| listopad 2001 |
|---|
Když jsem hledal motiv pro listopadové vydání našich novin, napadly mě tradiční podzimní výlovy, které jsou tak typické pro naší krajinu v tomto smutném podzimním období. Ani jsem netušil, jaká šťastná náhoda mi v tomto směru pomůže. Husarský kousek se totiž povedl nestorovi místních rybářů, panu Václavu Záviškovi. V poslední říjnový den letošního roku, za krásného slunečného počasí se mu podařilo ulovit vskutku parádní kousek. Řeka Sázava vydala v Zahájí jeden ze svých pokladů - překrásnou štiku. Zvíře (v těchto dimenzích to jinak pojmenovat nemohu) měřilo úctyhodných 105 centimetrů a vážilo na deset kilo. Boj s dravcem, který se mimochodem nechal nalákat na okouna, začal už před polednem a i tak zkušenému rybáři dal silně zabrat - ostatně při pohledu na fotografii se není co divit. Ve finále panu Záviškovi pomohl kamarád, pan Jiří Dlouhý.
Řeka Sázava sice přišla o jednoho letitého ducha svých nesčetných tůní, ale za to udělala velkou radost svému letitému kamarádovi a ochránci - Vaškovi Záviškovi. Ten za desítky let svého rybaření zná břehy zdejší řeky více než dobře, stejně jako celou řadu “lidí od vody”. Hrdý a spokojený úsměv majitele obří štiky je na místě. Redakce Ledečských novin (kterých je pan Záviška pravidelným čtenářem a kritikem), spolu se všemi kamarády šťastnému lovci ze srdce blahopřeje.
OK.
Za starých časů pekávaly se v domácnostech “dušičky”, což bylo pečivo z koláčového těsta, s rozinkami a mívalo zpravidla tvar holenní kosti (hnát). V domácnostech se rozžínaly svíčky v den 2. listopadu, v den Dušiček, a to za každého nebožtíka jednu. Někde býval zvyk rozsvěcovat lampičky s knotem, a to po dobu dvou dnů a tyto lampičky hořely přes den i noc. V jiných regionech se ustálil takový zvyk, že se rozsvěcovaly svíčky i za živé. Která svíčka nejdříve dohořela, říkalo se, že onen člověk nejdříve zemře. Komu svíčka vydávala kouř, věřilo se v pověru, že bude nemocen.
V listopadu se konávaly podzimní pouti, a to martinské a kateřinské, které bývaly pečlivě připravovány. Na Martina se pekly martinské rohlíky, ohnuté do podkovy a sypané mákem. Znak podkovy byl zvolen proto, že Martin nechodil pěšky, nýbrž jezdil na koni. Říkalo se, že na svatého Martina kouří se již z komína, husa nejpěkněji zpívá a všude “bílo” bývá.
Když déšť mi tluče do oken
Pan listopad podzimem volá z polí.
Z mlhy se probouzí každého rána den
A hojí rány, jež mne v srdci bolí.
Podzimní, barevné listí k zemi padá,
Tón větru spodní v mlze zní;
Zlato a nach, - a smutek na zahradách
V šedi těch všedních dní.
Asi padesátka dní nás dělí od chvil, kdy budeme mít po radostných i hektických chvílích vánočních svátků. Bude nás čekat dlouhé období čekání na první jarní sluníčko. Zkrátka - zlomí se další kalendářní rok, tentokrát už zcela jistě střízlivěji, bez démonizujících výroků o výjimečnosti změny století a tisíciletí. Stejně přirozeně jak plyne čas, budou Vám už v lednu 2002 k dispozici Ledečské noviny. Nezapomeňte tedy na jejich včasné p ř e d p l a t n é, které se nemění, zaplatíte tedy za dvanáct čísel LN roku 2 000 120,- korun, včetně poštovného. Rádi také přivítáme Vaše podněty a připomínky a samozřejmě také příspěvky. Dobrou příležitost máte ještě letos, a to pro obohacení našeho vánočního čísla, jehož uzávěrka je 30. listopadu. Těšíme se na Vaši spolupráci - a nezapomeňte, předplatné je výhoda i jistota.
OK
Jak zjistíme, že došlo k závažné mimořádné události
O vzniku mimořádné události, která může ohrozit zdraví a životy obyvatel, jsou lidé vyrozuměni prostřednictvím sirén a následně tísňovými informacemi v rozhlase, televizi, hlášením místního rozhlasu, pomocí pojízdného vozu s megafony a pod.Co dělat, když zazní siréna
Zvuk sirény znamená vždycky nějaké nebezpečí. Siréna varuje. Její zvuk připomíná, že došlo k neočekávané události, která ohrožuje životy občanů, majetek a životní prostředí a že bude nutné se ukrýt nebo opustit ohrožený prostor, popřípadě zahájit záchranné práce nebo splnit jiná nařízení, která vyhlásí starosta, okresní úřad nebo krajský hejtman. Sirény jsou spolehlivým prostředkem varování občanů před nebezpečím, ale varovný signál, který ohlašuje nebezpečí, je nutné odlišovat od signálu, kterým se provádí akustické zkoušky sirén. Akustické zkoušky jsou oznamovány předem a konají se pravidelně v poledních hodinách.Při vyhlašování poplachů existují čtyři různé druhy signálů podle délky či tónu sirén:
Kolísavý tón po dobu 2 minut znamená “katastrofa” - vyhlašuje se v případě, že došlo k ohrožení života či zdraví v důsledku
živelné pohromy (kromě zátopové vlny), havárie s únikem nebezpečných látek či jiné mimořádné situace velkého rozsahu. Za
válečného stavu signál znamená konec vzdušného poplachu.
Trvalý tón po dobu 2 minut znamená “všeobecná výstraha” - vyhlašuje se v případě, kdy může dojít k ohrožení života a zdraví
v důsledku pohromy, havárie a úniku nebezpečných látek. Za válečného stavu znamená vzdušný poplach.
Přerušovaný tón po dobu 2 minut znamená “nebezpečí zátopové vlny” - vyhlašuje se v případě náhlého protržení hráze vodní
nádrže a vzniku zátopové vlny nebo zátopových vln v důsledku přívalových dešťů.
Přerušovaný tón po dobu 1 minuty nebo přerušovaný tón o délce signálu 25 sekund znamená “požární poplach”.
Když uslyšíte sirénu a nejedná se o akustickou zkoušku:
Jak získáme další informace
Nejnovější a nejdůležitější informace o průběhu mimořádné události a pokyny k chování obyvatelstva přinášejí televizní a rozhlasové stanice a místní rozhlas. Pro případ, že se přeruší dodávka elektrické energie, je dobré mít u sebe rádiový přijímač na baterie, který lze naladit na pásmo VKV (FM), na kterém se tísňové informace vysílají.
Co uděláme, když jsme vyzváni k evakuaci
Pokyn k evakuaci, kdy bude nutné co nejrychleji po varování opustit ohrožený prostor, bude předán z krizového štábu obyvatelstvu v ohrožených místech formou tísňové informace, zpravidla s využitím lokální rozhlasové stanice VKV. Budete-li vyzváni k evakuaci z ohroženého prostoru, je třeba si připravit evakuační zavazadlo, do kterého patří trvanlivé potraviny, pitná voda, předměty denní potřeby, miska, příbor, doklady, peníze, pojistné smlouvy, cennosti, rádio s bateriemi, toaletní potřeby, léky, svítilna, náhradní oděv, pláštěnka, přikrývka, kapesní nůž, zápalky. Dětem dáme do kapsy lísteček se jménem a adresou. Kočky a psy bereme s sebou. Ostatní zvířata zásobíme potravou a vodou. Prověřte, že i Vaši sousedé vědí o nařízené evakuaci.
Před opuštěním bytu je třeba uhasit otevřený oheň v topidlech, vypnout elektrické spotřebiče (mimo ledniček a mrazniček), uzavřít přívody vody a plynu, vzít si evakuační zavazadlo, uzamknout byt a na dveře dát oznámení, že jste byt opustili, a dostavit se na určené místo k evakuaci. Vždy je nutné respektovat nařízený způsob evakuace, aby nedošlo ke zbytečné panice nebo dopravním problémům.
Jak si chráníme dýchací cesty a povrch těla při krátkodobém pobývání v zamořeném prostředí
Při havárii se může stát, že obyvatelé budou muset určitou dobu pobývat v zamořeném (kontaminovaném) prostoru nebo jím projít. V tom případě je nezbytně nutné chránit cesty dýchací a povrch těla. Je to možné i v případě, že doma nemáme ochrannou masku a ochranný oděv, a to pomocí improvizované ochrany. K ochraně dýchacích orgánů se může použít vodou navlhčená rouška zhotovená z kapesníků, ručníků, utěrek apod. Hlavu chráníme čepicí, kloboukem, šálou či kuklou tak, aby vlasy byly úplně zakryty a zvolená pokrývka hlavy chránila též čelo, uši a krk. Oči si chráníme brýlemi (lyžařskými či motoristickými), ruce rukavicemi. K ochraně těla poslouží oblek, kombinéza, sako, kalhoty, plášť nebo pláštěnka do deště. Nohy si chráníme nejlépe vysokými botami nebo holínkami.
