Ledečské noviny

duben 2002

Obsah


Duben

Bílý květ vsadí na stonek,
jenž včera holý se kýval.
Vykřikne do lesů vesele,
vzbudí je z jejich tísně.


Rok a půl úsilí Města bez žádaného výsledku

Velmi těžko se mi sděluje takováto zpráva, kterou adresuji všem občanům města a všem občanům našeho správního obvodu. Město Ledeč nad Sázavou nebude ani po více jak čtyřiceti letech okresem, respektive obcí III. typu. Tak rozhodla Poslanecká sněmovna dne 19. března 2002. Pro získání titulu nám chyběl pouhý jediný hlas, kdy ze 172 přítomných poslanců pro nás zvedl svůj mandát 86. Tím pro tento čas zatím platit verdikt - návrh byl zamítnut. Faktem je, že tento jeden jediný hlas mohl překonat jediný doložitelný argument ministerstva vnitra, který říká, že Městu Ledeč nad Sázavou se nepodařilo pro zařazení do vládního návrhu zajistit podporu obcí s minimálním počtem 15 tisíc obyvatel. Nicméně naším úspěchem bylo, že jsme do rozhodujícího hlasování byli zařazeni parlamentním Výborem pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Tak jsme se dostali naroveň obcí zařazených již ve vládním návrhu. Ovšem výsledek je takový, jak bylo sděleno v úvodu, a tak vám všem předkládáme kompletní sumář hlasování. Je na vás každém, abyste si položili nad jednotlivými poslanci otázku “Proč ?”. Všech 200 poslanců a 80 senátorů bylo osloveno osobními dopisy vedení města a v průřezu jim byly sděleny argumenty, proč pro nás hlasovat. Nešlo o rozhodování zda Světlá nebo Ledeč. Rozhodovalo se o tom, že Světlá a také Ledeč má být stanovenou obcí. Výsledek je pro tuto chvíli daný a je tak mou povinností poděkovat všem starostům a zastupitelům obcí Bělá, Bojiště, Číhošť, Hněvkovice, Horní Paseka, Hradec, Chřenovice, Jedlá, Kamenná Lhota, Kouty, Kozlov, Kožlí, Kynice, Ostrov, Pavlov, Prosíčka, Vilémovice, kteří trvali po celou dobu na požadavku zařazení našeho města mezi tzv. “malé okresy”. Veliké ocenění si zaslouží starostové a zastupitelé obcí Vlastějovice a Bohdaneč, kteří se svými rozhodnutími přihlásili k přiřazení k našemu městu. Ovšem dosavadní neměnnost krajských hranic nedovolila jejich začlenění a tím posílení našeho správního obvodu. Musím poděkovat, a rád tak činím, všem 86 poslancům, hejtmanovi Kraje Vysočina panu Dohnalovi a všem členům Rady kraje za jednoznačnou podporu. Dále pak děkuji panu prof. Petru Vopěnkovi, doc. Dr. Liboru Krajíčkovi, Dr. Miroslavu Vostatkovi, panu Karlu Caskovi za osobní angažovanost ve prospěch našeho města. A v neposlední řadě děkuji pracovníkům Městského úřadu Ledeč nad Sázavou za přípravu velmi kvalitních materiálů a dále pak všem, kteří se jakkoliv snažili pomoci.

S výsledkem reformy je obecně značná nespokojenost. Pokud se chce ministerským úředníkům tvrdit, že cílem je přiblížení státní správy občanovi, tak při pohledu na mnohá území jednoznačně vyplývá, že tomu tak není. Není tomu ani v našem případě v příhraničním území bývalého okresu ledečského, kde vznikl hluboký koridor tzv. “krajských pohraničí”. Proto musí být cílem vedení města pokračovat v jednáních s obcemi a městy na tomto území ke sjednocení. Nesmí zde být cílem uzurpování si moci jednoho nad druhým, ale naopak vytvoření modelu společné správy tohoto území. Dále pak ve společné shodě se znovu dožadovat vytvoření pověřeného správního obvodu. Pokud o tomto dokážeme přesvědčit své budoucí obecní partnery, musí být pak již jednoznačným výsledkem úspěšnost takového požadavku, byť bude souviset s úpravou hranic. Vzájemná podpora obcí a rozdělení si správních úloh by pak jednoznačně vedlo k celkové prosperitě a oživení území. Toto je návrh sice ojedinělého modelu, který navrhovali krajští hejtmani a neuspěli, ale na tomto historicky spjatém území jej lze vytvořit. Proto mějme “hlavu vzhůru”, situace není beznadějná, naopak řešení je v možnostech obyvatel tohoto území, které bylo v roce 1960 násilně a důkladně rozerváno. Věřím, že tento svévolný a násilný akt nás sjednotí k cílevědomým krokům, ve prospěch tohoto území a na něm žijících obyvatel.

Karel Urban, starosta města


Poslanecká sněmovna

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila 19. března zákon, jímž některé pravomoci stávajících okresních úřadů od 1. ledna příštího roku přecházejí na 194 měst s rozšířenou působností, tzv. “malých okresů”. Závěrečnému hlasování ve Sněmovně byli na parlamentní galerii přítomni i zástupci ledečské radnice. V souvislosti s tím jsme požádali o rozhovor místostarostu Slávka Poborského.

Můžete nám prozradit jak v inkriminovaný den “hlasování o Ledči” probíhalo?

O celé záležitosti se mi hovoří velmi těžce. Považuji 19. březen 2002 za černé úterý v dějinách města Ledče nad Sázavou. Navíc bych chtěl předeslat, že za tři a čtvrt roku práce na radnici jsem se na stránkách regionálního tisku důsledně politickým tématům. Mám za to, že “velká politika” na radnici nepatří. Vždyť i občany města snad právem nezajímá z jaké politické “stáje” jsou jejich volení zástupci, ale právem je zajímá kdo může za neshrnutý sníh na chodníku nebo neodvezené odpady. Tento rozhovor se zřejmě bude zabývat vládní a parlamentní politikou. Nicméně události minulých dnů mě nutí poprvé a věřím, že naposledy jednat jinak.

Pane místostarosto, Vy jste mi ale neodpověděl na mou otázku.

K tomuto se postupně dostaneme. Návrh zákona předložený na přelomu loňského roku do sněmovny ministrem vnitra Grossem v našem případě zcela záměrně nerespektoval stopadesátiletou historii ledečského okresu včetně geografické polohy celého regionu, a naopak preferoval Světlou. Nutno dodat, že naše rozhodné námitky k tomuto návrhu byly v podstatě totožné a v souladu s expertizami Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity v Praze. O to více byla vehemence ministerstva vnitra s níž preferovalo Světlou zarážející a nepochopitelná, poněvadž zmíněné expertizy si zadalo právě ono ministerstvo.

Nezdá se Vám, že jste příliš brzy rezignovali a nepodnikali další kroky?

Právě naopak, proběhla petice občanů Ledečska (téměř 6000 podpisů předaných na MV), korespondovali jsme nadále s ministerstvem. Jednali jsme na úrovni náměstka ministra, když ministr vnitra Gross osobní jednání striktně odmítl. V tu chvíli bylo nadmíru jasné, že čím déle byla tato záležitost z naší strany věcně rozporována, měla Světlá výsostnou podporu z řad vládní strany. Při dalším projednávání v parlamentu, iniciativou lidoveckého poslance Tomáše Kvapila, respektive jeho pozměňovacím návrhem bylo navrženo naše město mezi tzv. malé okresy s tím, že tento návrh obsahoval dalších 40 měst. Navýšení o tyto města by představovalo naplnění principu přiblížení výkonu státní správy občanům. Sněmovna rozhodla, že se o zmíněných čtyřiceti bude hlasovat o každém jednotlivě.

Dostaneme se konečně k mé počáteční otázce jak probíhalo hlasování o Ledči?

Černé úterý z 19. března tohoto roku je ranou všem ledečským patriotům. Je i dnem politické zvůle. Byla to právě drtivá většina poslanců vládní strany nepodpořit Ledeč nad Sázavou. Jejich 45 poslanců bylo jednorázně proti, deset poslanců se hlasování zdrželo a 11 poslanců toho hlasování zcela ignorovalo. Je to jeden z dalších příkladů jak ČSSD používá praktik “á la Šlouf”, známých to afér premiérova poradce z časů senátních voleb. Zkrátka, když sociálním demokratům není po chuti odborná váha argumentů, nastupuje mlžení, arogance moci.

Vy jste před naším rozhovorem řekl, že budete ve svém projevu otevřený podle hesla padni komu padni.

Určitě. Do dnešních dnů jsem považoval za netaktní prezentovat veřejně vyjádření člena rady města Ledeč nad Sázavou, pana Žaloudka, zastupujícího v tomto orgánu sociální demokracii. Nicméně okolnosti mě nutí být indiskrétní. V loňském roce na zasedání rady města se zástupce ČSSD vyslovil v tom smyslu, že prioritou jeho stranických orgánů a stranicky nadřízených je, aby statut “malého okresu” získala Světlá nad Sázavou. Za upřímnost nechci pana radního soudit. Je otázkou, zda vůbec mohl ze své pozice předsedy místní organizace sociální demokracie v Ledči tuto kauzu ovlivnit. Alespoň já bych považoval za svoji povinnost vyvodit z toho pro sebe své závěry.

Poslední dobou od vás slýchám názor : Ledečák vysoko, tragédie pro město velmi blízko!

Samozřejmě. Za tímto si stojím. Je prostě zarážející, že LEDEČÁK, lídr kandidátní listiny ČSSD v minulých komunálních volbách a nynější KRAJSKÝ PŘEDSEDA ČSSD Kraje Vysočina, pan Chlád, nedokázal svým spolustraníkům zargumentovat oprávněné nároky našeho města. Koresponduje to s mým přesvědčením, že od dob totality KAŽDÝ LEDEČÁK, jenž dosáhl na určitý post v okresním městě či snad ještě výše, pro Ledeč “nesáhl” jen snad aby “nenarazil” a nepřišel o své prebendy.

