě se oslavuje v jiném datu, ale stejným způsobem, a to bohatostí hostiny i štědrostí. Sejdou se všichni příbuzní, aby si po roční přestávce sdělili všechny noviny, které je vážou dohromady, poveselili se a zavzpomínali na staré časy.
I v dnešní době se setkáváme s udržováním tradičních zvyků, mezi které patří i posvícení. V pohanských dobách bylo zvykem na podzim oslavovat dobrou sklizeň a též vítat příchod zimy. Na tyto oslavy navázaly podzimní slavnosti posvěcení chrámu (zde je původ názvu posvícení). Na Moravě se pro tuto slavnost používá označení hody. Slovo hody má ve svém základu hod, což souvisí s praslovanským god tj. určitý, vhodný čas. Vzhledem k tomu, že slovo hod se objevuje v označení významných dnů (Boží hod vánoční, Boží hod velikonoční), bývá jeho význam vykládán i jako památný den, svátek, čas zvlášť Bohu zasvěcený..
S každým svátkem souvisí i dobré jídlo - pro posvícení je typické pečení koláčů, které mohou být s tvarohem, mákem, povidly i jiným mazáním. Ve staré češtině mělo slovo koláč význam „odměna, plat“, ale také „dar, úplatek“.
K posvícení patřilo také přinášení obětí - zpravidla šlo o stínání kohouta či shazování kozla. Po vykonání oběti se lidé vrátili do hospody a pokračovali v posvícenském veselí - této době se říkalo zlatá hodinka, která se někdy označovala též jako krásná či pěkná. Císař Josef II. se pokusil omezit velké množství posvícení a rovněž nešvary, které se při nich objevovaly. Ustanovil tedy jedno „císařské“ posvícení, a to na neděli po svatém Havlu. Tento nařízený svátek však neměl příliš velký úspěch, stalo se dokonce, že na některých místech byla slavena posvícení dvě, tj. „císařské“ i tradiční.
Posvícení se neslavilo jen jeden den, ještě v pondělí byla sousedská a zakončení bývalo v úterý, kdy se konala „zlatá“. Postupem času ubývalo těchto slavností a dnes se udržují jen ojediněle, ke škodě celé společnosti.
OK
CENA 450,- Kč (schůzka každý týden)
250,- Kč (schůzka 1x za dva týdny)
- poplatek za celý školní rok
VEDE : Svobodová Ivana
DEN a ČAS : Středa 15.30 - 17.30 hodin
Bližší informace na telefonním čísle 569 726 415
p o ř á d á
tradiční soutěž v sólovém zpěvu pro žáky ze základních škol
a příslušných ročníků víceletých gymnázií
O CENU STAROSTY MĚSTA
Kdy : středa 23. října 2002
V kolik : 14.00
Kde : DDM - sál
! POPRVÉ JE TATO SOUTĚŽ POSTUPOVÁ !
Soutěžící, kteří se umístí na 1. místě v každé věkové kategorii, postoupí v listopadu tohoto roku
do oblastního kola v Jihlavě a celostátní kolo v Praze proběhne v únoru následujícího roku.
Srdečně zveme rodiče a pedagogy, kteří děti připravovali.
Za Centrum - DDM
Monika Tvrdíková
Devátý měsíc v roce nijak významně nevybočoval, snad jen přibylo dopravních nehod (bylo jich deset), které naštěstí byly bez vážných zranění. Jedna z nich se stala 21. září u Ostrova. Dvě protijedoucí auta se vyhýbala chodci tak nešťastně, že došlo k jejich střetu. Jednalo se o místního řidiče a návštěvníky ze Slovenska. Spolujezdec slovenské osádky musel být převezen na ošetření. Jinak to byl festival zlodějských razií, kterým by v mnoha případech mohli pomoci k odhalení pozorní prodavači i spoluobčané. Drzosti čórkařů narůstají a už třeba zítra může být obětí jeden z nás. Podobně si počínají i skupinky pseudosportovců na novém hřišti v Nádražní ulici, kde pravidelně působí nemalé škody na zařízení, a to při placeném dozoru, v centru ledečského školství a policii pod nosem.
OK
Jak již bylo uvedeno, v měsíci září byli hasiči nejvíce zaměstnáni dopravními nehodami. Mimo výše uvedené zásahy bylo v tomto měsíci odstraněno jedenáct sršních hnízd převážně v podkroví rodinných domků a třikrát hasiči pomáhali zapomětlivým spoluobčanům otevřít zabouchnutý byt.
Prvního října letošního roku uplynul již jeden rok ode dne, kdy nás náhle, bez slůvka rozloučení, navždy opustil náš milovaný, starostlivý a pracovitý manžel, tatínek, tchán a dědeček - pan Milan Radoš. Prosím, kdo jste ho znali a měli rádi, věnujte mu s námi tichou vzpomínku.