Jakým způsobem je zajištěno varování obyvatelstva a komunikace s ním v našem městě:
Pro řešení krizových situací v našem městě jmenovala rada města krizový štáb. Město má připraven i neveřejný “havarijní plán”, ve kterém jsou popsán úkoly a činnosti města a jeho stálých i dobrovolných složek (hasiči, zdravotní služba, policie). Příjemcem vyrozumění o mimořádné události je město, které pak zajistí vyrozumění obyvatel všech městských částí a rozhodujících organizací na území města. V případě nebezpečí krizový štáb vydá potřebné instrukce a bude informovat obyvatele, co mají dělat, jaké jsou jejich povinnosti a způsob řešení a postup prací na odstraňování následků. K tomu bude využit místní rozhlas, kde není zaveden, budou obyvatelé informováni jiným způsobem (např.spojkami). Komunikaci mezi krizovým štábem a veřejností bude v případě mimořádné události zajišťovat určený člen krizového štábu. Podle zákona v případě krizové situace musejí média poskytnout prostor informacím pro obyvatelstvo, pro případ hrozící krizové situace je město vybaveno sirénami. Město Ledeč nad Sázavou nemá žádný stálý úkryt. Plán ukrytí je zpracován a počítá v době vyhlášení nouzového nebo válečného stavu s ukrytím osob v podzemních prostorech budov. Prostředky individuální ochrany , tj. ochranné masky pro obyvatele, zajišťuje stát podle nové koncepce vlády pouze pro školy (děti do 15.let věku), zdravotnická a sociální zařízení. U ostatních občanů se počítá s tím, že si ochranné masky zakoupí sami.
Podrobnější a ucelenější informace o problematice civilní ochrany v Ledči nad Sázavou se připravují.
(zpracováno za použití materiálů MV a HZS)
J. Kubistová MÚ
Slávek Poborský
místostarosta
Dne 23.10.2001 se v Ledči nad Sázavou konala další schůzka členů Sdružení obcí Posázaví. Schůzky se zúčastnilo 17 zástupců obcí. Program byl náročný a byly projednány tyto body :
V úvodu vystoupil Ing. Klatovský, který přivítal všechny přítomné a ujal se projednání smlouvy o dílo s RAAV Vysočina. Sdružení schválilo cenu za dílo ve výši 83.300,- Kč. Zazněla zde i řada kritických výtek. Předběžné návrhy smlouvy, tak jak bylo dohodnuto na minulé schůzce nebyly většině členů sdružení včas doručeny. Dále bylo dohodnuto, že právní formu Svazku obcí dopracuje JUDr. Prokopová ze Žďáru nad Sázavou a bude rozeslána všem členům tohoto sdružení do 9. 11. 2001. Pokud budou k tomuto zpracovanému návrhu připomínky, mají obce možnost reagovat do 16. 11. 2001.
Celkový stav účtu Sdružení obcí Posázaví je 305 000,- Kč. Přítomní členové se dohodli na nutnosti rychlého vyfakturování příspěvků do sdružení.
Na dotaz p. Mokrého se rozvinula diskuse o možnosti dotisku stávajících cyklistických map Posázaví. Mapy citelně chybějí obci Nížkov a Sázava. V současné době nebude dotisk realizován. Dotisk bude realizován na základě doplnění RAAV Vysočina do pololetí roku 2002. Dále byl představen reklamní materiál firmy DMD a.s. Ing. Jiřího Raka. Jedná se o materiály sloužící k propagaci cyklotrasy Posázaví.
Ing. Břetislav Dvořák
Myšlenka “Evropské jízdy” se zrodila v roce 2000 jako sjednocující prvek série informačních aktivit realizovaných ve venkovských lokalitách a menších městech regionů České republiky na základě zadání odboru komunikační strategie Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Naše město navštívila posádka Evropské jízdy v pátek 5. října 2001. Hovořili s vedením radnice a pracovníky Infocentra, později pak na náměstí s ledečskými občany. Všem osvětlovali náš plánovaný vstup do Evropské unie. Diskutující měli zájem o vše co nám tento vstup přinese a co bude stát nás. Přes všechny pro i proti to jistě bude přínos pro celou naší republiku a v ní žijící občany. Vždyť jen námitkou lze jmenovat příliv zahraničních investic, zrušení kontrol na hranicích, možnost pracovat v zahraničí, zúčastnit se projektu na zvýšení ochrany životního prostředí, společnou bezpečnostní politiku a mnoho dalších výhod ale i povinností.
Zatím je do společenství zapojeno patnáct evropských států. U nás proběhne referendum a to ukáže, zda naši občané budou se vstupem do EU souhlasit.
F.P.
ČRo má v současné době studio v Jihlavě, kde pracují 2 redaktoři. Spuštění samostatné stanice pro Vysočinu je připravováno na frekvenci 87,9 (nyní ČRo Brno), pravděpodobně od začátku příštího roku. Je koncipována jako zpravodajsko-publicistické rádio s přísným cílením na aktuální dění v regionu. V Ledči nad Sázavou je příjem frekvence 87,9 velmi dobrý (stereo). Telefon : 066/730 13 78, e-mail : jihlava@rozhlas.cz.
Na Husově náměstí v prostorách nad informačním centrem pronajal Městský úřad firmě Elkomplex prostory k využití. V těchto dnech zde byla otevřena prodejna s elektroinstalačním materiálem, kde se nabízí téměř 2 500 položek pro elektromontéry a i pro občany. Je zde možno zakoupit od baterií a žárovek přes cca 60 druhů kabelů a vodičů až po drobné elektrické spotřebiče. Specialitou jsou zde i prvky zabezpečovací techniky, sledovací kamery, měřící přístroje a další položky umožňující jejich instalaci. Velký výběr je i ve svítidlech. Při dodávkách boilerů, sporáků a akumulačních kamen je možné provést po dohodě i montáž včetně dovozu.
Na závěr bonbónek - v části prodejny je zde oddělení Řempo Holoubek Pardubice, které nabízí pracovní a ochranné prostředky jako jsou montérky, obuv, brýle, bundy, umývací a čistící prostředky. Na objednávku je možné dodat i desky z plastických hmot, polykarbonátu, velké balení barev a ředidel, žebříky, štafle, kolečka a další potřeby pro řemeslníky.
Zajímavostí je, že je toto první prodejna v Ledči nad Sázavou vytápěná tepelným čerpadlem vzduch-vzduch. Firma Elkomplex nabízí současně montáž tohoto klimatizačního zařízení i pro další zájemce.
Prodejna je veřejnosti k dispozici Po - Pa od 7 - 15.30 hod. Tak neváhejte a prověřte si zda tu není něco i pro Vás.
Vznik samostatného Československa v roce 1918 dnes pamatuje jen hrstka těch dříve narozených. V dobách 1. republiky tonula města v záplavě vlajek, dnes se dají spočítat na prstech jedné ruky. Každopádně si dnes už snad nikdo neuvědomuje, kolik bylo zmařených životů a obětí i utrpení, aby toto datum bylo v kalendáři červeně vyznačeno. Připomeňme si tedy i jméno rodáka z Kamenné Lhoty Jana Starosty. I jeho oběť je jednou z desetitisíců, na kterou bychom měli vzpomenout právě v těchto dnech.
Jan Starosta byl prostým člověkem a jeho povoláním bylo, že byl kočím. Narodil se roku 1880 a v době 1. světové války mu bylo 34 let. Narukoval do Čáslavi ke 12. Zeměbraneckému pěšímu pluku (německy to bylo tehdy takto : K. k. Landwehr Infanterie Regiment Nr. 12 - důležité bylo ono K.k. = Císařsko královský, tedy rakouský. Kdyby tam bylo K.u.k., pak by to byl Císařský a královský, tedy něco jako pluk rakousko-uherský. Do jakých absurdit toto “a” vedlo, o tom svědčí dobové doklady.) Ale k Janu Starostovi. S plukem byl odtransportován na ruskou frontu. Jako tisíce našich krajanů, tak i on nechtěl bojovat za císaře pána a tak se snažil dostat k Rusům. Bohužel jeho pokus nevyšel. Dobové doklady z Okresního archivu v Havlíčkově Brodě o případu hovoří stručnou úřední mluvou.
V přípisu zaslaném Okresnímu soudu v Ledči nad Sázavou se hovoří o trestní věci vedené proti Janu Starostovi. U soudu c.k. 1. Domobranecké pěší brigády bylo vedeno trestní řízení proti Janu Starostovi, narozeném v Kamenné Lhotě roku 1880, povoláním kočím a pěšákovi c.k. Zeměbraneckého pěšího pluku č. 12. Šlo o zločin zběhnutí k nepříteli a porušení povinnosti ve strážní službě podle § 183-194-231… Dne 7. února 1916 byl v obci Bereszy, okres Kremienec v Rusku uznán vinným a odsouzen k trestu smrti zastřelením, kterýžto rozsudek byl vykonán. Zároveň mu bylo zabaveno jmění. Tolik spis odeslaný od c.k. Zemského soudu v Praze, oddělení IV.
Je velice obtížné k tomu něco dodat. Snad jen to, že šlo o smrt zbytečnou, způsobenou rakouskou justicí. Připomeňme si tedy jednoho z těch, kteří kdysi žili mezi námi.
Dr. Miroslav Vostatek
Je úterý 24.9.2001. Po celé Ledči nad Sázavou, stejně jako i v jiných městech České republiky, nabízejí studenti středních škol a zde našeho gymnázia žlutá plastová srdíčka. Oslovení chodci, kteří projeví o koupi zájem, přispějí minimální částkou 20 Kč na výstavbu nové transplantační jednotky kostní dřeně v Praze v Motole. Dárce svůj příspěvek přímo vkládá do zapečetěného sáčku, obsahy všech sáčků po ukončení prodejní akce budou sečteny a předány Občanskému sdružení ŽIVOT DĚTEM.
