| únor 2002 |
|---|
Dne 23. 11. 2002 se konala na Městském úřadě v Ledči nad Sázavou beseda na téma “Opatření drogové problematiky mládeže v našem městě”. Beseda byla organizována Městem Ledeč nad Sázavou z podnětu učitelů ZŠ, kteří na škole působí jako tzv. drogoví preventisté. Řešila se nejen drogová problematika, ale i další neřesti dnešní mládeže - kouření tabákových výrobků, požívání alkoholických nápojů a navštěvování zábavných podniků v pozdních večerních a nočních hodinách. Jednalo se také o využití volného času mládeže. Besedy se zúčastnili představitelé zdejšího Města a Městského úřadu, Centra DDM, Policie ČR, ředitelé a učitelé ze ZŠ. Přizváni byli také pracovníci K-Centra Havlíčkův Brod, kteří se drogovou problematikou zabývají již několik let. Zúčastněné organizace se dohodly na užší spolupráci v řešení této problematiky.
Martina Měkotová,
předsedkyně Komise pro sociálně právní ochranu dětí
Před nedávnem vydala Česká pošta další sadu dopisnic s přitištěnou známkou. A tam je jedna s námětem ledečského hradu pod číslem A 117/2001. Jde o série 8 dopisnic a je tam mj. letohrádek Kratochvíle, Hořovice, Hradec nad Moravicí, Mnichovo Hradiště, Roštejn, Strážnice a Doudleby nad Orlicí. Ještě jednu záležitost je třeba zdůraznit. Další sada podobných dopisnic má sice námět stejný, ale chybí tam onen nákres objektu dole vlevo.
V roce 1937 vydala tehdejší pošta celou řadu jednobarevných dopisnic s přitištěnou známkou 50 hal. TGM. Pod číslem 41 tam také figuroval pěkný námět ledečského hradu. Bylo to v sérii Poznejte svoji vlast a pošta vydala 192 kusů různých dopisnic. Tehdy pošta přidělovala dopisnice především tam, odkud byl námět a závěr na dopisnici. Bylo to velice smysluplné a také na ukázce je poštovní razítko z Ledče n. Sáz. ze dne 27. 7. 1937.
Popravdě řečeno Ledečsko a náměty z tohoto kraje jsou zatím opomíjeny. Takže tato edice přináší alespoň skromný příspěvek naší pošty.
Dr. Miroslav Vostatek
Začátkem školního roku 2001 nastoupilo do MŠ Družstevní (Na Pláckách) 30 dětí, což zcela naplňuje kapacitu naší školy. Kromě každodenní výchovné práce s dětmi kam patří ozdravný program a co nejlepší příprava dětí na vstup do ZŠ a ZUŠ, si myslím, že by veřejnost našeho města měla vědět, že máme bohatý nadstandardní program pro děti během celého roku, který můžeme plnit díky výborné spolupráci rodičů dětí a sponzorů.
Hned v září začínáme s dětmi předplaveckou výuku v Havlíčkově Brodě, která obsahuje deset lekcí a z některých dětí se opravdu stávají plavci. V říjnu jsme absolvovali výlet do Kolínského divadla na pohádku “O zakletém hadovi”, kam jsme přizvali i starší sourozence. Děkuji panu O. Vopěnkovi, který zaplatil dětem autobusovou dopravu.
Tradicí naší MŠ je každoroční slavnost “Rej skřítků a strašidel”, kde se loučíme s podzimem. Děti přicházejí do školy v maskách, které jim zhotoví rodiče a celé dopoledne provází slavnost soutěžení, kvízy a nakonec oblíbený karnevalový tanec. Děti si odnášely drobné dárečky a sladkosti, na kterých se podílely maminky paní Ing. E Horná a paní J. Panská.
Každý měsíc k nám dojíždí divadlo “Úsměv” z Chotěboře s hezkou pohádkou. Do konce kalendářního roku měly děti plné ruce práce se zimní výzdobou celé školy, přípravou Mikulášské nadílky, vánoční besídky pro rodiče a výrobou dárečků a přání. Přála bych Vám vidět reakci dětí na návštěvu čerta a Mikuláše v MŠ, na tu ohromnou radost z nadílky, která byla velmi pestrá a bohatá i díky pečeným čertům od paní J. Kohlmayerové, která je dává všem dětem jako sponzorský dar již řadu let. I jí patří díky od nás všech.
Pak následovalo pilování programu na vánoční besídku, kdy nás trápily neštovice, a tak jsme znovu a znovu nacvičovali, až konečně mohly děti předvést vše co se naučily. Uslzeným maminkám a babičkám pyšně předávaly dárečky a přání. Ani tady nechyběl sladký balíček. S což teprve další den! Ježíšek ty malé tvorečky odměnil spoustou dárků pod stromečkem a radost dětí neměla konce. Jedlo se cukroví, zpívaly koledy, rozbalovaly dárky a nikdo nezůstal bez překvapení.
A já mohu konečně poděkovat všem sponzorům, kteří se na vánoční nadílce pro děti z MŠ Družstevní podíleli. Někteří z těchto podnikatelů našeho města nezapomínají na naší školu již řadu let.
Poděkování patří :
panu R. Zajíčkovi - firma DRZ, pani Ing. S. Koumarovi - firma KOWA s.r.o., panu O. Vopěnkovi - firma WAN SERVIS,
s.r.o., pani Ing. J. Kokešovi - Drogerie, hračky, papír, paní J. Kohlmayerové - Pekárna u Dymáků, paní V. Kunáškové -
DUHA - hračky, papír.
Děkuji také zřizovateli MÚ v Ledči nad Sázavou, za vstřícnou spolupráci.
V novém roce 2002 přeji hodně zdraví, lásky a pohody.
Jindra Pavlíčková
ředitelka školy
Informační centrum Hrad Ledeč nad Sázavou s. r. o. pořádá v březnu 2002 zájezd na nový český muzikál Kleopatra, který bude mít premiéru 22. února 2002 v divadle Broadway v Praze. Režisérem muzikálu je Filip Renč, autorem hudby Michal David, autory libreta a textů jsou Zdeněk Borovec, Lucie Stropnická a Lou Fanánek Hagen. Vedle Kleopater - Moniky Absolonové, Báry Basikové, Ilony Csákové a Radky Fišarové se v dalších rolích představí také Jana Švandová, Markéta Hrubešová, Daniela Kolářová, Martin Pošta, Jan Apolenář a další. Přibližná cena zájezdu, zahrnující vstupenku a autobus, je 600,- Kč. Zájemci se mohou přihlásit do 20. února 2002 v informačním centru.
