| duben 2001 |
|---|
Otevřete tetičko, darujte mi vajíčko, ptáte-li se jaké beru, inu, víte na mou věru červené či běloučké, je mi stejně miloučké, že však barvy patří k sobě, vajíčka mi dejte obě – zlatá tetičko!
Vpravdě historická návštěva ze staronového Jihlavského kraje se uskutečnila ve čtvrtek 22. března 2001. Pozvání přijal hejtman tohoto kraje pan ing. František Dohnal. V obřadní síni městského úřadu besedoval nejen s vedením tohoto úřadu, ale i se zúčastněnými starosty z okolních obcí a několika okresními novináři. Řešily se především aktuální problémy, z nichž vyniká chystané nové územní uspořádání. Podstata řešených problémů vyplývá z projevu starosty, pana Karla URBANA, který přetiskujeme.
Vážený pane hejtmane,
nyní mi dovolte, abych na úvod setkání vyslovil pár myšlenek k dění v oblasti státní správy a samosprávy a také ke tvorbě nových krajů. Myslím, že to budou věci, které jsou Vám známé, neboť jste člověkem, který v roce 1990 byl prvním starostou historicky významného města Jihlava v porevolučním období. Já jsem v té době byl zástupcem starosty, nebylo to období lehké, ale z mého dnešního pohledu bylo spíše selankou k období, které prožívám nyní. V tu dobu se tvořily nové zákony, vyhlášky, vedle toho platily zákony předrevoluční a řada se jich, musím přiznat, vyskytuje dodnes.
Ve svých myšlenkách hodnotím tuto etapu jako období, které proběhlo v nadšení a v obecné spolupráci na úrovni obcí a měst. Vy v té době jste se snažil vytvořit sdružení obcí Vysočiny, kam se naše město přihlásilo již v roce 1992. Byl jste významným aktivistou v názoru o potřebě zrušit okresní úřady a skončilo to neúspěšně. Bylo potřeba dalších šesti let, aby vzniklo sdružení obcí a měst, pro někoho dobrovolné, pro někoho nedobrovolné, ve vytvoření kraje Jihlava. Naše město a veškeré obce spádového obvodu Ledečska s tím problém neměly. I když ukončení činnosti okresu ledečského bylo po roztrhání tohoto útvaru do čtyř okresů a tří krajů po roce 1960 velmi bolestné. Nebylo všemu však konec a postupně z našeho města bylo odsunuto téměř všechno co spoludotvářelo život v tomto městě a přinejlepším zde byly zachovány okresní pobočky. Ale jiné části okresu na tom byly hůř. Pro vytvoření švihovské vodní nádrže pod heslem: "Pitná voda pro Prahu" zaniklo nejen romantické údolí řeky Želivky, ale zanikla též zcela řada měst a obcí na toku této řeky násilným vystěhováním a zničením rodných míst s následným zatopením. Slovy ledečského básníka a spisovatele pana Miloše Doležala konala se zde "socialistická potopa", a tak po staletí srostlé a komunikující sousedství lidí bylo roztrženo čtyřicetikilometrovým předělem s jedním mostem a s prabídným územím možného rozvoje z důvodu rozsáhlých ochranných pásem. Připomínám to zde proto, že se jednalo o stoleté území jednoho okresu, okresu s čtyřiceti pěti tisíci obyvateli, který byl též součástí Jihlavského kraje. Vážený pane hejtmane, je pochopitelné, že čtyřicet let důsledné přeorientace vykonalo své. Nicméně rodová blízkost a provázanost mezi lidmi tohoto území existuje a nebylo by dobré na to zapomínat.
Nyní však k území nového kraje. Ledečsko se svým územím vždy patřilo a bude patřit ke geologickému útvaru severního předhůří Českomoravské vrchoviny a bývalo v minulosti především bramborářsko lnářskou oblastí, oblastí spíše chudou, avšak s překrásným krajinným koloritem, který má jednoznačně celé toto území. Vždy však úsilí lidí a jeho výsledky byly docilovány vlastní pracovitostí a víme, že ani v budoucnu tomu nebude jinak. Nemáme potřebu utíkat pro rychlý zisk pod křídla těch bohatších, protože to může být záležitostí velmi ošidnou. My víme, že náš takovýto postup je sice pomalejší, ale v jeho závěru musí být pozitivní výsledek. Musím však přiznat, že máme obavy z politických hrátek či úřednických nařízení a opatření vůči našemu území. Kdo však bude chtít úmyslně naše území znehodnocovat, či poškozovat, si musí být dobře vědom toho, že se dokážeme takovým snahám účinně postavit. Pane hejtmane, zmiňuji to proto, že nedávné ministersko-úřednické pokusy o tvorbu tzv. malých okresů především od stolu nedostatečně vyhodnocují naše území jak historicky, tak i jeho současnou úlohu. Jeví se nám jako jasná snaha vytvářet krajská pohraničí se značným zahušťováním a posilováním středu. Žádám Vás, abyste otázky hraničních oblastí včetně jejich rozvoje měl na paměti. Nepodaří-li se novým krajským zastupitelstvům zabezpečovat plošný rozvoj krajů, nikdy nebudou moci hovořit o úspěchu. Plošný rozvoj území bude dobrý tehdy, když při dopravní obslužnosti území budou dopravní prostředky oboustranně vytíženy. Takový stav pak jednoznačně povede ke snižování veřejných výdajů do dopravní obslužnosti a ty bude pak možno směřovat např. i do údržby komunikací. Ty jsou dalším velmi bolavým místem celého území. Těžko se naše území může spokojit se stavem, kdy okres Havlíčkův Brod za čtyřicet let své existence nedokázal propojit okresní město s nejvzdálenějším městem v okrese technicky kvalitní komunikací. Naopak v nedávné době došlo k tomu, že nejdelší komunikace I. třídy československé republiky č. 18 byla překlasifikována na třídu II. a dostane ji do vínku kraj. Těžko si lze však dnes vytvářet představu, zda tím bude situace lepší, když v této době nic nevíte o zdrojích na tyto potřeby.
Vážený pane hejtmane, nebudu dál již hovořit o mých představách a vizích černé či bílé budoucnosti. Stal jste se hejtmanem v nelehkém období. V období bez prostředků, bez úřadu, bez vnějšího rozpočtu a dalších bez a bez. Nicméně zde vidím jednu výhodu, vidím ji v tom, že je zapotřebí využít tohoto času pro možnost důkladného seznámení se s územím celého Jihlavského kraje. Velmi Vás žádám, přesvědčujte členy zastupitelstva kraje, že toto je jejich prvořadou úlohou. Jinak se bude vytvářet situace, že budou hlasovat a rozhodovat o věcech pouze od takzvané zastupitelské židle či stolu. Velmi mě rmoutila povolební vyjádření mnohých zvolených, kdy děkovali především voličům svých měst a slibovali jim, že při svém rozhodování budou na svá trvalá bydliště především myslet. Přitom jim vůbec nedocházelo, že takováto vyjádření uráží obyvatele řady obcí a měst, kteří nemají a někdy ani nemohou, své zastupitele v kraji mít. Chci a musím věřit tomu, že snad si postupně uvědomují, že jsou zastupiteli celého katastru kraje a někdy i za jeho hranice a ne jen toho se svým stavením či chalupou.
Jedno mě však velmi těší, že Vy, pane hejtmane, jednoznačně víte o čem je řeč a že při přijetí návrhu na Vaše zvolení jste měl jednoznačnou představu o tom co Vás čeká. Mně nezbývá, než Vám upřímně za dnes všechny shromážděné popřát, aby ty cíle, které si vytyčujete a které ve spolupráci s radou kraje připravíte, se staly v co nejkratší době reálnou skutečností. Ovšem nejsme zde natolik naivní a víme, že jste se svým zastupitelstvem vstoupil do nevysychající řeky řešení problémů a potřeb.
Celoměstská oslava Dne matek se uskuteční ve středu 9. května 2001 od 13.30 hodin v místní sokolovně. Tradiční program zahrnuje přání našich nejmenších gratulantů až po kapelu pana Hradeckého. Milé maminky, babičky a paní – jste srdečně zvány!
HUMANITÁRNÍ SBÍRKApod patronací Děkanského úřadu v Ledči n. S. od 23. do 27. dubna |
Tak takto by se dal nazvat koncert vážné hudby v podání pražských umělců, který pořádá Infocentrum 21. dubna 2001 v synagoze. Vystoupí zde Hanka Škvařilová na soprán, Josef Zámečník na trubku a v neposlední řadě Jan Kalfus na cembalo. Na programu budou skladby J. S. Bacha, G. F. Händla, G. B. Viviani, P. J. Vejvanovského a J. Pachelbela. Nenechte si ujít tento jedinečný koncert. Vstupenky si můžete zakoupit v předprodeji v Infocentru na Husově náměstí v Ledči n. S.
Po zimní přestávce v průběhu měsíce března zahájil dodavatel stavby "Plynofikace města Ledče nad Sázavou" východočeská plynárenská firma KUBÍK a. s. stavebně-montážní práce v ulicích města.
Celá stavba má být dokončena podle smlouvy s investorem plynofikace celého města Českomoravskou plynárenskou a. s., do konce května tohoto roku. Do zimní přestávky dodavatel dokončil 71% z celkové délky 24.360 m plynovodů a instaloval 62% z celkového počtu 1055 ks přípojek. Vzhledem k nasazenému pracovnímu tempu je reálné splnění plánovaného termínu výstavby.
Českomoravská plynárenská a. s. využívá této příležitosti a žádá všechny majitele nemovitostí v Ledči nad Sázavou, kteří dosud nemají zhotovený přístřešek pro hlavní uzávěr plynu (HUP), aby tak laskavě učinili co nejdříve, aby celá stavba mohla být plynule dokončena.
Zimní přestávky stavby využil investor k vyhlášení soutěže a k výběru odborného správce plynárenského rozvodného zařízení, které investor realizuje nebo se na realizaci podílí v regionu Ledeč nad Sázavou – Bratčice. Vítězem soutěže a tedy správcem i budovaného plynárenského zařízení v Ledči nad Sázavou se stala firma Nešetřil a syn, stavební a potrubářská firma s.r.o. se sídlem v Pardubicích. Zástupce této firmy bude zároveň ve spolupráci s trvalým dozorem investora dohlížet na řádné dokončení vlastní plynofikace města. Rozsah činností, které bude zajišťovat správce plynárenského zařízení je dán uzavřenou smlouvou o dílo mezi provozovatelem (ČMP a. s.) a správcem.