Ptáte se, proč zase přispívat? Vždyť vám nic nechybí a momentálně jste úplně zdraví, hravě zvládáte každodenní náročný život a lékaře nepotřebujete. Možná přesně tohle si říkali i ti, kteří v tuto chvíli zápasí o život a potřebují nutně pomoc. Nepíše se to hezky, ale kdo z nás ví, kdy bude potřebovat podat pomocnou ruku?
Stejně tak jako loni, tak i letos se třída III.B našeho gymnázia rozhodla připojit k celorepublikové akci. Trojice studentů se při rozdávání srdíček setkávaly s různými přístupy lidí. Mnozí reagovali kladně a z jejich ochotných pohledů jsme mohli vidět, že darovat část ze své peněženky jim není cizí. Ovšem setkali jsme se i s odmítavým přístupem, kdy se lidé obhajovali: "Jdu právě na nákup - nemám peníze!" Nás ale těchto několik " skrblíků " neodradilo a podařilo se nám získat celkem 22.543, 20 Kč, všem dárcům děkujeme. Je to příjemná částka, a tak jsme rádi, že jsme se tímto způsobem mohli do pomoci zapojit.
Jana Laudátová
studentka III.B ledečského gymnázia
Zákon č. 458/2000 Sb. ze dne 28. listopadu 2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, který nabyl účinnosti 1. ledna 2001, novelizoval v § 102 živnostenský zákon.
Ve vázaných živnostech ve skupině 207: chemická výroba byl doplněn obor živnosti:
"Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy"
Průkazem způsobilosti je úplné střední vzdělání na střední odborné škole technického směru zakončené maturitní zkouškou a pět let praxe v oboru.
Živnostenské oprávnění vydávají okresní živnostenské úřady.
V přechodných ustanovení výše uvedeného zákona je uvedeno, že pokud fyzické či právnické osoby provádějící nákup, prodej a skladování uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy, nepožádají o vydání živnostenského oprávnění na tuto činnost do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejich oprávnění k podnikání zaniká.
Tato živnost byla a v současné době ještě je provozována na předmět podnikání "koupě zboží…" nebo "obchodní činnost", pokud podnikatel prokáže živnostenskému úřadu provozování živnosti a bude splňovat odbornou způsobilost, bude mu průkaz živnostenského oprávnění vydán bezplatně.
Případné dotazy zodpovíme a informace Vám podáme na telefonu 0452/626210 linka 127 - Městský úřad Ledeč nad Sázavou, Odbor správní, sociální a organizační - oddělení správní - obecní živnostenský úřad. Bližší informace podá Okresní úřad Havlíčkův Brod, referát okresní živnostenský úřad, tel. 0451/471126.
Bohuslava Vondrušová
vedoucí správního oddělení
Český svaz chovatelů Ledeč nad Sázavou spolu s Okresní organizací Havlíčkův Brod uspořádali ve dnech 6. - 7. 10. 2001 velkou výstavu drobného zvířectva. Součástí výstavy byla soutěž nejlepších chovatelů z okresů Vysočiny (HB, JI, TR, PE a ZR). Tato soutěž kraje Vysočina se poprvé v historii konala na území okresu Havlíčkův Brod. Svým rozsahem byla výstava dosud největší akcí v historii ledečského chovatelství. Vystaveno bylo více než 1 000 králíků, 141 voliér drůbeže a 92 voliér holubů. Výstavy se zúčastnilo 152 vystavovatelů ze všech koutů ČR.
Výsledky krajské soutěže :
| odbornost |
| králíci : | 1. Havl. Brod | 2. Žďár n.S. | 3. Jihlava |
| holubi : | 1. Havl. Brod | 2. Třebíč | 3. Žďár n.S. |
| drůbež : | 1. Jihlava | 2. Třebíč | 3. Havl. Brod |
Celkové pořadí :
Jelikož chovatelé okresu Havl. Brod získali vítězství potřetí v řadě, získali putovní pohár definitivně do vlastnictví. Je to potěšující úspěch chovatelů z okresu Havl. Brod.
Dále se soutěžilo o ceny věnované MěÚ Ledeč nad Sázavou pro nejlepší chovatele v jednotlivých odbornostech, pro nejlepšího mladého chovatele výstavy. Cena starosty města Ledeč n.S. byla určena pro nejúspěšnějšího chovatele ledečské organizace.
Nejlepším mladým chovatelem se stal přítel Zdeněk TRONÍČEK ml. z Mníšku pod Brdy.
Nejlepším chovatelem králíků byl vyhodnocen Zdeněk TRONÍČEK st. také z Mníšku pod Brdy. (otec a syn)
Nejlepší chovatel holubů : Miroslav KUČERA z Horních Ředic (okres Pardubice).
Nejlepší chovatel drůbeže : Miroslav HORÁK ze Znojma.
Hlavní cenu, cenu starosty města Ledeč nad Sázavou, získal přítel KAFKA Jaroslav z Chřenovic na králíky Vídeňské šedé.
Výstavě popřálo i počasí, zhlédlo jí téměř 1.000 návštěvníků, děti do 15 let měly v rámci propagace chovatelství volný vstup. Ke spokojenosti přispěla jistě i chovatelská tombola, stánek s občerstvením i koncert malé lidové hudby. Značný zájem byl i o prodejná zvířata, během výstavy více než 1/3 exponentů změnila svého majitele. Závěrem je nutno poděkovat všem, kteří přispěli ke zdaru této významné chovatelské akce, především MěÚ Ledeč n.S., sponzorům, vystavovatelům i návštěvníkům. Těšíme se na setkání při další výstavě v říjnu 2002.
Výstavní výbor ZO Ledeč n./S.
S různými pocity (mnohdy s trochou hysterie, vyvolané zejména medii), přijímalo obyvatelstvo březnové sčítání lidu, domů a bytů. Jaro dalo zapomenout na emoce a podzim přináší první výsledky tohoto sčítání. Pro většinu lidí asi nebude veliké překvapení, že nás ve státě celkově ubývá, konečně to lze vypozorovat i z našich společenských rubrik. Rodí se velmi málo dětí a obyvatelstvo stárne. Ze statistických údajů jsem pro vás vybral některé zajímavé ukazatele z našeho města, ale i z vybraných okolních obcí. Než se zadíváte na "naše" tabulky, porovnejte jak je tomu v Česku:
| ROK | POČET OBYVATEL | PODÍL ŽEN |
|---|---|---|
| 2001 | 10 292 933 | 51, 2 % |
| 1991 | 10 302 215 | 51, 5 % |
| 1980 | 10 291 927 | 51, 5 % |
| 1970 | 9 807 697 | 51, 6 % |
| 1961 | 9 571 531 | 51, 5 % |
| Město, obec | obyvatelstvo celkem | muži | ženy | ženy v % |
|---|---|---|---|---|
| Havl. Brod | 24 481 | 11 925 | 12 556 | 51, 3 |
| Ledeč n. Sáz. | 6 169 | 3 060 | 3 109 | 50, 4 |
| Bojiště | 254 | 134 | 120 | 47, 2 |
| Hněvkovice | 574 | 275 | 299 | 52, 1 |
| Horní Paseka | 72 | 3 | 35 | 48, 6 |
| Hradec | 233 | 115 | 118 | 50, 6 |
| Chřenovice | 173 | 89 | 84 | 48, 6 |
| Kouty | 195 | 99 | 96 | 49, 2 |
| Kozlov | 139 | 69 | 70 | 50, 4 |
| Kožlí | 752 | 377 | 375 | 49, 9 |
| Ostrov | 115 | 56 | 59 | 51, 3 |
| Pavlov | 125 | 65 | 60 | 48, 0 |
| Prosíčka | 127 | 62 | 65 | 51, 2 |
| Vilémovice | 206 | 104 | 102 | 49, 5 |
OBYVATELSTVO PODLE VĚKU
| Město, obec | Obyv. celkem | 0 - 14 | 15 - 59 | 60 + | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| muži | ženy | celkem | muži | ženy | celkem | |||
| H. Brod | 24 481 | 4 039 | 8 027 | 8 047 | 16 074 | 1 790 | 2 576 | 4 366 |
| Ledeč | 6 169 | 935 | 2 104 | 1 956 | 4 060 | 476 | 696 | 1 172 |
| Bojiště | 254 | 52 | 81 | 70 | 151 | 23 | 28 | 51 |
| Hněvkovice | 574 | 94 | 180 | 172 | 352 | 43 | 85 | 128 |
| Horní Paseka | 72 | 6 | 22 | 17 | 39 | 12 | 15 | 27 |
| Hradec | 233 | 38 | 75 | 69 | 144 | 24 | 27 | 51 |
| Chřenovice | 173 | 27 | 54 | 42 | 96 | 19 | 31 | 50 |
| Jedlá | 63 | 4 | 24 | 20 | 44 | 6 | 9 | 15 |
| Kamenná Lhota | 251 | 55 | 78 | 67 | 145 | 22 | 29 | 51 |
| Kouty | 195 | 32 | 57 | 59 | 116 | 20 | 27 | 47 |
| Kozlov | 139 | 9 | 42 | 41 | 83 | 15 | 22 | 37 |
| Kožlí | 752 | 127 | 241 | 18 | 459 | 67 | 99 | 166 |
| Ostrov | 115 | 23 | 33 | 34 | 67 | 8 | 17 | 25 |
| Pavlov | 125 | 27 | 39 | 32 | 71 | 12 | 15 | 27 |
| Prosíčka | 127 | 25 | 40 | 37 | 77 | 11 | 14 | 25 |
| Vilémovice | 206 | 24 | 73 | 62 | 135 | 18 | 29 | 47 |
Výsledky podle obcí a jejich části
| Obec, část obce | Obyvatelstvo celkem | Z toho ženy |
|---|---|---|
| Ledeč n. S. | 5 196 | 2 615 |
| Habrek | 156 | 76 |
| Horní Ledeč | 586 | 302 |
| Obrvaň | 94 | 41 |
| Souboř | 53 | 27 |
| Sychrov | 7 | 5 |
| Vrbka | 77 | 43 |
2. 12. 2001 oslaví MŠ 28. října Ledeč nad Sázavou 10. výročí založení.