Informační centrum pořádá v neděli 3. března 2002 koncert pražského smyčcového EMPEROR KVARTETU. Jako host vystoupí Vladimír Novotný - kytara. Na programu budou skladby W. A. Mozarta a Vivaldiho. Koncert se uskuteční v synagoze v šestnáct hodin.
Předprodej vstupenek v Informačním centru.
V letošním roce 2002 dochází na naší MŠ k určitým změnám. Část budovy bude pronajata Charitě, která zde zřídí stacionář. Přesto v naší MŠ budou i nadále zachovány čtyři třídy - dvě s běžným provozem a dvě logopedické třídy. Vzhledem k tomu, že v logopedických třídách je smíšený počet dětí, stačí pro třídy menší prostory. Na práci v log. třídách dohlíží klinický logopéd - Mgr. Michaela Dubská, která k nám dojíždí každé pondělí a jejích služeb může využít i široká veřejnost. Stejná zůstává i provozní doba v MŠ : 6.15 - 17.00 hod.
Také zápis dětí probíhá v průběhu celého roku.
Velmi se nám osvědčil kroužek výuky hry na zobcovou flétnu - “Veselé pískání, zdravé dýchání” podle prof. V. Žilky. S dětmi z tohoto kroužku jsme se zúčastnily vystoupení ke “Dni matek” ve městě.
V letošním roce nabízíme další kroužky : dramatický, výtvarný, počítače a anglický jazyk.
Již několik let, vždy od září do listopadu, probíhá plavecký výcvik v počtu 10 lekcí pod vedením plavecké školy v Havlíčkově Brodě. Rády bychom upozornily i na další akce, které se uskutečňují během celého roku : každý měsíc divadelní soubor Úsměv, návštěvy divadla v Kolíně, v Praze, vystoupení žáků ZUŠ, sportovní akce, karneval, výlety atd.
Dále bychom chtěly poděkovat všem sponzorům, kteří nám umožňují zpestřit program a vyžití dětí v naší MŠ. Jsou to :
Schäfer - Sudex, s.r.o., Galatek a.s., p. Mgr. Pavel Novák, P Vladimír Polanecký a Charitativní ošetřovatelská služba.
V neposlední řadě patří poděkování i Městskému úřadu v Ledči n. S.
Kolektiv učitelek
MŠ Stínadla
Městský úřad v Ledči nad Sázavou zřídil na základě úkolu uloženého nařízením vlády ČR č. 304/2001 podatelnu pro příjem spisů v elektronické formě.
Lze takto zasílat na adresu mesto@ledec-net.cz spisy určené Městu Ledeč nad Sázavou, Městskému úřadu Ledeč nad Sázavou a pečovatelské službě v Ledči nad Sázavou.
Spisy mohou být zpracovány ve formátech Microsoft Word 7.0/97 s příponou .doc, Software602 Text 602 s příponami .txt nebo .wpd, Acrobat Reader s příponou .pdf, textového standardu RTF-DCA s příponou .rtf.
Spisy v elektronické podobě lze také předat na magnetickém médiu (disketě) přímo v podatelně Městského úřadu Ledeč nad Sázavou, Husovo náměstí 7, v pracovní době městského úřadu.
J. Kubistová, MÚ
Jistě by se mnozí z vás alespoň jednou za čas vypravili někam za kulturou. Ti, kteří dávají přednost divadlu, určitě potěším pozvánkou na hru od W. Shakespeara “Večer tříkrálový”.
Novodobé zpracování Shakespeara s kapánek lechtivými scénami zaručuje dobrou zábavu. Tato hra je pro nás, Ledečáky, něčím výjimečná. Jako muzikant zde vystupuje i zdejší rodák Slávek Brabec. Jestli vás ani tento fakt nepřesvědčil, podotýkám jen, že vedle Slávka Brabce zde uvidíte například M. Donutila, L. Mrkvičku, F. Blažka , B. Rosnera, Kodeta a další.
Doufám, že o mé pozvánce budete přemýšlet a Stavovské divadlo v Praze navštívíte.
ČIM
MO LEDEČ n. S. pořádá v sobotu 9. března 2002 VÝROČNÍ ČLENSKOU SCHŮZI, která se koná NA RYBÁRNĚ v 8.30 hod.
Mráz nám leze za nehty a zima chce i srdce
ledem sevříti.
Co se mlhou, sněhem naobjímá lidí, lesů
a luk bez kvítí!
Pod sněhem však pole, luka, lesy v kořenech
se k jaru sbírají.
Z dříví jasný oheň vyšlehne si navzdor
mlhám, lehkým po kraji.
Zrovna tak to lidské srdce hoří - padej,
mlho, na les, na lada -
nic na tom světě neumoří oheň, na nějž
láska přikládá.
Letošní únor nás přivítal vskutku královsky. Tolik krásných a teplých dní po dvou měsících tuhé zimy nás všechny
jistě potěšilo a pozdravilo. Nedejme se však ošálit, paní Zima má žezlo jistě pořád ještě pevně v rukou. Naši
předkové to věděli a takto moudře o tom pravili:
V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
Když únor vodu spustí, v led mu ji březen zhustí.
Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.
Na Matěje byla před šedesáti lety založena rozhlasová stanice Hlas Ameriky. Ta už nyní není zřejmě u nás tak populární, ale zejména sportovci budou celý únor “hltat” všechny hlasy z Ameriky, neboť tam 16 dní poběží olympiáda. Čekají nás asi pěkné stresy. Většina přímých přenosů bude totiž v hluboké noci. Ti, kterým černá káva zahání spánek, budou ve výhodě. Ostatním nezbude nic jiného než podpírat si víčka sirkami nebo si prostě vzít dovolenou a během dne všechno dospat (nebo podle výsledků raději zaspat).
Slávek Poborský
místostarosta
Vážený pane,
jako ledečský rodák, jsem nucen Vám napsat, že se velice obdivuji kvalitě Vaší internetní stránky, a že pevně doufám, že budete tak pěkně pokračovat.
To je zázrak internetu: já žiji na Floridě v USA a můžu se informovat přes Vás, co se děje v Ledči a jak to tam vedete.
Přeji Vám mnoho úspěchů ve Vašem podnikání, a velice se těším na svou příští návštěvu do Ledče!
Frank (Slávek) Vorlíček.
Jsem starostka!!! To bylo první, co mě napadlo, když jsem se ráno probudila ve své posteli. Já, 13letá studentka gymnázia, jsem se stala starostkou města Ledeč nad Sázavou. Jak se to vlastně stalo? Nejhorší bylo překonat problémy s nezletilostí, ale ty se jakoby smazaly, když se ukázalo, že mám šanci uspět. Popularitu jsem si vysloužila díky svému volebnímu programu. Byl krátký a stručný. Stručný, ale přesto výstižný (komu by se chtělo číst 20stránkový dokument). Stálo v něm: 1. Zvýším platy a důchody (to by asi lidi moc nezaujalo, protože to slibuje každý politik). 2. Opravím ledečské silnice (to by mohlo zaujmout alespoň řidiče). 3. Opravím hrad a Thunovský letohrádek (to by mohlo zabrat). 4. Až mi bude 18 let budu volit ODS (to by přesvědčilo i ty nejnatvrdlejší).