Manželka Jarka, syn s rodinou a ostatní příbuzní.
vyhlašuje v souladu s vyhláškou MŠMT č. 187/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o sestavování konkurzních komisí a pravidlech jejich činnosti pro konkurzní řízení na vybrané funkce v oblasti školství
s nástupem do funkce od 1. 1. 2003
Požadavky : vzdělání a pedagogická praxe podle vyhlášky MŠMT č. 139/1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků, znalost školských předpisů, občanská a morální bezúhonnost, dobrý zdravotní stav.
Přihlášky zasílejte do 31. 10. 2002 do 12.00 hod. na adresu :
Městský úřad Ledeč nad Sázavou, Husovo nám. 7. 584 01 Ledeč nad Sázavou.
(na obálce uveďte konkurz MŠ - neotvírat)
K přihlášce doložte : ověřené kopie dokladu o dosaženém vzdělání, doklady o průběhu zaměstnání potvrzené posledním zaměstnavatelem, životopis, koncepci rozvoje a řízení školy (maximálně 3 strany strojopisu), výpis z rejstříku trestů (ne starší půl roku), nebo doklad o jeho vyžádání, čestné prohlášení podle paragrafu 4 odst. 3 zák. č. 451/1991 Sb., lékařské potvrzení o způsobilosti k výkonu funkce ředitele školy.
70. narozeniny oslaví
Kopecká Ludmila
Doskočil Ladislav
75. narozeniny oslaví
9. 10. Houlík Jaroslav, M. Majerové 871
19. 10. Svobodová Vlasta, Hlaváčova 554
19. 10. Čechová Božena, Havlíčkova 897
Pajer Josef
Eiselt Karel
Kopecká Anežka
Píbilová Růžena
80. narozeniny oslaví
1. 10. Straková Věra, Na Rámech 765
2. 10. Vacík František, 5. května 1252
9. 10. Balková Milada, Hlaváčkova 607
16. 10. Šebková Božena, Pod Šeptouchovem 36
28. 10. Smejkalová Věra, Havlíčkova 581
Loudátová Antonie
Urbanová Božena
Krupka František
Dorážková Marie
85. narozeniny oslaví
16. 9. Nekvasil Václav, Slunečná 953
29. 9. Urban Jaroslav, Hutní 567
Kafka Josef
91. narozeniny oslaví
18. 10. Dymáková Marie, Husovo nám. 76
93. narozeniny oslaví
13. 10. Pospíšilová Marie, Zd. Fibicha 677
K Vašemu Životnímu jubileu Vám přejeme prožití dalších dnů Vašeho života ve zdraví a spokojenosti.
Narozeni
Nikola Velátová
Veronika Klidrnová
Tomáš Sysel
Petr Vopěnka
Simona Popelková
Vážení rodiče, s radostí vítáme narození Vašeho děťátka a přejeme Vám i jemu, aby vyrůstalo ve zdraví a k všeobecné radosti.
Svatby
Romana Kočová a Pavel Vebr
Pavla Klempárová a Miroslav Dvořák
Alena Krupková a Milan Janák
Novomanželům přejeme do společného života hodně lásky, porozumění a spokojenosti.
Zemřeli
Maršoun Josef
1872
1872
Dne 5. října 1872 ve tři hodiny ráno za děkana P. Antonína Štiky vypukl požár na děkanství, stráviv dvě kolny a stodolu, škoda páčí se na 6 000 zlatých. Kusy žeravého uhlí létaly až za most.
Dne 7. října 1872 požádána c. k. Zemská školní rada v Praze za zřízení reálného gymnázia v Ledči, žádost ta byla zamítnuta.
1922
8. října byly vysvěceny nové zvony: sv. Václav, P. Marie a přelitý umíráček. Celkový náklad 32 572 Kč., sbírky vynesly 21 840 Kč. První z největších zvonů váží 346 kg. Je na něm reliéf sv. Václava a nápisy: „sv. Václave, kníže pokoje, ochraňuj nám vlast i jazyk bez boje, vypros nám u knížat Krále, by náš chrám ku Boží chvále trval v klidu stále.“ Ve čtvrtém roce, po skončení světové války, jíž za oběť padli tři chrámové zvony tohoto kostela, slit byl tento zvon nový ke cti sv. Václava, patrona země České, nákladem katolíků děkanské osady ledečské a jiných dobrodinců od Arnošta Diepolda, zvonaře na Starém městě pražském.
Druhý, prostřední zvon s reliéfem P. Marie: „Co krutá válka vzala, to láska zbožných dala, buď za to Bohu chvála!“ „L. P. 1922 slit byl tento zvon ke cti Matky Boží neposkvrněné Panny Marie, nákladem dobrodinců děkanské osady ledečské od Arnošta Diepolda, zvonaře na Starém městě pražském.