Přijďte toto milé výročí oslavit s námi!
Kdy? 5. 12. (středa) - DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ - od 6.15 do 16.00 hodin.
Výročí společně oslavíme čertovskými a mikulášskými radovánkami.
Velice se na Vaši účast těšíme! Nezapomeňte s sebou vzít hlavně Vaše děti.
Zaměstnanci MŠ 28. října
Mezi letošními vyznamenanými při příležitosti výročí vzniku samostatného Československého státu byl i významný zahrádecký rodák Mons. ThDr. PhDr. Karel Vrána. Prezident Václav Havel mu udělil vyznamenání za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva. Karel Vrána se narodil 24. srpna 1925 v dnes již zatopeném městečku Zahrádce. V roce 1945 odešel studovat do Říma. Po komunistickém puči mu byl znemožněn návrat domů. V Římě založil Českou křesťanskou akademii, působil jako dlouholetý rektor papežské koleje Nepomucenum, přednášel teologii v italském Beneventu, filozofii na univerzitě v Neapoli a na Lateránské univerzitě v Římě. Patří mezi výrazné postavy českého exilu a katolické církve.
Po návratu do vlasti přednášel i na pražské Karlově univerzitě. Je autorem řady filozofických knih vydaných u nás i v zahraničí. Ledečáci si ho pamatují z jeho nedávné zajímavé besedy v synagoze. K jeho vyznamenání mu ze srdce gratulujeme.
František Pleva
11. září Den seniorů oslavili všichni dříve narození v ledečské sokolovně opravdu v dobré náladě.
Po úvodním přivítání místostarostou Slávkem Poborským se téměř 150 seniorů za doprovodu hudby pana Hradeckého roztančilo i rozezpívalo, že i místostarostovské faldy měly co stačit.Ti, kteří letošní Den seniorů slavili doma, a bylo jich ze Svazu důchodců více než polovina, mohou jen litovat.
dokumentární knihy “Osudy politických vězňů Havlíčkobrodska 1948 - 1989” probíhá ve všech knihkupectvích našeho Havlíčkobrodského okresu.
Tento dokument doporučujeme každému, zvláště uvědomělým rodičům, kteří mají zájem, aby jejich děti a vnoučata byla po přečtení této knihy poučena, v jakých poměrech žili lidé za komunistického režimu v naší zemi, zejména v letech padesátých. Omezování osobní svobody a zastrašování bylo tehdy na denním pořádku, neprávem byli odsuzování do věznic nejen občané, kteří dali svůj nesouhlas se stávajícím režimem najevo, ale i zemědělci za nesplnění někdy nesmyslných dodávek svých výrobků, byli zde souzeni za nepřítomnosti i lidé, kteří utekli do emigrace a jejich majetek byl zkonfiskován. O těchto všech z Chotěbořska, Přibyslavska, Světelska, Ledečska, Haberska, Vilémovska a Havlíčkobrodska vydává tato kniha své svědectví. Dále je doplněna otisky tajných sdělení tehdejší STB, jsou zde i kopie vystěhovávacích dekretů rodin sedláků určených do vyhnanství. Nechybí zde i dopis na rozloučenou napsaný nevinným člověkem hodinu před jeho popravou…
První vydání této dokumentární knihy bylo před nedávnem brzy vyprodáno, byl tedy proveden dotisk tohoto prvního vydání s malým ještě přídavkem a v těchto dnech je v doprodeji ! Další dotisk již nebude a proto doporučujeme zájemcům navštívit tato knihkupectví : v Havlíčkově Brodě “Vysočina” a “Divizna”, v Chotěboři J. a M. Šafránek, v Přibyslavi “Kniha” na Bechyňském náměstí, ve Světlé nad Sázavou “Luna” p. Kreibich, paní Bedrníčková, v Ledči nad Sázavou “Kniha - papír” na náměstí, v Golčově Jeníkově “Luna” (tato prodejna zašle knihu též i na dobírku), v Habrech v trafice pí Pertlová, též je kniha k prodeji na obecním úřadě v Uh. Příbrami, ob. úřadě ve Vilémově a u pana F. Sysra v Horním Strudenci i u p. M. Růžičky ve Vilémově.
K.P.V.
(Z kroniky Old-skautů - 15. září 2001)
Slunce nad Melechovem vstávalo do mlhy, ale jeho kulatá tvář přece jen se snažila tou clonou nahlédnout k Zemi, utrápené dlouhotrvajícími dešti a - snad - přislíbit změnu k lepšímu. Byl by to div divoucí, aby po tolika dnech, ba týdnech dešťů, větrů a nepohody, právě ten dnešní měl znamenat změnu. Ještě na Melechově byla hustá mlha. A přece se den vydařil…
U Orlovské myslivny v lesích na Lipnici, jsme zastihli bratra Kopeckého-Billa ze Světlé, který připravoval celou akci jubilejního 10. ročníku “Setkání na Orlovech”. S ním se vracíme zpátky k Wolkerovu památníku v blízkosti místa prvního tábořiště Svojsíkových skautů a očekáváme příchod ostatních účastníků, kteří jdou na místo setkání z Lipnice.
Když konečně všichni dorazili, zapískal bratr Bill jako hlavní pořadatel, povel k nástupu před památníkem, který byl ozdoben vlajkou pořádajícího oddílu “ALBATROS”. Kruh utvořilo třiatřicet bratří a sester, kteří sem přišli uctít památku 63. výročí úmrtí bratra zakladatele, prof. A. B. Svojsíka. Nejpočetnější skupinou byli Světelští, početná skupina kutnohorských Old-skautů, také my z Ledče, zastoupena Praha a další - i když mnozí nám již chybí. Většinou staří známí a věrní, kterým tradice založená zakladatelem skautingu u nás stále cosi říká.
Kutnohorský bratr Valda zorganizoval sborový zpěv Orlovských setkání, složený na melodii písně amerických námořníků. Potom bratr Bill vzpomenul - a s ním všichni ostatní - minutou ticha památku obětí teroristického útoku na americká města. Dál už pokračoval hodnocením smyslu i významu tohoto jubilejního setkání a ještě požádal bratra Sonnyho z Ledče, aby se připojil vzpomínkou na události dávného vzpomínkového setkání na tomto místě před jedenatřiceti lety, jehož byl - jako jediný z letošních přítomných - přímým účastníkem v roce 1970.
Bylo to vyprávění o setkání účastníků vůbec prvního skautského tábora, pořádaného ABS právě zde, na historickém tábořišti; o setkání dosud žijících účastníků po osmapadesáti letech. Příběh několikadenní cesty pěšky z Prahy. Dlouhých šest dní, za každého počasí, od 23. do 28. června 1970, za vedra i nepohody putovali staří členové družiny Jelenů pod svojí vlajkou a střídavě táhli podivné vozidlo, na kterém měli svoje tábornické potřeby. “Kolosáně”, které tvarem připomínaly severské sáně na dvou kolech. Pro tu cestu od žižkovské reálky, dávného působiště prof. A. B. Svojsíka je vyrobil docent MUDr. L. Filip - skautským jménem “Brácha”.
Šli z Prahy - Vinci, Maka, Marabu, Orion, Uncas, Vlk, Brácha… a další členové Svojsíkova oddílu. Stará družina Jelenů, z nichž tenkrát nejmladšímu bylo dvaašedesát a nejstaršímu dvaasedmdesát let. Dnes už sedí všichni opět spolu u nebeského táboráku.
Ale vypravování pokračuje : něco podrobností z toho setkání - i taková vzpomínka, jak na křesle vyrobeném skauty z Havlíčkova Brodu, před táborovým kruhem s vysokou hranicí ukončenou symbolem slunce, byl na sedátku položen skautský klobouk A. B. Svojsíka, který ochotně zapůjčila jeho rodina pro tuto příležitost.
Hořel tenkrát večer táborový oheň, ale dlouhou cestou unavení bratři odešli brzo spát. Jen omluvu ještě vyřídili bratra náčelníka - táty Plajnera - kterému Stb účast zakázala. Jako vzácnou památku na ten oheň, který hřál až do rána, mají ledečští Old-skauti dosud uhlík, o kterém prohlašují, že stále ještě doutná. Zda ano, či ne - nebo jen oživlou vzpomínkou?
Gillwelským kruhem spojených rukou, za zpěvu skautské hymny, procházel pak signál stisku jako pozdrav, symbol i slib bratrského a sesterského spojení. Po rozchodu se šlo k myslivně, kde dávno před lety psal A. B. Svojsík svoje “Základy”. Tam byla připravena řada upomínkových předmětů i občerstvení a pak jen družná zábava, než se postupně všichni loučili a začali se rozcházet s příslibem “opět za rok..”