Moje první dopisy jsou adresovány majitelům cukráren v Ledči a v jejím okolí. Jsou v nich obsaženy dvě velice důležité věci: I. Svátek slavím 22.7. a narozeniny mám 11.8. II. Nejraději mám vanilkovou zmrzlinu a indiány s růžovým krémem.
V mé nové funkci je nádherně. Já osobně vlastně nic nedělám, všechno za mě dělají jiní lidé. To ovšem neznamená, že nedělám vůbec nic. Například jsem se pokusila vyhodit svého poradce Tomáše Nováka (naneštěstí se mi to nepovedlo, ale později jsem toho nelitovala). Byl to nepříjemný chlapík s prasečími očky v růžovém obličeji. Prostě a jasně nesympatický od prvního pohledu. No na radnici je takových lidí víc, ale jeho jsem vyhodila, ačkoli jsem v něj od začátku vkládala velké naděje. Myslela jsem si, že mě seznámí s mou funkcí, pomůže mi dokud se nezorientuji. Ale on nic. První dva týdny se nic nedělo, nezačalo žádné vysvětlování, dokonce to vypadalo, že ještě ani nezaregistroval, že zvolili nového starostu. A co bylo nejhorší, když šel okolo mě po chodbě, prostě si mě NEVŠÍMAL.
Při jednom takovém případě, jsem na něho křičela ať ten výtah ještě nezavírá a on se jen tupě podíval skrz mě a výtah zavřel. Pak jsem tedy musela ty tři poschodí jít po svých (myslím, že tomu tlusťochovi by to prospělo víc než mě). Dvě patra jsem si uvědomila, že se už od toho tlusťocha nenechám urážet, a dospěla jsem k rozhodnutí, že toho příšerného člověka prostě vyhodím (při té myšlence jsem byla šťastnější než při svém zvolení). No jo, ale ono to není jen tak vyhodit kvalifikovaného poradce bez jediného důvodu (nevěřím, že by někdo bral vážně argument, že mě nepustil do výtahu, nebo že zdraví uklízečky a starostku ne. Navíc určitě měl nějaké známé na vyšších místech). Než jsem vyšla do třetího patra uvědomila jsem si hroznou skutečnost a to tu, že budu muset Nováka strpět alespoň do té doby než udělá nějakou chybu, která mu bude osudovou.
S dalšími zaměstnanci městského úřadu jsem vycházela dobře. Někteří z nich, když mě viděli jít po chodbě, se podlézavě usmívali a uctivě mě zdravili (ovšem bylo normální, že jen co jsem zašla za roh začali mě pomlouvat). Ta druhá skupina se ke mně chovala jako k normálnímu člověku, někdy si se mnou chvíli popovídali, prostě chovali se naprosto přirozeně (v této skupině bylo naštěstí více lidí než v té první). A do třetí skupiny patřil Novák. Ta “skupina” dělala, že jsem neviditelná. To tedy byli mí podřízení (s žádným nadřízeným jsem se ještě naštěstí nepotkala).
Se zděšením jsem pozorovala hromádku nevyřízených záležitostí, která se den ode dne zvětšovala. Co s tím? Co se ukrývá pod názvem “2 odstavec § č. 223”? To všechno věděla ta třetí skupina zaměstnanců, tedy Novák. Musím toho medvěda probudit z jeho zimního spánku. Přiznám se, že ze všeho nejraději bych ho něčím praštila přes hlavu. Tento plán ovšem nejde realizovat. Vymyslela jsem tedy jiný plán (plán je pro to, co jsem vymyslela, moc vznešené slovo, nazvala bych to spíš pokusem). Nechala jsem si tedy přesně měsíc po svém zvolení zavolat Nováka. Když jsem uslyšela dunivé zvuky připomínající zemětřesení, (první náznak Novákova příchodu) snažila jsem se co nejrychleji uklidnit. Tahle “bitva” bude nejdůležitější v mé kariéře. Když jsem se po čtvrt hodině vypotácela ze své kanceláře, spíše mrtvá než živá, měla jsem v hlavě úplně prázdno a v tu chvíli jsem si byla jistá jen třemi věcmi: 1. Novák mě úplně převálcoval a já prohrála na celé čáře. 2. Už se probudil ze zimního spánku (je to však dobře?). 3. Slitoval se nade mnou, uzavřeli jsme něco na způsob příměří a zítra mě v 7 hodin ráno očekává ve své kanceláři (společně s tužkou a pěti 60listovými sežity) a udělí mi rady ohledně funkce starosty.
V 6:59 jsem přiklusala do Novákovy pracovny. Když jsem po 2hodinách vyšla ven, cítila jsem se hůř než po naší včerejší bitvě, ale stal se zázrak a z hromady papírů na mém stole ubyla čtvrtina papírů. Po třech měsících tvrdé práce a dřiny jsem už byla schopná vyřizovat sama všechny papíry (dokonce jsem už věděla co je v 2. odstavci § č. 223), ale to byla asi tak desetina z toho, co měl starosta zvládnout. Čas uběhl jako voda a mohla jsem oslavit rok svého starostování. Musím se přiznat, že už mě funkce starosty nebaví. A kdyby jenom nebaví. Já to už prostě nezvládám. Začala jsem hluboce uvažovat o rezignaci. Když jsem na to jednou zavedla řeč při mém “vyučování”, Novák to zamluvil. Za tu dobu co se známe jsme se několikrát pohádali, ale možná, že právě díky tomu jsou z nás dobří přátelé. Ale myslela jsem na rezignaci před spaním a když jsem se ráno probudila (s velkými kruhy pod očima - myslela jsem na ní dlouho do noci), byla jsem už pevně rozhodnutá. Ovšem v tu noc jsem se nerozhodla jen pro rezignaci. Rozhodla jsem se, že přesvědčím Nováka, aby kandidoval na mou funkci.
Byl to geniální nápad. Novák je starostou a já mu se slzami v očích předávám svou kancelář (“Tomáši, tu kytku v rohu zalévej dvakrát denně - ráno a večer”). Já jsem si přehodila svou školní tašku přes rameno a vykročila jsem směrem ke gymnáziu….
