Ledečské noviny

březen 2001

Obsah

Z jara

Strach měla sedmikráska-
chudinka nevěděla,
zda bílou hlavinku zvednout bude moci,
když chladné jsou noci.

Ale dnes ráno?
Slunce má polibků rozsypáno.
Lesy,jež dosud mlčely,
jarními větry zazněly.

Jede jaro s úsměvy v tváři
a zeleně rozsívá příval.
Bílý květ usadí na stonek,
jenž včera holý se kýval.

Vykřikne do lesů vesele,
vzbudí je z jejich tísně.
A tisíce hrdélek začne hned
zpívat jásavé jarní písně.


JARO JE TADY

I když ve chvílích, kdy se připravují stránky tohoto vydání Ledečských novin to zrovna jarně nevypadá, neboť nejen na okolních kopcích leží vrstva zmrzlého sněhu, mnohá auta přímo ve městě jsou dosud pevně sevřena ve zmrzlé závěji, kalendářně tu bude JARO už za pár dní. Doufejme jen, že žánrová fotografie nezvykle zasněženého náměstí bude na dlouhou dobu jen připomínkou sněhové kalamity z konce února letošního roku a abychom to přeci jenom trochu kompenzovali a nevstupovali do nového - jarního měsíce tak pesimisticky, připomeňme si, že celá řada z nás už nějaký čas jarem žije. Zřejmě nejdříve se ze zimní letargie probouzí paní E. Coufalová, která v těchto chvílích žije nejen jarem, ale už i Velikonocemi, které letos budou až za měsíc. Už více než čtyřicet let tvoří tato krásná malovaná vajíčka pro své početné příbuzenstvo i přátele. Letos je pro ni situace opět o něco radostnější, neboť jí felčaři projasnili oko, takže se pracuje přeci jen lépe - přesněji a v jasných barvách. Paní Coufalové přejeme dobré zdraví, aby se už i ona dočkala kýžených hřejivých paprsků jarního slunce.

Nejen ona, ale všichni se těšíme. Snad jen ti, kteří milují hory a zimní sporty, mají poslední, zato však optimální možnost vyjet si za sněhem a přitom si užít předjarního sluníčka.

Majitelé chalup a chat otvírají okna svých zazimovaných miláčků a zahrádkáři v souladu s pranostikou o líném sedlákovi začínají obhlížet své zahrádky. Ale ani ti, kteří nelyžují, nechalupaří a nezahrádkaří, nemají stání. Jaro prostě klepe na dveře a slunce vytahuje nejen sněženky a bledule ze země, ale i nás všechny pobledlé z bytů a měst.

19. března budou roztomile křepčit Pepíci - mají i svoji pranostiku: "Svatý Josef s tváří milou, končí zimu plnou". Ani ne o týden později - 25. března přecházíme na letní čas, vzdáváme se šedesáti minut ve prospěch pozdějšího stmívání. A ještě jednu věc s jarem nezapomínejte, je doba předvelikonočního půstu, který nejen prospěje vašemu zdraví, ale také jeho nedodržování nemilosrdně odhalí vaše dietní chyby v lehkém jarním oblečení.

Není snad člověka, který by se netěšil na příchod jara. Důvodem není jen krása estetická, ale také vnitřní pud, který každému tvoru říká, že po dlouhé zimě, která vyčerpala všechny zásoby zdraví, poskytne jaro v paprscích slunce, ve vzduchu jím otepleném, v oživených šťávách zelených rostlin jistý a rychle působící lék proti zimní vyčerpanosti a zesláblosti. To vše nalévá nové naděje na omlazení a nové radosti ze života.

Tak v pohodě zvládněte všechno to rašení a pučení, dívejte se na všechna ta něžná první kvítka, třeba na zlatožluté petrklíče, nebo-li prvosenky. Mimo jiné víte, že název prvosenky jarní pochází z polštiny? Původně se říkalo prvo vesenka - tj.: první, která ve vesně kvete.

OK


Beseda s občany

V únoru 2001 začala regenerace lesoparku Šeptouchov. Od padesátých let nebyl celý lesopark udržován. V roce 1999 Město Ledeč nad Sázavou požádalo o dotaci na regeneraci lesoparku. Po značném úsilí a jednání, ve kterém se angažoval odbor životního prostředí, získalo Město Ledeč nad Sázavou od Státního fondu životního prostředí ČR dotaci ve výši cca 4 miliony Kč, což představuje 80 % nákladů na regeneraci. Výška dotace umožňuje městu, za vložení minimálních nákladů, obnovit a oživit zajímavé území tak, aby mohlo být v budoucnosti plně využíváno k rekreačním účelům. Práce začaly a regeneraci provádí odborná firma EKOIMPEX, která byla vybrána ve výběrovém řízení. Projekt zpracovala firma Sadovnictví a krajinářství z Havlíčkova Brodu. Obě dvě firmy jsou fundované a realizovaly značné množství obnov parků a jiných chráněných územích.

Při regeneraci dojde k rozsáhlým výsadbám stromů a keřů, ošetřování stromů. Bohužel musí dojít také k pokácení neperspektivních dřevin. O detailech obnovy byla veřejnost informována dne 14. 02. 2001. Beseda s občany se konala v obřadní síni Městského úřadu v Ledči nad Sázavou od 16.00 hodin za účasti představitele projekční firmy paní Dundychové, dále se zúčastnila paní ing. Neckářová za dodavatelskou firmu. Úvodní referát byl přednesen vedoucím odboru výstavby, ÚP a životního prostředí ing. Břetislavem Dvořákem.

Pořadatele mrzí pouze jedna věc, a to nízká účast na besedě. Besedy se zúčastnilo pouze 8 lidí, přestože obyvatelé města a okolí byli upozorněni na její konání v regionálním tisku, Ledečských novinách a plakáty na vývěskách města. Přítomní občané byli informováni o zamýšleném opatření a byla jim dána možnost pro uplatnění všech jejich dotazů. Všichni přítomní hodnotili zamýšlenou regeneraci velmi pozitivně.

Ing. Břetislav Dvořák


SLAVNOSTNÍ SLOŽENÍ SLUŽEBNÍ PŘÍSAHY

V pondělí 19. února se sešli příslušníci požární stanice na Městském úřadu v Ledči nad Sázavou. Zdejší hasiči oděni do slavnostních uniforem sem přišli za účelem složení služební přísahy, kde se mimo jiné zavazují nasadit své životy při likvidaci všech druhů zásahů, na které jsou nasazováni.

Povinnosti složit služební přísahu vyplývá ze zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky. Na základě tohoto zákona vznikl i Hasičský záchranný sbor Jihlavského kraje, který sloučil všech pět okresů jihlavského regionu, z nichž se staly územní odbory. Ředitelem územního odboru Havlíčkův Brod se stal pplk. Jaroslav Nácovský, který v této funkci vystřídal pplk. ing. Františka Zadinu, nynějšího náměstka krajského ředitele.

Služební přísaha příslušníků ledečské stanice se nesla ve slavnostním duchu v obřadní síni MÚ. Ledečští hasiči složili slib do rukou ředitele pplk. Jaroslava Nácovského a jeho zástupce mjr. ing. Zdeňka Šacha. Složení slibu byli přítomni i zástupci města - starosta pan Karel Urban a jeho zástupce Jaroslav Poborský. Ti popřáli příslušníkům mnoho úspěchů v jejich náročné práci s přáním, aby zásahů, při kterých může dojít k ohrožení jejich zdraví bylo co možná nejméně.