OS 037 Ledeč
St. Kovařík
Poslední říjnový den zavítala do našeho města MUDr. Zuzana Roithová, senátorka, místopředsedkyně KDU - ČSL, bývalá ministryně zdravotnictví vlády Josefa Tošovského. Besedě s občany na radnici v Ledči nad Sázavou předcházelo setkání s ředitelem okresní nemocnice v Havlíčkově Brodě a s primářem brodské psychiatrické léčebny.
Podvečerní beseda byla nejen o zdravotnictví. Paní senátorka zmínila nepříznivý demografický vývoj, kdy každý rok je nás v republice o 10 tisíc méně a naše populace je stále starší.
Na jednu ženu připadá pouze 1,1 narozených dětí. Tento trend nelze bagatelizovat a zmínila konkrétní návrhy pro podporu rodin s více dětmi.
“Musíme výrazně podpořit ty rodiny, které jsou pro společnost přínosem, řádně pracují, řádně vychovávají děti. Nepodporovat lenochy, kteří žijí z rodičovských dávek. Pozitivní diskriminace Rómů znamená dávat jim více než ostatním, zejména ve vzdělání na 1. stupni základních škol. Dávat jim rok od roku větší sociální dávky jsou pro společnost, ale i pro ně samé, vyhozené peníze,” řekla Zuzana Roithová.
Přítomné příjemně překvapila znalostí místních zdravotnických poměrů. “Lůžek v léčebnách dlouhodobě nemocných je v republice žalostně málo a bylo to právě za Tošovského vlády, kdy jsme schválili navýšení lůžkových kapacit v Háji ze stávajících 77 na necelou stovku. Jak mám informace, Město Ledeč nad Sázavou za přispění státního rozpočtu toto zařízení razantně rekonstruuje”.
V závěru besedy vyjádřila přesvědčení, že v Ledči nad Sázavou není určitě naposledy, protože právě Sázavu jako “lodičkářka” si každoročně neodpustí.
Slávek Poborský
V podvečer 17. října 2001 se stonožkové děti a veřejnost sešli s velitelem českých jednotek SFOR majorem Dušanem Rybanem a zakladatelkou mezinárodního hnutí Na vlastních nohou Bělou Gran Jensen. V úvodu příjemného setkání poděkovali dětem za obětavou práci pro toto hnutí, které za dobu své činnosti vydělalo 70 mil. korun pro potřebné. Minulý rok byly peníze získané za prodej dětských výrobků a vánočních přání použity na nákup čtyř sanitek pro dětská oddělení bosenských nemocnic. Můžeme být všichni pyšní na české vojáky v misi SFOR, kteří společně se stonožkovými dětmi postavili a vybavili jednu bosenskou školu.
Major Ryban nás seznámil s činností a životem vojáků v Bosně. Díky jeho vyprávění jsme získali jiný pohled na důležitost této mise, neboť naši vojáci plní nejen své vojenské povinnosti, ale zároveň pomáhají místním lidem. Paní Běla Jensen vyprávěla nezapomenutelné zážitky při předávání sanitek, školy a setkání s bosenskými školáky. Během besedy oba odpovídali na dotazy dětí i dospělých.
Byla to další zdařilá stonožková akce a příjemně strávený večer.
Stonožky ze ZŠ Komenského
OK
Během měsíce ledečští hasiči 5x zajišťovali podezřelou obálku.
Ve dnech 9. - 14. 10. 2001 se uskutečnila první schůzka koordinátorů a účastníků projektu Bridges - Mosty v belgickém Arendonku. Název projektu symbolizuje budování mostů mezi lidmi a národy Evropy. Za naši školu se jí zúčastnily Jitka Gunaratna a Vendula Pajerová. K původním čtyřem zemím - k Belgii, Španělsku, Portugalsku a k České republice -se připojilo ještě Nizozemí.
Na schůzce se účastníci dohodli na konkrétních úkolech, které budou studenti zpracovávat, a na jejich využití k propagaci jednotlivých zemí. Studenti každé země se například představí ostatním partnerům a zároveň získají stejné údaje od svých zahraničních partnerů.
Při setkání se starostou města Arendonku předaly účastnice schůzky z Ledče nad Sázavou dar starosty města pana Urbana.
Příští schůzka koordinátorů proběhne koncem května v Ledči nad Sázavou. Současně by měla proběhnout výstava kreseb a fotografií mostů zúčastněných zemí. S učiteli z jednotlivých zemí pojede vždy i několik studentů, kteří budou ubytováni v rodinách zahraničních partnerů.
VOŠ a ISŠ je jednou ze středních škol v Ledči nad Sázavou. ISŠ je určena pro žáky, kteří úspěšně ukončili 9.třídu základní školy. Vznikla spojením střední průmyslové školy strojnické a středního odborného učiliště strojírenského v roce 1994. VOŠ je určena pro studenty, kteří úspěšně vykonali maturitní zkoušku na střední škole a vznikla v roce 1996. Zřizovatelem školy je Ministerstvo školství ČR. Studium na ISŠ je bezplatné. Na VOŠ se platí školné ve výši 3000,-Kč za školní rok.
Pro výuku studentů i učňů je škola velmi dobře personálně i materiálně vybavena. Vyučují zde pouze plně kvalifikovaní učitelé a mistři . Škola má k dispozici jazykovou učebnu, která slouží k výuce anglického a německého jazyka. Dále dvě učebny výpočetní techniky, učebnu pro psaní strojem, učebnu automatizace, učebnu počítačové podpory obráběcích strojů a dvě učebny s videotechnikou, FIT centrum se saunou a fiktivní firmu. Součástí školy jsou i dílny, kde je na 50 různých obráběcích strojů, brusírna a svářecí škola. Pro studenty i učně můžeme zabezpečit i ubytování a stravování.
Naše škola věnuje velkou pozornost výuce výpočetní techniky, která prolíná většinou odborných předmětů ve studijních oborech, zejména však v oboru strojírenství. Tento obor bude mít i od příštího školního roku zaměření na informační a výpočetní technologie. Z předmětů, které se zde budou vyučovat vybírám namátkově : práce s internetem, počítačová grafika, počítačové modelování, počítačové sítě a další. Získali jsme též certifikát od firmy Autodesk Academia, který osvědčuje vysokou kvalitu výuky výpočetní techniky . Naši studenti i učni mají volný přístup k výpočetní technice a k internetu i v době mimo vyučování.
Vedle maturitního vysvědčení a výučního listu mohou všichni naši studenti a učni získat za výhodných podmínek i řidičský průkaz skupin A, B.
Ve strojírenských oborech je pak možno získat svářečský průkaz a certifikát Autodesk Academia.
V oboru management - veřejnosprávní činnost je možno vykonat státní zkoušku z obchodní korespondence.
Škola organizuje též lyžařský kurz pro všechny studenty i učně, dále pak odborné exkurze, návštěvy divadel a školní výlety.
Škola má partnerské školy v Belgii, Holandsku, Portugalsku a Španělsku.V rámci výměnných pobytů mohou studenti i učni tyto země navštívit.
Ve školním roce 2002 - 2003 nabízí naše škola následující studijní a učební obory :
I) Střední odborná škola :
1) studijní obory - čtyřleté denní , zakončené maturitní zkouškou
II) Střední odborné učiliště
1) studijní obory - čtyřleté denní , zakončené maturitní zkouškou
2) učební obory - tříleté denní, zakončené výučním listem
3) nástavbové studium - tříleté dálkové : pro absolventy učebních oborů zakončené maturitní zkouškou
III.Vyšší odborná škola :
- tříleté denní, zakončené absolutoriem a titulem diplomovaný technik diplomovaný ekonom ( podle zaměření)
- ekonomika a management podniku se zaměření na :
Podrobné informace o výše uvedených oborech lze získat na ředitelství školy nebo na internetu : www.vosiss.cz.Všechny rodiče i žáky srdečně zveme též na den otevřených dveří, který se koná v pátek 23. listopadu 2001 od 8.00 do 16.00 hod. na Domově mládeže.Zároveň zveme všechny žáky i jejich rodiče na akci Internet, která se koná 26. - 30. 11. 2001 na Domově mládeže od 14.30 do 17.00 hod. Po celou dobu akce bude přístup na Internet zdarma.
Základním zájmem školy je nabízet takové studijní a učební obory, které poskytnou zájemcům o studium kvalitní vědomosti a dovednosti , tak aby se naši absolventi dobře uplatnili v praxi.
Mgr. Radomír Nulíček
Integrovaná střední škola, odloučené pracoviště v Ledči nad Sázavou, Na Pláckách 644, si bude v nadcházejícím období připomínat jubileum - čtyřicet let svého trvání.