Magda Polanská
Gymnázium
Ihned po okupaci v březnu 1939 se z iniciativy demobilizovaných čs. důstojníků počala vytvářet odbojová organizace OBRANA NÁRODA (ON). Budovaly se vojensky organizované složky, s nimiž se počítalo v případném převratu za spolupráce zahraničních složek. Ukázalo se, že je to idea nereálná a organizace byla zranitelná. Velitelem tehdy byl gen. J. Bílý a vedle ústředí v Praze byla i velitelství na venkově. Organizačně byla organizace dobudována v létě roku 1939. Už koncem roku se podařilo gestapu proniknout k pražskému řídícímu centru a v roce 1940 už ON gestapo decimovalo, až na malé výjimky. Ani na tehdejším německobrodsku nezůstali vlastenci pozadu a i zde počali s organizováním ON. Pod velením majora Saláka měl být připraven jeden prapor a v okolí pak 4 roty. Další ohniska odporu měla být i v dalších městech, mj. i v Ledči nad Sázavou. Organizátoři však neznali a ani znát nemohli sílu a metody gestapa a navíc s ilegální prací nebyly nižádné zkušenosti. Byli však obětaví a mnozí z nich zaplatili tuto činnost i životem, pobytem ve vězení a navíc podlomeným zdravím.
Pokud jde o okres Ledeč n. Sáz., byl jako velitelem odbojové složky určen odborný učitel František Hájek. Znal jsem ho dobře, byl dokonce na sklonku války mým třídním učitelem. Pocházel ze Zahrádky a byl vynikajícím hudebníkem. Po válce přešel do Prahy a byl pedagogem na konzervatoři. Dalším spolupracovníkem byl učitel Emil Čech, který byl i starostou města. I ten mne učil v letech 1936/38 a v Ledči působil jako pedagog již od počátku minulého století. Je důležité si uvědomit, že oba byli důstojníky v záloze. Už v březnu 1940 vědělo gestapo o některých členech vedení v Německém Brodě a zatklo je. Hlavní úder však přišel ve dnech 27. a 28. července 1940 a postupně do srpna bylo zatčeno 40 českých odbojových pracovníků, z nichž z Ledče byli tři. Vedle již jmenovaných to byl i plukovník v zál. Karel Škvor. Nejdříve byli drženi v Sokolském domě v Německém Brodě a přes věznice Okresního soudu v Jindřichově Hradci a krajského soudu v Českých Budějovicích pak byli převezeni do pankrácké věznice v Praze. Z Prahy byli transportováni do Drážďan (Georg Bähr Str. 5), pak do Zhořelce a znovu do Drážďan (Mathyldestr. 59). Po výsleších vyšetřujícími soudci berlínského lidového soudu byla část zatčených propuštěna, protože jim nebyla prokázána ilegální činnost. Tak se František Hájek a Emil Čech vrátili domů., ale plk. Karel Škvor jako podezřelý ve vězení zůstal a byl později souzen.
Jestliže se hovoří o gestapu, pak je třeba dodat, že v tehdejším Německém Brodě byla zřízena hned po okupaci tzv. venkovní služebna gestapa (Aussen deinststelle) podřízená pražské řídící úřadovně v Bredovské ulici (Petschkův palác). V městě úřadovala uvedená služebna do 30. září 1940. Z německobrodské venkovní služebny přešel do Pardubic např. i Walter Kröger, bývalý profesionální boxer. Byl to surovec a neblaze se vyznamenal v heydrichiádě svými výslechy na pardubické služebně.
Uvedené údaje byly publikovány v práci Karla Janáčka a Františka Hladíka “Obrana národa a Drama v Hřišti u Přibylsavi” vydané vlastním nákladem roku 2001. Autoři čerpali z práce Josefa Míchala (pokud jde o shora uvedené) “Havlíčkobrodsko v národním odboji”, která vyšla v roce 1978 a byla psána německy. Další podrobnosti nejsou známy.
Pokud je mi známo, byl starosta Emil Čech snad zatčen v akci Gitter k 1. září 1939, ale každopádně se vrátil domů. Po válce byl předsedou MNV v Ledči. Zemřel v roce 1947 v Ledči n. S.
Jistě by bylo zajímavé, kdyby pamětníci uvedli k napsanému něco dalšího a konkrétního. Je však skutečností, že především válečná historie Ledče n. S. a lidí, zatím nebyla dostatečně zpracována. Budiž tento skromný příspěvek brán jako slovo do diskuse o neradostných válečných letech.
(Pokračování příště)
Dr. Miroslav Vostatek
Hrad Ledeč s.r.o.
Vás zve na výstavu
ANNA HORÁKOVÁ
Obrazy přírody intimní v detailech…
Obrazy přírody duchovní v krajinách…
Jste srdečně zváni na vernisáž, která se uskuteční
ve čtvrtek 31. 1. 2002 v 18:00 v budově židovské synagogy.
Vernisáž bude doprovázena kulturním programem mladých ledečských talentů.
Těšíme se na setkání.
Výstavu můžete navštívit i v dalších dnech:
Po - Pá : 9:00 - 12:00 13:30 - 16:30
A také v neděli od 14:00 do 17:00.
Výstava potrvá do neděle 17. 2. 2002.
Příroda zblízka…
… je strom. Jeho kmen se hrdě pne do výšky, kde se větve rozpínají v celé své majestátnosti. Jeho kořeny¨prorůstají hluboko do země, kde drolí vyprahlou půdu a svádí tak svůj každodenní boj o přežití. Nepociťuje ani zoufalství ani klidu. Nepociťuje satisfakci, nepociťuje nihilismus. Pouhou existencí nabírá prsty hlínu a hází ji po hvězdách, jelikož už nechce být pouze pozorovatelem tristního lidského údělu.
Příroda zdálky…
…je člověk, který pozoruje strom a obdivuje se mu. Obdivuje jeho pokoru i jeho sebedůvěru, obdivuje jeho obětavost vůči životu, který strom poskytuje, jeho sounáležitost se společenstvím, jeho předurčenost. A následuje ho.
Anna Horáková *5. 5. 1985
Lenka Říhová *5. 3. 1968
Vystudovala výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě v Hradci Králové. Vyučuje výtvarnou výchovu na Gymnáziu v Ledči nad Sázavou. Žije ve Zruči nad Sázavou.