Třetí zvon, umíráček, byl prasklý, proto byl přelit. Ponechán na něm původní nápis: „Tento zvon udělán gest od Wondřege Kotka, zvonarze na Horách Kutných. 1576.“ „Přelit roku 1922.“
17. října náhle skonal berní adjunkt Antonín Novák starší. Dříve řezník, pak státní úředník, zakladatel Sokola, velice oblíbený občan, člen první letopisecké komise.
18. října byl vytrvalý liják. Odpoledne poprvé lahodně zazněly zvony nové.
24. 10. Šedivý mráz, jinovatka. Na trhu se prodává párek „čuňat“ za šest set Kč.
1927
Dne 12. října konána schůze městského zastupitelství za řízení starosty města Josefa Křivohlavého. Uděleno domovské právo Antonii Kondové.
Antonínu Šulcovi, staviteli v Ledči n. Sáz., odprodána část pozemku u jeho domu číslo popisné 24, ve výměře as 20 čtverečních metrů po deseti korunách za každý čtvereční metr.
Karel Caska z Ledče n. Sáz. ustanoven prozatimním lesním hajným a vzat do slibu. Prozatímní odměna 150 Kč. měsíčně, ježto jest to vedlejší zaměstnání. Okres ledečský přispěl 20ti procentní subvencí v obnosu 17.125 Kč. na úpravu ulice v Hrnčířích.
Propachtovány obecní pozemky Karlu Mašínovi za 615 Kč., Rudolf Urbanovi za 855 Kč. a Janu Ochovi za 155 Kč. ročně.
Dne 16. října konány obecní volby v Ledči n. Sáz.
Dne 30. října po obecních volbách provedených dne 16. října, konána ustavující schůze městského zastupitelstva.
Přítomni byli zástupce dohlédacího úřadu JUDr. Jindřich Vodička, vrchní komisař a členové městského zastupitelstva. Sobek, Doubek, Cinka, Kačerovský, Jakoubek, Pařízek, Vlček, Veselý, Hálek, Škarvada, Škvor, Freud, Krajíček, Čech, Vopěnka, Tomášek, Štech, Čepl, Křivohlavý, Machovec, Růžička, Semerád, Bašta, Pilík, Petrovský, Žáček, Havel, Šebor, Fenik, Vačkář celkem třicet zapsaných v presenční listině. Všichni složili slib věrnosti Československé republice do rukou zástupce dohlédacího úřadu. Potom bylo přikročeno k volbě starosty, náměstků a městské rady.
Prvním náměstkem sdruženou skupinou stran národně demokratické, lidové, živnostensko - obchodní a republikánské celkem čtrnácti hlasy zvolen Václav Šebor, mlynář v Ledči n. Sáz. Funkci přijal. Na to druhá skupina stran národně sociální, sociálně - demokratické a komunistické provedla volbu starosty šestnácti hlasovacími lístky, z nich čtrnáct znělo na jméno Jan Hálek a dva byly prázdné.
Předseda prohlásil, že Josef Křivohlavý jest zvolen druhým náměstkem a týž funkci přijal.
Do městské rady zvoleni jednomyslně příslušnými skupinami, František Jakoubek, nár. soc., Jaroslav Růžička kom., Emil Čech, nár. dem., Jan Škvor, republ., Antonín Machovec, soc. dem.
Josef Bašta, živn. obch., František Tomášek, lid. K nim přibudou starosta Jan Hálek, nár. soc., první náměstek Václav Šebor, živn. obch. a druhý náměstek Josef Křivohlavý, soc. dem. Městská rada má deset členů. Členové městské rady funkce přijali.
1932
Dne 10. října Ministerstvo vnitra zamítlo žádost města o povolení k zřízení vlastní městské spořitelny. Dokončena stavba hotelu „Sázava“ číslo popisné 116 a uděleno povolení k užívání.
Dne 24. října. Městská rada převzala protektorát oslav 28. října.
1942O něco později (v říjnu) zabavili Němci majetek zdejší odbočky Masarykovy letecké ligy, které patřil hangár na Kamenném stádě u Ostrova, jeden kluzák a jeden větroň. Všechny tyto věci i se zařízením odvezli Němci do Havlíčkova Brodu, kde byla na letišti německá posádka.
Protože Němci stále více a více museli posílat své muže na frontu, potřebovali za ně náhradu v továrnách. A tuto náhradu nalézali v porobených národech, které jim měly poskytnout pracovní síly. I z našeho města bylo postupně víc a více lidí posíláno na práci do Německa (říkalo se „do říše“). Tato akce dosáhla u nás vrcholu v říjnu 1942, kdy až na malé výjimky byl na práci do říše poslán ve dvou transportech (19. a 26. října) celý ročník 1921 a 1922 (muži). (O rok později stihl tentýž osud většinu ročníku 1924 a to i děvčata). - Většina těchto „moderních otroků“ byla poslána do Rakouska, a to nejvíce do Vídně.
OK