Po celou dobu své existence zajišťovalo samostatně teoretickou výuku, odborný výcvik i mimoškolní výchovu svých žáků. Nejprve od roku 1962 v oboru opravář zemědělských strojů pro potřeby zemědělství okresu Havlíčkův Brod, později od roku 1964 pro celý tehdejší Východočeský kraj. Pracoviště bylo tehdy součástí STS (strojní a traktorové stanice), odtud stále přetrvávající označení “TRAKTORKA”. Od 1. září 1996 působí jako odloučené pracoviště ISŠ Světlá nad Sázavou. Za dobu své existence připravilo ledečské pracoviště stovky odborně připravených pracovníků pro široké uplatnění v hospodářské praxi. Jeho absolventi nacházejí uplatnění v průmyslových podnicích, zejména strojírenství, servisních a opravárenských firmách, zemědělských farmách nebo lesnictví. Absolventi oboru kuchař-číšník (kuchařka-servírka) nacházejí své uplatnění v oblasti cestovního ruchu, pohostinství, veřejného stravování a službách. V současné době je na odloučeném pracovišti v Ledči nad Sázavou zajišťována výuka těchto učebních oborů:Odloučené pracoviště v Ledči nad Sázavou má vytvořenu potřebnou základnu pro teoretickou a odbornou přípravu, mimoškolní činnost, včetně ubytování žáků. Pro žáky je zabezpečeno ve vlastním učňovském provozu stravování, pro ubytované žáky také stravování celodenní.
Obory jsou koncipovány tak, aby absolventi našli uplatnění v podmínkách tržní ekonomiky, vč. možnosti samostatného podnikání. Úspěšní žáci mohou pokračovat v nástavbovém studiu, zakončeném maturitou. Nadaní mají tak šanci studovat i na vysokých školách, případně vyšších odborných školách. Maturanti s výučním listem mají tak ještě širší možnosti praktického uplatnění, např. v oblasti logistiky, marketingu, pří řízení výrobní sféry a třeba i na úseku kontroly jakosti a kvality v souladu se zaváděnými normami EÚ.
Součástí školy jsou pracoviště pro odborný výcvik - dílny, v nichž je zajišťována výuka při opravách osobních a nákladních automobilů, traktorů a další zemědělské a lesnické techniky.
Žáci oborů kuchař-číšník se zdokonalují ve své odbornosti nejen ve cvičných školních provozech, ale i na konkrétních akcích pro veřejnost - svatbách, podnikových akcích, slavnostních večírcích apod. Rovněž mají možnost se seznámit s různými typy restauračních provozů, hotelů a provozovnami veřejného stravování. Žáci se tak mohou zúčastňovat odborného výcviku i v blízkosti svého bydliště.
Na naši škole Vás však uvítáme kdykoliv podle Vašich časových možností.
Telefonické spojení na ISŠ Na Pláckách - 0452/620696.
Zaměstnanci ISŠ OP Ledeč nad Sázavou
se uskutečnila v polovině října na místní radnici. Po dvou měsících tu vyvrcholila Slavnost prvního plamene v Ledči, nebo-li napojení vysokotlakého plynovodu Bratčice - Ledeč na plynovod společnosti Transgas, a tím i dokončení plošné plynofikace města. Společnost ČMP a. s., společnost GVS GmbH a město Ledeč tímto chtěli přesvědčit, jak velký význam plynofikace pro město má.
Součástí této oslavy byla i soutěž o nejvzdálenější dolet balónku. Doručeny byly odpovědi z nejrůznějších měst republiky. Nejvzdálenější karta dolétla za srpnového slunečného počasí přes sto kilometrů, až do města Turnova. Výherkyní hlavní ceny, jízdního kola se stala paní Jana Dvořáková, na druhém místě se umístila paní Martina Vopěnková a konečně třetí cenu získali Veronika a Tomáš Pajerovi (Tomáš se nám zaběhl a k slavnosti se nedostavil). Hodnotné hodinky jim jistě budou na dlouho tuto událost připomínat. Převzetí cen na městském úřadě mělo slavnostní ráz a atmosféru příjemného a přátelského setkání. Všem výhercům samozřejmě blahopřejeme.
OK
Lyžařský oddíl TJ Kovofiniš, CENTRUM - Dům dětí a mládeže a Jízdní kola Ledeč n.S. uspořádali v sobotu 13. 10. 2001 již 42. ročník Běhu Šeptouchovem. I letos se v kategoriích ženy a muži vytrvalci běželo o cenu starosty města Ledče nad Sázavou, který věnoval pro vítěze hodnotné ceny. Ženy běžely 2000 m a cenu získala Jarmila Machačová ml. (čas 8:27) běžící za domácí lyžařský oddíl. Muži vytrvalci měli trať dlouhou 8000 m a z ceny se radoval Václav Ožana (29:10) z AO Nové Město n. M. Závody jako každoročně se daří připravit s cenami pro první tři místa v každé kategorii za vydatné pomoci sponzorů z Ledče n.S.. Letošní ročník běhu se uskutečnil za krásného teplého podzimního počasí, které přilákalo celkem 115 startujících a další příznivce přespolního běhu. Jen škoda, že propagace v místních školách, i když propozice měly všechny školy včas, nebyla zřejmě maximální. Pořadatelé pamatují doby, kdy místní školy mezi sebou závodily hlavně v žákovských kategoriích, která bude úspěšnější. Ale v posledních letech soupeřily a hlavně vyhrávaly, až na výjimky, oddíly z jiných měst. Všem ledečským závodníkům děkujeme za účast a dosažené výsledky a nezbývá, než si přát jejich větší účast na těchto tradičních pěkně připravených závodech.
Ing. P. Banýr
Umřel hospodář. Sedlák. A aťsi se to slovo zdá dnes zastaralé, přímo z učebnice dějepisu, platí o něm plně. Bylo mu 84 let. Josef Hemmr z Rachyně č.p.13 byl vysoký, ramenatý muž, žádné tintítko. A ještě než vychodil obecnou školu v Píšti, držel už v rukách pevně otcovy koně a pole kolem rodné usedlosti se mu stávaly každodenním úhorem. A on jim zůstal věrný celý život. To je dar!
Umřel sedlák, ale kdo dnes ví, co to vůbec obnášelo být hospodářem. Za války i za komunistů v padesátých letech. Dodávky, kontroly, buzerace, šikanování. A k tomu připočtěte každodenní starost o rodinu a dům, dobytek a koně. Snad jedině s křesťanskou vírou a trpělivostí, které se učil od trávy, stromů a včel, mohl zasít a vůbec cokoli pěstovat. S trpělivostí, která vás přenese přes dlouhou zimu, sucha, nepřízeň. S vírou, která vás učí pokoře před řádem světa a posiluje na cestě v těžkých dobách. Josef Hemmr byl trpělivý křesťan, který se neuměl hrbit před žádnými, hnědými či rudými, mocipány, třebaže jeho rodině život ztrpčovali jak jen mohli. Například jeho dceři bylo znemožněno jako dítěti kulaka studovat.
Umřel sedlák, kterému bylo dopřáno celý život pracovat rukama na rodných hroudách, mezi ovocnými stromy, polními květinami a se svými koňmi. Rozuměl jim jako málokdo a tak rád o nich vyprávěl! A koňské trhy, v Pelhřimově, v Ledči, Benešově či jinde - to byl jeho svět! Také si přál, aby mu muzikanti na pohřbu zahráli "Už mi koně vyvádějí..."
Umřel sedlák příkladného manželství, farník a přítel P. Josefa Toufara, který jej v roce 1940 oddával v zahrádeckém kostele. Muž pevný, i ve stáří srdečný a laskavý, nebojácný a s jiskrou v oku rád vyprávějící o svých "koňských dobrodružstvích" (něco z nich přineseme ve vánočním čísle Ledečských novin). Platily o něm verše biblického Žalmu 93 : "Kdo jsou zasazeni v domě Hospodinově,/ pokvetou v nádvořích našeho Boha./ Ještě ve stáří budou přinášet užitek,/ zůstanou šťavnatí a svěží,/ aby hlásali jak spravedlivý je Hospodin, má skála/ v němž není nepravosti."
V den pohřbu, 25.10. 2001, přišli do ježovského kostela sv. Lucie Josefu Hemmrovi příbuzní, známí i sousedé poděkovat a slavnostně jej vyprovodit do jiného světla. Slyšel jsem starší paní, která nad jeho hrobem říkala: "Pane Hemmr, děkuju vám za to, že jste byl tak spravedlivej a čestnej." Říjnové slunce se v ten den mírně pokládalo na ježovské stráně a do korun starých lip. Spadlé listí pomalu začalo tlít a mokvat. Plachty polí se zvedaly a s šuměním lesů šeptaly píseň svému věrnému příteli, dobrému hospodáři Josefu Hemmrovi.
Miloš Doležal
V úterý 30. října byly prázdniny a zavřená tělocvična, tak jsme si s dorostem ledečské házené dali sraz na hřišti “pro všechny”, abychom i my vyzkoušeli pýchu ledečské radnice, o které jsem už četl hodně oslavných článků. Zarazilo mně, že kromě nás na hřišti vůbec nikdo není a brzy jsem pochopil proč.
Když jsme si chtěli s klukama dát fotbálek na rozběhání, slečna správcová nás upozornila, že fotbal se zde hrát nesmí. Nevěřil jsem vlastním uším, ale spíš jsem slečnu litoval, když tuto větu musí opakovat stokrát denně a sama ví, že to je nesmysl. Tak jsme se vrhli na házenou. Během několika minut jsme měli 3 míče na zahradě přilehlé vilky. Majitel nám míče odmítl vydat a odkázal nás, ať si je vyzvedneme zítra na matrice městského úřadu. Chápu, že je nepříjemné denně podávat desítky míčů, ale těžko pochopím logiku, proč se míče vydávají na městském úřadě. Když jsme v zápětí přišli o čtvrtý míč, raději jsme to sbalili a odešli. Takže nejen fotbal, ale ani házená není ten pravý sport pro toto hřiště. Proto, kluci z Ledče, až se budete nudit a neznáte pravidla košíkové a nemáte lodičku na lovení volejbalového míče ze Sázavy, nebojte se přijít. Když si vezmete stopky a pásmo, můžete celé odpoledne běhat 50 m a skákat do dálky.