Vy starší občané našeho města vzpomeňte, že jsme měli “svého” předsedu okresního národního výboru, náměstky, vedoucí odborů na ONV. Snad jsem vzpomenul všechny “zasloužilé”. Chci jen připomenout, že tito všichni se zasloužili o to, že jsme byli jediným městem na okrese Havlíčkův Brod, kteří si zaplatili téměř za své 70-ti milionovou investici čistírny odpadních vod, nepostavili kulturní dům za státní peníze, dosáhli na plynofikaci v roce 2001 po třiceti letech počátku zavedení a provozu plynu v sousední Světlé. V neposlední řadě tak jako dříve se papalášské šestsettřináctky a Volhy lámaly o zátočiny u Vilémovic a Pavlíkova se zasloužilými ledečskými soudruhy, lámou se naše vozy dodnes.

Opřel jste se do politiků ČSSD, můžete nás seznámit jak hlasovali ostatní poslanci, když se jednalo o Ledči?

Výsledky hlasování 47. Schůze z 19. 3. 2002 v 14.44 hod. číslo hlasování 203 dle jednotlivých poslanců je zveřejněno na Internetu (www.psp.cz). Zároveň je zveřejněno v tomto čísle ledečských novin. Pro pořádek musím uvést PROTILEDEČSKÝ postoj KSČM a v rámci objektivity politování nad postojem Unie svobody, byť jejich poslanci nemají přímé vazby k městu ani našemu mikroregionu. Život jde však dál, musíme se s touto zvůlí vyrovnat. Popravdě musím přiznat, že důsledky tohoto hlasování těžko dovedeme v tyto dny vůbec domyslet.

Děkuji za rozhovor.

F.P.


Hlasování Poslanecké sněmovny

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
47. schůze, 203. hlasování, 19. 3. 2002, 14:44
Město Ledeč nad Sázavou

V. zák. o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem
NÁVRH BYL ZAMÍTNUT

PŘÍTOMNO=172;   JE TŘEBA=87
[A] ANO=86;   [N] NE=58;  [0] NEPŘÍTOMEN;  [Z] ZDRŽEL SE

ODS

N Walter Bartoš A Marek Benda A Miroslav Beneš A Jiří Bílý
A Václav Brousek Z Augustin Bubník A Milan Cabrnoch A Michal Doktor
A Vladimír Doležal A Kateřina Dostálová A Jiří Drda A Eva Dundáčková
A Hynek Fajmon A Václav Hanuš A Zdeňka Horníková 0 Petr Hort
A Pavel Hrnčíř A Radim Chytka A Josef Ježek A Libor Ježek
A Tomáš Kladívko A Jan Klas A Václav Klaus A Jitka Kocianová
A Martin Kocourek N Petr Koháček A Miroslav Krajíček A Libor Krátký
A Josef Krejčí A Miloslav Kučera ml. A Pavel Lang A Ivan Langer
Z Jaroslav Melichar 0 Václav Nájemník A Petr Nečas 0 Veronika Nedvědová
A Miroslava Němcová A Stanislav Němec 0 Miroslav Ouzký A Jiří Papež
A Jiří Patočka A Jiří Payne A Alena Páralová A František Pejřil
A Jaroslav Pešán A Jaroslav Plachý A Petr Pleva A Aleš Rozehnal
A Karel Sehoř A Pavel Suchánek A Jan Svoboda A Zdeněk Švrček
A Lucie Talmanová A Tomáš Teplík A Vlastimil Tlustý A Eduard Vávra
A Jan Vidím A Oldřich Vojíř 0 Jan Zahradil A Tom Zajíček
A Bohuslav Záruba 0 Milan Zuna A Jaroslav Zvěřina

KDU-ČSL

A Libor Ambrozek N Jan Grůza A Jiří Havlíček A Vilém Holáň
A Josef Janeček A Miroslav Kalousek 0 Jiří Karas A Jan Kasal
A Tomáš Kvapil A Jaroslav Lobkowicz A Ludmila Müllerová 0 Vlasta Parkanová
A Pavel Plánička A Pavel Severa 0 Cyril Svoboda A Pavel Šafařík
A Michaela Šojdrová A Ladislav Šustr A Jaromír Talíř A Miloslav Výborný

ČSSD

Z Vlastimil Aubrecht N Jan Bláha N Jarmila Boháčková N František Brožík
0 Jiří Brtnický N Petra Buzková A Vladimír Cisár A Karel Černý
0 Rostislav Čevela 0 Ivan David 0 Pavel Dostál 0 Milan Ekert
N Milada Emmerová N Eva Fischerová N Andrej Grega 0 Miroslav Grégr
N Stanislav Gross Z Václav Grulich N Václav Grüner N Jiří Hofman
0 Josef Hojdar N Pavel Hönig N Vladimír Hradil N František Chobot
0 Zdeněk Jičínský N Yvona Jungová Z Miroslav Kapoun N Robert Kopecký
Z Jan Kostrhun N Zdeněk Koudelka N Michal Kraus N Stanislav Křeček
0 Miloslav Kučera st. N Michael Kuneš 0 Jitka Kupčová N Vladimír Laštůvka
N Antonín Macháček N Jaroslav Maňásek N Radko Martínek Z Miroslav Máče
0 Světlana Navarová N Hana Orgoníková N Jaroslav Palas N Břetislav Petr
Z Václav Pícl N Luděk Polášek N Olga Sehnalová A Jaromír Schling
N Ladislav Skopal N Evžen Snítilý N Bohuslav Sobotka N Martin Starec
N Zdeňka Stránská Z Zdeněk Škromach N František Španbauer N Vladimír Špidla
Z Karel Šplíchal N Vlasta Štěpová N Petr Šulák N Dušan Tešnar
A Miloš Titz N Rudolf Tomíček A Radim Turek A Milan Urban
N Jiří Václavek A Josef Vejvoda N Miloslav Vlček N František Vnouček
A Jana Volfová N Vojtěch Vymětal N Lubomír Zaorálek N Eduard Zeman
Z Miloš Zeman N Jan Žižka

KSČM

A Ludmila Brynychová 0 Květoslava Čelišová Z Václav Exner Z Vojtěch Filip
Z Stanislav Fischer Z Václav Frank N Jaroslav Gongol Z Miroslav Grebeníček
Z Pavel Hojda Z Josef Houzák A Taťána Jirousová Z Zdeněk Klanica
Z Jaromír Kohlíček A Pavel Kováčik 0 Josef Mandík Z Jiří Maštálka
N Dalibor Matulka Z Miloslav Ransdorf Z Svatomír Recman Z Zuzka Rujbrová
0 Alena Svobodová A Jaroslav Štrait 0 Miroslava Vlčková Z Karel Vymětal

US

N Ivana Hanačíková N Ladislav Korbel N Zdeněk Kořistka Z Václav Krása
A Karel Kühnl N Michal Lobkowicz A Petr Mareš 0 Petr Matějů
0 Monika Mihaličková N Vladimír Mlynář 0 Pavel Němec A František Ondruš
Z Jaroslav Perger 0 Pavel Pešek N Ivan Pilip Z Pavel Svoboda
N Stanislav Volák

Nezařazení

A Marie Machatá A Vladimír Paulík

SUMÁŘ HLASOVÁNÍ

Název politické strany Celkem poslanců Hlasováno ANO /A/ Hlasováno NE /N/ Zdržel se hlasování /Z/ Nepřítomno v PS /0/
ČSSD 74 8 46 9 11
ODS 63 53 2 2 6
KSČM24 4 2 14 4
KDU-ČSL 20 16 1 0 3
US 17 3 7 3 4
Nezařazení 2 2 0 0 0
Celkem 200 86 58 28 28


Poselství příštím generacím v kopuli hradu

V druhé polovině roku 2001, přesně 10. září 2001, byly firmou Haniš - rekonstrukce a opravy historických staveb z Českého Krumlova v souvislosti se zahájením rekonstrukce věže ledečského hradu sejmuty z jejího vrcholu veškeré klempířské prvky - makovice (kopule), praporec, hrotnice a další, jejichž životnost (vyrobeny z pozinkovaného plechu), až na hrotnici skončila po více než 70-ti letech - poslední oprava byla provedena v r. 1929.

Pod pláštěm makovice byla předchozí generací uložena obálka ze zinkového plechu, z níž byly po otevření vyjmuty dokumenty a předměty z doby poslední opravy věže. Byl zde umístěn několikastránkový dopis tehdejšího investora stavby - ředitelství lesů a velkostatku Ledeč - Vrbice, osobní dopis klempíře p. Maxe Steinera, který zhotovil tehdejší věžní klempířské prvky, osobní dopis p. Adolfa Koritty, který k němu přiložil tehdejší poštovní známky, a několik mincí. Tyto dokumenty a předměty je nyní možno vidět v ledečském muzeu.

V závěru r. 2001 a v prvních měsících r. 2002 byla provedena oprava střechy věže, z 1/3 novou břidlou z Moravské Břidlice Brno a ze 2/3 přeložením původní břidly. Padlo přitom 42 kg měděných hřebíků.

Nadešel den pro osazení nových klempířských prvků vyrobených tentokrát z mědi klempířem firmy Haniš, p. Petrem Šustrem z Kremže u Českého Krumlova. Stalo se tak hned první den po velikonočních svátcích - 2. dubna 2002. Aby za další desítky let, při příští opravě věže hradu, věděla i příští generace něco o naší současnosti, byly do nově zhotovené makovice uloženy 2 schránky - válcová a plochá - s celou řadou dokumentů a předmětů, o rozvoji města a současném dění u nás, o historii hradu v posledních 10 letech - zejména o problémech s jeho přechodem do vlastnictví města a tím i závazkem města se o něj v maximální míře postarat, dále to byly Ledečské noviny, noviny Nové Posázaví, Cesta Vysočiny a Noviny Vysočiny z posledních dnů, odznaky se znakem města, mapa popisných čísel, letecký snímek města, seznam současných městských firem a služeb, dopis majitele firmy provádějící práce na opravě věže, emise poštovních známek r. 2001 a sada současných mincí ČR a mincí EURO.