Společnost Nešetřil a syn s.r.o. se představuje
Firma Nešetřil a syn s. r.o., která byla již výše ČMP představena jako budoucí správce plynovodních sítí v regionu Ledečska je firmou s již více než desetiletými zkušenostmi v oboru výstavby plynovodů všech tlakových úrovní, RS a ostatních plynárenských zařízení. Za dobu své existence firma vybudovala více než 400 km potrubí různých tlaků a dimenzí. Nyní tvoří základní kolektiv firmy zkušení technici a další odborníci. Většina aktivit je soustředěna do severočeského, středočeského a východočeského kraje.
V současné době je firma zhotovitelem vtl. plynovodu Bratčice – Ledeč, který bude dokončen v polovině roku 2001. Ve stejném termínu by měla být dokončena plošná plynofikace města Ledeč n. Sázavou prováděná jiným dodavatelem.
Naše firma se nyní již stará o plynovodní síto a RS v obci Bratčice. S dokončením a uvedením do provozu vtl. přivaděče a stl. plošné plynofikace se těžiště této činnosti postupně přenese do Ledče nad Sázavou.
Tam bude s předstihem zřízeno kontaktní místo, kde bude pracovník firmy připraven poskytnout všem zájemcům informace a konkrétní a odbornou pomoc pokud jde o vlastní zplynofikování jejich objektu (od domovního uzávěru (HUP) až po vlastní plynové spotřebiče), včetně projektu i prováděcích prací.
Slávek Poborský
místostarosta
Dne 15. března 2001 v prostorách bývalé židovské synagogy v Ledči nad Sázavou se uskutečnila vernisáž výtvarných děl manželů Bartůškových. Výtvarníci žijí a tvoří v Úsobí u Havlíčkova Brodu a patří mezi výrazné umělecké osobnosti našeho regionu.
Je zde určité pravidlo. Umělec musí znát život, umění vžívat se. Staří Číňané před malováním odcházeli do hor, tak jako se u nás prochází školami. Hory, to je něco víc, voní vichřicemi, bouřemi, parami, sluncem a myšlenkami. Malíř nabit dojmy a zážitky, hledá formu, hledá rukopis.
Manželé Bartůškovi i když jejich technika zpracování je odlišná, mají jedno společné. Malují srdcem jako by právě sestoupili z hor poznání.
Ludmila Bartůšková po studiu na ekonomické škole začala svoji uměleckou tvorbu olejomalbou a přes kresbu se dostává ke starému výtvarnému řemeslu, k paličkované krajce. Ve svých pracích podaných jedině svojí intuicí se opírá o propojení malby s křehkou krásou paličkované krajky. S úžasnou lehkostí a citem dokáže kouzlo tvarů protknout jemností a zažehnout jiskru vnitřní poezie. Prožitky a dojmy z děl Ludmily Bartůškové jakkoli smyslově intenzivní, nejsou podřízeny ničemu neosobnímu, jsou soběstačné, sebeuzavřené. Své obrázky stylizuje v melancholickou, tesklivou píseň s neobyčejnou schopností postihnout odrazy citů a dějů. Vytváří monotématickou lyriku bohatě instrumentovaných dojmů. Její obrázky uvolňují osobitou poezii a potřebnosti, nastartují volnou fantazii. Pohádkově se snovými výjevy plné harmonie a posvátného kouzla pulzuje a přináší vnitřní uspokojení.
Malíř, grafik Stanislav Bartůšek do svého výtvarného díla dokáže vložit osudy a dění člověka, vytváří určitou filozofii života. Syntéza skutečnosti a fantazie, vidění a snění, to je typické pro Bartůškovu olejomalbu a zejména grafiku, která v poslední době převládá. Jeho obrazy jsou emotivní s dávkou vnitřního pnutí. Grafika je básnickou sbírkou, spočívající na podkladu exprese a emoce. Dramatičnost umocňuje kompozice jemných barevných tónů. V tvorbě Stanislava Bartůška pulzuje metafyzické pojetí života, intermezza, nad jehož relativností se tyčí absolutní duch vše podmiňující. Jako by pobízely člověka, aby pronikl do hlubin života a poznal jeho tajemství. Vystavené obrazy jsou určitou vizí snové nálady, vždy s lehkou příchutí melancholie. Každý obraz je svým způsobem odrazem stavu momentálního rozpoložení umělce.
Manželé Bartůškovi dosti často vystavují společně na výstavách v celé naší vlasti. Stanislav Bartůšek se podílel na ilustraci knihy Marty Urbanové Vizitka nepokoje a v současné době jsou v tisku další dvě sbírky. Umělecká tvorba manželské dvojice Bartůškových je stále více vyhledávána galeriemi, ale především sběrateli a milovníky výtvarného díla.
Jaroslav Kreibich
Po úspěšném vystoupení herce Miroslava Částka s hrou Muž, který sázel stromy v únoru tohoto roku, rozhodla se zdejší farní rada ve spolupráci s Přáteli Tichého Dotyku opětovně pozvat tohoto vynikajícího umělce do prostor ledečského kostela. Hned po vystoupení se domluvilo, že by pan Částek mohl přijet s představením Popelka nazaretská.
Popelku nazaretskou napsal básník, dramatik a překladatel Václav Renč, který se po nástupu komunistického režimu v roce 1948 dostává na seznam nepřátelských osob. V roce 1951 je uvězněn, aby strávil za dveřmi vězení více jak jedenáct let.
A právě ve vězení vzniká pozoruhodné dílo nazvané Popelka nazaretská. Verše, které byly psané na cigaretové papírky a tajně vynášené ze stalinských lágrů. Nebo ještě častěji pouze zapamatované a neustálým opakováním nápomocné vězňům přežít v nelidských podmínkách.
Renčova Popelka nazaretská je brána jako básnická pocta královně matek Marii, ale také každé ženě a matce, kráčející v jejích stopách. Dnešní kritika toto dílo bere jako jedno z nejlepších děl katolického poválečného proudu reprezentovaného osobnostmi jako Zahradníček a Reynek.
Představení Popelka nazaretská bude k vidění v ledečském děkanském kostele dne 1. května 2001 od 18 hodin v podání brněnského herce Miroslava Částka, který patří k nejuznávanějším interpretům tzv. Divadla jednoho herce v České republice.
-toz-
UBYTOVÁNÍ APARTMÁNY3+1 a 2+1 pokoje s vlastní kuchyní a koupelnou Náměstí Svobody 106 tel.: 0452/621483
E-mail: ubyt.ledec@atlas.cz |
cestovní kancelář VIA TOUR ing. Zdeňka Vacka nabízí zbytek volných míst v zájezdech pro rok 2001. Místa v ostatních zájezdech uvedených v původní nabídce jsou již zcela obsazena.
Všechny akce mají místo nástupu i výstupu ve Světlé n. Sáz. a vztahuje se na ně v plném rozsahu povinné smluvní pojištění ve smyslu zákona č. 159/1999 Sb.!
PAŘÍŽ (18. - 22.5.2001) Pětidenní zájezd do francouzské metropole s prohlídkou nejvýznamnějších památek a možností návštěv např. Eiffelovy věže, obrazových galerií apod. Při cestě též zastávka v Remeši a Norimberku. Cena Kč 3 910,- zahrnuje kromě dopravy, pojištění a služeb kvalifikovaného průvodce i dva noclehy se snídaněmi v hotelu.
GATTEO A MARE - Převážně čtyřlůžkové apartmány.
Týdenní pobyty s odjezdem 23. a 30. června, 7. a 15. července, 25. srpna 2001.
Cena od Kč 4 180,- do Kč 4 880,- (podle sezóny). Sleva při vlastní dopravě: Kč 1 200,- / osoba a týden! Cena zahrnuje dopravu, průvodce, pojištění, ubytování, výlety do S. Marina, Ravenny a Rimini aj.
COSTA BRAVA - Hotel Fortuna *** - Dvoulůžkové pokoje, plná penze. Atraktivní písečné pláže.
Desetidenní zájezd (týdenní pobyt) s odjezdem 21. června a návratem 1. července 2001.
Cena Kč 9 480,- . Cena zahrnuje dopravu klimatizovaným autobusem, průvodce, pojištění, ubytování, plnou penzi, 2 noclehy cestou, prohlídku Ženevy aj.
Kraljevica a letoviska na Crikvenické riviéře - Hotely ** - Dvoulůžkové pokoje, polopenze.
Krásná hornatá přímořská krajina, bohatá vegetace, průzračná voda, malá vzdálenost od domova.
Týdenní pobyty s odjezdem 22. a 29. června, 13. července, 24. a 31. srpna 2001.
Ceny od Kč 6 180,- do Kč 7 480,- (podle hotelu a sezóny) zahrnují dopravu, ubytování, polopenzi, průvodce, pojištění. Sleva při vlastní dopravě Kč 1 050,- / osoba a týden. Zvláštní ceny pro děti!
Možnost fakultativních výletů autobusem (např. na ostrov Krk, do Rijeky, na Plitvická jezera) nebo lodí.
Podrobnější informace získáte na tel. čísle 0451 / 456655
GSM Paegas 0603 / 929776 nebo 0605 / 842140
Na shledání s vámi se těší
VIA TOUR, ing. Zdeněk Vacek, Dolní Březinka 73, 582 91 Světlá nad Sázavou
Možná jste na ulici nebo ve vaší vsi potkali bílé auto s červeným znáčkem charity. Možná zastavilo u sousedů a vy jste nevěděli, kdo pravidelně k sousedovic babičce nebo starému pánovi jezdí.
Dovolte, abychom vás seznámili s domácí ošetřovatelskou péčí. Mnozí si ji pletou s pečovatelskou službou. Není divu, vždyť převážná většina našich pacientů je důchodového věku.