V. Hess


ROZBOR VÝSLEDKŮ A PRÁCE

Obvodního oddělení PČR Ledeč n. S. za rok 2000

§ V uvedeném období bylo zaevidováno celkem 992 jednacích čísel. V převážné většině se jedná o šetření a doručování písemností pro soudy.

§ Převedeno bylo dle zákona o PČR celkem 19 osob, dále bylo 24 osob předvedeno podle jiných předpisů, jednalo se nejvíce o předvedení k soudům a vyšetřovatelům.

§ Donucovací prostředek byl použit jedenkrát, a to oprávněně.

§ V blokovém řízení bylo zjištěno celkem 220 přestupků, celkem bylo uloženo včetně pokut na místě nezaplacených 105.300,- Kč.

§ Přestupkových spisů bylo zaevidováno celkem 209. Nejvíce přestupků bylo spácháno proti majetku, kdy bylo 64 odloženo dle § 58 odst. 3 př. zákona (jedná se o neznámé pachatele a nebo osoby mladší 15ti let, nelze projednat a dáno podezření z přestupku). Proti veřejnému pořádku a občanskému soužití bylo oznámeno na MÚ Ledeč nad Sázavou celkem 36 přestupků, 13 přestupků odloženo dle § 58 odst. 3 přes. zákona. Devět přestupků bylo zjištěno proti alkoholismu a toxikománii, které byly po zpracování zaslány na PČR DI Havl. Brod. Ostatní přestupky byly spáchány proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.

§ Spisů v trestním řízení bylo zaevidováno 117. Z tohoto počtu 11 spisů bylo odloženo dle § 159 odst. 1 tr. řádu a jeden skutek odevzdán dle § 159 odst. 1 písm. a, tr. řádu.

§ Dle charakteru bylo zjištěno skutků trestných činů:

charakterpočet skutkůz toho objasněnoobjasněnost v %
násilné trestné činy4375
mravnostní trest. činy11100
krádeže vloupáním311754,84
krádeže prosté351131,43
majetkové tr. činy7680
ostatní majetkové kriminál. činy1111100
zbývající kriminalita1313100
hospodářské trest. činy88100
vojenské tr. činy11100

Celková kriminalita 111 skutků, z toho 71 objasněno, to je 63,96%. Nejvíce skutků (27) bylo spácháno recidivisty. Škoda spáchána trestnými činy je 3.184.000,- Kč.

Závěrem bych uvedl, že Obvodní oddělení PČR Ledeč nad Sázavou se potýká již delší dobu s podstavem policistů, kdy plánovaný stav je 12 policistů a skutečný stav v roce 2001 je 10 policistů.

mjr. J. Wurm, ved. oddělení


ZPRÁVY Z RADNICE

Ze zasedání Rady města Ledeč nad Sázavou konaného dne 12. února 2001

Ze zasedány Rady Města Ledeč nad Sázavou ze dne 28. 2.

Slávek Poborský
zástupce starosty


S JAREM TO BUDE HEZČÍ

Mnozí občané s nelibostí nesou počínání pracovníků místních technických služeb, kteří ve velmi nepřístupném terénu v okolí hradu upravují "zdivočelou zeleň", která tu za léta vytvořila nevzhledný a neupravený prostor. Věříme, že s prvními zelenými listy letošního jara (snad nebudeme už dlouho čekat) se celá stráň zaskví v plné kráse a bude důstojnou dekorací místní dominanty i vjezdu do našeho města (viz příspěvek v minulém čísle LN).


HUMANITÁRNÍ SBÍRKA

Podobně jako předchozí léta, tak se opět na letošní jaro chystá pod patronací zdejšího děkanského úřadu humanitární sbírka. Předmětem sbírky bude: letní i zimní ošacení, noční košile, pyžama, svetry, kabáty, lůžkoviny, ručníky, utěrky, záclony, látky, péřové a vatované přikrývky, polštáře, obyčejné deky, stany, spacáky, školní a sportovní potřeby, použitelná elektrotechnika, hračky, obuv, hygienické a toaletní potřeby, knihy, dioptrické brýle a nádobí, nafukovací lehátka (pouze dobrá).

Tato sbírka se uskuteční ve dnech od 23. 4. - 27. 4. 2001 v přízemí Děkanského úřadu v Ledči nad Sázavou. Prosíme pomozte svým darem všem potřebným.

Jiří Vondráček

Den mateřského jazyka na Gymnáziu v Ledči nad Sázavou

První rok nového milénia byl Evropskou unií a Radou Evropy vyhlášen jako "Evropský rok jazyků". V rámci tohoto ušlechtilého projektu připadl na středu 21. února den mateřského jazyka, který jsme tak mohli oslavit s lidmi z nejrůznějších koutů Evropy. Ledečské gymnázium se k této slavnosti přidalo jazykovou hrou, která měla studentům oživit dávno zapomenutá slova českého jazyka a také odhalit významy místních a vlastních jmen, s nimiž se běžně setkávají. Hra probíhala od středečního rána formou soutěže mezi pěti až šestičlennými skupinami, které měly čtyřiadvacet hodin na vyřešení všech úkolů. Byli jsme velmi příjemně překvapeni tím, s jakým elánem se většina studentů do hry pustila. Chmurné vize mnoha skeptiků, kteří velmi rádi poukazují na zkaženost nejmladší generace a na její údajný nezájem o jakékoliv hodnoty, které nejsou spojené s okamžitým požitkem, tak opět dostaly řádně na frak. Studenti většinu úkolů zvládali s bravurou zkušených jazykovědců a rozdíly mezi jednotlivými skupinami byly minimální. O vítězi rozhodlo několik zdánlivě nepodstatných slůvek v odpovědi na jedinou otázku. Nejlepšího výsledku z celé školy dosáhla skupina kvarty ve složení Kateřina Kořínková, Lucie Fejtová, Hana Kudrlová, Veronika Menoušková, Jana Miksová, Marie Rajdlová. I když jmenovaní studenti byli odměněni knihami a nejlepší skupiny všech tříd dalšími cenami, nebylo jediným smyslem hry správné vyřešení zadaných úkolů. Šlo nám spíše o to, aby se naši studenti porozhlédli po polozapomenutých, a přesto půvabných koutech a zákrutách českého jazyka. Máte-li chuť, můžete se vydat v jejich stopách.

Soutěžní otázky ke dni mateřského jazyka.

1. Ze starozákonní Knihy Přísloví (v kralickém překladu) pochází rčení "Blázna by v stoupě opíchal, jiný nebude". Rozluštěte význam dvou starých slov ve rčení. Staročeské slovo "stoupa" bychom do současné češtiny přeložili jako:
a) klec, kam se dříve zavírali choromyslní.
b) dřevěnou nádobu na drcení, jakýsi dřevěný hmoždíř.
c) zařízení ve mlýně podobné jakémusi jednoduchému výtahu, kterým se posílala mouka z patra do patra.

Staré slovo "opíchat" bychom do současné češtiny přeložili jako
a) rozdrtit.
b) přesýt.
c) trestat důtkami.

2. Obyvatelé našeho hlavního města s oblibou označují nás venkovany jako "burany", stejně tak my velmi rádi častujeme Pražany označením "pražskej buran". Slovo buran v těchto nadávkách původně znamená:
a) burský oříšek známý svou tvrdostí (natvrdlostí).
b) proslulou a obávanou vozovou hradbu husitské jízdy.
c) zimní vichřici s metelicí.