Když vím, že za podobnou cenu peněz stojí v Písku vytápěná oblouková hala, ve Světlé tři hřiště, tak hřiště v Ledči, kde nejsou záchody, ani šatny a nedá se používat pro míčové sporty, mi za téměř devět miliónů připadá spíš jako pořádná ostuda, než jako důvod k pochvale. Možná by stálo za to, přestat se tlouct do prsou a udělat všechno pro to, aby jedno z nejdražších hřišť ve střední Evropě plnilo svůj účel a bylo doopravdy pro všechny.
Jan DRÁPELA
Házená Ledeč
Houbaři si letošní sezónu opravdu dobře užili (mnozí dosud užívají) jak se patří. I ti méně zkušení dobře vědí jak rafinované úkryty houby vyhledávají, ale to co přinesl pan Václav Vopěnka (šířitel zprávy z Ledečských novin na Kralovicku - konkrétně na Kolibě ve Studeném) bylo vskutku kuriózní. V pohozené láhvi našla jeho dcera vrostlého hřiba (zátka byla samozřejmě dodána dodatečně). Nebyl to sice žádný macek, ale hlavu rovnal, co mu láhev dovolila. Jestli to bylo teplo nebo libé výpary, které se z hrdla linuly, to už se nikdy nedozvíme. Jisté však je, že pan Vopěnka, jeho rodina i kamarádi letos z okolních lesů vytahali pěkných pár košů hřibů a ještě k tomu takovouhle raritu. A pak nezáviďte!
OK
Nedílnou součástí adventu je stavění betlémů. První historicky doložený betlém byl na Vánoce roku 1223 a nebyl to betlém ledajaký. Zásluhu na této tradici má sv. František z Assisi, který byl na Vánoce roku 1223 na cestě z Říma do svého kláštera v Assisi. Na cestě se rozhodl rekonstruovat příchod Božího Syna podle biblického příběhu - nalezl v lese jeskyni, vytvořil jesličky se senem, přivedl oslíka a ovečky. Sloužil mši před místními obyvateli, kterých se prý mnoho sešlo … a ti rozšířili tuto tradici dál a dál … až dorazila do Čech.
V průběhu 16. století se začaly stavět v Čechách jesličky v kostelích a jezuitských kolejích. První barokní se objevily v roce 1562 v pražském Klementinu. Později se začaly betlémy stavět i v rodinách. Tyto lidové betlémy se staly zajímavou sběratelskou kuriozitou. Informační centrum navázalo kontakty s muzeem v Příbrami a Jindřichově Hradci a připravilo zajímavou výstavu betlémů. Výstava bude otevřena slavnostní vernisáží 1. prosince 2001 v 15:00 hodin ve zdejší synagoze. Představí se zde přes padesát betlémů z různých materiálů a regionů Čech. K vidění budou i různé vánoční ozdoby, pohlednice, formy na cukroví a jiné. Výstava bude otevřena i na Nový rok. Zájemci se mohou přijít podívat i o vánočních svátcích, kdy zde bude otevřeno vždy odpoledne. Infocentrum zve širokou veřejnost k návštěvě této zajímavé výstavy.
Jak si již jistě valná většina kulturních nadšenců všimla, v Ledči se objevil nový amatérský divadelní soubor. Vzhledem k tomu, že v našem krásném městě se divadelních představení moc neuskuteční (naštěstí funguje dramatický kroužek), jsem byla potěšena, že prvotní nadšení Lukáše Kobrleho (zakladatel, režisér, herec) nijak prvním představením nevyprchalo, ba naopak mi přijde, že jeho zápal pro věc se jen zvýraznil. Jeho krédem je: alespoň jedno představení měsíčně, a protože samotný ledečský divadelní soubor nemůže pokaždé odehrát novou inscenaci, pozval i několik jiných divadelních souborů s jejich programem, takže je nabídka divadelních představení mnohem pestřejší, za což patří Lukášovi velký dík.
Bohužel jsem neviděla všechna představení, která se konala v sále ledečského gymnázia, především mě pak mrzí, že jsem neměla možnost shlédnout muzikál Štěňata, se kterým zde hostovalo jihlavské divadlo NaKopTyjátr. Ale z těch dvou, která jsem měla možnost shlédnout se vyklubaly dva pěkné podvečery.
Na první představení mě nalákala možnost shlédnout dnes již kultovní hru divadla Járy Cimrmana: O životě a díle Járy Cimrmana, hranou dne 17. května t.r. Nejdříve jsem měla trochu obavy před návštěvou tohoto kusu, který je zejména jedinečný výkony herců z DJC, ale po konci představení jsem pochopila, že minimálně Filip Ženíšek může konkurovat svým jevištním projevem takovým hercům jako Ladislav Smoljak nebo Zdeněk Svěrák. Ani ostatní herci se neměli za co stydět.
Vrcholem kulturní sezóny ledečska se ale pro mě stalo představení Ďáblova krása. Opět se režie ujal Lukáš Kobrle, který dokázal svůj tým herců přivést k vynikajícím výkonům. O tom jistě svědčí i to, že jsem viděla představení, které bylo již několikátou reprízou a rozhodně nemůžu tvrdit, že bych se v jevišti pro jeho prázdnotu nějak ztrácela. Skvělý byl opět Filip Ženíšek, tentokrát v roli Fausta. Dokázal přesvědčit o přerodu osobnosti starého, životem unaveného a naštvaného muže v mladíka sršícího elánem, nápady a radostí ze života, v mladého muže, který si není schopen připustit nějaké překážky a zpět zase vyzrát v muže, který si uvědomuje, že láska a přátelství jsou důležitými částmi našich životů, za které je nutno bojovat.
Dalším hercem, který se báječně zhostil své role, i když maličké, byl Jan Cihlář. Svojí mimikou a řečí těla dokázal během několika chvil upozornit na mentálně poškozenou osobnost hraběte Ferdinanda. Báječně zde pak i vyzněl kostým hraběte, který jako jediný nebyl civilním oblečením, a pomohl tak ještě více zdůraznit odloučenost duše hraběte od duší “zdravých” lidí.
V ženském obsazení zazářila především role Markétky, kterou hrála Anna Horáková. Dodala své postavě to, co se od ní obecně očekává: skromnost, přirozenou krásu, pochopení pro lidské omyly a víru v lásku, která hory přenáší.
Tomáš Doležal coby Mefistofeles dosvědčil, že i ďábel je leckdy lidštější než sám člověk. Zuzana Krajíčková, která si zahrála roli hraběnky Olivie, zase poukázala na to, že ne všechny ženy jsou křehká stvoření, a že umí opravdu bojovat se zbraněmi, které muži často ani nejsou schopni postřehnout. Svojí pochvalu si jistě zaslouží i služebná (Vendula Rajdlová) a mlčenlivý, zato pilně pracující strážný (Jan Vacek).
O kvalitě tohoto představení může přesvědčit i cena, kterou za toto dílo dostala Činoherní Skupina Gymnázia Ledeč v Jihlavě na divadelním festivale.
Na závěr nemohu nedodat, že se velmi těším na další představení tohoto souboru a přeji všem členům ČSGL mnoho úspěchů v další tak složité ale přesto krásné činnosti.
Jana Fotrová
Srdečně děkuji všem příbuzným a známým, kteří mi na sklonku měsíce října blahopřáli k mým narozeninám. Velmi si vážím přízně a přání pevného zdraví, které ve svém věku jistě potřebuji nejvíce. Všem gratulantům ještě jednou děkuji a přeji i jim jenom vše dobré a hodně zdraví.
Franclová Anna
Informační centrum v Ledči nad Sázavou připravuje jako každoročně zájezd na vánoční trhy do NĚMCKA. V tomto roce se podíváme do bavorského města REGENSBURG. Zájemci budou mít poslední možnost platit NĚMECKÝMI MARKAMI před přechodem na EURO. Zájezd se uskuteční 3. prosince 2001. Zájemci se mohou již nyní přihlásit v Infocentru na Husově náměstí. Tel. : 0452/62 14 71
70. narozeniny v listopadu oslaví:
19. 11. Hralová Marie, Jabloňová 819
20. 11. Mikula Karel, Na potoce 188
Macek František
75. narozeniny
6. 11. Pražáková Jarmila, Na potoce 612
12. 11. Pavelka Bohumil, 28. října 549
Motyčková Hana
Skalický Ladislav
80. narozeniny
Nulíčková Božena
Dědičová Ludmila
85. narozeniny
4. 11. Vašatová Vlasta, 5. května 1202
21. 11. Vomela Josef, Nádražní 280
92. narozeniny
14. 11. Nováková Ludmila, B. Němcové 753
K Vašemu životnímu jubileu Vám přejeme prožití dalších dnů Vašeho života ve zdraví a spokojenosti.
Narozeni
Hrubešová Johana
Hroch Jiří
Liška Roman
Vážení rodiče, s radostí vítáme narození Vašeho děťátka a přejeme Vám i jemu, aby vyrůstalo ve zdraví a k všeobecné radosti.