Bezmála l0 let pracuje v Havlíčkově Brodě a okolí charitní ošetřovatelská služba - domácí péče v rodinách. Za tu dobu zdravotní sestřičky ošetřily stovky pacientů. Více než rok funguje tato péče i pro občany Ledče nad Sázavou a okolí. Během loňského roku zde bylo ošetřeno l00 pacientů.
Smyslem ošetřovatelské služby není konkurence stávajícím sociálním službám, ale jde o péči odbornou, zdravotní. Za pacientem domů přijíždí zdravotní sestra a v jeho prostředí provede převazy, píchne injekci, odebere krev a dohlédne, aby pacient užil léky tak jak má, najedl se a napil. Tyto úkony provádí na základě požadavku obvodního praktického lékaře nebo lékaře odborného. Ošetřující lékař určí jak často a jak dlouho má sestřička u pacienta pobýt a co přesně má vykonat. (Podobně jako je tomu v nemocnici, kde sestra také musí vykonat to, co lékař ordinuje). O své práci si musí sestra vést podrobnou dokumentaci a musí pravidelně informovat ošetřujícího lékaře o stavu a změně stavu pacienta.
Nemocní – pokud to jejich stav dovolí - mohou stonat doma. Každý z nás ví, že doma se snáší bolest a bezmocnost vždy lépe, dříve se člověk uzdraví. Mezi blízkými se také snáze ze života odchází.
Péče je především určena pro lidi, kteří by byli hospitalizováni nebo umístěni v ústavech a LDN. Péče je určena i jako pomoc rodině, která se o svého nemocného či umírajícího chce postarat. Má být také pomocí pro příbuzné, kteří si nevědí rady nebo potřebují pomoci se základní i odbornou péčí o nemocné, nebo si nemohou dovolit opustit zaměstnání a pečovat o nemocného. Charita je schopna zajistit péči během 7 dní v týdnu, ne však nepřetržitě, a až na výjimečné případy je nezbytná spolupráce s rodinou či širším příbuzenstvem pacienta. Výjimkou není, že sestřičky dochází do rodiny nemocného i několik let. Jindy je péče jen velice krátká - často v případech, kdy člověk přichází domů zemřít. Mnohdy se i relativně těžký stav a snížená pohyblivost vlivem domácího prostředí zlepší a někdy je možno péči i z tohoto důvodu ukončit.
Domácí ošetřovatelská služba v rodinách je nabídkou pacientům a jejich rodinám proto, aby každý mohl setrvávat doma i v nemoci co nejdéle. Je nabídkou pro obvodní praktické i odborné lékaře, aby mohli o své pacienty pečovat doma co nejlépe.
V případě potřeby je možno kontaktovat staniční sestru ve středisku Ledeč n. Sázavou nebo ošetřujícího lékaře pacienta. Péči vždy indikuje tento lékař a záleží jen na jeho posouzení, zda tento typ péče je pro pacienta vhodný.
Přejme si ale co nejméně nemocí a trápení. Když už nemoc přijde, nabízíme aspoň malou pomoc k tomu, aby se trable a bolest mohla snášet ve vlastním bytě, ve vlastním domečku a mezi svými blízkými.
Během roku 2000 byla v oblasti působení CHOS Ledeč n. Sázavou poskytnuta péče l00 pacientům. Zdravotní sestry CHOS ošetřovaly pacienty v těchto místech regionu: Bohumilice (1), Číhošť, Hroznětín (3), Hněvkovice, Mstislavice, Nová Ves, Zahájí (7), Hradec, Hamry (5), Chřenovice (2), Kouty (3), Kozlov, Leština (2), Kynice (1), Ledeč n. S. (61), Pavlov (4), Prosíčka, Nezdín (4), Ostrov (2), Sechov (1), Vilémovice (1).
Mimo region Ledeč n. Sázavou byli v rámci CHOS pracoviště Ledeč n.Sázavou ošetřeni pacienti těchto obcí: Sázavka (2), Vlkanov (1).
Kontaktní místo:
sestra Petra KRAJÍČKOVÁ,
Habrecká 478– budova polikliniky
tel. 0453 / 624 893; mobil 0603 / 140 322
Porovnáno statisticky je zřejmé, že je to především měsíc duben, o němž lze bez rozpaků říci, že jeho dominantou jsou Velikonoce. Pro řadu čtenářů se jedná především o svátky jara. Pro jiné – a k nim se řadím – jsou Velikonoce jednoznačně spojeny se jménem Ježíš Kristus.
Dnes již není aktuální otázka, zda Ježíš Nazaretský žil a působil v konkrétním čase a prostoru. Jeho lidskou existenci nepopírají ani nejzarytější odpůrci víry v Ježíše Krista. Přesto mluvení o Ježíši Nazaretském stále není samozřejmostí. Jeho vážně vyslovené jméno vždy vyvolá vnímatelné rozechvění. Tato skutečnost vypovídá, že se nejedná o ledaskoho. Biblické svědectví o něm říká, že se narodil z ženy a žil v široké rodině nazaretského tesaře.V dospělosti přicházel mezi různé lidi a mluvil s nimi. Vzbuzoval u nich údiv i lásku. Setkával se však i s nepochopením, nenávistí a nepřátelstvím. Problém našeho vztahu k němu spočívá ve způsobu, jakým Ježíše vnímáme a jak ho posuzujeme. Používáme k tomu především naše lidská měřítka. A zjišťujeme, že nám do nich "nepasuje". Proto na počátku při osobním setkání s ním, či dnes s jeho jménem, se v lidské mysli vždy vynoří otázka: "Kdo to je?" A ona zůstává stále aktuální a naléhavá. Především pro toho, kdo ještě nepodlehl současnému trendu zpochybnění všeho. Je živá i pro toho, koho složitost současného života nepřiměla k "barvosleposti".
Život, jehož jsme účastníky i aktéry, je propletencem všemožných a netušených příčin a důsledků. Díky oné velikonoční události, k níž došlo již tak dávno v Jeruzalémě, je účastníkem i aktérem naší současnosti také Ježíš nazaretský, nazvaný Kristus. Je odhodlán vstoupit aktivně do našeho života. Nežádá po nás, abychom zmíněný propletenec života sami rozpletli. Ví, že bychom se přitom neuchránili role soudce svých bližních, která nám nenáleží. To co nám předkládá a nabízí je možnost volby, rozhodnutí, které zcela převrátí naše životní směřování a orientaci. Jsme-li ochotni se jeho nabídkou zabývat, jsme-li ochotni ji přijmout a uvěřit jemu a v něho, vykročíme na cestu k odpovědi na otázku: "Kdo to je?"
Kdo tento krok učiní, pozná, že se před ním otevírá nový prostor života. Je pravda, že k tomu musí vyvinout nesmírné úsilí. Musí překonat svoji přirozenost a realitu života. Jde o krok do neznáma. Dobře učiní, když nebude tento svůj čin podmiňovat zázraky. Zkušenost věků vypovídá, že mnoho z těch, kdo byli jejich svědky, po čase pod tlakem prózy života upadlo nazpět do nevěry a toho co je navýsost aktuální, do modloslužby mající dnes tolik lákavých podnětů. Zkusme vykročit tou úzkou cestou, aniž bychom se chovali jako obchodník, který uznává jen vztah něco za něco. Zkusme jenom uvěřit. Zkusme učinit rozhodnutí a krok, který může vzejít jen z nás samotných.
Jan Hálek, farář církve československé husitské
Z lyžařské chaty na Melechově se o víkendu 2. – 4. března linuly libé tóny. Chatu jsme totiž nakrátko obsadili my – nedávno vzniklý pěvecký sbor Základní umělecké školy v Ledči nad Sázavou a usilovně jsme se tu připravovali na své vystoupení v koncertě Pocta Ant. Dvořákovi. Nebylo to poprvé, kde jsme pod vedením uč. Lenky Kořenské vystoupili. Mohli jste nás slyšet již např. při podzimní přednášce o činnosti ADRY v DDM, při vernisáži výstavy Děti v ohrožení nebo při Vánočním koncertě ZUŠ v kostele. Toto pestré účinkování při nejrůznějších akcích nám umožňuje široce zaměřený repertoár. Zpíváme téměř všechny žánry – od renesančních vánočních zpěvů, přes Dvojzpěvy A. Dvořáka, Ježkovy písně, swing až po písně současné.
(Pozor: Ač fotka ukazuje jen samé dívčí tváře, měkké "i" není ve slovesech chybou – nedávno se k nám totiž přidali i tři chlapci – vítaná posila! Ale zveme i vás, jste-li žáci či studenti a máte chuť si své hlasy cvičit v prima kolektivu, jste vítáni!)
Jitka Laudátová
Už při psaní tohoto titulku se mě zmocnily malinkaté pochybnosti, které mě donutily za náš vykřičník dopsat ještě druhé interpunkční znaménko - otazník. Ano my chceme v Ledči nad Sázavou místo, kam bychom se mohli přijít zasmát komediím a zapřemýšlet nad vážnými hrami. Ale nejsme pouze malý ostrůvek nadšenců uprostřed moře ostatních, kteří podobné zájmy nemají? Nevím. Nejsme pouze několik "jiných" lidí, co si přejí v našem městě vybudovat tu nádhernou atmosféru zářících reflektorů, zaprášených opon a prken, které s trochou štěstí a peněz znamenají svět? Mám opět pouze odpověď: nevím! Pokud se ale vydám na pomoc k učeným knihám, zcela jistě naleznu odpověď, že všechny formy kultury rozvíjejí či obohacují lidskou osobnost v mnoha směrech a spolehlivě dotvářejí IQ jedince....atd. Já osobně si myslím, že zároveň přinášejí kousek štěstí a radosti. Vždyť si položme otázku: "kam se lidé stahovali, v temných úsecích naší historie?" Odpověď zní: do divadel. A proč? Protože postavy na jevišti byly vždy svými autory stavěny před nejrůznější záludné problémy, a divák mohl zlomyslně sledovat bezmoc a pachtění těch v maskách, a alespoň na chvíli mohl zapomenout na problémy vlastní. Ano, i takovou radost - zlomyslnou - může divadlo přinášet, ale samozřejmě i širokou škálu dalších radostí....(I když si přiznejme, že ta zlomyslná je nám v našich zeměpisných šířkách nejbližší.) Proč se smějeme komickým postavám? Protože si umějí udělat legraci samy ze sebe, dávají nám možnost cítit se nadřazeně, a to lidské EGO (klidně se mnou nesouhlaste) potřebuje. Jen se zamyslete, jak dlouho byste se vydrželi smát, kdyby si v divadle herci dvě hodiny dělali legraci z vás. Jak s chutí se zasmějeme dortu, který přistane na obličeji pána z němé grotesky, ale kdyby v divadle rozhrnuli oponu a začali házet dorty po vás, to byste se zasmáli. Už to slyším: "Moje nové šaty, ....a ta kravata....úplně zničená.." A to jsem jistě ještě mnoho nejrůznějších slov vynechal (zvláště pak oslovování původců šatníkové zkázy). Taky vám proběhla hlavou ta představa? Tak to vidíte, když už pro nic jiného, tak divadlo potřebujeme alespoň pro tu zlomyslnou radost.