Původní zájem o kresbu a grafiku vystřídaly v poslední době barevné úvahy o krajině a řezbářské pokusy. Účast na kolektivních výstavách 1999 a 2000 - Zruč nad Sázavou, 2000 - Uhlířské Janovice. Září 2001 - Kolín, první samostatná výstava.
| Průměrný věk : | 45 let (muži 43 let - ženy 47 let) |
| Nejstarší občanka : | Franclová Anna - 97 let |
| Nejstarší občan : | Uher František - 90 let |
| Nejčastější jména : | Josef - 277; Jiří - 225; Jaroslav - 203 |
| Marie - 388; Jana - 200; Jaroslava - 108 | |
| Nejčastější příjmení : | Janák - Janáková (61) |
| Novák - Nováková (60) | |
| Dvořák - Dvořáková (50) |
| Počet sňatků : | 41 |
| Počet rozvodů : | 17 |
| Počet úmrtí : | 54 |
| Počet narození : | 34 z toho : 16 chlapců a 18 dívek |
Okresní vlastivědné muzeum v Havlíčkově Brodě zahájilo rok 2002 výstavou regionálních výtvarníků. Jedná se o dva výtvarníky z Ledče nad Sázavou - Miroslava Krofiána a Karla Kubíčka. I když oba výtvarníci mají za sebou řadu samostatných výstav, na výstavě v Havlíčkově Brodě poprvé vystavují společně. Výstava je v přízemních prostorách Havlíčkova domu. Slavnostní zahájení výstavy proběhlo v pátek 11. ledna 2002, kdy úvodní slovo přednesla paní Marie Zajícová ze Základní umělecké školy v Ledči nad Sázavou a o velice příjemné a zajímavé hudební vystoupení se postaralo Volné sdružení sólistů z Olomouce a Havlíčkova Brodu. Oba dva výtvarníci žijí a tvoří v Ledči nad Sázavou, což dokázala na vernisáži řada jejich příznivců, kteří tvořili nadpoloviční většinu návštěvníků.
I když se oba dva ledečští výtvarníci sešli v jednom výstavním prostoru, oba dva mají zcela jiné a odlišné výtvarné projevy a vyjádření. Olejomalby Miroslava Krofiána nás zavádí do světa fantazie, každý obraz má svůj příběh, to však rozvíjí naši představivost, jak by příběh mohl probíhat dál. Miroslav vystavoval své obrazy, které pohladí duši, především v zahraničí - v Belgii a ve Francii, po rodné Ledči nad Sázavou je to jeho druhá výstava v České republice.
Karel Kubíček taky žije v Ledči nad Sázavou, ale část roku tvoří a čerpá energii ze slunné Itálie. V Havlíčkově domě představuje především své figurální motivy s hudební, především jazzovou, ale i jinou tématikou. Měl řadu výstav v zahraničí (Rakousko, Itálie, Německo), ale také u nás. Stálou expozici má v galerii Wimmer v Telči (od roku 1992).
Výstava obou ledečských výtvarníků, Miroslava Krofiána a Karla Kubíčka, v Okresním vlastivědném muzeu v Havlíčkově Brodě potrvá do konce února. Muzeum je otevřeno v pracovní dny (pondělí - pátek) od 9.00 - 12.00 a od 13.00 - 16.00 hodin. Lze však domluvit prohlídku i mimo tuto otevírací dobu, na telefonním čísle (0451/42 91 51) u pana Martina Tachovského, průvodce muzea.
Na závěr výstavy je připraven koncert Volného sdružení sólistů z Olomouce a Havlíčkova Brodu.
Všechny zájemce o návštěvu výstavy v Havlíčkově domě srdečně zvou pracovníci muzea.
PhDr. Jana Beránková, ředitelka muzea
Srdečně zdravím čtenáře Ledečských novin ze San Diega a od cvičených delfínků, velryb a dalších zvířátek. Trochu jsem nedávno nevěřícně kroutila hlavou nad dvěma posledními zveřejněnými příspěvky a fotografiemi mé osoby, které mne velmi překvapily. Záhadu jsem však brzy odhalila - příspěvky má na svědomí můj všudypřítomný strýček Stanislav Sukdolák, se kterým si koresponduji. To jenom tak na vysvětlenou.
Nedávno se mi zdál sen, byla jsem v Ledči a bylo to fajn zase chodit po vydlážděném chodníku, pozorovat nestárnoucí trabanty a kochat se pohledem na hrad a řeku Sázavu. Jenom rohlíky jsem si nestihla koupit v Sázavance, snad příště.
Zdravím všechny čtenáře z Ledče a okolí a přeji, aby úspěšně vkročili do toho Nového roku 2002!
| Pondělí | 18.2. - | Společenská hra Riskuj 9,00-11,30 hod. Exkurze do sklárny v Tasicích - sraz v domě dětí v 9.30 hod., návrat po 13. hodině, vstupné 20.- Kč, na jízdné orientačně také 20.- Kč. Zúčastnit se mohou i dospělí. |
| Úterý | 19.2. - | Společenská hra Milionář 9,00-11,30 hod. Exkurze do strojírenské firmy Est /část bývalého Kovofiniše/, sraz v domě dětí v 10 hodin. /Bezplatné/ |
| Středa | 20.2. - | Koupání ve Vodním ráji v Jihlavě. Odjezd od DDM v 10.30 hod. Zápis a informace v domě dětí. Cena 120.- Kč a 20.- Kč záloha na mincový zámek. |
| Čtvrtek | 21.2. - | Sám sobě kuchařem Pro děti, které si chtějí v domě dětí uvařit o prázdninách oběd. Podmínka - včas se přihlásit a zaplatit 25 .- Kč. |
| Pátek | 22.2. - | Společenské hra KUFR od 9,00- 12,00 hod. |
| 18.2. - 24.2. - Zimní tábor Velká Úpa - Svobodová | ||
Sraz bude v 9. 15 hodin u DDM, odjezd v 9. 30 hod.
Pobyt v bazénu 1, 5 hodiny. Příjezd do Ledče asi ve 14 hodin.
S sebou plavky, ručník, toaletní potřeby a svačinu. V areálu je možnost nakoupit občerstvení.
Cena zájezdu je 120 Kč. K tomu potřebujete 10 Kč na mincový zámek u šatnové skříňky,
které dostanete zpět.
Zápisné a placení je v domě dětí do 14. 2. 2002
Domluvte se s kamarády - podmínka zájezdu je naplněný autobus!
Rádi bychom Vás na stránkách Ledečských novin stručně seznámili s bohatou a slavnou tradicí motokrosového sportu v našem městě. Protože dobové záznamy jsou neúplné, přivítali bychom spolupráci Vás, laskavých čtenářů, abyste nám pomohli zaplnit naše mezery, doplnit chybějící jména, zapůjčit fotografie lidí i událostí, které s moto sportem v Ledči souvisejí. Vaše materiály rádi přijmeme přímo v redakci LN. Naše krátká procházka jedním ledečským sportem by měla skončit a vlastně vyvrcholit v květnu, kdy se v Ledči zase pojede jeden velký MOTOKROS.