Po uložení obou schránek do makovice byla tato zaletována, dopravena na věž a osazena. Doplnil jí praporec s letopočty 1929 a 2002 a renovovaná hrotnice žárově zinkovaná firmou Wiegel Žebrák a nad boční okénka byly osazeny další 4 kopulky. Po provedení těchto prací byla zahájena demontáž lešení v části opravené střechy věže a tak se dnes již naskýtá krásný pohled na dokončenou opravu střešního pláště věže.

Ukládání dokumentů a osazování klempířských prvků na věž byly přítomni zástupci města, odboru kultury OkÚ v Havl. Brodě, zhotovitelé prací a novináři Novin Vysočiny a novin Nové Posázaví. Omluvil se projektant veškerých rekonstrukčních prací na hradě.

Bohumil Svoboda,
vedoucí OIaMM


Antonín Zezula

Antonín Zezula se narodil v roce 1930 v rodině ak. Malířky Heleny Zezulové a veterána ruských legií Silvestra Zezuly. V Písku vystudoval Lesnickou školu. Svoji profesi lesáka ukončil v roce 1967 na hájence Pavlíkov. Pak nastoupil do Zemědělského muzea, kde pracoval až do roku 1988. Zemřel ve věku nedožitých 63 let v Praze.

Po matce zdědil lásku k výtvarnému umění. Kromě volné tvorby se věnoval především odborné ilustrátorské činnosti v oboru botaniky, zoologie, mykologie, ekologie … (Lesnická botanika, Šumavský herbář, Červená kniha ČSR, Lesnická práce, Myslivost, Zahrádkář atd.). Výčet knižních publikací by převyšoval více než padesát položek. Také ve svém povolání dosáhl mnoho profesních úspěchů (Expozice rybářství na zámku Ohrada v Hluboké nad Vltavou, Stálá expozice Zem. muzea na zámcích Kačina a Lednice …). Tato mimořádná aktivita a pracovní vypětí se podepsalo na jeho zdravotním stavu, který mu neumožnil těšit se v kruhu svých blízkých na zaslouženém odpočinku.

M.Z.


Výstava

Hrad Ledeč nad Sázavou s. r. o.
Vás srdečně zve na výstavu díla Antonína Zezuly

Volná tvorba a ilustrátorská činnost

Slavnostní zahájení výstavy se koná 6. 4. 2002 v 1800 v Galerii muzea na hradě. Výstava potrvá do 1. 5. 2002.

Expozici možno navštívit:

So, Ne 900 - 1200 1300 - 1600
Út - Pá --- 1300 - 1600

Na závěr výstavy, dne 1. 5. 2002 v 1900 hod. se koná v ledečské synagoze koncert operní pěvkyně Kateřiny Zezulové, profesorky brněnské konzervatoře, za doprovodu světového kytaristy Petra Víta.

Sponzorem koncertu jsou LČR - Lesní správa Ledeč n. S.

Vstupenky na koncert je možné zakoupit v předprodeji v Informačním centru nebo v muzeu hradu.


Seznam služeb

Informační centrum v těchto dnech vydalo seznam všech služeb poskytovaných v našem městě a jeho nejbližším okolí. Ve tři sta padesáti odkazech zjistí zájemci vše o vyhledané službě včetně adres, telefonů, faxů, e-mailů a provozní doby. Pro zjednodušení hledání jsou služby seřazeny abecedně. V seznamu je možné nalézt opravny, prodejny, servisy, pohostinství, zdravotnické služby a další.

Katalog jistě osloví celou Ledečskou veřejnost a stane se jejich rádcem a pomocníkem v každodenním životě. Informační centrum bude do budoucna usilovat o to, aby se tento seznam každý rok obměňoval. Bude však záležet na přístupu jaký k této službě zaujmou místní podnikatelé.

Zájemci si mohou katalog zakoupit každý den v Informačním centru na Husově náměstí za cenu 5 Kč.


Zveme Vás na premiéru

Činoherní skupina gymnázia Ledeč se ve dnech 23. - 24. 3. 2002 zúčastnila již druhého ročníku Jihlavského divadelního festivalu, kde již před rokem úspěšně uvedla svou hru. Tento ročník se úroveň konkurence zvedla, ale přesto ledečáci se svou novou hrou “Starý zákon” nezapadli. Odborná porota pochválila zejména námět a úspěšné přepracování knih do divadelní formy. Výtky se týkaly hlavně záležitostí technických, což bylo způsobeno prvním - premiérovým uvedením této hry.

Všechny rady si soubor vzal k srdci a v jejich duchu bude hrát další představení této hry. Jak už mnohokrát zkušenosti dokázaly : divadelní hra zraje jako víno. A tato hra určitě zrát bude.

Na ledečskou premiéru si vás dovolujeme pozvat v pátek 19. 4. od 19 hod. nebo v sobotu 27. 4. od 20 hod. Obě představení proběhnou v sále gymnázia, kde na vás bude čekat již tradičně příjemná atmosféra a věřím, že i příjemný divadelní zážitek. Vstupné je dobrovolné.


Okresní kolo v recitaci konané dne 21. - 22. 3. 2002

Jako již tradičně i letošní jaro do Centra - DDM zavítalo 50 dětí z celého okresu Havlíčkův Brod, aby se zúčastnily Okresního kola v recitaci. Hlavní soutěž probíhá ve čtvrtek až do pozdních odpoledních hodin a večer si děti zpracovávají verše “trochu jinak”. Druhý den v pátek probíhá na radnici slavnostní vyhlášení vítězů, kde též děti předvádí svoje vystoupení. Z rukou pana místostarosty Poborského ceny převzali v 1. kategorii - Vosyková Michaela (ZŠ Havl. Brod), Červinka Jiří (ZŠ Havl. Brod), Křivská Alžběta (ZŠ Ždírec) ve 2. kategorii - Obselková Gabriela (ZUŠ Světlá n. S.), Szturcová Nela (ZŠ Habry), Čapek Petr (ZŠ Havl. Brod), ve 3. kategorii - Budilová Denisa (ZUŠ Ledeč n. S.), Prchalová Markéta (ZUŠ Ledeč n. S.), Šoposká Marika (ZUŠ Světlá n. S.) ve 4. kategorii - Záhorec Michal (ZŠ Havl. Brod), Rulfová Kateřina (Gym. Chotěboř), Toman Marek (ZUŠ Ledeč n. S.). Vždy první dva ocenění v každé kategorii postupují do Krajského kola v Třebíči. Přejme všem, zejména ledečským, hodně štěstí. Za organizátory musím poděkovat MÚ v Ledči za příspěvek na stravu pro všechny účastníky, porotcům, ZUŠ a mladým lektorům pod vedením pí Zajícové.

Za Centrum - DDM Ledeč n. S.
Ivana Svobodová


Humanitní sbírka

V březnových Ledečských novinách jsme Vás informovali o připravované humanitární sbírce. Připomínáme tedy, že humanitární sbírka bude pod patronací děkanského úřadu uspořádána ve dnech 15. - 19. dubna t.r.

Předmětem sbírky bude veškeré zimní a letní oblečení, použitelná obuv, hračky, školní a sportovní potřeby. Tentokráte nebude přijímána elektrotechnika, ale naopak zvýšený zájem je o ručníky, utěrky, ložní prádlo, deky, přikrývky, spací pytle a dětské kočárky. Odvoz sbírky je zajištěn na 22. dubna a proto po tomto termínu nebude už nic přijímáno. Hlavní organisátorkou této sbírky byla pastorační radou pověřena pí Štěpánková.


Vážení občané města Ledče nad Sázavou a okolí

jak jistě víte, naší společností - Českomoravská plynárenská a.s. - byla zde v Ledči nad Sázavou a jeho okolí vybudována plošná plynofikace. Jistě si vzpomínáte na červenec loňského roku, kdy jsme Oslavou prvního plamene přivítali příchod zemního plynu do Vašeho města. Žijete nejen v krásné přírodě Vysočiny s mnoha lesy, čistým ovzduším a spokojeným životem nevelkého města, ale v tomto směru jste se stali i moderním městem.

Touto cestou a postupně během roku bychom Vám rádi zemní plyn přiblížili, jeho výhody pro životní prostředí i pro Vás, jeho nenáročnost na údržbu a vše, co Vás bude o tomto ekologickém druhu energie a jejího využití zajímat. Vždyť pohodlí a příjemné teplo doma je pro nás tak důležité. A pomocí nové regulační techniky je vytápění se zemním plynem jednoduché a pohodlné jako nikdy. Zemní plyn nezatěžuje životní prostředí jako ostatní paliva, a to v celém svém řetězci od těžby přes dopravu, uskladňování až po jeho použití.

A ještě jedno plus pro Vás jako odběratele. Nejen, že Vám naše společnost prodává zemní plyn za nižší cenu, než je uvedena v cenovém věstníku vydaném Regulačním úřadem, ale jeho cena se bude - jak jste se jistě z denního tisku dozvěděli - vzhledem k poklesu cen ropy na světových trzích od dubna snižovat.

Postupně během roku o naší společnosti ČMP ještě hodně uslyšíte. Budeme Vás prostřednictvím Ledečských novin, denního tisku i v přímých dopisech informovat o produktu zemní plyn jako takovém, o naší společnosti a samozřejmě o veškerých možnostech a výhodách připojení pro Vás. Samozřejmě i při oslavách ve Vašem městě budeme přítomni s informacemi a se soutěžemi. Budeme se na Vás a na Vaše dotazy vždy těšit.