Na začátku jsem se sám sebe ptal, jestli nejsme blázni, když chceme vybudovat divadlo, zvláště pak ve městě, kde nemá svou tradici a ani nevíme, zda by někdo přišel. Teď si sám sobě odpovídám, že ne, že to stojí zato, aspoň to zkusit. Vy, kdo nesdílíte tento náš optimismus a názor, opusťte náš článek raději hned, zalistujte novinami o pár stránek dál, nebudeme si dál navzájem kazit náladu.
Pro vás ostatní, (doufám, že většinu) kteří pokračujete ve čtení, mám teď několik faktických sdělení, která možná nebudou příjemná, ale jsou pravdivá. Musíme konstatovat, že většina měst v okolí Ledče, jak větších, tak ale i menších má svá divadla. Větší města snad jmenovat nemusím, ale z menších bych chtěl jako příklad jednoznačně upozornit na divadelní klub SEM-TAM ve Zruči nad Sázavou, který v současné době nejenže produkuje vlastní hry, ale zve na svá prkna i jiné divadelní společnosti (např. z Kolína). Výsledkem je to, že zručští příznivci se mohou až několikrát do měsíce těšit na nové představení. Několik jejich krásných a téměř vyprodaných představení jsem zhlédl, a o to více mě zamrzela situace, která panuje v Ledči - městě zajisté větším, prý průmyslovějším a prý kulturnějším. Usilovně jsme pátrali v kronikách města Ledče i v pamětích obyvatel a nikde jsme nezískali jediný záznam, že by kdy v Ledči trvaleji působil divadelní soubor. Přitom je to obrovská škoda, protože Ledeč má více než Zruč jak možných divadelních prostorů tak potenciálních diváků. Z prostorů jmenujme například ledečskou sokolovnu, která má pro divadelní představení podmínky, řekl bych, téměř ideální. Přesto jsem za krásnou červenou oponou ještě nikdy neviděl nic víc než hrající kapelu (v lepším případě) či sedícího diskžokeje (v případě horším).
Věříme, že se nám časem v tomto městě podaří rozjet kulturu do vyšších rychlostních a výkonnostních tříd, ale teď bychom rádi začali, alespoň s tím, co máme k dispozici.
Druhým sálem v Ledči, který je možno použít k divadelnímu představení, je sál v budově ledečského gymnázia. A tento sál k dispozici máme, protože náš divadelní spolek patří mezi studenty jmenovaného vzdělávacího ústavu a jak vedení, tak mnozí naši profesoři nás v našem snažení podporují. Nápad tvorby divadla se zrodil už v hlavičkách našich starších spolužáků, kteří dnes už obývají koleje pražských vysokých škol. Nikdy se však nepodařilo hru dokončit nebo úspěšně uvést pro širší škálu diváků. Proto vám teď s radostí oznamuji, že naše divadelní hra byla nedávno s úspěchem dokončena a zbytek už záleží jen a jen na vás, zda se stanete našimi diváky a uděláte tak něco nejen pro sebe, ale i pro kulturní rozvoj svého města.
Hra, kterou jsme nastudovali, je volně přepracovaná na motivy hry Johana Wolfganga Goetha: Faust. V našem pojetí jsme se snažili sestavit napínavý a lehce stravitelný příběh, který by ovšem nijak nepotlačoval původní klasikovy myšlenky. Naopak, snažili jsme se tyto myšlenky vynést do popředí, aby po nich divák nemusel složitě pátrat ve změti složitých a místy stěží srozumitelných veršů. Nechceme, aby se náš divák celou hru zaobíral závažnými myšlenkami, zda pochopil ten či ten náznak ve starobyle přeloženém Goethově díle. Naším přáním je pouze to, aby se divák bavil sledováním příběhu, ti mladší, aby poznali nenásilnou cestou hrubý obsah klasického díla, který se jím neztratí.... a ti ostatní, aby posoudili naše zpracování. Snad se bude líbit. Hra dostala název "ĎÁBLOVA KRÁSA". Srdečně vás zveme na naše představení, které je vhodné pro všechny od deseti do sta let. O termínu jejího uvedení budete včas informováni prostřednictvím vašich novin, ale i na veřejných nástěnkách a ve vchodech domů. Náš kolektiv nadále pracuje - píšeme a připravujeme pro vás další divadelní hry a uvítáme jakoukoli hereckou nebo scénáristickou spolupráci.
Dovolte mi teď ještě pár slov za mou osobu. Stejně jako někteří další herci našeho souboru jsem žákem dramatického oboru ZUŠ v Ledči. Tento obor připravuje krásné divadelní a poetické večery na ledečském hradě. Nevím proč, ale vždy mě strašně zamrzí, když už už má představení začít a v sále sedí pouze dvacet, nebo pouze třicet lidí.... třicet lidí ze sedmitisícového města. Já vás prosím, neberte nám naše ideály a vysoké mínění o občanech tohoto města. Využijte svých příležitostí a najděte si v dnešním uspěchaném světě čas na trochu kultury. Nejsme sice žádné kulturní centrum, ale o to více bychom si měli umět vážit všeho, co se v našem městě děje.
Děkuji, že jste náš článek dočetli až do konce a omlouvám se za všechno přemýšlení, ke kterému jsem vás donutil. Jménem celého hereckého kolektivu se s vámi těším na brzkou shledanou.
Lukáš Kobrle
autor scénáře
Činoherní skupina Gymnázia Ledeč n. S. se zúčastnila středoškolského divadelního festivalu JID-20-01 v Jihlavě o víkendu 23. a 24. 3. 2001. "Do Jihlavy jsme jeli s neskrývanými obavami," přiznává dodatečně autor hry Lukáš Kobrle. "A ani po příjezdu nám nebylo příliš do smíchu. Divadlo Na Kopečku se totiž nacházelo v areálu psychiatrické léčebny, což některé kolegy lehce znervózňovalo, ale milé slečny, které nám byly přiděleny jako průvodkyně, naše obavy dokázaly brzy rozptýlit. Další důvod k obavám už byl daleko pádnější: První tři divadelní soubory, které existují mnohem déle než my a své hry hrály jistě také víckrát, porota úplně rozcupovala. Naše představení přišlo na řadu v sobotu v 19.30. Když jsme kolem půl desáté skončili, nejistým krokem jsme vyrazili vyslechnout rozborový seminář. (Agresivnější kolegové zůstali raději v šatně). My ostatní v očekávání potupné kritiky jsme byli téměř v šoku, když se převálcování hry nekonalo. Několik málo výtek se týkalo zejména technických záležitostí… A v neděli večer jsme vezli domů slušnou sbírku ocenění". Diplomy a krásné výrobky klientů již zmíněné psychiatrické léčebny si domů přivezli: Zuzana Krajíčková za nejlepší ženský herecký výkon v roli Olivie, Filip Ženíšek za herecký výkon v roli Jindřicha a Lukáš Kobrle za scénář, režii a herecký výkon v roli Mefistofela.
P. K.
Dovolujeme si vás pozvat na premiéru hry oceněné jihlavským divadelním festivalem – ĎÁBLOVA KRÁSA. První představení se koná ve čtvrtek 19. 4. v 18:30 v sále ledečského gymnázia. První reprízu budete moci zhlédnout hned druhý den – v pátek 20. 4. od 19 hodin v témž sále. Představení je téměř dvouhodinové s desetiminutovou přestávkou, během níž si můžete prohlédnout profesionální fotografie z jihlavského představení, naše fotografie, dokumentující přípravy hry a samozřejmě také ceny, které již hra stihla získat. Možnost občerstvení zajištěna. Vstupné dobrovolné. Srdečně se těšíme na vaši návštěvu a slibujeme, že jí nebudete litovat.
Činoherní skupina
Gymnázia Ledeč
"OSUDY POLITICKÝCH VĚZŇŮ HAVLÍČKOBRODSKA 1948 – 1989" je název knihy, kterou vydala Konfederace politických vězňů v Havlíčkově Brodě v roce 1999 a byla v krátkém čase vyprodána. Upozorňujeme vás, že se připravuje dotisk tohoto prvního vydání, žel, již jen v omezeném počtu. Jedná se o dokument nalezených soudních případů občanů z okresu Havlíčkův Brod, z bývalého okresu Ledeč n. S. a Chotěboř, kteří byli v době trvání komunistického režimu souzeni soudem v Havl. Brodě, v Ledči n. S., v Chotěboři, v Jihlavě, v Pardubicích, v Brně, v Praze i jinde a byli po roce 1989 plně rehabilitováni s uznáním jako vězni političtí. Jedná se tedy i o zemědělce odsouzené za nedodávky apod.
Čas prodeje dokumentární knihy přinášející pohled hlavně na případy z let padesátých bude vám včas opět v novinách oznámen (asi květen). Prodávat se bude v níže uvedených prodejnách:
Knihkupectví DIVIZNA Havl. nám. 49 – Havlíčkův Brod – tel.: 0451/44 57 27
Knihkupectví VYSOČINA Havl. nám. 180 – Havlíčkův Brod – tel: 0451/42 45 40
Knihkupectví J. a M. Šafránek, T. G. Masaryka 319 – Chotěboř – tel.: 0453/62 42 20
Knihkupectví, Bechyňovo nám. 58 – Přibyslav
Knihkupectví M. Bedrníčková, Nádražní 6 – Světlá nad Sázavou – tel.: 0451/45 24 77
Papír-kniha, Husovo nám. 9 – Ledeč nad Sázavou – tel.: 0452/62 62 16
Trafika, Hana Pertlová – Habry
Obecní úřad ve Vilémově u G. Jeníkova
Knihkupectví LUNA, nám. T. G. Masaryka 102 – Golčův Jeníkov – tel.: 0451/44 21 24 (Tato prodejna v Golčově Jeníkově ochotně zašle knihu na dobírku!)