3. K nejoblíbenějším a nejstarším jménům užívaným v Čechách patří "Kateřina". Toto jméno původně znamená:
a) Bůh dává (Dar Boží).
b) Očištěná, čistá.
c) Veliká.
d) Slepá, nevidomá.
e) Mírumilovná.

4. Velmi oblíbené je dnes také starobylé jméno "Vojtěch", které původně označovalo muže nebo chlapce, který
a) pásl prasata.
b) dostal věnec slávy.
c) si vydělával na živobytí posluhou.
d) někoho zachránil.
e) dokázal vhodným slovem nebo činem potěšit vojáky.

5. Jedním z nejhůře proslulých jmen v dějinách je "Xantypa", která v obecném významu označuje zlou, svárlivou ženu. Ženu tohoto jména musel jakožto manželku snášet:
a) řecký filosof Sócrates.
b) nechvalně proslulý autor komunistického manifestu Karl Marx.
c) český kronikář Kosmas.
d) otec Kondelík ze známého románu Ignáta Herrmanna.
e) hrdina řeckých bájí Achilles.

6. "Dostat se jako Pilát do kréda" je rčení, které znamená to samé co známější "přijít jako slepý k houslím". Víte jakým způsobem se Pilát do kréda dostal?

7. Ještě v 50. letech minulého (dvacátého) století jste mohli v nynějším havlíčkobrodském okrese narazit na ves Smrdov, která dnes nese trapně všední označení Sázavka. Nás zajímá, z čeho vzniklo původní označení Smrdov.
a) Obyvatelé této vsi byli proslulí svým odporem k jakékoliv hygieně.
b) Původní název vsi byl Smrtkov, protože v okolních polích oráči v minulosti vyorávali velké množství lidských lebek (smrtek). Kvůli nesnadné výslovnosti se tento název zkomolil na pozdější Smrdov.
c) Původním majitelem vsi byl člověk honosící se jménem "Smrd" nebo "Smrda".
d) V okolních lesech rostli hojně houby zvané hadovky smrduté.

8. Mnozí z vás jistě navštívili hrad Lipnice, ale zamysleli jste se někdy nad tím, z čeho se tento název odvozuje?
a) Z trávy "lipnice", která kdysi rostla všude kolem hradu.
b) Z přesmyčky původního názvu "Pilnice". Pilnice proto, že se nejdříve museli "vypílit" zdejší lesy, aby místo nich mohl vyrůst kamenný hrad.
c) Původní označení bylo "Libnice", jelikož se z kopce do údolí často linul libý zpěv často se veselících obyvatel zdejšího hradu.
d) Původní označení bylo "Libnice", jelikož se na zdejších polích neobyčejně dařilo bylině zvané libeček.
e) Z přídavného jména "lipná", protože na zdejším kopci původně rostlo mnoho lip.

9. František Ladislav Čelakovský si poznamenal do své sbírky starých slovanských rčení i toto: "Připrděno mu v koupeli". Tímto spojením slov se označoval člověk, který:
a) je neobyčejně hloupý.
b) je tvrdohlavý, neústupný.
c) má bláznivé nápady.
d) neumí číst ani psát.
e) se myje v zapáchající vodě.

10. Mezi rčení našich předků patří i toto: "Mlynáři se perou". Když se tato slova vyřkla, staří Čechové hned věděli, že
a) je slabá úroda a tudíž bude málo mouky.
b) padá sníh.
c) je sucho.
d) brzy přijde jaro.

(Správné řešení: 1b) + 1a), 2c), 3b), 4e), 5a), 7c), 8a)e), 9a), 10b). Správná odpověď na ot.6: "Krédo neboli Vyznání je nejdůležitější věroučná modlitba všech křesťanů, která shrnuje obsah celého křesťanského náboženství. V tomto Vyznání se také mluví o tom, že Kristus byl za dnů Poncia Piláta, římského místodržícího v Judsku, umučen a pohřben. Jistě jste si všimli, že součástí rafinovaně skrytého zadání jsou dvě hrubé chyby: správně píšeme "přesít" a "houby rostly").

Hynek Bouchal, Gymnázium Ledeč n.S.


Byla jedna sekunda z Ledče...(a dostala se až na Vltavu)

...a pokud byste do ní chodili, věděli byste z hodin literatury, že podobnými slovy začíná typ básničky, které se říká limerik A nejen to - pokud byste patřili mezi žáky sekundy, určitě byste si takovou pětiveršovou básničku zkusili napsat sami, stejně jako většina letošních sekundánů. Ovšem ti mají praxi už z primy, kdy se v čítance a dalších knihách setkali s ukázkami limeriků z díla E. Leara a E. Frynty a nechali se těmito legračními básničkami o podivínských lidičkách inspirovat. A tak vznikaly limeriky jako hra se slovy, s rýmy, s nesmyslem a hlavně s humorem (někdy i dost černým). Autoři a autorky je sami předčítali v hodinách literární výchovy a odměnou jim byl smích a potlesk třídy i češtinářky.

Jak limeriků přibývalo, bylo jen logické, že jsme začali uvažovat o jejich prezentaci i jinde než ve třídě. Nejlepší pro tento záměr se nám zdál pořad Ostrov, kde rostou housle, který je vyhrazen poezii pro děti a pravidelně ho vysílá Český rozhlas na stanici Vltava. Do literární redakce jsme tedy zaslali asi 60 limeriků (což je pouze vybraný zlomek z celé tvorby), které napsali následující autoři a autorky: M. Burkhardtová, Z. Hovorková, K. Hořejšová, P. Karlová, A. Králová, A. Mužátková, M. Polanská, J. Smítková, M. Toulová, J. Tvarohová, J. Veletová, J. Krejča.

Pochopitelně jsme se neubránili pochybnostem, zda bude vůbec možné vlastní tvorbu dětí zařadit do pořadu, který se věnuje renomovaným autorům, zda těm, kteří pořad připravují, se budou zdát limeriky zdařilé natolik, aby je uveřejnili. Dnes už je ovšem jasné, že pochyby byly zbytečné. Redaktor pořadu básník Pavel Šrut (letošní nositel Ceny Jaroslava Seiferta) tvorbu žáků z ledečské sekundy pochválil, zařadil většinu jejich limeriků do vysílání, a dokonce vyzval k zaslání dalších. Radost v sekundě byla obrovská a všichni se už těšíme na apríla. Dotyčné limeriky totiž budou zařazeny do pořadu Ostrovní aprílová samoobsluha, který se bude vysílat v neděli 1. dubna 2001 v 9.00 na stanici Vltava ( FM 102,7 nebo FM 103,2).

Všichni jste tedy zváni k poslechu, abyste sami mohli posoudit nadání našich studentů i to, jak znějí jejich básničky v podání známých pražských herců. Na závěr malá ochutnávka z kuchyně mladých básníků:

J. Krejča:					
	
Jednoho pána z Bombaje 			
poslala žena do háje,				
aby od něj pokoj měla 			
a ponožky prát nemusela			
tomu nešťastníkovi z Bombaje.		


J.  Veletová :

Jedna paní z Oregonu				
houpe se na věžním zvonu,			
pak říká a třese se:				
"Zaháním tak deprese!"			
Ta deprimovaná paní z Oregonu.		