Rozhodli jsme se také navštívit občany Vašeho města, kteří již mají s vytápěním na zemní plyn první zkušenosti, zda kladné či záporné, i jejich zajímavé názory - to si zde můžete přečíst.

Vaše Českomoravská plynárenská, a.s.


Anketa pro Ledečské noviny - jaro 2002

Ve spolupráci s ČMP a. s. jsme se rozhodli dotázat několika prvních uživatelů zemního plynu v našem městě co je k zavedení plynu vedlo a jaké jsou jejich první zkušenosti, jaké klady a zápory v tomto, pro nás novém, energetickém zdroji vidí. Vzhledem k tomu, že plyn do Ledče “teče” opravdu jen krátce, je procento uživatelů relativně nízké, mnoho lidí zatím odrazují vysoké pořizovací náklady na zavedení plynu do rodinných domků. Proto i náš vzorek (vzoreček) s prvními zkušenostmi se zemním plynem je jen orientační. Šest respondentů (pět rodinných domků a jedna firma) nám odpovědělo na čtyři naše otázky, které jsme si dovolili zevšeobecnit, což bylo docela snadné, neboť odpovědi se víceméně shodovaly. Mini anketa vznikla za laskavého přispění rodin: Brožových, Vrbkových, Jeřábkových, Janákových, Pospíchalových a firmy Est. Jejich originální odpovědi jsou pro případné nedůvěřivce k dispozici v redakci našich novin.

  1. Proč jste se rozhodli pro vytápění plynem?
    Pohodlí a čistota v domě,odpadá manipulace s uhlím, snižují se inhalace možnost programování teploty, automatický provoz.
  2. Co plynem vytápíte (byt, rodinný domek, firma …)?
    Ve čtyřech případech se jednalo o rodinný domek, v jednom případě o byt v bytovém domě a v jednom případě je na zemní plyn napojena firma.
  3. Jak hodnotíte toto plynové vytápění po prvních zkušenostech, po první topné sezóně?
    Respondenti jednoznačně chválí snadnost obsluhy, možnost naprogramování tepla dopředu, z tohoto zdroje nejsou žádné odpady. Na některé působí dojmem chladnějším, radiátory na pevná paliva déle drží teplotu. V jednom případě se jednalo o závažné problémy bezprostředně po spuštění, v širokém okolí nebyl napojen žádný spotřebič. Školními známkami je to za chvalitebnou - tedy 2.
  4. Považujete plynové vytápění za výhodu i přes relativně dražší provoz?
    Oproti uhlí všichni připomínají dražší provoz, ale i tak hodnotí své rozhodnutí velmi kladně. Jak je uvedeno výše, zřejmě největším přínosem je pohodlí a čistota provozu a snadná obsluha.

Pro potřeby Českomoravské plynárenské a. s. a redakce Ledečských novin zpracovali: A. Balek a OK
V Ledči nad Sázavou 12. března 2002


ZPRÁVY Z RADNICE

Ze zasedání Rady Města Ledeč nad Sázavou konaného dne 4. března 2002

Z mimořádného zasedání Rady Města Ledeč nad Sázavou konaného dne 7. března 2002

Z mimořádného zasedání Rady Města Ledeč nad Sázavou konaného dne 13. března 2002

Ze zasedání Rady Města Ledeč nad Sázavou konaného dne 18. března 2002

Slávek Poborský
místostarosta


Ledečský slavíček

Ve středu 13. března 2002 proběhla v Centru - domě dětí a mládeže pěvecká soutěž Ledečský slavíček O cenu starosty města. Letos již 22. ročník. Do soutěže bylo přihlášeno 53 žáků.

Soutěž probíhala ve třech věkových kategoriích:

sólisté I. věkové kategorie - žáci 1. - 3. třídy
sólisté II. věkové kategorie - žáci 4. - 6. třídy, prima
sólisté III. věkové kategorie - žáci 7. - 9. třídy, sekunda, tercie, kvarta

Doprovod na hudební nástroj byl možný, ale hodnocen byl pouze pěvecký výkon.

Soutěž sledoval i starosta pan Urban, místostarosta pan Poborský a pan Kubát, který fotografoval soutěžící, kteří se umístili na 1. - 3. místech.

Vyhodnocení a předání cen proběhlo po odzpívání jednotlivých kategorií. Starosta, který soutěž materiálně podporuje, předal soutěžícím, kteří se umístili na 1. místě v každé věkové kategorii hodinky. Každý vítěz si mohl vybrat podle svého vkusu. Soutěžící, kteří se umístili na 2. a 3. místě, obdrželi ceny od pořadatele soutěže (Centrum - DDM) a všichni dostali diplom. Zkrátka nepřišly ani ostatní děti, které si odnesly diplomy za účast. Jistě jsou mezi nimi budoucí vítězové příštích ročníků.

VÝSLEDKY SOUTĚŽE

I . kategorie 1. - 3. třídy
1. Veletová Anna ZŠ Hněvkovice
2. Karbanová Kristýna ZŠ Nádražní
3. Zeman Pavel ZŠ Komenského
II. kategorie 4. - 6. třídy, prima
1. Ulrichová Lucie ZŠ Nádražní
2. Kluch Martin ZŠ Komenského
3. Kočová Veronika ZŠ Komenského
III. kategorie 7. - 9. třídy, sekunda, tercie, kvarta
1. Milfaitová Lucie ZŠ Komenského
2. Končelová Lucie ZŠ Komenského
3. Stýblová Jaroslava Gymnázium

Za Centrum - DDM
Monika Tvrdíková

Vítězky tří kategorií : Lucie Ulrichová, Lucie Milfaitová, Anna Veletová.
Hra na kytaru : Martina Kakáčková, Ivana Barešová, Denisa Ročková.


Úspěch studentů Integrované školy

Ve dnech 21. - 23. 3. 2002 se dva studenti Integrované střední školy strojnické v Ledči nad Sázavou pod vedením Ing. Dokoupila zúčastnili celostátní soutěže studentů středních škol Autodesk Academia DESING 2002, která se konala na Střední průmyslové škole v Chomutově.

Soutěžilo se ve třech kategoriích z nichž naše škola obsadila dvě. V kategorii 3D modelování měli studenti k dispozici nákres, který měli za pomoci počítačových programů AutoCAD nebo Mechanical Deteskop vymodelovat do prostoru. V této kategorii náš student Miroslav Vopálka obsadil z osmnácti studentů deváté místo.

V kategorii 2D kreslení měli studentu proměřit a za pomoci počítačového programu AutoCAD správně technicky zobrazit připravenou ohýbanou součást. V této kategorii se soutěže zúčastnilo dvacet tři studentů a student naší školy Martin Novák obsadil první místo a z velkým náskokem soutěž vyhrál.

Tento úspěch je dílem zodpovědného přístupu obou studentů k soutěži a je výsledkem i dobré práce Ing. Dokoupila - učitele výpočetní techniky. Všem zúčastněním patří naše poděkování za dobrou reprezentaci naší školy.

Mgr.Radomír Nulíček


Jambo Afrika

Hrad Ledeč nad Sázavou s. r. o.
Pořádá výstavu fotografií a suvenýrů z Afriky RNDr. Aleše Tomana

Jambo Afrika

Výstava bude zahájena vernisáží dne 15. 4. 2002 v 1800 hod. v prostorách ledečského hradu - ZUŠ a potrvá do 30. 4. 2002

Otevřeno: Út - Pá  900 - 1200 hod.

Těšíme se na Vaši návštěvu


Benefiční koncert

Pěvecký sbor ZUŠ Ledeč nad Sázavou pod vedením Lenky Kořenské a Petry Banýrové
Vás srdečně zvou na benefiční koncert,
který se pořádá dne 25. dubna 2002 v 18 hodin v sále Gymnázia v Ledči nad Sázavou.
Uslyšíte písně z muzikálů, spirituály, lidové i klasické písně a dále blok šansonů v podání Petry Banýrové. Výtěžek koncertu bude věnován na konto humanitární organizace ADRA.
Srdečně zváni jste též na absolventské koncerty žáků ZUŠ v pondělí 29. 4. 2002.
Konají se v sále gymnázia od 17 hod. a 19 hod.
Těšíme se na Vás.


Karate

Karate v Ledči funguje již 7 let a to jako kroužek DDM a od loňského roku je oficiálně zaregistrováno ve svazu karate, čímž je umožněno účastnit se tuzemských turnajů a soutěží s možností postupu na mezinárodní úroveň.

Cvičení probíhá pod vedením dvou instruktorů R. Pivky a L. Havla za odborného dohledu Senseje M. Zdražila, držitele 3. Danu karate Shotokan, který se tomuto umění věnuje již 25 let.

Náš oddíl (37 členů) navštěvuje především mládež mezi 10 - 20 lety, ale máme i několik mladších “bojovníků”, s kterými se aktivně tréninků účastní i jejich rodiče. Karate je sport pro všechny generace a dá se sním začít v kterémkoli věku, stavu, fyzické kondici, protože karate není jen bojovým sportem, zaměřeným na fyzické cvičení a výuku boje, ale lze v něm najít i svou vnitřní energii, duševní vyrovnanost a sílu, která se hodí i v běžném denním životě, (“každý si v karate najde to své”).

Technickou vyzrálost je nutno prokázat na při zkoušce před zkušebním komisařem. Taková to zkouška v Ledči opět proběhla 2. března, za účasti vybraných 25 členů oddílů a díky kvalitní přípravě a maximálnímu nasazení všichni úspěšně zkoušku splnili.

Náš oddíl využívá v rámci zpestření i jiných stylů (aikido, musado, okinawate, atd.) s možností seminářů pod vedením mistrů těchto stylů.