U všech jmenovaných prodejců je možno si zamluvit knihu předem, což doporučujeme! Za to, že upozorníte své příbuzné, přátele i sousedy na existenci této knihy vám všem děkuje Konfederace politických vězňů v Havlíčkově Brodě.
František J. Sadílek byl ledečským občanem, který se proslavil a udělal kariéru v Americe. Narodil se v Ledči nad Sázavou v roce 1851, údajně se tak mělo stát v domě č. p. 12. Podle první katastrální mapy města z roku 1838 měl číslo dvanáct dům v Pivovarském údolí (dnes č. p. 130). Pravděpodobně zde jeho rodina asi bydlela. Vyučil se ve městě sedlářem, ale práce v tomto chudém kraji moc nebylo, a tak na radu svých rodičů se rozhodl odjet do Ameriky. Vydal se v sedmnácti letech, v únorových dnech 1868, s početnou skupinou lidí z Ledečska lodí do Nového světa.
Cesta po moři lodí jim trvala deset týdnů. Plavba byla prvním strastiplným zážitkem vystěhovalců. Stará dřevěná loď, kde žili v jedné nevytopené místnosti, a když přišla bouře námořníci je uvnitř zavírali. Snad v obavách, že vyjdou na palubu a zde je smete vlna do moře. I strava byla špatná, vše hodně solené a málo pitné vody. Sužovalo je i velké množství hmyzu.
Po příjezdu je nečekalo nic zázračného a záleželo na každé rodině jak se vyrovnají s novým životem. Na západních planinách, kde byly pozemky bez lesů, tak museli stavět svoje obydlí z drnu. Někteří si jen vykopali díru ve břehu, kterou pokryli střechou z drnu.
Sadílek pracoval po svém příjezdu do Ameriky v Chicagu. Zde se také oženil s Marica Theresou Jurka. Později se v roce 1887 přestěhoval do Wilberu. Po velmi těžkých začátcích se stal zámožným člověkem. V letech 1883 – 1918 zastával i funkci senátora státu unie Nebraska za republikány. Byl okresním archivářem a smluvním univerzitním notářem. Pomáhal ve Wilberu založit státní banku. Ve městě založil i místní Sokolskou jednotu, kam také chodil cvičit. Za jeho pomoci byl v roce 1929 postaven šest kilometrů severně od Wilberu u dálnice č. 103 pomník na památku českých přistěhovalců, kteří osídlovali toto území. Na pomníku je i český nápis "Na památku českým pionýrům Saline okresu – 1929". Byl známou osobností v českých krajanských spolcích té doby. Často psal i do krajanských novin "Český list" o svém životě a cestách po světě. Míval i proslovy na poslední cestě zde žijících Čechů. Stále však vzpomínal na svoje rodné město. Pamatoval na ně i s řadou darů pro místní chudé, na stavbu sokolovny (1928), byl i zakladatelem nadace pro podporu chudých studentů a žáků místních škol. Když v roce 1933 zemřel, disponovala nadace 44.834 Kč. To nebyl za první republiky malý obnos. Nadace však byla zrušena Němci po roce 1939 a peníze propadly ve prospěch státu.
O F. J. Sadílkovi je odstavec s fotografií v encyklopedii Czech Historical Society of Nebraska, Omaha 1929 – Compiled by Rosy Rosický.
Byl to významný ledečský rodák, který se prosadil ve světě a ve své době pomohl i svému rodnému městu.
František Pleva
Když mi bylo šestnáct roků poslali mě moji rodiče samotného s ostatními členy výpravy z Ledče do Ameriky. Odjížděli jsme koncem února 1868 na lodi – dřevěné plachetnici starého provedení, a to z německého přístavu Bremenhaven. Deset týdnů jsme byli na dřevěném člunu a cesta přes oceán byla strašná, až mučící. Proud a příval vody dorážel na boky lodi, voda prosakovala po stěnách. Během chladných dnů a nocí byla starost udržet teplo na lodi. Muži, ženy a děti, všichni jsme byli v jedné místnosti. Během prudkých bouří jsme dveře zabarikádovali ze strachu, že by nás úder mořské vlny mohl převrhnout do oceánu. Jídlo bylo špatné, někdy bylo něco konzervováno nakládáním a voda na příděl po troše každý den. Horší byla ta věc, že tam všude byl obtížný hmyz, příšerný a přímo dorážející. Bojovali jsme s ním a likvidovali jej, protože nám lezl do záhybů u prádla. Na lodi nebylo ani žádné speciální místo na pověšení svého prádla, košil apod.
Během veliké bouře jsme mohli slyšet nářek z každé strany. Někdo křičel, někdo protestoval, někdo se modlil a uprostřed toho všeho létali špatně připevnění z jedné strany místnosti na druhou.
Na Velikonoce se téměř každý oblékl do nejlepších šatů co měl. V neděli jsem vytáhl svůj kabát z kufru, doufaje, že ostatní uvidí, že jsem měl lepší vybavení než ostatní členové výpravy. Byl celý zmačkaný, protože víckrát než jednou jsem v něm spal, když byla zima. Na palubě jsem byl méně než hodinu. Bylo tam mlhavo a nebezpečí náhlé bouře. Chtěl jsem jít opět zpátky do dolní paluby a když jsem byl dva kroky od dveří, loď se naklonila na stranu, takže v chvatu jsem se zachytil o panty dveří, a tak nemohl dostat smyk na mokré podlaze. V té chvíli nějaká mladá dívka přicházela za mnou s úmyslem jít dolů dovnitř. Ona byla krok za mnou, když se loď začala kolébat. Její noha uklouzla a přitom jak padala, roztrhla mně kabát. Ten slabý kabát to nemohl vydržet, bylo to k pláči. Byl celej roztrženej až k límci. Nemohl jsem ji obviňovat. Ale pro mě to byla veliká ztráta. Můj jediný a pěkný kabát byl zničený. Nedovedl jsem si představit jak budu vypadat až přijedu do Ameriky.
Za zahran. mater. napsal Stanislav Sukdolák
Když jsem v Ledečských novinách četl o Joe Šmejkalovi a viděl jeho fotografii, tak jsem si vzpomněl, když jsem ho v Grandu viděl. Otec mě asi dvakrát vzal na schůzku ledečských filatelistů, která se konala právě v Grandu a tam jsem ho viděl jako nájemce. Je kupodivu zajímavé, že tehdy – bylo to koncem 30. let – bylo ve městě dost filatelistů a já jsem byl úplně unesen dojmy. Nejvíce si pamatuji na neděli, kdy jsem měl možnost vidět "poklady" ledečských filatelistů. Bylo to v době, kdy už vyšla přetisková série Böhmen und Mähren – Čechy a Morava. Vidět tehdy přetisk na československé desetikorunové známce Bratislavu, to bylo pro kluka úplně senzační. Vím, že mně tam tatínek koupil už za okupace vydanou leteckou známku 30 hal. s názvem už Česko-Slovensko.
Pochopitelně jako chlapec jsem moc lidí neznal. Ale tehdy už jsem věděl, že vynikajícím filatelistou byl ze zámku pan Vojtěchovský (jeho syn žije v Trutnově a i on sbírá známky). Velkou sbírku měl i ze spořitelny pan Vrzáček. Viděl jsem u něj či někoho jiného i sovětské známky, které byly pro nás tehdy nevídané. Měl i ony protektorátní přetisky na čs. známkách. Sbíral tehdy i pan Václav Pošva (býval i předsedou klubu za války), pak vzpomínán i na pana Fikara, který měl instalatérskou firmu. On mně tehdy dal řadu známek a např. jamajskou známku mám dodnes v albu. Velkým sběratelem známek byl i MUDr. Bohumír Šmejkal, dentista Bednář, byli i jiní, které tato ušlechtilá zábava pohlcovala ve chvílích volna. Po válce byl v Ledči s filatelií konec. Já si chtěl známky měnit s cizinou, avšak podmínkou bylo členství v klubu filatelistů. Nejbližší klub byl ve Zruči n. S. Já využil pomoci svého strýce, který mne přihlásil do klubu v Pardubicích. Pak jsem mohl posílat známky se zvláštní nálepkou na dopise do ciziny a dostávat odtud protihodnotu. Kdepak mne tehdy napadlo, že v Pardubicích budu bydlet a dlouhá léta dokonce klubu předsedat …
Dr. M. Vostatek
Je vašemu dítku 3 – 6 let?
Rádi vás uvítáme v naší mateřské škole pod poliklinikou – ul. 28. října; telefon: 621 695.
V současné době máme zapsaných 78 dětí. V září jich několik odejde do školy, a tak je ještě několik míst volných.
Co tím získá vaše dítě?
Co tím získáte vy?
Pokud budete mít zájem, volejte nebo přijďte osobně: Těšíme se na všechny. Pro každé nové dítě máme připravený malý dáreček.
Učitelky
z Mateřské školy v ul. 28. října
Ledeč n. S.
Tradice Velikonoc se vyznačuje sebeomezováním fyzických požitků z konzumační nadměrné sytosti a bujarého veselí předchozí doby. Postní čas je vymezen od Popeleční středy po dobu 40 dní a končí slavností Vzkříšení. Postit se je věcí svobodné vůle nikoliv náboženského násilí. Všechna velká náboženství uznávají půst, lokalizují jej zejména do oblasti jídla.
Ale co když se jednalo o opravdovou nouzi? Víte co je "louskat šváby"? Znamenalo to mít nouzi a mít nouzi znamenalo v maximální míře využívat vše, co k obživě lidí "gratis" poskytovala matička příroda – lesní plody, šťovík, bukvice. Avšak nejen stravou rostlinnou živil se opaskem půlený našinec.