M. Burkhardtová:

Jedna paní z Hoštic
k obědu měla pět ploštic.
Pak říkala tiše:
"Plavají mi v břiše."
Ta hmyzožravá paní z Hoštic.


Jedna paní z Týnce
razila si mince
a tak jenom z legrace
způsobila inflace,
Ta zvrhlá paní z Týnce.

Lenka Trtíková
Gymnázium v Ledči nad Sázavou


K problematice změny obchodního jména

Novelou obchodního zákoníku dochází k zásadní změně u obchodního jména. S účinností od 1. ledna 2001 se "obchodní jméno" zcela vypouští. Náhradu uvádí § 8 a násl. obchodního zákoníku.

Obchodní firma je název, pod kterým je podnikatel (právnická či fyzická osoba) zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel je povinen činit právní úkony pod svou firmou.

Podnikatel nezapsaný v obchodním rejstříku je povinen činit právní úkony pod svým jménem a příjmením, je-li fyzickou osobou a pod svým názvem, je-li právnickou osobou.

Z výše uvedeného vyplývá fyzické osobě, pokud bude chtít provozovat živnost pod firmou, povinnost zapsat své jméno a příjmení, popř. dodatek do obchodního rejstříku. V případě, že tak neučiní, může činit právní úkony pouze pod svým jménem a příjmením. Použití dodatku ke jménu a příjmení by mohlo v obchodním partnerovi vyvolat omyl, že se jedná o osobu zapsanou do obchodního rejstříku. Průkazy živnostenských oprávnění, vydané ke dni účinnosti tohoto zákona znějící na obchodní jméno fyzické osoby, nepozbývají účinnosti a nemusí být uvedeny do souladu s § 8 obchodního zákoníku.

Podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku, tedy i fyzické osoby zapsané do obchodního rejstříku na vlastní žádost, účtují v soustavě podvojného účetnictví.

Obchodní listiny

Paragraf 13a odst. 1 uvádí, že každý podnikatel je povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech a fakturách uvádět údaj o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle. Osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci uvádějí na výše uvedených listinách i údaj o tomto zápisu (datum zápisu a konkrétně v jaké evidenci je podnikatel zapsán), včetně spisové značky. Jinou evidencí je např. "Nadační rejstřík", "Rejstřík obecně prospěšných společností"….. Zápis v živnostenském rejstříku se na dokladech neuvádí, podnikatelům zapsaným v živnostenském rejstříku se nepřiděluje spisová značka.

Za správní oddělení - obecní živnostenský úřad
Bohuslava Vondrušová


LHOSTEJNOST MAJITELE

Dne 2. února 2001 jsem navečer venčila našeho psíka. Při návratu z pravidelné vycházky jsem si krátila cestu okolo finančního úřadu směrem ke školní jídelně. Pes šel vedle mě a najednou z Mizerova přiběhli dva velcí černí psi, kteří toho mého napadli. Jednoho z nich se mi podařilo zahnat, ale druhý se mému pejskovi zakousl do hřbetu. Naříkal, já jsem křičela na útočníka a marně čekala, že se objeví jeho majitel, určitě musel všechno slyšet. Paradox je, že můj "ořech", výšky asi 30 cm, měl náhubek a velcí psi jej neměli. Pozdější písknutí zřejmě majitele znamenalo naše vysvobození. Mně ale nezbývalo nic jiného, než vzít svého zbědovaného psíka do náruče a odejít domů. Po nahlášení útoku cizích psů na policii se hlídka byla podívat na místě činu, ale nic bližšího nezjistila. Mrzí mě lhostejnost majitele těchto psů.

Svého pejska jsem nechala ošetřit u MVDr. Pavla Vrbky, který mu zašil potrhaný hřbet a zajistil perfektní péči. I přes tuto péči mi však můj pes 23. února zemřel. Málokdo ví, co se rázem stane v rodině, když věrný přítel člověka odejde. Dětem marně vysvětluji proč se tak stalo.

Přeji všem majitelům malých psíků, aby se s těmito psy nikdy nesetkali.

-ŠD-


Josef ŠMEJKAL

Narodil se 1. března 1881 (zemřel v roce 1942), byl vedle Gustava Frištenského nejúspěšnější profesionální zápasník. V roce 1899 začal se vzpíráním a v krátké době vytvořil několik nových rekordů. Od roku 1902 se věnoval zápasu, roku 1903 se stal mistrem střední Evropy v zápase řecko-římském. O rok později svedl nerozhodný zápas právě s Frištenským, pak se stal profesionálem. Procestoval téměř celou Evropu a úspěšně zápasil i v Africe a Americe. V roce 1913 obsadil ve Vídni na mistrovství světa druhé místo za Němcem Schwarzem a téhož roku na mistrovství starého kontinentu v Praze získal mistrovský titul, kdy si se zmíněným německým zápasníkem vyměnil místo. V roce 1914 zvítězil ve volném stylu s mistrem světa těžké váhy v rohování, americkým černochem Johnsonem. Frištenského porazil až po první světové válce v pražské Lucerně.

K tomuto proslulému sportovci má vztah i naše město. Po ukončení sportovní dráhy žil dlouhá léta v Ledči nad Sázavou. Byl nájemcem Grand hotelu na místním náměstí, z něhož bylo o prázdninách roku 1946 adaptováno gymnázium.

OK


MORAVA má první cédéčko

Morava je už druhou desítku let velmi oblíbená třebíčská bigbítová skupina. Dnes už není známa jen v kulturních domech v okolí svého města, ale prakticky po celé republice. Cédéčko si skupina už opravdu zasloužila. Přestože od jejího křtu, který proběhl s bohatým doprovodným programem v Košeticích u Pelhřimova, uplynul už téměř měsíc, má koncert i nový nosič v kraji stále velký ohlas. Jak je patrné z obrázku, fandit, tančit a omdlévat chodí švarným muzikantům především dívenky ve věku s koncovkou -náct. Nakonec i na přebalu desky je hnedle červené pulsující srdíčko. Hodně skladeb ve výběru má název balada, ale až navštívíte koncert skupiny Morava uvidíte (hlavně uslyšíte), že vás dokážou i pořádně rozehřát. Nové cédéčko Moravy má název Sedmnáct podob lásky.

OK


STŘELECKÝ KLUB VELKÁ STRÁŇ

Bateriová broková střelnice, která byla vybudována na pozemku města Ledče n. S. v 60. letech tehdejšími myslivci, sloužila hlavně k výcviku široké myslivecké veřejnosti. V roce 1987 byla činnost na této střelnici krajským balistikem pro zjištěné závady zastavena. Vzhledem k velké tradici této velice známé okresní střelnice, byla po odstranění všech závad dobrovolnou brigádnickou prací opět uvedena do provozu nově vzniklým střeleckým klubem v roce 1997.

Klub má 11 členů, hlavně myslivců. Střelnice je opět využívána členy okolních mysliveckých sdružení na Ledečsku pro kondiční střelbu a bezpečné zacházení se zbraní vždy před nastávající loveckou sezónou.

V letošním roce hodláme uspořádat veřejný střelecký jarní závod 28. dubna "O pohár starosty města Ledče n. Sázavou". Vedení městského úřadu včetně pana starosty nám tuto velice hezkou a tradiční akci podpořilo.