Věříme, že díky zvyšujícímu zájmu, kvalitě a podpoře zdejších institucí se bude karate v Ledči dále rozvíjet.


Nová výstava v Synagoze

Informační centrum pořádá od 5. dubna výstavu OBRAZŮ A GRAFIKY brodské výtvarnice Dagmar Toman Šimkové. Jednu z jejích výstav uváděl znalec umění Jaroslav Kreibich, který o této výtvarnici řekl: “Její obrazy nám dávají nahlédnout do sféry snů, pohled do zrcadla imaginace a fikce. Usilovnou prací a výtvarným projevem je sama sebou, na své tvůrčí cestě se jí podařilo skloubit uměleckou inspiraci s citem pro barvu a kompozici. Dokáže uvolnit osobitou poezii z vazeb logiky a nastoluje volnou fantazii, která je realitou vyvolána.”

Pro ledečskou výstavu vybrala výtvarnice díla, která nejlépe charakterizují její nálady, pocity a tužby. S výtvarnicí se může veřejnost seznámit na vernisáži výstavy v synagoze 5. dubna 2002 od 17:00 hodin. V krátkém vystoupení přednese úvodní slovo Jaroslav Kreibich a na loutnu zahraje ředitel Základní umělecké školy Jindřich Macek, který uvede skladby D. G. Speera a A. Picciniho. Zájemci si mohou vystavené obrazy zakoupit. Výstava potrvá do 25. dubna a bude otevřená pondělí - pátek 9 - 12 ; 13 - 16, v sobotu 20. 04. za přítomnosti autorky v 10 - 16. Srdečně zveme širokou veřejnost na setkání s touto umělkyní.


Neštěstí v lékárně

Právě před devadesáti pěti lety 8. dubna 1907 došlo v ledečské lékárně k velikému výbuchu. Lékárna U černého orla stála v severní frontě náměstí čp. 17, tam kde je dnes prodejna obuvi Botex. Jejím majitelem byl Mgr. Ph. František Brich, který se do města přistěhoval z Nového Bydžova.

V tomto roce byla silná zima a napadlo hodně sněhu. Právě v dubnu se silně oteplilo a ještě do toho začalo pršet. Promrzlá zem nevpustila vodu, a tak voda zaplavovala sklepy na náměstí. Voda vnikla i do sklepa lékárny, zde zporážela velké lahve a nádoby, které do sebe začaly narážet a část se jich i rozbila. Lékárník chtěl zachránit hlavně obsah lahví, a proto běžel se svým pomocníkem a služkou do sklepa. Zde ale panovala tma, a tak se pokusil zapálit svíčku. V okamžiku ale vybuchly vypařené plyny a ve sklepě začalo hořet. Okamžitě začali na všech přítomných hořet šaty a ti vyběhli s křikem na náměstí. Lékárník běžel do domu čp. 15, který patřil výrobci limonád a sodové vody Janu Doubkovi. Ten zrovna ve stodole mlátil s pomocníky obilí. Zahradili mu vstup do stodoly a polili lékárníka vodou, tak se jim povedlo oheň uhasit. Služka vyběhla na náměstí a válela se na náměstí, aby na sobě uhasila oheň. Lidé z ní strhávali oděv až do naha a po uhašení ohně jí odnesli do lékárny. Pomocník lékárníka vběhl do svého pokojíčku, ulehl do postele a peřinou na sobě uhasil oděv, aby zmírnil bolest poléval se celý olejem. Protože vznikla obava, že může vzniknout požár nebo exploze celého domu, nechal velitel hasičů František Katzer uvést do pohotovosti místní hasičský sbor. Sám pak vstoupil se dvěma hasiči do dvora, aby zde uzavřel okna do sklepa a tím uzavřel přístup vzduchu, ale v té době již chemikálie dohořely a oheň se sám uhasil.

Lékárník zemřel na následek popálenin 11. dubna ve věku třiceti sedmi let a zanechal zde po sobě dvě děti. Děti neměly ani matku, ta zemřela při porodu chlapce rok před tím. Tímto chlapcem byl před léty zemřelý František Brich. Pamětníci pamatují jeho prodejnu knih v kiosku na náměstí Svobody. Později se zabýval sběrem papíru po celém městě. Tak ho má v paměti mnoho dosud žijících občanů.

Služka zemřela hned den po něm. Pomocník se po dlouhém léčení uzdravil, přesto měl ale zohavený obličej a na těle mnoho jizev. Tak skončila jedna tragická příhoda v místní lékárně.

Lékárna se na tomto místě udržela až do padesátých let minulého století, odkud byla přesunuta do rohového domu čp. 205 (dnes je zde prodejna autodílů). Z tohoto domu se po šedesátém roce přestěhovala na dnešní polikliniku.

V devadesátých létech vznikla ve městě druhá lékárna U zlatého hada na dnešním Husově náměstí. Na snímku lékárna U černého orla kolem roku 1905.

František Pleva


40 let motokrosu, 50 let automotoklubu v Ledči nad Sázavou

Po téměř čtvrt roku jsme se Vám snažili přiblížit minulost i současnost ledečského automotoklubu, jeho dvě významná výročí. Mnohokrát jsme se přesvědčili, že “benzíňáků” je v Ledči hodně, že nemalý počet z nich jsou nejen fandové motorismu, ale také obětaví a nadšení lidé. Potěšitelný je také fakt, že “staří harcovníci” mají už také své pokračovatele, což by mohlo být zárukou, že uvedená výroční čísla nejsou konečná, že snad bude co oslavovat a hodnotit i za další desítky let. Je to naše společné přání!

V posledních osmi letech došlo v areálu závodiště k dalším úpravám, zejména pro zvýšení bezpečnosti závodní trati, zároveň se podařilo zlikvidovat houževnatá křoviska a především vyčistit porosty v nichž byly “ukryty” bývalé poklady mnohých domácností. Lokalita odlehlých strání, hustých a trnitých porostů se staly černými skládkami nezodpovědných spoluobčanů (bohužel minulý čas tu není použit zcela správně). Obdobných úprav se dočkalo i parkoviště závodních strojů, které bylo navíc vybaveno mobilní umývárnou, což s povděkem kvitovaly všechny zúčastněné závodní týmy. Členy automotoklubu stály tyto úpravy nemalé úsilí, a to jak vypadá závodiště nyní, je výsledkem mnoha set brigádnických hodin. Stylovým žargonem řečeno, hlavním motorem celého dění v místním AMK se stal ředitel závodů - Jaroslav Roučka. Nelze však opomenout významnou pomoc všech ostatních “bezejmenných” obětavců, kteří zdarma a ve svém volném čase podporují rozvoj motoristického sportu v Ledči. Neocenitelnou pomoc nám poskytují i některé firmy. Jmenujme namátkou alespoň: Evos Hydro, Hradecká společnost, Švema, Atos a další.

Za velice důležitou považujeme významnou podporu od místní radnice. Naše organizace ji vysoce hodnotí a považuje ji za nejlepší za poslední léta.

V současné době jsou pořádány sportovní podniky na úrovni mistrovství republiky jednotlivců. Nejinak tomu bude i v letošním roce, kdy se v našem městě jede už 8. května (pozor - je to středa!) závod v kategorii 125 cm3 a Open, což znamená volná kubatura až do 650 cm3. Takový sportovní podnik není náročný jen na přípravu vlastního závodiště a jeho technického i pořadatelského zázemí, ale zejména klade, na místní poměry, vysoké finanční nároky. Průměrný rozpočet na mistrovský republikový závod činí 200 tisíc korun.

Také finanční důvody jsou hlavní překážkou účasti mladých závodníků na těchto vrcholných motoristických závodech. To se, bohužel, týká i ledečských závodníků. Letos v květnu budou na domácí trati jen v roli diváků. Seriál těchto mistrovských podniků je pro ně, z výše uvedených důvodů, nedostupný.

Dovolte, abych závěrem poděkoval všem, kteří se v minulosti i současnosti podíleli a podílejí na rozvoji a udržení tradice motorismu v Ledči. Je to především jejich zásluha, že u nás brzy přivítáme české špičkové i nadějné závodníky motokrosu na trati za nádražím.

Jak jsme připraveni se můžete přesvědčit už 30. dubna na tradičním “pálení čarodějnic”, které se uskuteční v uvedený den večer právě na závodišti (přivítá vás nejen dobrá hudba, ale i rozmanité občerstvení). Hlavně vás však srdečně zvu na jarní mistrovský motokros!

LEDEČ NAD SÁZAVOU
MOTOKROS - MISTROSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY
TŘÍDY 125 A DO 650 CCM
STŘEDA - 8. KVĚTNA 2002

Václav Panský


Sdružení zdravotně postižených bilancovalo

Sdružení zdravotně postižených v Ledči nad Sázavou hodnotilo svoji činnost na výroční členské schůzi pořádané dne 7. 3. 2002 za účasti 85 členů. Jako hosté se zúčastnili p. Urban - starosta města a p. Poborský - zástupce starosty.

Ze zprávy o činnosti, kterou přednesla předsedkyně paní Kárníková vybíráme akce, které sdružení pro své členy v roce 2001 pořádalo:

Dále se členové zúčastnili dvou reklamních akcí, uspořádaných speciálně pro zdravotně postižené.

Kromě uvedeného poskytujeme svým členům informace o možnosti pořízení rehabilitačních pomůcek a ve spojení s Informačním centrem zdravotně postižených v Havlíčkově Brodě i právní poradnu.

Přítomní byli informováni o akcích připravovaných v letošním roce. Důležitým bodem programu byla volba nového předsedy, kterým se stal pan Emil Kolařík.