Některé kuchařky ze 16. století ale i Babička B. Němcové ze století už vlastně předminulého, dokládají pojídání veverek, dušených ve žluté nebo cibulové omáčce, případně se sušenými jablky. Zatímco panstvo baštilo černou zvěř, jeleny, srnce, nebo postní ocásky bobrů, v okolí Písku a Bzence si pasáčci na otevřených ohních opékali sysly. Na Luhačovském Zálesí i jinde dělávali polévku, nebo pečínku z ježků. Jsou zachyceny vzpomínky z Pohory u Jevíčka, kde prý bývala taková bída, že tam lidi chytali a vařili i žáby (dnes se spolu s hlemýždi objevují na stolech vyhlášených gurmánů).
Je znám i přesný popis omáčky na hejno vrabců, ostatně ptáci nebývali jen součástí kuchyně chudinské. Při svatební hostině Viléma z Rožmberka se mj. snědlo 5 135 hus, 2 656 kapounů a slepic, 2 050 koroptví, 350 pávů, 30 tetřevů, a 20 688 drozdů, hrdliček a holubů.
V nejnovější ilustrované knize kuchařské L. Ondráčkové z roku 1925, je recept na polévku pro šest osob z kořenové zeleniny, sekané petrželky, kmínu, zásmažky, dvou syrových žloutků, šesti lžic smetany a 1/4 kg chroustů.
Hezké Velikonoce a dobrou chuť!
OK
1. 3.
Hned v první březnový den došlo u Kamenné Lhoty k havárii pana F.R., který nepřizpůsobil rychlost stavu vozovky a následný smyk poškodil jeho volkswagen cca za 6000 korun. Naštěstí se vše obešlo bez zranění.
2. 3.
Přímo před policejní stanicí byl nalezen svazek klíčů, který policisté brzy předali šťastné majitelce – jejich sousedce.
Ke "staré benzínce" přijel chlap se starou škodovkou, natankoval pohonné hmoty za 600 korun. Na tom by samo o sobě nebylo nic divného, kdyby onen "zákazník" nezapomněl zaplatit. Majitelé pumpy byli z jeho nestoudného chování pohoršeni. Ostatně není divu.
3. 3.
Za trestný čin pohrdání soudem bude stíhán pan V.P., který prodal osobní automobil, kterýž byl v zástavě na jeho dluhy. Takové počínání nemají páni soudci příliš v lásce a zmíněného pána asi čekají nepěkné chvilky. Obdobně si počínal jen o tři dny později pan J.P. – také pohrdal.
5. 3.
Na sídlišti Stínadla se zase kradlo. Zlodějský "fajnšmekr" tu v jednom z bytů odcizil zlaté šperky za 24 000 korun. Stopy po vloupání ani po zlodějovi veškeré žádné. Zabezpečte a ochraňujte svůj majetek důsledně!
6. 3.
U prodejny v Komenského ulici byla rozbita výloha. Tímto méně obvyklým vchodem následně do prodejny vstoupil neznámý zlodějíček a odcizil tu zboží za 3 200 korun. Děly se to ale v březnu v sousedství policajtů věci!
7. 3.
Tohoto dne byl pan V.C. tak opilý jarem (rozuměj ročním obdobím - ne nějakým dryákem na nádobí), že na ulici vyváděl a hulákal jako malý Jarda. Jeho počínání se nelíbilo ani spoluobčanům, natož policistům, kteří výtržníka převezli na vyšetření do nemocnice. Dnes už pozoruje jaro v želivské léčebně. Dejte pozor, vesna je někdy zrádná.
9. 3.
Našemu mladému spoluobčanovi J.P. se holt v dětském ústavu v Senožatech stýská. Opět svým opatrovatelům prchnul, ale oni pro to vůbec nemají pochopení a odvezli si jej opět zpátky. V květnu vám napíšu kolikrát mezi tím J. P. nelegálně navštívil naše milé městečko.
10. 3.
Velkou smůlu měla paní D. Š., když zaparkovala svoji škodovku v Háji u Ledče. V nestřeženém okamžiku jí neznámý nešika do plechového miláčka narazil a poškodil jej natolik, že zmíněná paní si bude muset v portmonce oddělit 10 000 korun na jeho opravu.
11. 3.
V Růžové ulici byl v nočních hodinách nalezen velmi módní dopravní prostředek – kovová koloběžka. Zřejmě tu někdo rázně seknul s hubnutím nebo se rozhodl užívat něco pohodlnějšího.
12. 3.
Ošklivě vyhlížející dopravní nehoda se stala na náměstí Svobody, když se tu střetl autobus přijíždějící od Světlé s osobním automobilem. Zranění nebyla žádná vážná a nyní se jen šetří míra zavinění obou řidičů.
17. 3.
Nejmenovaná místní dáma si posteskla na policii, že je omezována její osobní svoboda. Po několikerém, více než intimním sblížení, se jí přestaly líbit vilné návrhy švarného chlapíka a celou věc tedy oznámila. Policie tuto lechtivou záležitost řeší. Já bych dodal, že se zřejmě jedná o první případ tzv. harašení v Ledči, a to hned v obou hlavách najednou.
18. 3.
Nepěkné noční zážitky měli občané v ulicích Na Potoce, Hutní a Havlíčkově. Parta rozjařených mladých lidí se touto cestou ubírala z místní diskotéky a v jejich vykouřených hlavách se zrodil idiotský plán – házet kameny do oken spících spoluobčanů. Ve třech případech se jim podařilo okna úplně rozbít. Podobné počínání bychom měli trestat a veřejně pranýřovat. Spolupracovat s policií musíme všichni!
Pan J. M. našel na Šeptouchově peněženku s doklady, která byla vrácena jejímu majiteli, panu O.F. Je s podivem, že se panu majiteli podobná událost přihodila nedávno a poctiví nálezci jeho tobolku vždy naleznou a naleznou a on ji ne a ne ztratit.
24. 3.
To pan J.V. z Kutné Hory měl větší radost (nevíme jestli také vděčnost), když místní občan T.B. jeho peněženku, kterou nalezl v Haškově ulici, poctivě odevzdal, aby se následně dostala do rukou majitele.
27. 3.
Už toho měla dost paní B., když přišla na policii oznámit, že její manžílek neplatí výživné na své dvě děti. Případ je v šetření, ale matce oněch dlužných (zatím) 30 000 korun určitě zachází. Hanba.
28. 3.
K porušení občanského soužití došlo v Olešné. Sousedské spory tu řešil Pražák strkáním do staré paní, která následně upadla. Pražský hejsek by ale zasloužil.
OK
Občas navštěvuji koncerty ZUŠ, kde se představují žáci se svým uměním. Ve čtvrtek 8. března 2001 se k žákům připojili i učitelé ZUŠ a společně připravili pro ledečskou veřejnost koncert z díla Antonína Dvořáka.
Nebylo jistě snadné v jednom koncertu obsáhnout tak bohaté dílo, proto je třeba vyzdvihnout, že se ZUŠ podařilo připravit koncert (pro všechny) mimořádně zajímavý.
Chtěla bych pochválit dramaturgii koncertu, jejíž nosnou částí bylo výstižné a kvalitně přednesené průvodní slovo, které v jednotlivých vstupech citlivě provázelo posluchače životními osudy velikána. Nutno je také zmínit kvalitní výkony jednotlivých hudebních čísel – především čistý, procítěný zvuk houslí, příčné flétny, sólového i sborového zpěvu.
Šťastná byla i volba prostředí, ve kterém zazněla Dvořákova hudba, to proto, že synagoga nabízí komorní prostředí s výbornými akustickými podmínkami.
Myslím, že všichni přítomní budou se mnou souhlasit – byl to koncert velice vydařený, všichni jsme odcházeli se silnými emociálními zážitky.
Eva Rajdlová
Za deset let existence mezinárodního hnutí Na vlastních nohou – Stonožka – dokázaly děti dát těm, kteří to potřebují, více než 70 milionů korun. Jejich úsilí a vytrvalost obdivuje celý svět.
Překážkou na cestě stát se rovnoprávnými členy evropského společenství je špatná znalost anglického jazyka. Proto se hnutí rozhodlo přispět ke zlepšení tohoto stavu novou akcí.
Celý rok si budou děti vydělávat na svoji česko-anglickou knihu "Kdyby všechny děti světa…", která bude doplněna anglickou nahrávkou na CD a bude sloužit jako doplňková učebnice angličtiny.
Už před Velikonocemi proběhne v Ledči n. S. Stonožkový týden. Děti budou vyrábět a prodávat na náměstí přáníčka a tradiční velikonoční předměty.
Věříme, že ledečtí občané tuto snahu ocení a jako už poněkolikáté pomohou štědrým příspěvkem.
J. Příhodová, J. Kroutilová,
učitelky ZŠ v Komenského ul.
Vzhledem k tomu, že se v Ledči uskuteční 2. ročník Běhu Terryho Foxe, chceme vám připomenout některé údaje, které se této akce týkají.
Organizátorem v našem městě je CENTRUM – Dům dětí a mládeže a záštitu převzal, stejně jako vloni, místostarosta pan Poborský.
Běh Terryho Foxe je dobrovolná humanitární akce a všechny prostředky získané v jeho jménu jsou dle jeho přání věnovány na výzkum rakoviny. Zároveň jde o šíření jeho poselství dál, především mezi dětmi a mladými lidmi. Dalším z cílů je osvěta v oblasti zdravého životního stylu, který pomáhá předcházet onemocnění rakovinou.
Hlavním organizátorem je Česká obec sokolská, pověřená Kanadským velvyslanectvím v České republice. Ostatní zainteresované strany jsou: Liga proti rakovině Praha a Klub Fair Play při ČOV.
Z oficiálních výsledků roku 2000 vyplývá, že počet zaregistrovaných "běhů" byl 231, účastníků 102.886, výše připsaných vkladů od účastníků 4.083.884,40 Kč.