Výše uvedené desítky let nás dělí od chvil, kdy parta nadšenců “načichlých” benzínem začala tvořit významnou
kapitolu motocyklového sportu v Ledči nad Sázavou. Jak už tomu v začátcích bývá, objevila se řada překážek a
problémů. Ne všichni, kteří stojí u zrodu myšlenky vydrží až do konce. Nejinak tomu bylo i v tomto případě.
První závody se odbývaly vlastně jen mezi partou lidí, kteří se o motorky zajímali. Zde je třeba jmenovat Václava
Picmause, Břetislava Tichého, Karla Schüschmu, Josefa Raula, Milouše Soldáta.
Po těchto nesmělých začátcích se AMK začal specializovat na motokrosové soutěže. Tak náročné sportovní odvětví by se samozřejmě neobešlo bez podpory tehdejšího Kovofiniše a Strojní a traktorové stanice v Ledči. Hlavní “duší” a funkcionářsky tajemníkem zůstal zmíněný V. Picmaus, předsedou se stal Antonín Charouz (otec současného úspěšného českého podnikatele, zástupce Forda v ČR, který se pohybuje dokonce v oblasti Formule 1). Je třeba zmínit i další jména těch, kterým se podařilo vytvořit tak bohatou tradici významných závodů, které lákaly diváky nejen z kraje, ale z celé republiky. Patří sem: ing. Karel Eiselt, Josef Raul, Josef Ďoubal, Bohumil Babor, Josef Březina, Jaroslav Maršoun, Bohumil Klatovský, Jaroslav Čvančar, Josef Pajer, Zdeněk Hoskovec, Zdeněk Vojíř, Petr Panský, MUDr. Emil Tůma.
Lokalita vybraná pro závody, rokle za nádražím, splňovala řadu předpokladů pro to, aby se stala nejen technicky zajímavou, ale také divácky atraktivní. To se samozřejmě neodbylo bez celé řady úprav. Úprav, které se pilovaly celé roky. V oné “pionýrské” době to bylo především překlenutí potoka v délce 250 metrů. Také vlastnímu vstupu do závodu, tedy startu, by se dnešní příznivci motokrosu podivili (a zřejmě i dobře pobavili). Odmávnutím praporku se startovalo z meze pod silnicí, napříč údolím. Původní trať sahala ke kolejišti dráhy, až k provozovně tehdejšího Sázavanu. Výstavba skladů Kovofiniše změnila a prodloužila trať směrem k Habreku.
Z archivních materiálů zpracoval: V. Panský
Poslední lednový víkend směřovaly kroky budoucích prvňáčků v doprovodu svých rodičů, často i sourozenců, k základní škole, aby tu poprvé vstoupili za práh povinného, ale dost dobře možná i cíleného procesu vzdělávání a studia. Ve většině případů to byly krůčky nesmělé, plné očekávání a nedůvěřivosti k novému prostředí i novým lidem. Vlídné přijetí (mnohdy i velmi kreativní) však rychle pomohlo setřást počáteční obavy a příští frekventanti základního školství mohli projevit veškeré dovednosti a návyky, které si přinesli ze svých domovů nebo mateřských škol. Učitelé s nimi byli ve valné většině velmi spokojeni. Řady prvňáčků se rok od roku tenčí, letos jich přišlo necelých sedm desítek, tedy opět méně než loni. Věřím, že tak, jak dobře zvládli start, budou ve zdraví a s úspěchem absolvovat i léta příští, a to už od září letošního roku.
I když budoucí žáci základní školy zřejmě nic nezpozorovali (nedej Bože), v zákulisí, tohoto jinak velmi dobře připraveného zápisu, se dělo přeci jen cosi nezdravého. Skupina nezodpovědných pedagogů tu rodičům příštích prvňáčků podstrkávala tzv. petici, která musela rodiče zákonitě děsit. Tato petice, nepetice (list postrádal jakékoliv náznaky petičního práva, včetně adresy a podpisu tvůrce) byla snůškou blbostí, dezinformací a pomluv. Lze si jen ztěží představit, že se tak děje na půdě školy, bez vědomí vedení příslušného zařízení (nebo pro pisatele nepetice není dostatečnou autoritou ani ředitelství školy?), které je prvním a jediným reprezentantem školy. Snad bych zčásti omluvil rodiče, kteří onen blábol šířili dál. Mají přirozenou obavu o vzdělání a výchovu svých dětí, ale podle zmíněného “veledíla” by snad svoje děti měli dovážet do základní školy třeba v Kutné Hoře.
Nepetice začíná slovy: “My učitelé ZŠ…”, nechci věřit tomu, že je to provolání za místní pedagogy, neboť styl psaní a množství gramatických chyb na jediné stránce formátu A4 by nasvědčovalo, že by žáci měli skutečně z takové školy prchat jinam (pro maminku - šiřitelku, jinak učitelku na III. stupni, platí totéž!). Rád bych vzkázal pisatelům, že pokud jsou pedagogy, aby organizační záležitosti zanechali na kompetentních lidech a věnovali se plně své profesi, tedy v tomto případě dovzdělávání.
Vážení rodiče, ať už je šiřitelem nepetice kdokoliv, obraťte se s klidnou myslí na vedení základních škol, kde vám jistě rádi ukáží prostory, ve kterých se vaše děti budou připravovat na svou školní práci. Zjistíte, že to nejsou žádná odloučená pracoviště neblaze proslulého dr. Mengeleho, že tam jsou odpovědní a vzdělaní lidé, kterým bez obav můžete své děti svěřit do péče. Dosud to nebylo jinak!
OK
Výše uvedený snímek zachycuje přátelské setkání, při příležitosti znovu uvedení do provozu školní tělocvičny v ZŠ Komenského. Provedená rekonstrukce firmou Atos úhrnem představuje částku 800 tisíc korun a ve všech účastnících zanechala velmi dobrý dojem. Tato tělocvična nebude sloužit pouze žákům ZŠ, ale též v odpoledním a večerním čase ledečské veřejnosti. Pro tyto zájemce byl vybudován ze dvora školy zvláštní vstup, včetně šatny a sociálního příslušenství. Tohoto setkání se zúčastnil poslanec Parlamentu ČR Jiří Havlíček a poslankyně Parlamentu ČR paní Miroslava Němcová (na snímku vlevo) , která se už dlouhodobě angažuje v pomoci škole v Komenského ulici a pro letošní rok prosadila do státního rozpočtu částku 8 mil. Kč, pro pokračování prací na rekonstrukci a odstraňování havarijních stavů na zmíněné škole. Jak uvedl vedoucí oddělení investic a správy majetku města pan Svoboda, práce letošního roku budou sestávat z výměny kompletního střešního pláště (konstrukce krovů, střešní krytina, klempířské prvky), zateplení střešního pláště, provedení venkovní fasády, vybudování výtahové šachty a vybudování dvorních teras ve druhém a třetím nadzemním patře.