Za střelecký klub
Rudolf Husák


LEDEČSKÝ KOZEL

V sobotu dne 24. 2. 2001 se konalo již páté klání v křížovém mariáši, tentokrát v hotelu Stadion v Ledči n. S. Jen špatné počasí způsobilo, že se na turnaj dostavilo "jen" 44 účastníků z původně plánovaného počtu 60, ale na bojovnosti a dobré náladě to všem zúčastněným nic neubralo.

Po sedmi hodinách si první cenu (radiomagnetofon a sud piva) odvezl do Světlé n. S. p. Jiří Karásek. Hodnotných cen bylo rozděleno nakonec 37. Pořadatelé děkují touto cestou všem sponzorům a osazenstvu hotelu Stadion za ochotu a hezké prostředí.

J.H.


JEN POZNÁMKA...

Dne 13. 2. 2001 byl v regionálním týdeníku Cesta Vysočiny zveřejněn článek s nadpisem "Penny market ve Světlé?" V krátkosti z obsahu článku: Prodejní řetězec Penny market projevil zájem vstoupit i do Světlé nad Sázavou… Pokud vše dobře dopadne, měl by market být uveden do provozu v závěru letošního roku.

Článek mohl mít klidně název: "Radnice města Světlé nad Sázavou znovu boduje!" V čem? Stát se skutečným sídelním městem malého okresu, protože i ten market povyšuje Světlou na středisko nadstandardních sídelních služeb.

Pro několik starších občanů Ledče vyvodí celá situace vzpomínku na bývalý ledečský okres, ale převážná část občanů nad věcí jen mávne rukou, protože jsou důležitější věci. Pár z nich, kteří mají smysl pro humor by jistě využilo se nechat na památku vyfotografovat před samoobsluhou Sázavanka, pokud by tuto jednorázovou akci třeba organizovalo informační centrum!

-li-


Chystáte se letos na pouť?

I když počasí, které kraluje ve chvílích, kdy se připravuje toto číslo Ledečských novin, zrovna neevokuje náladu radostné nálady pouťového veselí, jejich čas už přece jenom nastal. A nebude zrovna od věci, když si o zbožném putování - poutích, povíme něco navíc (poutě nebyly vždy jen radostné a veselé) a připomeneme termíny některých poutí regionálních.

Křesťanství má bohaté dějiny zbožných poutí. Na počátku 4. století putovali zbožní poutníci nejčastěji do Jeruzaléma, Svaté země - místa života a smrti Ježíše Krista a Panny Marie. Takové putování však bylo nebezpečné i nákladné zároveň, a tak se na cestu mohli vydávat jen šlechtici nebo duchovní. Později se poutě přesunuly do Evropy, konkrétně se cílem putování stal hrob sv. Petra a Pavla v Římě a dalších několik míst starého kontinentu. I u nás vyhledávali odpradávna věřící svatá místa (tam kde došlo ke zjevením, zázračným uzdravením, vyslyšení proseb…). Slavnými místy se tak postupně staly - Levý Hradec, Budeč, Tetín, Stará Boleslav, Sázava, Svatý Kopeček, Velehrad atd.

Jedna z našich nejslavnějších je Matějská pouť v Praze. Je nejen velmi letitá (datuje se z konce 16. století), ale také neprvnější ze všech, a to nejen u nás, ale údajně i v Evropě.

V té době poutě, typický projev lidové zbožnosti, neznaly hranic. Pěšky nebo na selských vozech se putovalo do vzdálených míst. Věřící se tu káli, prosili a děkovali - a přinášeli si na památku svaté obrázky, růžence, modlitební knížky.

Cesty na svatá místa však časem (zejména od druhé poloviny 19.století) na sebe berou i novou podobu - lidových poutí na vesnicích, konaných v den svátku svatého, jemuž je zasvěcen místní farní kostel. A ty se mění až do dnešní podoby vesnické zábavy, “světských” radovánek - střílení růží, kolotočů a večerních pouťových tancovaček.

V našem městě tradice poutě není tak zakořeněná, spíše proslulá, jako třeba v sousední Světlé, ale zato se můžeme chlubit hned poutěmi dvěma. První se váže k patronům našeho děkanského kostela - sv. Petra a Pavla (29.června) a druhá ke Svaté Trojici, což je pohyblivý svátek, který se letos bude slavit 10. června.

OK

Termíny některých letošních poutí v okolí:

Bojiště22. dubnamše svatá od 14.30 hod.
Vilémovice20. květnaod 14.30 hod.
Studánka - Nezdín3. červnaod 10.30 hod.
Ledeč n. S.10. červnaod 18.00 hod. (kostel Nejsvětější Trojice)
Sačany24. červnaod 14.30 hod.
Ledeč n. S.1. červenceod 9.00 a od 18.00 hod. (kostel sv. Petra a Pavla)
Kožlí5. srpnaod 14.30 hod.
Hněvkovice26. srpnaod 10.30 hod..
Chřenovice30. záříod 7.30 hod.


KVĚTINOVÁ SÍŇ RŮŽE


nad poliklinikou (směr sídliště)
oznamuje, že zavedla trvalý prodej květin v neděli od 9 do 11 hodin

I NA OBJEDNÁVKU, PŘÍPADNĚ S DONÁŠKOU DO DOMU.

Tel.: 0452/620 505


GEODET A LES a. s.


Chrudim
středisko Ledeč nad Sázavou
Koželská 205

telefon: 0452/622606;0606/181987

Provádíme geometrické plány
pro vyznačení budov do katastru,
rozdělení pozemků,
vytýčení parcel, výškopisy,
vytýčení staveb.


Grafika a krajka v synagoze

Jednou z jarních výstav v prostorách ledečské synagogy bude výstava malíře a grafika Stanislava Bartůška a krajky jeho ženy, výtvarnice, Ludmily Bartůškové. Oba umělci pracují a žijí v Úsobí u Havlíčkova Brodu. Stanislav má vytříbený výtvarný projev s vrozeným nadáním. Stále se pouští do nových náročných výtvarných prací, kde převážná část jeho díla vychází z mystéria světa a filozofického vidění světa. Malíř se zúčastnil třiceti výstav u nás i v zahraničí.

Ludmila Bartůšková se pustila po olejomalbě do náročných děl z krajky. Její krajky jsou malým básnickým dílem, své náměty nachází v historických tématech. I ona často vystavuje, sama nebo s manželem, doma i v zahraničí. V březnu uvidíme jejich práci i v našem městě. Všechny zájemce o umění zveme na vernisáž za účasti obou manželů Bartůškových ve čtvrtek 15. března 2001 od 1600 hodin. Při této příležitosti zahraje na renesanční loutnu Jindřich Macek. Výstava potrvá do 29. března a otevřeno bude v pondělí, středu a pátek od 1300 do 1600 hodin.

František Pleva


CENTRUM - DDM v Ledči nad Sázavou nabízí

K E R A M I K U

kroužky pro děti a kurzy pro dospělé

Činnost byla zahájena 1. března 2001

VYUŽITÍ KVALITNÍ HLÍNY, VELKÉ BAREVNÉ ŠKÁLY GLAZUR,
VYPALOVÁNÍ V ELEKTRICKÉ PECI

Cena pro děti a studenty:
80,- Kč (měsíční poplatek - 8 vyuč. hodin)

  • jedná se o jedenapůlhodinové lekce každý týden

Cena pro dospělé: 100,- Kč (měsíční poplatek - 8 vyuč. hodin)

  • jedná se o tříhodinové lekce 2x v měsíci

Přihlášky a bližší informace obdržíte v Centru - DDM Ledeč n. S., Husovo nám. 242,
telefon: 626 415


CHCETE SI PŘEČÍST SVOJE JMÉNO VE SPOLEČENSKÉ KRONICE?