Starosta a jeho zástupce podali informaci o investičních akcích připravovaných v letošním roce. V diskusi pak zodpověděli členům dotazy a připomínky, se kterými se na ně obrátili. Významnou byla pro nás zpráva pana starosty o poskytnutí příspěvku na činnost pro rok 2002 ve výši 5.000 Kč. Je to pro nás vydatná pomoc a srdečně za ni děkujeme.

Mimo finančních starostí, které se nám za této pomoci daří vyřešit, máme však ještě jednu, jejíž řešení je mnohem těžší. Naše členská základna stárne a členů pozvolna ubývá. Obracíme se proto na postižené občany, kteří mají zájem zapojit se do činnosti sdružení: “Staňte se našimi členy, rádi Vás mezi sebou přivítáme”.

Výbor SZdP Ledeč nad Sázavou


SK KOLA Ledeč - zahájil sezónu prvním závodem

Nový nejen cyklistický klub SK KOLA LEDEČ N/S, který vznikl na počátku tohoto roku, uspořádal první amatérský závod horských kol. Závod se konal v okolí Vilémovic a zúčastnilo se ho na 20 závodníků z Ledče, Světlé a Havl. Brodu. Vzhledem k tomu, že byla trať technicky i fyzicky velmi náročná jelo se pouze na 3 okruhy (jeden cca 4,2 km). Technicky a organizačně závod zajišťoval obchod Jízdní kola sport Ledeč, který také společně s restaurací U Čerta věnoval ceny. Závod byl také prvním bodově započítávaným do Ledečské cykloligy. Ta bude celkem zahrnovat 5 závodů, které v konečném součtu určí vítěze celého seriálu. Příští závod bude do vrchu na horském kole a uskuteční se na trase Stvořidla - Melechov rozhledna. Zbylé 3 závody budou obsahovat časovku a závod do vrchu na silničních kolech, poslední uzavře seriál crosscountry na horských kolech.

Bližší informace o termínech a místech konání získáte v obchodech Jízdní kola sport Ledeč a Světlá n/S .

Výsledky prvního závodu: 1. P. CASKA, 2. Z. MOTL, 3. M. ŠEDÍVÝ, 4. M. VODIČKA, 5. B. HRUBEŠ, 6. J. RUT, 7. F. PAJER, 8. P. ŘÍHA, 9. B. BAUM, 10. J. MÁLEK, 11. O. URBAN, 12. M. HRABAŇ, 13. O. PAJER, 14. T. JANÁK, 15. P. GAJDZIOK, 16. P. SVOBODA, 17.-19. J. HAVEL, A. NOVÁK, L. ŠVIHEL pro technickou závadu nedokončili.


Výsledky ankety uveřejněné na Internetových stránkách

http://mesto.ledec-net.cz

Která je Vaše nejoblíbenější rubrika v Ledečských novinách?

RubrikaOblíbenost v %Respondentů
Společenská kronika26 % 12
Stalo se roku ... 13 % 6
Z policejních zápisků 30 % 14
Zásahy na PS Ledeč nad Sázavou 2 %1
Zprávy z radnice 30 % 14


Sázaváci otevřeli svou řeku
aneb, když se kluci baví

Byla pošmourná, chladná sobota, do astronomického jara zbýval ještě celý týden. Sázaváci mě pozvali na svůj každoroční rituál, kdy symbolicky otevřou vody řeky Sázavy, osvobodí ji tak od ledových příkrovů uplynulé zimy, dovolí její vodě, aby se rozlila po lukách, aby pronikla ke kořínkům dřímajících rostlin, aby je tak společně se sluníčkem probudila do nového života. Symbolika je to krásná, ale když jsem onoho rána kráčel podél Sázavy k chatičce Sázaváků v Podhájí, nic tak romantického mě zrovna nenapadalo. Naopak, tráva byla šedivá, řeka kalná jako obloha nad ní. Ke všemu mě zábly ruce.

Chatička ve stráni, v bezprostřední blízkosti lomu, však byla příjemně vytopená a její osazenstvo - Sázaváci, svátečně naladěni. Voněla tu polévka a grog. Pro mnohé jistě dost nepochopitelná kombinace, ale pro partu “kluků”, ukrytých v chatě, záležitost zcela běžná. Obě tekutiny mě rozehřály i naladily spolu s ostatními.

Z kroniky i povídání se dozvídám, že se tu parta rybářů a nadšenců schází už dvacet let. Náplní jejich činnosti není jen odemykání a zamykání řeky. Slaví se tu i významné události a narozeniny členů, ale aby bylo jasno, tady se nejenom oslavuje, ale také pracuje a zušlechťuje. Místo, kde chatka už téměř čtyři desítky let shlíží na široké koryto Sázavy v Podhájí, nebylo vždycky tak romantické. Sázaváci tu upravili původní navážku, vysadili více než dvě stovky nových stromků a hodlají v zušlechťování okolí pokračovat. Vyčistí stráň od náletu i houževnatého křoví a vysadí tu směrem k Ledči na tři sta nových borovic a smrků. Vandalové se nevyhýbají ani těmto relativně odlehlým koutům a často chatku poškodí. Rybáři by tu přivítali závoru, ne že by darebáky odradila, ale přeci jen by pracně budované prostory chránila.

Pro samé plány a povídání bychom zapomněli na to hlavní - na symbolické odemknutí sázavských vod. V důstojném pochodu jsme dokráčeli k Sázavě, kde přesně podle “protokolu” proběhla slavnost. Předávání klíče, pokyny, obnažené hlavy přítomných. Až mě trochu mrazí a dojímá úcta a pokora těchto lidí, kteří tak milují přírodu a svou řeku Sázavu. Přes všechny ranní pochybnosti se mi teď zdá, že jaro opravdu přichází. Vidím nalité pupeny stromů, ze země se derou první růžice listů a v korunách dosud holých stromů se hlasitě hledají ptáci.

V chatě jsme pověsili klíč do protilehlé polohy, aby tu do podzimu ukazoval na volnou vodu. Mneme si prochladlé ruce, abychom v nich v zápětí třímali ještě jeden pořádný grog. Je na čase, abych ty kluky představil, a to i s jejich povětšinou bizarními funkcemi. Předseda a hlavní organizátor je Václav Záviška, tajemníkem je Jaroslav Šťastný, hospodář - Tibor Bednár, revizním je Jiří Dlouhý, pokladníkem a lesním hospodářem je Jiří Šíma, protože je to funkce kumulovaná, potřebuje pan Šíma pomocníka pro lesní hospodářství - všechny předpoklady pro to má Josef Špaček. Oblast kultury řídí Jaroslav Fiala, za záhadnou zkratkou KPKP je člen Jiří Adam (poslání KPKP zůstalo utajeno i mně, z toho usuzuji, že je to funkce velmi důležitá, nejspíš politická). Pánové Šťastný a Adam (mohl dostat diplom) se pro nemoc nemohli zúčastnit a kamarádi na ně často v tom březnovém dopoledni vzpomínali.

Po bohatém obědě (milostivě se na něm směla podílet paní Šímová - aniž by překročila práh chaty) se rozcházíme. Podáním ruky se zdravíme a stvrzujeme to spiklenecké klukovské zaujetí “pro věc”. I když průměrný věk těchto “kluků” čítá nějakých pár křížků, trochu jim závidím. Tak kamarádi, hodně zdraví, dobrý lov a na podzim to zase zamkneme!

OK


Den Země

Oslavíme jej 22. dubna. Není svátkem ledajakým, nabízí totiž lidem na celém světě možnost, aby se alespoň jednou v roce zamysleli nad tím, jak se naší modré planetě vlastně žije. Jak moc ji sužuje “civilizační řádění” člověka. Vždyť katastrofické scénáře ekologů se na nás hrnou ze všech stran - globální oteplování, mizející pralesy, ekologické katastrofy, ozónová díra…. Například jen v České republice je ohroženo na 300 druhů živočichů. A za všechno si můžeme sami. Přitom by stačilo jenom více ohleduplnosti. Zkusme dát Zemi k jejímu svátku malý dárek. Inspiraci jistě najdete sami.


Co nového na Vysočině - březen 2002

Rozpočet kraje Vysočina byl schválen

V úterý 19. března byl na zasedání Zastupitelstva kraje Vysočina v Jihlavě schválen rozpočet kraje Vysočina na rok 2002. Někteří asi vědí, že do této doby kraj hospodařil podle rozpočtového provizória.

Přestože právě práce na přípravě návrhu krajského rozpočtu mi zvláště v posledním měsíci zabíraly většinu času, odpustím si nyní rozsáhlý popis struktury rozpočtu (zájemci naleznou podrobný rozpis rozpočtu včetně komentáře na webových stránkách kraje Vysočina www.kr-vysocina.cz) a soustředím se raději na základní porovnání rozpočtu kraje Vysočina s rozpočty obcí respektive měst.

V porovnání s obcemi je vliv kraje Vysočina na rozvoj území stále ještě nedostatečný.

Pro zdůvodnění pravdivosti tvrzení vysloveného v nadpisu stačí uvést několik čísel a následně provést porovnání odpovídajících hodnot ekonomických ukazatelů kraje Vysočina a několika měst. Jako výchozí údaje byla u měst použita ve většině případů data ze schválených návrhů rozpočtů na rok 2002, ojediněle jsou údaje z roku 2001.

Pro větší přehlednost jsou údaje zaokrouhleny a uspořádány do tabulky. Dále je dobré vědět, že daňové příjmy tvoří u obcí i krajů vždy pouze jednu z částí celkových příjmů (mezi další příjmy patří například kapitálové příjmy, dotace, příjmy z pronájmů, půjčky apod.)