První zasedání zastupitelstva Města Ledče v roce 2002 se uskuteční v obřadní síni MÚ 27. února od 16 hodin
Pěvecká soutěž dětí Ledečský slavíček 13. března 2002 v Centru DDM
II. Společenský ples
23. února 2002
Sokolovna Ledeč n. S. od 20 hodin.
K tanci i poslechu hraje populární Melodie,
předtančení i bohatá tombola.
To všechno čeká na návštěvníky
této společenské události.
Předprodej vstupenek je v prodejně
SPEKTRUM na Husově náměstí.
Musím reagovat na druhý článek pana Drápely “Hřiště pro všechny naposled”, čímž tedy bude i sportovní terminologií skóre srovnáno. Mrzí mě, že Pan Drápela v tomto článku opět velmi účelnou manipulací slov, a tentokrát i svých myšlenek, převedl vše do roviny osobní a dále i roviny politické, spíše proti mé osobě, než k reálnému zamyšlení nad tím, co jsem psal.
Za prvé jsem chtěl pouze obhájit krásné hřiště, které bylo vybudováno. Za druhé spíše apelovat na to, abychom byli většími patrioty svého města. Nikomu jsem neradil, vše jsem pouze konstatoval. Budiž Vám, pane Drápelo, odpuštěno mé napadání, jestli to Vaše svědomí přijme. Jsou zkrátka lidé, kteří mě snad ani urazit nemohou.
Ověřil jsem si však některá Vaše tvrzení a mohu konstatovat, že jste mě nezklamal. Samé mlžení a polopravdy. Vámi zmiňovaná hala v Písku je z jiné doby, a navíc se jedná pouze o přístavek k původní hale z kroměřížských oblouků a vlnitého plechu.
To samé srovnání třetího hřiště ve Světlé s naším, je Vámi záměrně zkreslené v náš neprospěch. Hřiště ve Světlé stálo zhruba 7, 6 mil. (bude se dodělávat ještě osvětlení), naše 8,8 mil. Vy jste velice obratně, jak sám umíte, zaokrouhlil Světlou na 7 a naše na 9 milionů korun
Kde jsou další Vámi zmiňovaná hřiště, nevědí ani Světelští.
Když jsem tyto údaje ověřoval, řekla mi paní na investičním odboru MÚ ve Světlé zajímavou poznámku. Při dotazu, že se mi zdá naše hřiště v poměru k jejich drahé, úplně klidně řekla: “Ano, ale vy jste si tam poručili horolezecké stěny a “U” rampu, a to se musí také zaplatit”. Tím však nechci Písek nebo Světlou hanit, pouze konstatuji. Vidíte pane Drápelo, to co Vy jste přehlédl jako velký profík, řekla mi i referentka investic z jiného města. Navíc i přesně věděla, že máme kvalitnější, ale bohužel i dražší povrch. To jsou jen některé argumenty a fakta, po kterých jste volal.
Mám tu ještě další fakt, ale nechci proti Vám tento “podpásový úder” použít, přestože Vy jste, přes náš nezanedbatelný věkový rozdíl, tyto “podpásovky” doslova šachově připravoval. Jste zkrátka ještě mladý, a tak jste se v obou článcích musel sám několikrát pochválit, aby se vidělo jaký jste formát.
V závěru jste napsal na adresu pracovníků města a zastupitelů slova:
“… věřím, že až ustoupí ješitná pýcha, objeví se … “
Abych Vám nastavil zrcadlo, kde tyto vlastnosti jsou, ocituji některé Vaše výroky:
“Vaše ohodnocení hřiště … za téměř devět miliónů připadá spíš jako pořádná ostuda, než jako důvod k pochvale. … přestat se tlouct do prsou a udělat všechno pro to, aby jedno z nejdražších hřišť ve střední Evropě…” Já bych v Ledči takových ostud chtěl víc!
Dále mě zaráží toto přemýšlení pana Drápely, když píše: “Myslel jsem, že mě někdo zastaví na městě nebo mi zavolá … zeptá, jak bych si to představoval …” Nevím jaký je pan Drápela borec, ale jeho představa či přání, že starosta města nebo někdo z úřadu se bude vrhat po ránu k telefonu a bude se ptát pana Drápely, co a jak, mi připadá přitažené za vlasy. Proč jste nepřišel Vy, pane Drápelo? Že by snad ješitnost, pýcha nebo arogance?
V jedné větě jsme ve shodě, a to když píšete: “Vždyť stačí pár tisíc na sítě a hřiště bude plně funkční.”
Tak pane Drápelo, proč tolik povyku? Asi jste se chtěl jen zviditelnit a zloba byla Vaším rádcem.
Miroslav Kouba
OK
70. narozeniny v listopadu oslaví:
7. 2. Bušková Milada, 5. května 598
16. 2. Šimůnková Jiřina, Pod Stínadly 661
Bejčková Ludmila
80. narozeniny
21. 2. Ptáčník Josef, Vrbka 17
22. 2. Forejtová Stanislava, 5. května 1202
90. narozeniny
29. 2. Fulínová Marie, Habrek 8
91. narozeniny oslaví
10. 2. Fialová Marie, Ke Stínadlům 555
K Vašemu životnímu jubileu Vám přejeme prožití dalších dnů Vašeho života ve zdraví a spokojenosti.
Zemřeli
Baldová Antonie
Šimková Emilie
Červenková Marie
Vojíř Zdeněk
Brožová Milada
Hoskovcová Jaroslava
Jelínková Marie
Svatby
Ivana Vobořilová a Michal Hroch
Novomanželům přejeme do společného života hodně lásky, porozumění a spokojenosti.
V Háji u Ledče se v tamním sociálním zařízení dožívá 5. února 2002 úctyhodných 102 let Paní Blanka Vavřínová z Prahy 4 k srdečnému přání kolektivu zaměstnanců se přidává i redakce Ledečských novin.
1422
6. - 10. ledna se střetla husitská vojska pod vedením Jana Žižky z Trocnova s vojskem Zikmundovým u Kutné
Hory, Habrů a Havlíčkova Brodu. Vítězná bitva u Habrů změnila ústup křižáků v útěk a zakončila křížovou
výpravu proti Čechům, jež započala v polovině listopadu 1421.