V souvislosti se zákonem č.101/2000 Sb. o ochraně osobních dat byla v závěru loňského roku pozměněna forma SPOLEČENSKÉ KRONIKY v Ledečských novinách. Protože bychom chtěli SPOLEČENSKÉ KRONICE vrátit původní tvář, je nutné oslovit všechny zainteresované osoby - jubilanty, snoubence, rodiče novorozenců a vyžádat si od nich souhlas k otištění - zveřejnění jejich osobních údajů.

V rubrice LN bude uvedeno: Datum, celé jméno, adresa s číslem popisným (u úmrtí rok narození).

Toto bude provedeno formou dopisu, jehož součástí bude tzv. “návratka”, kde oslovený potvrdí svým podpisem souhlas se zveřejněním svých osobních dat v Ledečských novinách. Tuto návratku je třeba ve stanoveném termínu poslat, případně odevzdat na Městský úřad, oddělení matriky v Ledči nad Sázavou.

Marie Bělohradská
matrikářka


MUDr. J. Smejkalová, dětská lékařka
Husovo nám. 58
Ledeč nad Sázavou

tel.: 621 687

OZNAMUJE, že od 1. března 2001 se

R O Z Š I Ř U J Í

ordinační hodiny,a to následovně:

pondělí15 - 17
úterý8 - 11
středa8 - 9
čtvrtek8 - 11
pátek13 - 15


ZA KAŽDÉHO POČASÍ

Řekli jsme si: “… za každého počasí…”, protože ten předvánoční čas nevypadal příliš nadějně a dal se očekávat i déšť. Zažili jsme však při svých každoročních výpravách k Melechovské studánce pod rozhlednou všelijaké počasí - od mrazivě slunečného, přes sněhovou metelici, vítr i bodavě studený déšť.

V obvyklý den - 26. prosince, na svátek svatého Štěpána, letos už po pětatřicáté od roku 1966 - nás ráno přivítalo slabým popraškem sněhu a zataženou oblohou. Vzdálenější obzor nám zakrývala mlha, v ní zůstala skrytá i silueta lipnického hradu, kterou jsme si zvykli vídat od strání nad poslední vesničkou, než nás cesta zavede k lesu.

Zalíbila se nám cesta údolím, letos tudy poprvé, která nás doprovodila do polí nad zasněženou samotou a my zažili radost z nově objeveného…

Tentokrát jsme si s sebou nesli také zásobu vody v obavě, že ve studánce u křížku jí bude málo. Les a cesta vzhůru, plná ledem a sněhem přikrytých kamenů, známá za léta opakovaných výprav nás spolehlivě vedla vzhůru. Krátce jsme se zastavili u stařičkého buku - ostatně vždy tady chvilku odpočíváme před posledním strmým stoupáním.

Nahoře nás uvítaly bohatě ojíněné smrky, ale na dlouhé rozhlížení nezbýval čas. Bylo třeba opatřit dřevo a postarat se, aby se rozhořel oheň. To byla první starost, než jsme se přesvědčili, že zamrzlá studánka je opravdu téměř prázdná. Proto si vodu přinášíme z poslední chalupy pod kopcem už téměř pravidelně.

Sotva bylo hotové první jídlo - obvyklý guláš - objevili se hosté. Přichází k nám poslední roky pravidelně, vždy ve stejný den. Tentokrát přišli lépe vybaveni, aby se s námi podělili o svůj příspěvek společnému stolu. Za poslední roky jsme se už trochu poznali a kdyby nepřišli, asi by nám chyběli u hřejivých plamenů. Dvanáct nás letos bylo okolo ohně, jako v pohádce O dvanácti měsíčcích. Zazpívali jsme pár chodských písniček ještě než jsme se na rok rozloučili.

Přátelé odešli, když nám ještě nabídli návštěvu jejich chalupy, a pak jsme už zůstali jen dva staří Old-skauti, abychom zavzpomínali na léta co uběhla, na přátele a bratry, z nichž mnozí co s námi dříve chodili, se hřejí u jiných už ohňů.

Zůstala ještě zásoba připraveného dřeva, ale tu jen zakrýváme větvemi pro případ, kdyby sněžilo dříve, než sem po svátku Nového roku přijdou bratři Old-skauti z Kutné Hory a ze Světlé, kteří také podlehli kouzlu tradičních vánočních výprav.

St. Kovařík
OS 37


POHOŠTĚNÍ MALÝ KŮŇ

Na potoce
v Ledči nad Sázavou

Vás zve na
prodejní výstavu a

UKÁZKU PRÁCE UMĚLCE -ŘEZBÁŘE MOTOROVOU PILOU

JOSEFA CIPRYÁNA

24. a 25. března 2001 od 10 do16 hodin

vstupné 20,- Kč.


MÍSTNÍ KOPANÁ V ROCE 2001

MUŽI “A”

DatumUtkáníZačátekodjezd
1.4.Ledeč - Načešice16.00doma
8.4.Přepychy - Ledeč16.3013.45
15.4.Ledeč - Kostelec17.00doma
22.4.Lanškroun - Ledeč17.0013.30
29.4.Ledeč - Žamberk17.00doma
6.5.Polička - Ledeč17.0014.30
13.5.Ledeč - Slatiňany17.00doma
19.5.Skuteč - Ledeč17.0015.00
27.5.Ledeč - Lípa n. O.17.00doma
3.6.Lípa u H. B. - Ledeč17.0015.30
10.6.Ledeč - AFK Chrudim “B”17.00doma
17.6.Světlá - Ledeč17.0016.00

MUŽI “B”

DatumUtkáníZačátekOdjezd
8.4.Leština - Ledeč16.3015.30
14.4.Ledeč - Okrouhlice16.30doma
22.4.Lučice - Ledeč17.0015.45
28.4.Ledeč - Štoky17.00doma
5.5.Mírovka - Ledeč17.0015.30
12.5.Ledeč - Golčův Jeníkov17.00doma
20.5.Pohled - Ledeč17.0015.30
26.5.Ledeč - Přibyslav “B”17.00doma
2.6.Chotěboř “B” - Ledeč17.0015.30
9.6.Ledeč - Staré Ransko17.00doma
16.6.Ledeč - Dolní Město17.00doma


LINKA 150

1.2. Na požádání byl otevřen byt na sídlišti ve Světlé n. S.

19.2. Dohašování ohnisek po pálení klestí v katastru obce Vrbka. Bylo použito vozidlo CCF-4000 s vysokotl. zařízením.

20.2. Dopravní nehoda nákladního automobilu s únikem PHM u obce Sázavka. Jednotka provedla zabezpečení vozidla proti požáru, po přečerpání cisterny s mlékem provedla vytažení vozidla pomocí autojeřábu z CPS - Havl. Brod.

21. 2. Dopravní nehoda osobního automobilu Š-Felicie u obce Kouty. K vytažení bylo použito autojeřábu.

22.2. Jednotce PS byl nahlášen požár na sídlišti ve Světlé n. S., ale po příjezdu na místo zásahu bylo zjištěno, že se jedná o planý poplach.