Zemřeli
Zinková Terezie
Červeňák Václav
Kahanec Jiří
Vohlmut Jaroslav
Havlín Josef
Pešková Marie
Sukdolák Jiří
Radoš Milan
Malý Miloslav
Svatby
Klára Jeřábková a Jiří Šťastný
Eva Smejkalová a Martin Pavelka
Petra Nešporová a Miloš Vavřička
Novomanželům přejeme do společného života hodně lásky, porozumění a spokojenosti.
1921
V listopadu bylo zrušeno omezené cestování do ciziny. Veřejnost se uklidňuje. Jinou otázkou pro veřejnost je, kdo zaplatí mobilizační výlohy? Po velké vichřici napadlo něco sněhu a přišel mráz. V čp. 276 zahořely saze, ale hrozící nebezpečí ohně bylo v zárodku zažehnáno. Tím se předešlo zhoubnému požáru, který letos po vlasti tolik škod způsobil, a to pro abnormální sucho a horko.
Dlouholetý sluha berního úřadu Tůma zemřel 15. listopadu v kanceláři, raněn mrtvicí. Měl krásnou smrt, a tak odešla opět jedna milá, typická osoba. Chodil vždy s dýmkou.
V závěru měsíce mrzne na sucho a začíná první ledování u Koželužny. Celkově je velmi málo vody.
1931
Dne 19. listopadu konala se schůze městského zastupitelstva. Jednáno o stavbě domu pro okresní úřad. Bude provedena řádná kanalizace v ulici od novostavby domu pro okresní úřad k domu Okresní nemocenské pojišťovny a od parní pily Bohumila Hauzera k hostinci Josefa Škvora. Přiznáno domovské právo Antonii Bělohlávkové z Bohumilic, Václavu Jelínkovi z Bojiště, Josefu Kandovi ze Zahrádky a Josefu Pilíkovi z Neštic.
Bylo doporučeno, aby Jihočeským podnikům byla udělena koncese k provozování autobusové dopravy na trati Ledeč - Rejčkov - Dolní Město - Křepiny - Kaliště a Humpolec.
Dne 18. listopadu po provedených obecních volbách byla konána ustavující schůze městského zastupitelstva. Přítomno bylo třicet členů a vrchní komisař dr. Jindřich Vodička, jako zástupce okresního dohlédacího úřadu. Přítomní složili slib věrnosti republice.
Dále byla provedena volba starosty, dvou náměstků a členů městské rady. Zvolena volební komise. Volbu řídil nejstarší člen městského zastupitelstva děkan Václav Vačkář. Nárok na prvního náměstka ani na druhého náměstka nebyl uplatněn. Přikročeno k volbě starosty podle § 61 volebního řádu nadpoloviční většinou z celého zastupitelstva. Z odevzdaných třiceti hlasovacích lístků znělo třináct na jméno Josef Bašta a sedmnáct na jméno Emil Čech.
Byl tedy zvolen starostou města Emil Čech. K dotazu předsedy volební komise prohlásil, že funkci přijímá, poděkoval za důvěru a ujistil, že bude vždy pracovati pro blaho a rozkvět města. Prosil o upřímnou spolupráci všechny členy zastupitelstva. Prohlásil, že při vykonávání úřadu starostenského se bude říditi Tyršovou zásadou “Osoba nic, celek vše!”. Slíbil sloužiti celému městu, to jest všem jeho vrstvám. Proslov končí přáním, aby nejlepší odměnou za práce konané na poli samosprávy, byl příznivý soud dějin.
Prvním náměstkem byl sedmnácti hlasy zvolen Rudolf Oliva, holič z Ledče n. Sáz. Funkci přijal. Druhým náměstkem zvolen František Jakoubek, zámečník, sedmnácti hlasy. Funkci přijal.
Městská rada čítá deset členů. Pro volbu členů městské rady sdružily se zastoupené strany takto: První skupina: národní socialisté 7 členů, sociální demokraté 4 členy, komunisté 3 členy, národní demokraté 4 členy městského zastupitelstva, celkem 18 členů, která má míti 6 členů městské rady, včetně starosty a obou náměstků. Druhá skupina: živnostníci a obchodníci 6 členů, Liga proti vázaným kandidátním listinám 1 člen, republikáni 1 člen, lidovci 1 člen městského zastupitelstva, celkem 12 členů, která má míti 4 členy městské rady. Skupina prvá 18 členů má starostu dva náměstky a k nim zvolila tři členy městské rady sedmnácti hlasy Josefa Fenika, Bohumila Sobka a Josefa Pařízka; jeden hlasovací lístek byl prázdný. Druhá skupina 12 členů zvolila dvanácti hlasy za členy městské rady Josefa Baštu, Václava Šebora, Jana Škvora a Václava Žáčka. Všichni zvolení členové městské rady volbu přijali.
Dne 24. listopadu spáchal sebevraždu oběšením Josef Mizera, vrchní soudní oficiál v Ledči. Byl stár 60 roků.
1936
Dne 12. listopadu se konala schůze městského zastupitelstva, na které bylo přiznáno domovské právo Václavu Trtíkovi ze Služátek a Josefu Tesárkovi z Hněvkovic.
Obecní dávka z masa podle dohody ustanovena místním řezníkům paušálem měsíčně, a to Václavu Horáčkovi 10 Kč., Jaroslavu Jelínkovi 15 Kč., Antonínu Novákovi 10 Kč., Janu Novákovi 95 Kč., Ladislavu Papežovi 50 Kč. Janu Prokopovi 95 Kč., Jaroslavu Peškovi 95 Kč., Josefu Ryšavému 15 Kč., Josefu Tvrdíkovi 95 Kč. a Karlu Tříškovi 130 Kč. Paušál dohodnut na dobu jednoho roku.
Dne 25. listopadu přijala městská rada za vodáka pro městský vodárenský podnik Jaroslava Rottera, který byl na stavbě vodovodu zaměstnán u firmy Ing. Dr. Bureš, jako dílovedoucí. O toto místo žádalo 12 uchazečů. Městský vodovod jest z největší části postaven. Pracuje se ještě na kanalizaci, kladení vodovodního potrubí a úpravě komunikace v Havlíčkově ulici.
1946
Do služeb MNV byl od 23. listopadu 1946 přijat také nový lesní dozorce v polesí Háj, protože lesní Alois Reichman rozvázal 1. března 1946 s městem služební poměr. Z uchazečů, jichž bylo celkem šest, byl vybrán Antonín Pajer a stanoven mu roční plat částkou 19.269,60 Kčs. Kromě toho bude dostávat ročně 18 m3 palivového dřeva v ceně 1.350 Kčs, ošacení (cca 1.200 Kčs) a naturální byt v hájence (600 Kčs).
Značně vysoké rozpočty byly zaviněny jistě i tím, že na jaře 1946 bylo objednáno nové rozhlasové zařízení a dokončeno překlenutí potoka Hutního a Hrnčířského, jakož i investice spojená se zřizováním gymnázia. (Na zakoupení budov pro gymnázium a na adaptaci těchto si město muselo vypůjčit u Okresní záložny hospodářské v Ledči n. S. 2 mil. Kčs).
Na podzim (21. listopadu) na návrh finanční komise rozhodlo plénum MNV, aby předsedovi MNV byla od 1. ledna 1947 zvýšena odměna za výkon služební funkce na 1.500 Kčs měsíčně (dříve 1.000 Kčs), splatných vždy prvního dne v měsíci, a těm referentům, které také výkon funkce zaneprazdňuje, aby podle uvážení MNV byli odměňováni roční odměnou 7.200 Kčs.
V podzimních měsících byla také úspěšně vyřízena jedna žádost našeho města, když rada ZNV v Praze ve své schůzi dne 13. října 1946 se usnesla zříditi v našem městě všeobecnou veřejnou okresní nemocnici. Splnění této tužby nebylo však jenom vyplněním přání dneška, nýbrž již mnohem dřívější doby. Vždyť už dříve byl zdejším občanem Růžičkou zřízen nemocniční fond a z tohoto roku 1915 zakoupen pozemek, bývalé tržiště u Adámkovy rokle, kde je dnes učňovský internát.
Dne 22. října došlo k poněkud nezvyklé příhodě - loupežnému přepadení. Večer v 18.45 h. přiběhl na policejní strážnici p. Semerád, žel. zřízenec, bytem v Čechově ulici čp. 77, a hlásil, že u nich v domě u Františka Fialy, krejčího a majitele konfekční prodejny, byl lupič, který si revolverem vynutil volný odchod s oděvy, které v krámě odcizil. - Po vyšetření bylo ihned zahájeno pátrání a už 24. října byl lupič dopaden v Kolíně.
1951
Z iniciativy zemědělské komise bylo na jaře zahájeno zalesňování Tulachovy stráně (stráň mezi lomem ve Velké stráni a městem). Současně bylo podél silnice do Háje vysázeno 120 vlašských topolů. Všechny zalesňovací práce udělali za vedení svých učitelů brigádnicky žáci gymnázia, kteří se při práci po třídách střídali.
Dosavadní obecní lesy (Háj, Březina, Šeptouchov) zůstávají zatím majetkem města a pod jeho správou, i když nadační lesy (zámecké) převzal stát. Proto také ministerstvo zemědělství přidělilo zámecké objekty (Horní Ledeč, č. 1) Československým státním lesům, n.p. Praha. (Oficiální předání bylo dne 2. března. - Umístění muzea ve 2 místnostech severního křídla hradu zůstává).
V roce 1951 narodilo se v Ledči n. S. 22 dětí, sňatek uzavřelo 44 snoubeneckých dvojic (v celém obvodě) a zemřelo 17 ledečských občanů.
OK