1912
Dne 14. ledna 1912 o čtvrt na devět večer byl zdejší kraj svědkem zajímavého zjevu přírodního. V tu dobu za
úplného bezmračna oblohy a silného mrazu -18°C, ozářena byla pojednou krajina pronikavým světlem, jakoby
silně zablesklo a vzápětí následovalo hromové dunění, které asi dvě minuty trvalo, stále sláblo, až na jižní straně
zaniklo. Lidi tvrdili, že nad Ledčí létala ohnivá koule, nechávajíc po sobě různobarevnou stopu. Velikost koule té
byla v té výši co letěla jako talíř, byl to meteor. Přiletěl od severu a zmizel na jihu. Zima roku 1911/12 byla velmi
krutá, bylo málo sněhu, ale velké mrazy. Led byl neobyčejně silný, ale při jarním tání ztratil se téměř
nepozorovaně.
1922
O novém roce bouřlivá vichřice, ledy odpluly. Pak mrazíky a sníh.
Přestaly mrazy i zimní sporty. Pivovarský potok bouří a prodírá nový led řeky. Při trhání skály na silnici k Dolním
Královicům zahynul bývalý ruský legionář Josef Jelínek, ženatý dělník. Ruskem a Sibiří se dostal šťastně do
Vladivostoku, pak kolem světa domů - a zde jej zasáhl neúprosný osud. Obec horlivě sváží kámen do parčíku za
dívčí školou ke stavbě hasičské kolny a garáže autobusu. Proti stavbě a proti kácení lip rekurz dr. Rőssla soud k
zemskému úřadu. V druhé polovině ledna velice kruté mrazy.
1927
Dne 18. ledna konána schůze městského zastupitelstva. Předsedal starosta města Josef Křivohlavý. Uděleno
právo domovské lékárníku Janu Votavovi s rodinou.
Schválena parcelace pozemků nad Koželužnou na stavební místa, podle návrhu Ing. Zdeňka Fišera. Policejnímu
strážníku Františku Kadlecovi, udělena definitiva. Žádost firmy Josef Kulík v Ledči n. Sáz. o udělení koncese k
výrobě, rozvodu a prodeji elektrické energie nedoporučena k příznivému vyřízení, z důvodu, že město má vlastní
Elektrárenský podnik, který postačuje. Na doplacení Husova pomníku zařadí se obnos pět tisíc Kč. do
mimořádného rozpočtu na rok 1927.
V tomto roce zemřel Karel Servais, velmi starý kloboučník v Ledči n. Sáz. Byl příslušníkem církve československé. Pohřební obřad vykonal biskup Procházka z Hradce Králové za velké účasti obecenstva. Pohřeb byl dne 24. ledna 1927.
1932
Dne 14. ledna konala se schůze městského zastupitelstva. Projednán obecní rozpočet na rok 1932. Schodek
rozpočtu řádného činí 407 213 Kč a bude uhražen 176 % přirážkou k dani činžovní, 350 % přirážkou k daním
ostatním, 30 % zvláštní přirážkou, sanační zápůjčkou a úrokem z této sanační zápůjčky. To vše vynese 236 405 Kč,
takže zůstane ještě neuhražený schodek 170 808 Kč. Zemský výbor bude dožádán o poskytnutí příspěvku z
vyrovnavacího fondu na tento neuhražený schodek. Schodek rozpočtu mimořádného činí 1 622 050 Kč a bude
uhražen zápůjčkami. Tyto rozpočty schváleny 17 hlasy proti 12 hlasům. Zadány firmě Ing. Antonín Chramosta
zemní práce pro vodovod a kanalizaci v domě určeném pro okresní úřad. Jednáno o staročeské pouti, která bude
konána v den svatého Petra a Pavla dne 29. června. Přiznáno domovské práva Marii Vopěnkové z Hradce.
Dne 25. ledna uděleno povolení Anně Hauzerové k přestavbě a přístavbě vyhořelé parní pily.
1942
Protože ředitelství pošt hodlá v našem městě vystavěti svým nákladem budovu poštovního úřadu, bylo zahájeno
řízení, které by zajistilo vhodné stavební místo. Jako vyhovující byl shledán dům čp. 227 v Koželské ulici, po jehož
zbourání by s přilehlou zahradou byla získána vyhovující stavební parcela. Výsledek jednání s majiteli
domu - bratry Filipovými - byl příznivý a dům se zahradou za 65 000 korun zakoupen s tou podmínkou, že
všechny výlohy s převodem nemovitosti spojené uhradí město Ledeč n. S.
Převzetím rozdělovny jatečného dobytka (jatek) bylo město nuceno vyhověti nařízení nadřízených úřadů a postarati se také o stáj k ustájení jatečného dobytka. Byla proto uzavřena dohoda s majitelem domu čp. 62 Františkou Pechovou a nájemcem Karlem Kotousem ml. o uvolnění a pronájmu potřebné stáje. Bylo rozhodnuto, že úpravu stáje, která si vyžádá asi 7 000 korun, provede samo město.
Kromě této úpravy provedla obec v létě ještě menší opravy v městském nadačním chudobinci. Jednalo se hlavně o zřízení koupelny, na což místní odbor charity přispěl částkou 2000 korun.
1947
Také se projevil nedostatek nějakého skladiště jako střediska sběru odpadových hmot, jejichž sběrem bývají v
našem městě několikráte do roka pověřovány školy. (Sběry bývají dosti úspěšné. Tak např. dne 21. 3. sebrali žáci
gymnázia přes 12q tkanin aj.) - Zástupci našeho města jednali proto s Židovskou náboženskou obcí v Kolíně o
zakoupení staré synagogy Na Potoce. Jednání nebyla dokončena, ale budova začala být používána obcí jako
skladiště.
A třebaže stavební podmínky nebyly nikterak příznivé, bylo provedeno i několik staveb soukromých: Václav Černický, holič, udělal nástavbu prvního poschodí domu čp. 310; řezník Josef Tvrdík provedl přestavbu domu čp. 81; na náměstí vystavěl vulkanizér Karel Špaček místo starého domu Kšíkalova (čp. 66) dům nový a konečně v Poštovní ulici vystavěl si nový dům (čp. 546) MUDr. Bohumír Šmejkal.
A ještě jedna příhoda stojí za zmínku. Při nové instalaci sbírek našel kustod ledečského muzea Eduard Doubek, st., učitel v Ledči nad Sázavou řetízek k hodinkám, který patřil Karlu Havlíčku Borovskému. Byl při něm přiložen zápis, z něhož vyplývá, že před zatčením a odvezením do Brixenu uschoval si Havlíček důležité listiny ve Valečově (u Okrouhlice) u správce Tichého. Paní Sibylla Tichá, jejíž sestra Mína byla provdána za bratra Karla Havlíčka Borovského, byla při Havlíčkově zatčení a jí dal Havlíček tento řetízek na památku. Tato zjištění potvrdila sl. M. Zemanová, pravnučka paní Tiché, dcera Josefa Zemana, ředitele sklárny ve Františkodole.
OK