2. ročník v Ledči nad Sázavou se bude konat ve čtvrtek 3. května v 16 hodin na náměstí. Běh Terryho Foxe je během nesoutěžním, trať je možno absolvovat jakýmkoli způsobem. Chůzí, během, na invalidním vozíku, na kole, kolečkových bruslích, s kočárkem….. ,vždy podle vlastních sil. Může se ho tedy zúčastnit každý bez omezení – občané všech věkových kategorií. Symbolizuje se tím myšlenka, že pohyb přispívá ke zdraví a to je z velké části v našich rukou.
Podmínkou startu je vklad, kterým startující podporuje tuto akci a získá některý předmět materiální podpory s logem BTF. Nejžádanější jsou trička a čelenky. Nejnižší vklad bude 10 Kč.
Těšíme se nashledanou na startu!
Hana Veletová
(Zdroj : Zásady pro pořádání BTF)
Ve středu 14. března 2001 od 13 hodin proběhla v Centru – domě dětí a mládeže pěvecká soutěž Ledečský slavíček o cenu starosty města. Letos již 21. ročník.
Po zkušenosti z minulého roku, kdy se soutěže zúčastnilo téměř 100 žáků, byla letos soutěž plánovaná do dvou dnů. Jelikož se do soutěže přihlásilo 56 žáků, mohla proběhnout v jeden den.
Soutěž probíhala ve třech věkových kategoriích :
sólisté I. věkové kategorie – žáci 1. – 3. třídy
sólisté II. věkové kategorie – žáci 4. – 6. třídy, prima
sólisté III. věkové kategorie – žáci 7. – 9. třídy, sekunda, tercie, kvarta
Doprovod na hudební nástroj byl možný, ale hodnocen byl pouze sólový zpěv.
Soutěž sledoval i starosta pan Urban s místostarostou panem Poborským.
Na konci celé soutěže proběhlo vyhodnocení a předání cen. Starosta, který soutěž materiálně podporuje, předal soutěžícím, kteří se umístili na 1. místě v každé věkové kategorii hodinky.
Každý vítěz si mohl vybrat podle svého vkusu. Soutěžící, kteří se umístili na 2. a 3.místě, obdrželi ceny od pořadatele soutěže a všichni dostali diplom. Zkrátka nepřišly ani ostatní děti, které si odnesly diplomy za účast. Jistě jsou mezi nimi budoucí vítězové příštích ročníků.
| I. kategorie 1. – 3. třídy | ||
|---|---|---|
| 1. | Svobodová Barbora | ZŠ Komenského |
| 2. | Havel Petr | ZŠ Komenského |
| 3. | Marková Žaneta | ZŠ Komenského |
| II. kategorie 4. – 6. třídy, prima | ||
| 1. | Stýblová Jaroslava | Gymnázium |
| 2. | Hotovec Daniel | ZŠ Nádražní |
| 3. | Stýblo Tomáš | ZŠ Nádražní |
| III. kategorie 7. – 9. třídy, sekunda, tercie, kvarta | ||
| 1. | Maštálková Martina | Gymnázium |
| 2. | Hořejšová Martina | Gymnázium |
| 3. | Milfaitová Lucie | ZŠ Komenského |
Za Centrum – DDM
Monika Tvrdíková
|
Miloš Podaný ZPRACOVÁNÍ DŘEVAPaběnice 1; 285 43 nabízí:
Tel.: 0604/722417 |
Integrovaná střední škola, odloučené pracoviště v Ledči nad Sázavou, Na Pláckách 644, bude v příštím roce slavit své jubileum – čtyřicet let trvání. Po celou dobu své existence zajišťovalo samostatně teoretickou výuku, odborný výcvik i mimoškolní výchovu svých žáků. Nejprve od roku 1962 v oboru opravář zemědělských strojů pro potřeby zemědělství okresu Havlíčkův Brod, později od roku 1964 pro celý Východočeský kraj. Od 1. září 1996 působí jako odloučené pracoviště ISŠ Světlá nad Sázavou. Za dobu své existence připravilo ledečské pracoviště stovky vzdělaných pracovníků pro široké uplatnění v hospodářské praxi. Jeho absolventi nacházejí uplatnění v průmyslových podnicích, zejména strojírenství, servisních a opravárenských firmách, zemědělských farmách, lesnictví, ale i v cestovním ruchu, pohostinství a službách.
V současné době je na odloučeném pracovišti v Ledči nad Sázavou zajišťována výuka těchto učebních oborů:
Odloučené pracoviště v Ledči nad Sázavou má vytvořenu potřebnou základnu pro teoretickou a odbornou přípravu, mimoškolní činnost, včetně ubytování žáků. Pro žáky je zabezpečeno vlastní stravování, pro ubytované žáky také celodenní stravování.
Zájemcům z řad motoristické veřejnosti nabízíme:
Opravy tuzemských i zahraničních osobních automobilů. Mj. opravy brzd, výměnu brzdových destiček a obložení, výměny olejů a olejových filtrů, brzdové kapaliny, zajišťuje geometrie všech značek automobilů, pneuservis (přezutí, opravy a vyvážení pneumatik), paltest motoru, opravy motorů tuzemské výroby. Dále zajišťujeme klempířské práce a seřízení světlometů a přípravu vozidel na technické prohlídky, včetně její provedení. Rovněž provádíme opravy traktorů a všech zemědělských strojů. Tyto opravy zajišťují žáci naší ISŠ pod odborným dohledem našich zkušených mistrů.
Pracovní doba je od pondělí do pátku od 6.30 do 13.30 hodin, telefon 0452/620 696
Jan Rajdl
Noviny Vysočiny 26. 3. 2001.
V Ledči n. S. v hospodě U Koníčka předvedl své umění desítkám zvědavých očí řezbář Josef Cipryán.
Pěkně přehnaný! Ve skutečnosti by bylo – pár očím. Nedělal jsem si iluze o zájmu občanů o umění, a ani můj přítel neměl zájem tvořit před veřejností. Tyto akce dělá pouze výjimečně, a to spíše v Evropě. Tam, jak říká, si toho váží a i odřezek je pro ně suvenýrem na nezapomenutelný zážitek. Nakonec jsem ho přesvědčil a můj návrh uspořádat výstavu při tvorbě přijal.
Vstup jsem určil 20,- Kč, aby mohl přijít každý. Musím přiznat, k radosti "malých dušiček", že vybraná suma nepokryla ani procento mých nákladů na tuto akci. Ale vidět překvapení a uznání v očích těch pár lidí, kteří se přišli podívat a sledovali, jak pod rukama umělce s motorovou pilou, z kusu kmene vyrůstá unikátní dílo, je pro mne k nezaplacení. Čekal jsem, že bude ze strany podnikatelů a majitelů nemovitostí zájem o vystavené dřevěné plastiky, ale neprodala se ani jedna. Dokonce, a to mě překvapilo nejvíce, se nedostavil ani jediný zástupce obce. Čekal jsem, že umělce podpoří a zakoupí některou na prezentaci. Musím ale přiznat, že R. Alexandr prodávající pivo neprezentuje banket s vybranými specialitami a Koníček v ušmudlaných montérkách mlátící do lešení ani zdaleka nepřipomíná Toma Hankse ve smokingu. A ty ceny! Od 1500,- do 3600,- Kč. Z tržnice trpajzlík nadělá parády až až, a kolik závisti a obdivného uznání vzbudím, investuji-li tuto sumu – reklama: "Každá stará ropucha, má mobil u lopucha" – do naprosto nepostradatelného kamaráda vyzvánějícího u táboráku, v hospodě, ve veřejném dopravním prostředku, v kině, v divadle, na veřejných záchodcích, při kroužení po městě s cigárem v papule a jinde.
Prosím vás, kdo je to? Nějaký dřevorubec nestojí informačně kulturnímu centru ani redakci Ledečských novin za cestu na potok. Že by rodiče poslali dítě. Prosím vás, za dvacku může mít kazetu a nahraje-li na ni správný pecky, pustí na plný volume – to bude kultury v celý ulici. Nebo mu 25,- Kč přidám a kolik "masa" uvidí v kině. Ušetří-li, má na kolotoč. Mladej ti bude za dvacku celej den čumět na kus klacku a riskovat vlítnutí piliny do oka. Přidá pár pětek, koupí mařenu a kolik radosti mu udělá až to rozfláká. Rozkopne-li pár žeber ňáký mátoze co se plete pod nohy a odmění-li se za svůj výkon v kabelce nalezeným důchodem, nebeský rauš, vyspělá kultura, ráj na zemi, Evropa….. Za Uralem! Říkáte si, alespoň vidí, že tady nemá cenu nic dělat!
Vůbec ne, bude se řezat ještě jednou. Můj nápad "chytil" umělce natolik, že přijede ještě jednou. Záleží na tom, kdy seženu potřebnou částku. Dopředu oznámím, bude-li akce přístupná veřejnosti. Jediný, kdo má zajištěnu permanentní vstupenku (dar ode mne), je žák Základní školy v Barborce Roman Belada, který jediný vydržel sledovat umělcovu práci nepřetržitě celé dva dny. Potom jste zváni k Malému koni. Budete moci si prohlédnout své druhé "Já". Sochy prosím vás, neničte. Za to jací jsme, dřevo nemůže.
Pavel Koníček
BÁJEČNÁ DOVOLENÁ ZA SKVĚLÉ CENY LÉTO 2001PRODEJ LETNÍCH ZÁJEZDŮ ZAHÁJEN BULHARSKO – celé pobřeží
CENY letecky již od 8590, dítě od 7790 Kč, ŘECKO ostrov THASSOS STAVROS ostrov THASSOS, STAVROS INFORMACE A KATALOGY:
|
RENOVACE DVEŘÍ
Navštivte naší výstavku v Ledči n/S a přesvědčte se sami.
|
Informační centrum zahajuje prodej pobytových a poznávacích zájezdů s cestovní kanceláří FISCHER a. s.. Můžete si u nás zakoupit zahraniční zájezdy do Španělska, Řecka, Itálie, Portugalska, Francie, Slovenska, Maďarska a jiných zemí dle katalogu.. Dáváte přednost dlouhým letům a zajímají vás exotické země? Pak s cestovní kanceláří FISCHER můžete navštívit Dominikánskou republiku, Egypt, Mexiko, Japonsko a další vyhledávané země. Nesmíme opomenout také nabídku tuzemských zájezdů. Ty můžeme rozdělit na pobyty u vody, za zdravím a krásou, podél cyklistických tras, po hřebenech hor, léto s bílým sportem, svět nejkrásnější z koňského sedla, krajem vinic a sklípků a další. Bližší informace vám poskytneme v Infocentru na Husově náměstí v Ledči n. S.