22.3. Při sněhové kalamitě jednotka vyjížděla k pěti událostem v Ledči n. S. a okolí, aby zprůjezdnila vozovky odstraněním spadlých stromů a dále prováděla vyprošťování zapadlých vozidel.

V tento den vyjela jednotka PS otevřít zabouchnutý byt v Čechově ulici.

23.2 Ledeč n. S. a okolí - trvající sněhová kalamita způsobila, že jednotka PS musela být u pěti událostí k zprůjezdnění vozovky, kde se převážně jednalo o uvízlé kamiony.

Dále jednotka provedla v Jestřebnici odstranění spadlého stromu přes vozovku.

26.2. V ulici Mostecká jednotka PS provedla odstranění zmrzlého sněhu ze střechy, kde při jeho pádu hrozilo poranění chodců.

Otevření zabouchnutého bytu v ul. M. Majerové.


Z policejních zápisků

Nejkratší měsíc v roce se sice jako zimní projevil až v samém závěru, ale zase to stálo opravdu za to, a zejména silničářům i řidičům způsobil celou řadu trablů. Jak během chvilky sami poznáte, pěkné kalamity si my lidé umíme vyrábět i bez přispění přírodních živlů.

1.2.
Vstup do nového měsíce oslavili mladí pánové T.H. a M.K. v místním rockovém klubu tím, že tu v rytmu tvrdé muziky rozbíjeli popelníky, přebytek energie následně ventilovali před lokálem v Haškově ulici tím, že tu poškozovali zaparkovaná auta. Po zadokumentování bude jejich spisový materiál předán k dalšímu šetření na OkÚ vyšetřování pro trestný čin poškozování cizí věci.

2.2.
Nevítaní návštěvníci rekreačních objektů nejsou v tomto čase zase žádnou zvláštností. Smůlu však měli takoví “hosté” na chatách v Podhradí. Při silniční kontrole v Humpolci byli zadrženi dva lumpové z Náchodska i s kořistí ze zmíněných chat. Protože v tomto oboru nejsou žádnými nováčky, OkÚ Náchod na ně za tento i další trestné činy uvalil vazbu.

3.2.
Pořadatelé zábavy v “rokáči” si na nedostatek rozruchu určitě nemusejí naříkat téměř každý víkend, ale tentokrát jejich zásahy byly poněkud specifické, neboť místní mladíci se opakovaně dožadovali vstupu za kulturou, aniž by se rozhodli platit vstupné. Vzájemné nepochopení pořadatelů i návštěvníků skončilo bitkami. Ale co, perou se i ve vídeňské Opeře.

7.2.
Stařičká sokolovna byla hned po ránu svědkem dopravní nehody. Pan P.CH. tu neukočíroval svou Felícii a následném smyku dokonce prorazil zábradlí, které odděluje vozovku od chladných vod řeky Sázavy.

Znesvářené bývalé příbuzné se budou tentokrát zpovídat na místní radnici z údajných vzájemných pomluv. Narušené občanské soužití se bude řešit na základě písemného oznámení paní K. na svoji docela nedávnou příbuznou.

8.2.
Známá, ale dosud nepředvedená, je pachatelka dopravní nehody, která se stala mezi obcemi Vrbkou a Habrekem. Srna z habreckých lesů tu z neznámých důvodů vletěla pod kola ledečské firemní Felície.

16.2.
Značnou finanční škodou, ale naštěstí bez vážnějších zranění, skončila srážka dvou osobních vozidel u Hněvkovic. Kladenský řidič tu ve smyku vjel do protisměru, kde se srazil s právě projíždějící pražskou renaultkou.

Rušno bylo v místním azylovém domě. Vášnivé spory, osobní urážky a vůbec nehezké sousedské vztahy budou mít svoji dohru na místním městském úřadu.

17.2. (perný den).
Podobné neporozumění proběhlo i u dveří paní E.B., která na policii oznámila, že ji pan J.V. hrubě urážel, a to nejen z očí do očí, ale také před jejími dětmi. To se opravdu nemá.

Neobyčejně vytrvalý (a zřejmě i roztržitý) byl sportovec, který zanechal do pozdních nočních hodin bez dozoru své drahé horské kolo u bran místního letního stadionu. Jestli už se dostatečně proskotačil, může si kolečko vyzvednout na radnici.

Ve 23,50 hod. bylo oznámeno, že zřejmě nepřátelsky naladění opilci rozbili vrženým kamenem okno spořádaného spoluobčana v ulici Na Potoce. Jestli jejich nekalé rejdy ukončil nedostatek dalších oken nebo samotná policie se neví.

20.2.
Smůlu měla ledečská řidička paní J.R., která u obce Kouty vjela do protisměru, kde se střetla s “oplíkem”. Nehoda je v šetření, ale je dobře, že nemá vážných následků.

Poněkud kuriózní bylo počínání přátel na dvorku pana J.K. v Hlohově. Pan J.K. z Ronova tu ve smycích tak dovedně cvrnkal do automobilů, že byla tato škodní událost ohodnocena na 15 000 korun.

21.2.
Malebností našeho kraje byl tak uchvácen pražský řidič, že se dostatečně nevěnoval řízení svého osobního vozidla. Řidičovy básnické vize zchladila u hotelu Luna krutá příroda, a to hnedle nadvakrát. To když spadl i s vozítkem do promrzlého potoka a po druhé, když mu oznámili, že tento výlet přijde bratru na 50 000 korun. Nezraněnému, ale vykulenému Pražákovi vytáhli Felícii Koželští s autojeřábem.

22.2.
Ošklivé počasí bylo příčinou řady nehod. Tak pan P.K. havaroval v Komenského ulici, když narazil do tarasu. O den později nedaleko této nehody - v Lovčenu - havarovalo auto místních TS. Kalamita je kalamita.

24.2.
Paní J.B. oznámila slovní i fyzické napadení bývalým blízkým příbuzným. I toto počínání bude mít dohru na místní radnici. Kdyby raději odjeli na Matějskou pouť, která toho dne začala. Svezli by se na labutích a byl by pokoj.

Sněhová pohroma zaskočila všechny řidiče (tentokrát skoro o ničem jiném nepíšu), ale poněkud shovívaví musíme být u dopravní nehody, která se přihodila našemu vietnamskému spoluobčanovi, to víte v jejich zeměpisných šířkách toho o sněhu zase tolik nevědí. Za to on už ví, že ho klouzačka přišla na 20 000 korun. Až zase po svátcích (jejich) otevře krám, kupte si u něho alespoň pantofle, ať se to klukovi oblevní.

26.2.
Když začal synek M.K. po návratu ze zábavy poněkud netradičně pozměňovat interiér bytu, začala se jeho matka cítit ohrožena a raději zavolala na linku 158. Příčina neobvyklého (?) mladíkova chování je v šetření a zřejmě bude mít na základě oznámení poškozené i další nepěknou dohru.

28.2.
Paní B.J. kdosi neznámý poškodil zámek FAB. Jde-li o “legrácku” nebo zlodějský test se zřejmě dozvíme v příštím vydání LN.

OK


SPOLEČENSKÁ KRONIKA

70. narozeniny v březnu oslaví

Drnovcová Anna
Polanský Jaroslav
Jeřábek Jiří
Kadavý Čestmír
Borovský Karel
Cihlář Jaroslav

75. narozeniny

Kosina Karel
Kopřiva Stanislav
Rajdlová Josefa

80. narozeniny


Kloutvorová Marie
Málková Milada

85. narozeniny

Jelínková Marie
K Vašemu životnímu jubileu Vám přejeme prožití dalších dnů Vašeho života ve zdraví a spokojenosti.