Příjmy celkem Daňové příjmyPočet obyvatelPříjmy celkem na 1 obyvateleDaňové příjmy na 1 obyvatele
Habry 10 mil. Kč 7 mil. Kč 1 tis. 10 000 Kč 7 000 Kč
Golčův Jeníkov 31 mil. Kč 14 mil. Kč 3 tis. 10 300 Kč 4 700 Kč
Žďírec nad Doubravou24 mil. Kč 15 mil. Kč 3 tis. 8 000 Kč 5 000 Kč
Přibyslav 85 mil. Kč 23 mil. Kč 4 tis. 21 300 Kč 5 800 Kč
Ledeč nad Sázavou70 mil. Kč 36 mil. Kč 6 tis. 11 700 Kč 6 000 Kč
Světlá nad Sázavou 69 mil. Kč 39 mil. Kč 7 tis. 9 900 Kč 5 600 Kč
Chotěboř 124 mil. Kč 49 mil. Kč 10 tis. 12 400 Kč 4 900 Kč
Havlíčkův Brod 421 mil. Kč 156 mil. Kč 24 tis. 17 500 Kč 6 500 Kč
kraj Vysočina 2 100 mil. Kč 760 mil. Kč 520 tis. 4 000 Kč 1 500 Kč

Z tabulky je na první pohled zřejmé, že prostředky, kterými disponují města a které tedy mohou tato města ročně investovat do svého rozvoje jsou v přepočtu na jednoho obyvatele několikanásobně vyšší než prostředky, kterými v současné době disponuje kraj Vysočina. Velmi podobné výsledky bychom samozřejmě obdrželi i kdybychom do porovnání zařadili kterékoliv jiné město na Vysočině. Nakonec každý z nás si poměrně velmi snadno může výpočet a následné porovnání pro svoji obec udělat.
Z příkladu je také zřejmé, že je velmi scestné porovnávat absolutní hodnotu příjmů různých subjektů. Pokud se tak v některých případech z různých důvodů přece jenom děje, dochází bohužel k velmi zkreslenému vnímání skutečnosti. Typickým příkladem jsou neúplná tvrzení, ve kterých se obrazně řečeno dozvídáme, že rodina A je mnohem bohatší než rodina B protože celkový měsíční příjem rodiny A je 50 tis. Kč, zatímco rodiny B pouze 20 tis. Kč. Nikde se pak již nedozvíme, že rodina A je složena ze 4 dospělých a 6 dětí, zatímco rodinu B tvoří bezdětný manželský pár.

Na závěr si dovolím ještě poznamenat, že právě od množství disponibilních finančních prostředků se odvíjejí všechny další možné aktivity většiny subjektů, tedy i obcí a krajů. Z toho je tedy pozornému čtenáři zřejmé, jakým základním směrem se do budoucna musí ubírat vývoj krajských rozpočtů, chceme-li, aby skutečně došlo v plné míře k naplnění úlohy a poslání krajů.

Miloš Vystrčil
zástupce hejtmana kraje Vysočina
vystrcil.m@kr-vysocina.cz


Dokážeme využít Fondu Vysočiny?

Na zasedání Zastupitelstva kraje Vysočina, které se konalo v druhé polovině března v Jihlavě došlo jednak v rámci projednávání návrhu krajského rozpočtu a jednak v rámci projednávání bodu, který se týkal dalšího rozvoje kraje Vysočina k rozhodnutí zastupitelstva, které považuji za velmi důležité. Zastupitelé svým rozhodnutím zřídit Fond Vysočiny schválili velmi zajímavou možnost uplatnění přímého vlivu občana kraje Vysočina na využití rozhodně nezanedbatelné části rozpočtu kraje Vysočina.

Více než 150 Kč pro každého občana

Jako nabídku možnosti přímého čerpání v průměru více než 150 Kč každým občanem kraje Vysočina i tak lze také vnímat rozhodnutí Zastupitelstva kraje Vysočina o zřízení Fondu Vysočiny.

Celkem 81,4 mil. Kč (asi 156 Kč na 1 občana Vysočiny) je hodnota celkové částky, kterou zastupitelé kraje Vysočina vyčlenili z rozpočtu kraje za účelem jejího převodu do Fondu Vysočiny. Protože předpokládám, že možnosti čerpání z Fondu Vysočiny budou ještě široce diskutovány a že k vlastnímu Fondu Vysočiny proběhne důkladná informační kampaň (pro zájemce podrobnosti již v tuto chvíli na www.kr-vysocina.cz ) omezím se pouze na jedinou poznámku.

Bude velmi záležet na aktivitě, šikovnosti, umu i vytrvalosti jednotlivých občanů, sdružení, obcí a dalších subjektů, do jaké míry dokáží využít šance a odčerpat z Fondu Vysočiny finanční prostředky za účelem naplnění svých zájmů a cílů.

Možná, že bude alespoň pro některé čtenáře docela zajímavé si třeba jen tak pro sebe vynásobit počet obyvatel “své” obce částkou 150 Kč. Získaný výsledek je přibližná suma, která je za předpokladu, že jsou všichni v kraji Vysočina stejně aktivní, šikovní a vytrvalí připravena z krajského rozpočtu právě pro občany vaší obce.

Co napsat na závěr? Asi nejen já jsem zvědav, k čemu dospějeme až budeme všichni po nějaké době srovnávat.

Miloš Vystrčil
zástupce hejtmana kraje Vysočina
vystrcil.m@kr-vysocina.cz


V lesích rajských
Za Helenou Rutovou z Dolních Pasek

Venkovská žena z Pasek zemřela, řeknou si lidé. V předjarních dnech. Zmizela nám z očí, nikoli ze života. Budeme ji stále potkávat na našich cestách... Zavřu oči a pod víčky se vracím: ke stavení ve stráni, které jako mech, volně a přirozeně, srůstá s lesem. K červeným muškátům na okně, k hromádce léků a krabiček na parapetu; k zelenému linu a světle růžové zdi s bílým válečkem květovaného vzoru; k obrazu nad gaučem, ve kterém svatá Panna nese rozbouřeným mořem rozpažené Dítě, vlny hučí a šplouchají až do místnosti, až se zdá, že i větve smrků máchají a tlučou do skel oken; o stůl kvedlají opřené francouzské hole, i pes ležící u bolavých nohou se probudí; ale jaksi proti všemu dramatickému si všimnete mírného úsměvu paní Rutové. Mírnost cele prosvítá touto venkovskou ženou, která je už dlouhá léta vdovou, mírnost a tichost v okolí, obydlí...

Zimomřivý shluk několika domků na Dolních Pasekách, jižní strana navštěvovaná sluncem, pod nimi v údolí v dvacetiletých lesích utopený zahrádecký kostel: bývalá farnost. Helena Rutová se do těchto končin přivdala z druhé strany Melechova, z Dobré Vody (do Rejčkova chodila do obecné školy), v Zahrádce slavila svatbu, patřila k obci, kterou vedl svatý mučedník, kněz Josef Toufar. Ráda na něj vzpomínala.

Řadu let pracovala v okolních lesích. Sázela, čistila, probírala porost. Téměř nebylo dřeva či kmenu, který by na Pasecku neznala. Připomínám si v té souvislosti jednu větu Michelangela Buonarottiho, kterou napsal v dopise: "Člověk najde míru jen v lesích." Poměřit vše lidské s časem stromu, nacházet v chrámu lesa mír a pokoj, tak to možná geniální sochař myslel. Nevím, jestli tuto moudrou větu paní Rutová znala, ale měl jsem dojem, že moudrost stromů žije s ní, nebo lépe řečeno v ní. Jednou, během hovoru, zavzpomínala na sázení stromků: "U každýho sem přitom řikala - Bože, nezapomínej na žádnýho z nich a vytáhni je všecky do vejšky, k sobě. No to se člověk mezi nima přeci nemůže cejtit sám!" Jinými slovy to napsal básník Jan Zahradníček:
Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přílbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

Zavřu oči a pod víčky se vracím: její domek leží na pěšině mých potulek. Zastavuji se tam vždy na pár slov, mám radost, že ji vidím a že ačkoli nemohoucí, chrání své místo. Vrůstá do něj.

Dávno padl soumrak, tma lehla na zem. Štrachám se s kamarádem paseckými lesy a..... tu do noci, náhle a překvapivě, jak maják, zasvítí žluté světlo, čtverec okna paní Rutové. Vlídně nás přijímá, jak poutníky z daleka...

Potom slunečný Štědrý den, zpívám u ní s dcerou koledy. Vykoledovali jsme si krásný pomeranč. Týdny plynou. Říká mi, že byla v Praze u syna, ale musela stále myslet na Paseky. Stesk jí přemáhá.

Týdny plynou. V nemocnici v Háji: "Tak ráda bych domů! Co asi dělá pes?" Loučím se s ní, odjíždím na několik měsíců do Itálie (posílám jí odtamtud psaní), aniž bych tušil, že je to naše poslední vezdejší setkání. Po návratu ji znovu hledám v Háji, už tam není, prý kdesi v Praze.

A pak se překvapivě rozevřela dálka prosvětlené předjarní krajiny, masopustní masky trdlují vsí a koutkem oka uviděné: parte s jejím jménem uprostřed návsi. A masky tančí, vítr blouzní v kosternatých stromech, dechovka blafá, jako by nikdy nemělo být konce. A první trs sněženek nalezených u hřbitovní zdi. A šum lesa, táhlý šum korun stromů, vděčných paní Rutové za zasazení.

Nedávno jsem kdesi četl, že všechen vzduch, který dýcháme, je produktem fotosyntézy mnoha miliard let před námi. Práce dávných stromů, po kterých již není ani památky. Helena Rutová vysadila stovky stromů, které budou zaručovat život našim dětem a prapotomkům. Budou tu na zemi chodit i díky její práci.

Ta vzácná paní Helena Rutová, to blažené šumění rajských dřevin... Přimlouvejte se tam za nás!