KVĚTINOVÁ SÍŇ RŮŽEnad poliklinikou (směr sídliště) I NA OBJEDNÁVKU, PŘÍPADNĚ Tel.: 0452/620 501
|
T H U J Ena živé ploty a různé další jehličnany vám v širokém sortimentu nabízí, v bývalých okrasných školkách ve Světlé nad Sázavou, pan Ladislav Vacek. Tel.: 0451/45 26 67 |
13. března 2001 se zúčastnilo sedm žáků ZŠ Komenského ul. v Ledči nad Sázavou předání humanitární pomoci pro Bosnu v rámci mezinárodní akce Světlo pro Bosnu. Hnutí Na vlastních nohou pomáhá vybavit čtyři třídy základní školy potřebami a základními pomůckami. Ledečské děti předaly na Vojenském útvaru 4. brigády rychlého nasazení v Havlíčkově Brodě sbírku výtvarných potřeb.
Josef Smejkal
Drábek Jiří
Sláma Lubomír
Zika Jan
Vávrová Ludmila
Zelená Zdeňka
Novák Jaroslav
Rauerová Anna
Hrušková Ludmila
Průša Josef
10. 4. Bilíčková Marie, P. Bezruče 1070
11. 4. Jelínková Libuše, 5. května 480
13. 4. Žaloudková Jarmila, 5. května 650
Straka Ladislav
K Vašemu životnímu jubileu Vám přejeme prožití dalších dnů Vašeho života ve zdraví a spokojenosti.
Matěj Urban
Vážení rodiče, s radostí vítáme narození Vašeho děťátka a přejeme Vám i jemu, aby vyrůstalo ve zdraví a k všeobecné radosti.
Šimková Eva
10. 3.
Červenková Monika
Pešek Martin
17. 3.
Hrabaňová Jana
Moravec Václav
Novomanželům přejeme do společného života hodně lásky, porozumění a spokojenosti.
1876
V měsíci dubnu vysazena rokle u kříže ku straně silnice obci patřící lesem borovým a vybavená sadbou lesní Velká stráň.
1891 Dne 5. března 1891 při velké výšce vody šly ledy. 6. března 1891 byla velká povodeň a zbylými krámy po březích byl dřevěný obecní most přes řeku Sázavu stržen trámy, panky vodou odplaveny, jen zábradlí pozůstalo, při komisi dne 8. března 1891 č 207 za přítomnosti okr. starosty pana Roberta Hrusi, c.k. stavebního adj. p. V. Červenky z Čáslavi a obecního starosty pana Jana Kunce a ob. stavební komise, uznáno, že zasazením nových trámů, panků, stáhnutím zábradlí novými šrouby, má starý most, co most prozatímní, býti upraven a nový most železné konstrukce na místě, kde domy čp. 83-84 ty zde stojí, do listopadu 1891 zbudován.
Dne 13. a 14. dubna 1891 byly odbývány volby obecního výboru obce zdejší a zvoleni byli do výboru ve III. sboru: Neubauer Karel - kloboučník, Fiala Josef – hostinský, Starosta Antonín – jirchář, Adámek Karel – hostinský, Perknovský Vilím – c.k. poštmistr, Antonín Škvor – obuvník, Novák Antonín – řezník, Růžička Josef – knihař.
Ve II. sboru: Jan Kokeš – kupec, Jan Kunc – majitel realit, JUDr. Adolf Pentlář – advokát, Boh. Neuman – kupec, František Schally – pekař, Josef Zadražil – hostinský, František Peroutka – pekař, Jan Loukotka – majitel reality.
V I. sboru: Jan Hereš – hostinský, Bondy Mojžíš – kupec, František Hynek – obchodník, Moritz Kern – kupec, Paclík Karel – lékárník, Svoboda Alois – kupec, Steiner František – kupec, Šádek Jan – c.k. notář.
Při volbě představenstva dne 29. dubna 1891 zvolen za obecního starostu p. Vilím Perknovský – c.k. poštmistr, za prvního radního p. JUDr. Adolf Pentlář – advokát, za druhého radního p. Antonín Starosta – jirchář, za třetího radního p. Boh. Neuman – kupec, za čtvrtého radního p. Josef Fiala – hostinský.
1926
Přiznáno domovské právo Janu Aronovi, Františku Rýdlovi a Václavu Faltovi. Povolena Okresní správní komisi v Ústí n. Orl. bezúročná zápůjčka 1000 Kč na šest let, na stavbu České menšinové školy v Dolních Libchavách.
Okresní správě politické v Ledči n. Sáz. se doporučil převod hostinské koncese od Jana Nováka na Augustina Herouta. Vypsán konkurs na místo úředníka pro městský elektrárenský podnik.
MUDr. Josef Lustig v Ledči n. Sáz. byl ustanoven městským lékařem.
Schválen obsah nadační listy o nadaci Dr. Emerico Steinera z Milána. Úroky z této nadace za rok 1926 k návrhu Jana Škvora obdrží V. Sonnberg, V. Němec a J. Horneková.
Polními hajnými pro rok 1926 ustanoveni Josef Málek a František Svoboda z Ledče n. Sáz.
Městské zastupitelstvo přejímá protektorát slavnosti odhalení Husova pomníku na náměstí ledečském. Podnět k zřízení pomníku dal spolek divadelních ochotníků "Tyl" v Ledči n. Sáz. O finanční otázku staral se spolek pro postavení pomníku. Pomník z umělé kameniny postavil sochař Kabeš z Tábora. Náklad na postavení činil na 20 000 korun a byl uhrazen sbírkami, dary a výtěžky z divadelních her a slavností.
1931
Dne 2. dubna zemřel v Ledči n. Sáz. Čeněk Spurný, soukromník, ve věku 85 roků. Týž byl před lety spolumajitelem papírny v Podolí u Ledče n. Sáz.
Dne 15. dubna konala se schůze městského zastupitelstva. Dostavěna silnice pod Šeptouchovem. Podána zpráva ve věci stavby městského vodovodu. Odloženo provedení řemeslnických prací pro novostavbu domu pro okresní úřad, pro nedostatek peněz.
Dělnictvo stavební zaměstnané na novostavbě tohoto domu zahájilo stávku pro diference mzdové, která však brzy byla zlikvidována. Požaduje se, aby na stavbě byli zaměstnáni místní dělníci.
1936
Dne 23. dubna na žádost spolku divadelních ochotníků "Tyl", převzala městská rada protektorát nad divadelním představením "Jízdní hlídka".
Okresní hospodářská záložna v Ledči n. Sáz., koupila od Lesního družstva dům číslo popisné 69 tj. hotel "Zlatá Praha", bourá jej a na jeho místě staví nový dům pro hospodářskou záložnu a restauraci. Město Ledeč n. Sáz. v předchozích letech marně se namáhalo, aby hotel "Zlatá Praha" do vlastnictví získalo. Politické vlivy byly mocnější než požadavek města zákonem oprávněný.
1951
V celé naší republice rychle pokračuje elektrifikace. Dnes už pomalu není obce, která by nebyla elektrifikována. Bez proudu zůstávají v okrese už jen některé osady a samoty. V r. 1951 dočkaly se elektrického osvětlení i "Plácky", poslední část města, kde elektrický proud nebyl dosud zaveden.
Rostoucí elektrifikaci neodpovídá však zatím počet elektráren a množství vyráběného proudu. V době spotřebních špiček (zvláště v zimních měsících) bylo proto nutno přistoupit k vypínání elekt. proudu. V Ledči to bývalo někdy až na 4 hodiny, když byl "vypínací týden". (Jednotlivá místa Jihlavského kraje se ve vypínání po týdnech střídala. – Vypínání pokračovalo i v letech 1952 – 1955. Teprve zapojení elektrárny ve Slapech nepříjemný nedostatek odstranilo).
Stavebních akcí nebylo v r. 1951 tolik. Pracovalo se i nadále na úpravách stadionu a dohotovování Kovo-Finiše, jehož provoz si vyžádal úpravy přístupové silnice. Silnice byla proto pod Šeptouchovem rozšířena a nově vyválcována. (Na jaře 1952 úpravy dokončeny vyasfaltováním).
Začalo se také s dlážděním ulice Komenského (od trati ke kartáčovně).
Z iniciativy zeměděl. komise bylo na jaře zahájeno zalesňování Tulachovy stráně (stráň mezi lomem ve Velké stráni a městem). Současně bylo podél silnice do Háje vysázeno 120 vlašských topolů. Všechny zalesňovací práce udělali za vedení svých učitelů brigádnicky žáci gymnázia, kteří se při práci po třídách střídali.
Dosavadní obecní lesy (Háj, Březina, Šeptouchov) zůstávají zatím majetkem města a pod jeho správou, i když nadační lesy (zámecké) převzal stát. Proto také minist. zemědělství přidělilo zámecké objekty (Horní Ledeč, č. 1) Československým státním lesům, n.p. Praha. (Oficiální předání bylo dne 2. března. – Umístění muzea ve 2 místnostech severního křídla hradu zůstává).
V letošním roce se už zase čileji začal rozvíjet ve městě sportovní život.
Fotbalový oddíl se celý rok držel v popředí tabulky II. třídy Jihlavského kraje a hanbu nedělal ani oddíl košíkové (založený na podzim r. 1950), který se v krajské soutěži I. tř. umístil na třetím místě.
Škoda jen, že cvičení stále moc vadí ta skutečnost, že v sokolovně se hraje kino a pořádají schůze a taneční zábavy. Jedna místnost je také obsazena sekretariátem okres. výboru Sokola.
K velkým požárům ve městě v r. 1951 nedošlo. Za to lze děkovat ovšem jen včasným zásahům místního požárního sboru.
Prvně zasahoval v pátek dne 23. února po 1 hod. v noci, kdy začalo hořet ve fyzikálním kabinetě gymnázia (trám u komína). Prohořel strop a shořely skříně s pomůckami.
OK