NAROZENI:

Čížek Karel
Mištová Karolína

Vážení rodiče, s radostí vítáme narození Vašeho děťátka a přejeme Vám i jemu, aby vyrůstalo ve zdraví a k všeobecné radosti.

ZEMŘELI:

Dvořák Alois
Psota Jiří
Coufalová Emilie
Svobodová Jitka
Sedlák Karel


STALO SE ROKU...

1881
Dne 8. března toho roku byla ve městě velká voda, sahala až k domu A. Moravce číslo popisné 138 (prodejna Nava).

Dne 25. března 1881 bylo výnosem číslo 150 “usnešeno” stavěti most železný. Rozhodnutí padlo za purkmistra Jana Hasáka.

1926
Projednán obecní rozpočet na rok 1926. Rozpočet řádný má potřebu 294.819 Kč. 50 h., úhradu 248.549 Kč. 50 h. a schodek 46.270 Kč. Tento schodek má býti kryt jednotnou 130 % obecní přirážkou ke všem daním přirážce podrobeným, jež vynese 46.394 Kč. Rozpočet mimořádný vykazuje potřebu 324.500 Kč a úhradu 129.000 Kč. Schodek 195.500 Kč. má býti kryt dlouhodobou zápůjčkou. Rozpočet řádný i mimořádný jednomyslně schválen. Pronajata obecní louka u bývalé cihelny Antonínu Hradeckému na šest roků to jest do 31. prosince 1931 za roční nájemné 800 Kč. Nadace Loukotkova udělena Josefu Buryškovi, studujícímu z Ledče n. Sáz.

Usneseno, že jednací řečí u městského úřadu jest řeč česká. Viz. zákon ze dne 3. února 1926 číslo 17 Sbírky zákonů a nařízení.

Člen městské rady a městského zastupitelstva Jaroslav Partl na funkci resignoval a na místo něho zvolen František Karel, obchodník z Ledče n. Sáz. Místní malíř Josef Mokrý daroval do zasedací síně jím ručně malovaný obraz. Za tento dar obdržel písemné poděkování.

Dne 30. března konána schůze městského zastupitelstva. Schůzi řídil starosta města Josef Křivohlavý. Po velmi dlouhé a rušné debatě dáno Vratislavu Winiarskému, jako úředníku městského elektrárenského podniku výpověď z tohoto zaměstnání pro neschopnost. Zamítnuta žádost Antonie Kloutvorové v snížení nájmu z kiosku na náměstí. Roční nájemné činí 130 Kč.
(Změna v měst. zastupitelstvu.)

Antonín Machovec, resignoval na členství v městském zastupitelstvu a na místo něho zvolen Josef Semerád, tovární mistr z Ledče n. Sáz. Antonii Horáčkové uděleno povolení k postavení řeznického krámku na části veřejného statku v Nádražní ulici.
(Dohody o mzdách stavebních dělníků.)

Stavitel František Vorlíček v Ledči n. Sáz. bude vybídnut, aby na stavbě silnice pod Šeptouchovem do Bohumilic zaměstnával místní dělníky a aby dělníkům platil vyšší mzdy dle kolektivní smlouvy. To samé se stane i ohledně stavby silnice v Pivovarském údolí.

1931
Dne 3. března pronajat rybářskému spolku v Ledči n. Sáz. Pilský potok ročně za pět Kč. Ochraně matek a dětí v Ledči n. Sáz. přiznán městem trvalý roční příspěvek padesát Kč. Povoleny novostavby domů Antonínu Heroutovi Na Pláckách a Antonínu Rajdlovi pod hřbitovem.

Dne 24. března intervenovali zástupci města v Praze u Státního pozemkového úřadu o příděl hotelu “Zlatá Praha” a u zemského výboru o stavbu nemocnice. Provedeno vodoprávní řízení ohledně městského vodovodu. Povoleny novostavby domů Bedřichu Kopeckému pod hřbitovem a Gustavu Holíkovi Na Rámech.

1936
V březnu tohoto roku vysázeny stromy na vodojemech, v třešňovce na Šeptouchově, třešně v aleji u zahradníka Rudla, doplněno stromoví na tržišti a v zahradě obecního domu číslo popisné 16. Pokračuje se na dostavbě vodovodu.

1941
Bezpečnost obyvatelstva byla stále více ohrožena, protože pozvolna vzrůstala moc britského letectva a toto začalo s nočním i denním bombardováním zemí obsazených Německem. V důsledku toho bylo opět obnoveno nařízení o zatemňování, které bylo po porážce Polska zrušeno. V březnu bylo také nařízeno budovat v domech protiletecké kryty.

Celý rok 1946 je ve znamení stabilizace výrobních poměrů. Jen v hornictví a v pohraničním území jeví se dosud značné nedostatky, neboť na těchto pracovištích chybí dosud lidí. A obě tyto závažné okolnosti projevily se i na životě našeho města. Byl to především citelný nedostatek uhlí, který způsobil, že v lednu a v únoru musely být i v soukromých domácnostech zjišťovány zásoby uhlí, aby případné přebytky mohly být přenechány úřadům, případně školám, ve kterých aspoň na čas muselo být vyučování nahrazeno ukládáním domácích úloh.

Rovněž pokračující osídlování pohraničí se jeví na celkovém počtu obyvatel našeho města. Koncem války mělo totiž město skoro 2700 obyvatel (podle odebraných potravinových lístků), 7. ledna 1946 - 2.533 a koncem roku (8. prosince 1946) už jenom 2.435 obyvatel. Jest zajímavé, že i přes tento úbytek trvá v našem městě nedostatek bytů.

Zvláště hodně odešlo mladých lidí. To se ukázalo i na odvodech koncem dubna, kdy za Ledeč n. S. šlo jen 19 branců, z nichž 17 bylo odvedeno.

V téže době okresní úřad v Ledči nad Sázavou našemu městu nařídil výměrem ze 7. března 1941 č. 9826/41 postavení nových veřejných jatek z toho důvodu, že dosavadní jatky patřící podílníkům v Ledči n. S. nynějším požadavkům nevyhovují. Proti tomuto výměru bylo podáno odvolání a namítáno, že dosavadní jatky bylo by možno zveřejnit a přestavěti tak, aby nynějším požadavkům vyhovovaly. Po podaném odvolání dostavil se do Ledče n. S. zástupce zemského úřadu v Praze MUDr. Pavlík, prohlédl si jatky a uznal, že celkový stavební náklad na stavbu jatek by byl značně vysoký a pro obec těžko únosný. Rozhodl proto, aby město dosavadní jatky od řezníků převzalo a přestavělo podle daných pokynů. Při tom bylo jednáno i o případném vyvlastnění jatek, kdyby jednání o převzetí nevedlo k cíli. - Po ročním jednání byly jatky zveřejněny za náhradu 181.253,30 K.

K personálním věcem města Ledče n. S. nutno připojiti, že od 17. února jest městským veterinářem MUDr. A. Vaskinskij, původem Ukrajinec a emigrant z první světové války.

OK


Archív Ledečských novin


Úvodní stránka | Novinky | Program kina | Ledečské noviny | Historie města | Okolí města
Plán města | Knihovna | Městský úřad | Kontaktní info | Napište nám