Miloš Doležal

(řeč, která měla být pronesena při pohřbu na bojišťském hřbitově ve středu 27.2.2002)


Karty šustily ostošest

Dne 23. března se uskutečnil už VI. ročník turnaje mariášníků v Ledči hotelu Stadion. Zúčastnilo se ho 44 hráčů ze širokého okolí. Turnaj má už své pravidelné účastníky, a to od H. Brodu, až po Vlašim. Vítězem se stal již podruhé v řadě pan Jiří Karásek ze Světlé. Těsně za ním skončil první z Ledečáků - pan Ladislav Bíza a třetí místo obsadil pan Jiří Těšínský z Chotěměřic, zároveň nejstarší účastník letošního turnaje (ročník 1930). Nejmladším byl naopak Miroslav Uhlíř z Malovid (1986). A že jsou tato klání populární nejen pro muže, svědčí účast doposud jediné ženy - Mirky Rozkošné, která nakonec skončila v polovině startovního pole. To, že se turnaj líbil, je zásluhou nejen spolupořadatelů s moderní technikou - počítačem, ale i korektnosti a slušnosti hráčů, ale také díky sponzorům. Pořadatelé rozdělili celkem 42 cen (např. vítěz si odvezl sud piva, mixer a cenu starosty Města Ledče nad Sázavou.) Veliké poděkování tedy patří těm, kteří se podíleli přímo či nepřímo na zdaru této akce. Mariášníci, naše příští klání bude mít v záhlaví už SEDMIČKU.

J. Hnik


Pozvánka

NA SETKÁNÍ S PRAŽSKÝM SVĚTÍCÍM BISKUPEM
MONS. VÁCLAVEM MALÝM
VE STŘEDU 24. DUBNA OD 18 HODIN V LEDEČSKÉM KINĚ
VÁS ZVE ČESKÁ KŘESŤANSKÁ AKADEMIE.
HLAVNÍM TÉMATEM BUDE EVROPSKÁ UNIE A CÍRKEV.


Zahrada 2002

Zahrádkáři pozor, přípravy na našich zahrádkách vrcholí. Pokud chcete doplnit sortiment nebo se poučit, využijte nabídky zahrádkářské výstavy, která je v nedalekém Havlíčkově Brodě. Vaše šance začíná od 26. do 28. dubna 2002 na Ostrově v H. Brodě.


Zásahy na PS Ledeč n. S.


Z policejních zápisků

OK


Zlatá svatba

Významné životní výročí, zlatou svatbu, oslaví 19. dubna 2002 manželé
Josef a Hedvika Březinovi z Ledče nad Sázavou.
Při této významné události jim rodina, příbuzní i redakce Ledečských novin blahopřeje a přeje především pevné zdraví a dobrou pohodu v kruhu svých blízkých.


Společenská kronika

70. narozeniny oslaví

7. 4. Prokopová Zdenka, Zahrádecká 1013
20. 4. Viktorová Božena, J. Haška 604
21. 4. Dvořák Josef, Nad internátem 1136
22. 4. Michalová Anna, Stínadla 1045
26. 4. Miláček Karel, M. Majerové 874
Vosáhlo Josef
Trpišovská Marie
Kopecká Anna

75. narozeniny oslaví

11. 4. Měkota Robert, Z. M. Kuděje 460
22. 4. Jandáček Jaroslav, Poděbradova 410
23. 4. Marešová Lenka, Stínadla 1041
Hoskovec Josef
Němečková Milada

80. narozeniny oslaví

26. 4. Milfaitová Jaroslava, Ke Stínadlům 556

85. narozeniny oslaví

15. 4. Kůrková Anastázie, Havlíčkova 569
17. 4. Plevová Marie, Pivovarská 130

90. narozeniny oslaví

6. 4. Vančurová Vlasta, M. Majerové 940
Peroutková Anežka

K Vašemu životnímu jubileu Vám přejeme prožití dalších dnů Vašeho života ve zdraví a spokojenosti.

Narozeni

Syrovátka Štěpán
Vohnická Adéla
Pekárek Michal

Vážení rodiče, s radostí vítáme narození Vašeho děťátka a přejeme Vám i jemu, aby vyrůstalo ve zdraví a k všeobecné radosti.


Stalo se roku …

1872
V dubnu vysázeno stromořadí okolo silnice ke Kožlí. Na náklad obce.

1922
První týden v dubnu odchází první náměstek starostův, vrchní finanční rada Čeněk Hruš, který zde působil od roku 1911. Milá povaha jeho a vlídnost demokratického, taktního úředníka, činí jej nezapomenutelným. I za Rakouska byl vždy Čechem a Sokolem, jehož starostou se zde stal po duševním ochuravění Josefa Neumanna, jinak správce Okresní hasičské záložny. I při prvních volbách do obcí byl zvolen za organizaci Národních demokratů, jejímž byl předsedou i prvním náměstkem. Všechno obyvatelstvo lituje odchodu vzácného muže a přeje mu ústy svých zástupců mnoho zdaru na Mělníku, kam jest přeložen. Klub stát. úředníků a rada městská rozloučily se se svým předsedou, resp. členem na večírku v hotelu Chejstuských dne 30. 3. 1922.

10. dubna - krásný den po vánicích, deštích a větrech. Československá koruna stoupá. Opětně se vydávají legitimace na chudinské zásobení po čtyři dopoledne v určené dny, leč bezohlední lidé denně obtěžují v kanceláři obecní a znemožňují každou práci. Jest to utrpení na radnici! Veliké pohoršení v obecenstvu, že městský radní Rudl dal vykáceti nedospělý les u vchodu na Šeptouchov, vysázený péčí městského tajemníka Katzera.

15. dubna se objevila první vlaštovka. Velikonoční svátky krásné, letní horko. Konal se sokolský bazar a dětská besídka. V poslední dubnový den byla první bouřka.

1932
Dne 1. dubna se konala mimořádná schůze městské rady. Zemský úřad zamítl jako bezdůvodné odvolání Otakara Linharta, podané z usnesení městského zastupitelstva ze dne 16. prosince 1930, jímž byl disciplinárně propuštěn ze služeb města. Zástupci města pojedou 5. dubna t. r. do Prahy k jednání o příděl hotelu “Zlatá Praha”. Jednáno bude s poslancem Janem Šebou a s poslancem dr. Josefem Zadinou.

Dne 4. dubna zemřel ve věku 42 let Antonín Šulc, zednický mistr v Ledči nad Sázavou. Týž provedl pro město svědomitě celou řadu stavebních prací, zejména úprav ulic.

Dne 4. dubna dostavila se do městské kanceláře, v níž se právě konala schůze městské rady, deputace nezaměstnaných dělníků a žádala o poskytnutí práce a výdělku. Slíbeno, že v mezích možnosti bude vyhověno. Okresní úřad v Ledči n. Sáz. žádá, aby město ještě v tomto roce postavilo vodovod, ježto se množí každoročně se opakující případy onemocnění tyfem, a to následkem závadné studniční vody.

1937
4. dubna zemřel František Arátor, obuvník v Ledči nad Sázavou. Bylo mu 76 let. Pan Arátor pocházel ze starého šlechtického rodu, on sám však žil v nouzi.

1947
Po stránce klimatické byl rok 1947 rokem, jakého není pamětníků. Zima byla neobyčejně tuhá a dlouhá, neboť trvala plné 3 měsíce. Mrazy na počátku a na konci ledna byly větší než -20°C a ještě 4. března bylo naměřeno -19°C. Zvýšená spotřeba uhlí se velmi brzy projevila, ale uhlí nebyly dostatečné zásoby a výzvy ke vstupu do uhelných brigád neplnily svůj úkol. Proto musela být v době od 10. do 18. ledna omezena dodávka elektrického proudu každodenním vypínáním elektrovodné sítě, a to vždy od 16 do 18 hodin.

V únoru napadlo tolik sněhu, že musela být přerušena silniční doprava a celkem čtyřikráte (28. 2., 1. 2. a 3. 3.) vyhlášena pracovní povinnost na odklízení sněhu. Ale i tak byly silnice na Dolní Kralovice a na Zahrádku po několik dní nesjízdné. (Později v březnu musela být ještě několikrát uvolňována silnice na Bojiště a na Habrek).

Teprve v polovině března začíná oteplování, Sázava pomalu stoupá a od Koželužny až k Háji se vytvořila mohutná zástava ledových ker silných přes 1/2 metru, která se pohnula ve 22 hodin dne 20. března a ledy odešly beze škod. Voda při odchodu ledů vystoupila skoro 2 metry nad normální stav a proto bylo určité množství ledu vytlačeno na Heroldově nábřeží (v zatáčce proti jezu) a na silnici u sokolovny.

1952
Průmyslová výroba rychle roste, přičemž se projevuje nedostatek pracovních sil. Proto se stále více uplatňuje snaha zařazovat do práce vdané ženy z domácností. V Ledči n. S. tento nábor narážel na určité potíže, protože řada žen byla ochotna nastoupit do práce, ale jen na poloviční pracovní úvazek. V několika případech, kde byly doma (bez zaměstnání) ženy svobodné, bylo rozhodnuto odebrati jim potravinové lístky do té doby, pokud nebudou v pracovním poměru.

Ve stavebním podnikání nedošlo ve městě k větším akcím. Byly to jen menší úpravy v ulicích, opravy rodinných domků apod. Po menších úpravách (březen - duben) byla v bývalém hostinci řezníka J. Tvrdíka v Čechově ul. č. 81 otevřena školní jídelna. Je to velký dar dětem zaměstnaných matek a žákům přespolním, kteří už nebudou mít k obědu jen studený pokrm, když bude vyučování i odpoledne. (Při zřizování se vyskytly určité potíže, neboť bylo nutno přestěhovat nejprve z uvedených prostor skladiště Jednoty).

OK


Archív Ledečských novin


Úvodní stránka | Novinky | Program kina | Ledečské noviny | Historie města | Okolí města
Plán města | Městský úřad | Kontaktní info | Napište nám